Omikron (COVID-19) – příznaky a léčba
COVID-19 je předmětem celosvětového výzkumu už více než pět let od první zaznamenané nákazy. Za tu dobu virus vyvolávající tuto infekci opakovaně mutoval a jeho v současnosti nejrozšířenější variantou je omikron. Jaké jsou příznaky nemoci, čím se liší od předchozích variant a jaké jsou možnosti léčby?
Obsah článku
Obsah článku
Co je to omikron?
COVID-19 je infekční onemocnění způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Tento vysoce nakažlivý virus se začal šířit z Wu-chanu v Číně na konci roku 2019. Pro patogenní viry je přirozené, že se neustále mění a vyvíjejí, rozptyl viru SARS-CoV-2 po světě měl za následek během dalších let vznik již několik podtypů, nazývaných podle písmen řecké abecedy jako alfa, beta, delta, lambda a omikron.
Související kategorie produktů:
Omikron nebo nachlazení?
Odlišit omikron od běžných respiračních onemocnění neboli nemocí z nachlazení není snadné. U některých případů omikronu se však objevuje i jeden nový příznak – zánět očních spojivek (konjunktivitida). Projevuje se zarudnutím očního bělma, svěděním, slzením a pocitem lepivých očních víček.
Nákaza variantou omikron však může proběhnout i bez jakýchkoli viditelných příznaků. Závažnost nemoci je individuální a závisí například na věku, přidružených onemocněních, prodělané předchozí nákaze či očkování.
Příznaky omikronu
Průběh onemocnění je u omikronu zpravidla lehčí než u předchozích variant COVID-19 (např. delty). Ačkoli příznaky bývají standardně méně závažné, i u omikronu hrozí hospitalizace a riziko úmrtí. Hygienická opatření a další preventivní zásady je proto důležité nepodceňovat, stejně jako případnou léčbu. Omikron nejvíce postihuje horní dýchací cesty. Narozdíl od ostatních variant ji daleko méně často provází se ztráta čichu a chuti.
Nejčastější příznaky omikronu jsou:
- bolest a škrábání v krku
- tekoucí rýma a kašel
- zvýšená teplota nebo horečka
- bolest svalů a kloubů
- únava, zchvácenost, bolest hlavy
Varianty COVID-19
Za pět let pandemie jsme se setkali s více jak 30 variantami viru SARS-CoV-2. Vědci během testování vzorků stěru z nosu či úst mapují genetický materiál viru, aby zjistili, jak se oproti minulým vzorkům změnil.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zjištěné varianty viru řadí do třech kategorií:
Inkubační doba omikronu
Inkubační doba je čas uplynulý od nákazy (tedy vstupu viru do organismu) do rozvinutí prvních viditelných projevů příznaků. Inkubační doba omikronu je 2-4 dny a je nejkratší ze všech variant nemoci COVID-19.
Již během inkubační doby je nakažený člověk infekční, nicméně v menší míře než při následném rozvinutí příznaků.
Infekčnost omikronu
Postupné mutace viru SARS-CoV-2 vedly zejména ke snazšímu přenosu viru. Omikron není výjimkou, vyznačuje se vyšší infekčností než původní kmeny. Vysoký podíl lidí má proti viru protilátky (prodělali infekci nebo se nechali očkovat). Virus se proto změnil, aby se zdokonalil ve schopnosti uniknout získané imunitě. Infekčnost u konkrétního člověka však závisí na intenzitě a délce příznaků, jako jsou kašel a kýchání.
V případě omikronu je nakažený člověk infekční zhruba dva dny před propuknutím příznaků, po vypuknutí příznaků je 2-3 dny riziko přenosu nákazy nejsilnější a následně během dalších 5-7 dnů infekčnost postupně klesá.
Léčba omikronu
Léčba omikronu je zpravidla symptomatická, to znamená, že je zaměřena na zmírnění přítomných příznaků. V případě horečky nebo bolesti hlavy a kloubů lze podat léky proti bolesti a horečce s látkami jako paracetamol nebo ibuprofen. Suchý kašel je možné zmírnit sirupy, kapkami nebo tabletami na suchý kašel, při vlhkém kašli je vhodné nasadit léčivé přípravky na odhlenění a odkašlání. Při podráždění krku od kašle přinášejí úlevu bylinné pastilky s islandským lišejníkem. Důležitou součástí léčby je, stejně u dalších infekčních onemocnění, dostatek tekutin, spánek a odpočinek.
Lidem s mírným nebo středně těžkým průběhem COVID-19, kteří jsou ve vysokém riziku přechodu do závažného stavu a hospitalizace, může lékař po důkladném zvážení předepsat antivirotika ve formě tobolek nebo tablet. Pokud se příznaky nemoci do několika dnů nezlepší, nebo se zhoršují, je vhodné se o další léčbě poradit se svým lékařem.
Testování omikronu
Antigenní test na COVID-19 pro domácí použití nedokáže rozlišit, jakou variantou se testovaná osoba nakazila. Sebetestování výtěru z nosu nebo úst odhalí, zda má dotyčný člověk kteroukoliv formu COVID-19, nebo nikoliv. Sekvenování, tedy důkladné zkoumání DNA viru, je možné pouze v laboratořích, kde se provádí PCR testy.
Při nástupu omikronu se objevily zprávy, že antigenní testy tuto variantu COVID-19 nemusí být schopny zachytit. Některé studie skutečně potvrdily, že citlivost testů byla v případě omikronu nižší, ale nijak výrazně. Rozdíly se vysvětlovaly i nižší virovou náloží, způsobenou výskytem protilátek v populaci. V současné době se má za to, že dostupné antigenní testy jsou v dostatečné míře schopny rozeznat i variantu omikron.
Karanténa u omikronu
V současné době není státem karanténa ani izolace plošně nařízena. Výjimečně se tak může stát v konkrétních případech, kdy je to nezbytné pro ochranu veřejného zdraví (např. u osob pečujících o chronicky nemocné pacienty). I přes uvolnění pravidel se stále doporučuje při potvrzení onemocnění COVID-19 omezit kontakt s jinými osobami, dbát na hygienická opatření (pravidelně si mýt a dezinfikovat ruce, nesdílet s jinými osobami osobní předměty) a nosit ochranu dýchacích cest (respirátor). Jedině tak dokážeme snížit šíření viru a ochránit naše okolí.
Omikron u dětí
U omikronu byl pozorován zvýšený výskyt mezi dětmi. Není ale pravdou, že by omikron obecně představoval pro děti hrozbu. Průběh onemocnění omikronem bývá spíše lehčí a kratší než nákaza předchozími variantami viru. Významná je ovšem vyšší nakažlivost omikronu mezi dětmi, ke které přispívá i nižší proočkovanost v dětské populaci a nenošení ochrany úst (respirátoru).
Příznaky a léčba omikronu u dětí
Příznaky omikronu u dětí jsou velmi podobné jiným respiračním onemocněním, mohou napodobit i zánět hrtanu (laryngitidu). Ten se projevuje štěkavým kašlem, chrapotem, ztíženým dýcháním se sípotem a horečkou. Většinu případů omikronu u dětí lze léčit samoléčbou v domácím prostředí, v některých případech je ale třeba vyhledat lékařskou pomoc:
- novorozenci s teplotou nad 38 °C
- bolest na hrudi, ztížené dýchání, vykašlání krve
- záchvaty astmatu nebo akutní alergická reakce
- známky dehydratace, zvracení, průjem
Omikron u těhotných žen
Již od začátku pandemie byl COVID-19 důvodem ke znepokojení i pro nastávající maminky, jelikož představoval zvýšené riziko hospitalizace a závažných zdravotních komplikací. Nicméně omikron se svým mírnějším průběhem v porovnání s předchozími variantami znamenal snížení procenta ohrožených těhotných žen.
Mírnější průběh byl sledován zejména u očkovaných žen, spolu s nižším rizikem hospitalizace a předčasného porodu. Důležitým úkolem je u všech budoucích maminek s COVID-19 snižování horečky, která je nebezpečná pro vývoj plodu. O probíhající nemoci by měl vždy vědět lékař.
Očkování omikronu
Nástup vlny omikronu a rychlý nárůst nakažených naznačoval, že je ohrožena účinnost dosavadního očkování. Později však bylo prokázáno, že ačkoli očkování nechrání před nákazou omikronem stejně efektivně jako u předchozích variant, bylo u vakcinovaných osob pozorováno nižší procento hospitalizací a úmrtí než u neočkované skupiny. V říjnu 2022 byla vyvinuta 2. posilující dávka (booster), která je bivalentní, tedy cílí na původní kmen COVID-19 i na novou variantu omikron. Aplikovala se v odstupu 2-6 měsíců od 1. dávky, při prodělání COVID-19 potom nejméně 3 měsíce od doby prvních příznaků nákazy.
V současnosti jsou aplikovány vakcíny Comirnaty JN.1 a Comirnaty KP.2, které posilují ochranu i proti aktuálně cirkulujícím podtypům omikronu. Podává se jako jediná dávka pro dospělé a děti od 5 let. U dětí od 6 měsíců do 4 let věku se vakcína aplikuje podle schématu ve 3 dávkách. Tyto vakcíny se používají také k přeočkování u osob, které byly dříve očkovány jinou vakcínou.
