Zánět žlučníku – příznaky, příčiny a léčba
Zánět žlučníku, odborně cholecystitida, patří mezi častá onemocnění trávicího systému a nejčastěji souvisí se žlučovými kameny. Projevuje se bolestí v pravém podžebří, nevolností či horečkou a může mít akutní i chronický průběh. V článku se dozvíte, jak zánět žlučníku vzniká, jaké má příznaky, kdy je nutná operace a jakou roli hraje dieta.
Obsah článku
Obsah článku
Co je to zánět žlučníku (cholecystitida)?
Zánět žlučníku (cholecystitida) je zánětlivé onemocnění žlučníku, které nejčastěji vzniká jako komplikace žlučových kamenů. Pokud kámen ucpe vývod žlučníku, dochází k hromadění žluči, zvýšení tlaku a podráždění stěny žlučníku, což vede k rozvoji zánětu. Onemocnění probíhá akutně nebo chronicky a bez včasné léčby může vést k závažným komplikacím, jako je bakteriální infekce žlučníku, jeho perforace nebo zánět slinivky břišní.
Příčiny zánětu žlučníku
Nejčastější příčinou zánětu žlučníku jsou žlučové kameny, které mohou zablokovat odtok žluči. Tématu žlučových kamenů jsme věnovali celý článek. Vzácněji může zánět žlučníku vzniknout i bez přítomnosti kamenů. Důvodem může být bakteriální infekce, oslabení organismu při závažném onemocnění, dlouhodobé hladovění nebo porucha vyprazdňování žlučníku.
Zánět žlučníku a příznaky
Příznaky zánětu žlučníku se obvykle objevují asi hodinu po jídle (obvykle tučném, hůře stravitelném). Jsou to:
- prudká nebo trvalá bolest v pravém podžebří,
- vystřelování bolesti do zad nebo pod pravou lopatku,
- bolest zhoršující se po jídle, zejména tučném,
- nevolnost a zvracení,
- horečka, zimnice,
- nadýmání a pocit plnosti,
- v některých případech žloutenka (zežloutnutí bělma, kůže).
Pokud bolest trvá déle než několik hodin a přidává se horečka, je nutné pomýšlet na akutní zánět žlučníku a vyhledat lékaře.
Rizikové faktory pro vznik zánětu žlučníku
Mezi hlavní rizikové faktory patří:
- žlučové kameny,
- vyšší věk,
- ženské pohlaví,
- obezita,
- rychlé hubnutí,
- diabetes mellitus 2. typu,
- hormonální změny (např. v těhotenství nebo při hormonální léčbě),
- nepravidelné stravování a strava bohatá na tuky.
Naopak pravidelná fyzická aktivita a vyvážená strava mohou riziko zánětu žlučníku snížit.
Diagnostika
Diagnostika zánětu žlučníku vychází z:
- klinického vyšetření (bolestivost v pravém podžebří, pozitivní Murphyho příznak),
- laboratorních testů (zvýšené zánětlivé parametry, změny jaterních testů),
- zobrazovacích metod, především ultrazvuku břicha, který je metodou první volby.
V nejasných nebo komplikovaných případech může lékař indikovat CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci.
Jak se liší akutní a chronický zánět žlučníku?
Akutní zánět žlučníku má obvykle náhlý začátek a projevuje se výraznou bolestí v pravém podžebří, která je často doprovázena horečkou a celkovým zhoršením zdravotního stavu. Obtíže bývají intenzivní a přetrvávající, proto tento stav zpravidla vyžaduje hospitalizaci a v některých případech i časnou chirurgickou léčbu.
Chronický zánět žlučníku vzniká na podkladě opakovaných nebo dlouhodobých obtíží. Příznaky bývají méně výrazné než u akutní formy, ale mají dlouhodobý charakter a mohou se vracet. Typická je zejména nesnášenlivost tučných jídel, pocit tlaku v pravém podžebří a zažívací potíže po jídle.
Léčba zánětu žlučníku
Léčba závisí na závažnosti onemocnění:
- klidový režim a dočasné omezení příjmu potravy,
- infuzní léčba,
- léky proti bolesti a křečím,
- antibiotika při bakteriální infekci.
Definitivním řešením opakovaných nebo komplikovaných obtíží je chirurgické odstranění žlučníku (cholecystektomie), nejčastěji laparoskopicky. U akutního zánětu je vhodné provést operaci co nejdříve.
Pokud je při zánětu žlučníku podezření na kámen ve žlučových cestách, mohou lékaři jako první krok provést nejdříve endoskopickou retrográdní cholangiopankreatografii (ERCP) k uvolnění odtoku žluči a odstranění žlučníku se provádí až následně.
Dieta při zánětu žlučníku
Správná strava je důležitou součástí léčby i prevence:
- nízkotučná a lehce stravitelná jídla,
- omezení smažených, tučných a kořeněných pokrmů,
- menší porce vícekrát denně,
- dostatek tekutin.
Dlouhodobě se doporučuje šetřící žlučníková dieta a pravidelné stravování.
