Gonartróza – příznaky, příčiny a léčba artrózy kolena
Bolest při chůzi, obtížné stoupání do schodů nebo ztuhlost po delším sezení mohou souviset s osteoartrózou kolenního kloubu. Tato chronická porucha se častěji objevuje ve vyšším věku a její vznik ovlivňují předchozí úrazy, dlouhodobé přetěžování kolena, nadměrná tělesná hmotnost i genetické predispozice. Jaká jsou stadia a příznaky gonartrózy a jaké jsou možnosti léčby?
Obsah článku
Obsah článku
Co je gonartróza?
Gonartróza (osteoartróza kolenního kloubu) je chronické onemocnění celého kloubu. Postupně při ní dochází ke změnám kloubní chrupavky, kosti pod chrupavkou i dalších struktur, například kloubní výstelky. Chrupavka za normálních okolností pokrývá konce kostí a umožňuje jejich plynulý pohyb. Při osteoartróze dochází ke ztenčení chrupavky a úbytku kloubního mazu (synoviální tekutiny). Začínají se tvořit kostní výrůstky (osteofyty) a může dojít k zánětlivým reakcím nejen ve vnitřních strukturách kloubu, ale také v přiléhajících vazech a šlachách. Tyto změny mohou vést k bolesti, ztuhlosti a zhoršení funkce kolena.
Příčiny vzniku gonartrózy
Osteoartróza kolenního kloubu obvykle nevzniká z jediné příčiny. Na jejím rozvoji se podílí stárnutí, genetické predispozice, předchozí poškození kolena nebo způsob jeho zatěžování. Významným rizikovým faktorem je obezita, která kromě dalšího znamená nadměrné mechanické zatížení kolenního kloubu.
Podle vzniku se někdy rozlišuje:
- Primární gonartróza. Nelze u ní určit jednu konkrétní vyvolávající příčinu. Roli hraje věk, genetika a případná obezita nebo nadměrné přetěžování kloubu.
- Sekundární gonartróza. Rozvíjí se v souvislosti s konkrétním onemocněním nebo poškozením kolenního kloubu, například po závažnějším úrazu.
Stadia a příznaky gonartrózy
Gonartróza se obvykle vyvíjí postupně a její projevy se mohou v průběhu času měnit. Typickým příznakem je bolest kolena při zátěži, například při delší procházce, chůzi do schodů nebo při vstávání. Častá je také ztuhlost po delším klidu, například po probuzení nebo delším sezení. Ranní ztuhlost u osteoartrózy obvykle trvá méně než 30 minut a po rozhýbání se zmírňuje.
S postupem onemocnění se mohou přidávat další obtíže:
- bolest v klidu (v pokročilejších případech se může objevovat i při odpočinku nebo v noci)
- otok a výpotek v koleni (tzv. voda v koleni)
- omezení pohybu (koleno se neumí plně ohnout nebo narovnat)
- křupání, vrzání nebo lupání při pohybu
- pocit nestability (podlamování)
Bolest a zhoršená pohyblivost mohou čím dál více komplikovat chůzi a vést k postupnému omezení pohybových aktivit.
Rentgenová stadia gonartrózy
Rozsah strukturálních změn se na rentgenovém snímku často hodnotí pomocí Kellgrenovy–Lawrencovy klasifikace, která rozlišuje pět stupňů od 0 do 4. Posuzuje se přítomnost kostních výrůstků (osteofytů), zužování kloubní štěrbiny a změny kosti pod chrupavkou.
- Stupeň 0: Na snímku nejsou patrné typické změny odpovídající osteoartróze. To ale nevylučuje jiné příčiny bolesti kolena.
- Stupeň 1: Objevují se nejisté, ne zcela jednoznačné změny, například tvorba drobných osteofytů.
- Stupeň 2: Jsou patrné jednoznačné osteofyty a může se objevit zúžení kloubní štěrbiny.
- Stupeň 3: Osteofyty jsou výrazné, kloubní štěrbina je zřetelně zúžená a mohou se objevovat i změny pod chrupavkou, například zvýšená denzita kosti (subchondrální skleróza).
- Stupeň 4: Viditelné jsou rozsáhlé osteofyty, výrazné zúžení kloubní štěrbiny, výraznější skleróza kosti a případné změny tvaru kloubních ploch.
Rentgenová klasifikace popisuje strukturální změny kloubu. Neurčuje však spolehlivě intenzitu bolesti ani míru omezení pohybu u konkrétního člověka. O potřebě léčby, včetně případné operace, se proto rozhoduje z velké míry podle příznaků, funkčních omezení, celkového zdravotního stavu a výsledků dosavadní léčby.
Diagnostika gonartrózy
Diagnostika vychází především z rozhovoru s pacientem a fyzikálního vyšetření. Lékař se zajímá o charakter bolesti, délku obtíží, souvislost s tělesnou zátěží a také o případné předchozí úrazy. Zhodnotí rozsah pohybu a stabilitu kolenního kloubu. Stupeň poškození kolenního kloubu lze určit prostřednictvím rentgenového vyšetření. Magnetická rezonance se rutinně neprovádí. Používá se především v situacích, kdy je potřeba podrobněji posoudit stav okolních měkkých tkání.
Léčba gonartrózy
Mezi možnosti léčby gonartrózy patří:
- Cvičení a pohyb. Pravidelné, individuálně vedené cvičení patří mezi nejpřínosnější léčebné postupy. Zaměřuje se na obnovu pohyblivosti kloubu a posílení okolního svalstva. Fyzioterapie se kromě kolena soustředí i na nácvik správné chůze. Vhodný je také všestranný pohyb s nízkou intenzitou otřesů. Příklady vhodných fyzických aktivit jsou jízda na kole, plavání nebo cvičení ve vodě. Důležité je zvolit takovou formu a intenzitu pohybu, kterou člověk zvládne dlouhodobě dodržovat. Mírné zvýšení bolesti na začátku cvičení nemusí znamenat, že kolenu škodí. Pokud je však bolest výrazná nebo dlouhodobě přetrvává, je vhodné upravit zátěž a poradit se s lékařem či fyzioterapeutem.
- Snížení tělesné hmotnosti. U osob s nadváhou nebo obezitou může být redukce hmotnosti významným opatřením, které přispěje ke zmírnění bolesti a zlepšení funkce kolena.
- Pomůcky. Pomůcky jako vycházková hůl může pomoci odlehčit postiženému kolenu a usnadnit chůzi. Ortézy a další podpůrné pomůcky se volí individuálně, například při nestabilitě kloubu, po konzultaci s lékařem nebo fyzioterapeutem.
- Teplo a chlad. Teplý obklad, hřejivá náplast či hřejivý gel pomáhají při ztuhlosti. Studený obklad nebo chladivý gel se využívají při přechodném zhoršení obtíží, které je spojeno s vyšší bolestivostí a otokem.
- Léky proti bolesti. Lze je použít, než začnou zabírat ostatní léčebná opatření, nebo pokud bolest stále přetrvává. Význam mají zejména nesteroidní protizánětlivé látky (např. diklofenak) v lokálních lékových formách (gelech, krémech), které jsou volně prodejné. Pokud nejsou dostatečně účinné, může lékař v závislosti na celkovém zdravotním stavu doporučit užívání léčiv proti bolesti v tabletách. Nutné je však zohlednit možné nežádoucí účinky na trávicí trakt, ledviny, játra a srdečně-cévní systém.
- Chondroitin a glukosamin. Používají se léčivé přípravky s obsahem chondroitinu nebo glukosaminu, které podporují tvorbu přirozených struktur v kloubní chrupavce a mohou přispět ke snížení intenzity zánětlivých procesů v kloubu. Jejich účinek nastupuje s několikatýdenní prodlevou. Nenahrazují, ale doplňují výše uvedená léčebná a režimová opatření. O vhodnosti se poraďte s lékařem nebo lékárníkem.
- Nitrokloubní injekce. Při nedostatečném účinku výše uvedených opatření může lékař v některých případech doporučit injekci kortikosteroidu nebo kyseliny hyaluronové.
Kdy je nutná operace kolena?
Operace se zvažuje tehdy, pokud bolest, ztuhlost a omezení pohybu výrazně zasahují do života a řádně vedená konzervativní léčba nepřinesla dostatečnou úlevu.
U pokročilé gonartrózy je nejčastějším operačním řešením náhrada kolenního kloubu (endoprotéza kolenního kloubu). Podle rozsahu poškození může jít o částečnou nebo totální náhradu.
Při poruše pouze určité části kolenního kloubu může přicházet v úvahu korekční osteotomie, při které se upraví tvar holenní nebo stehenní kosti, čímž se sníží zatížení postižené části kolenního kloubu.
Artroskopické „vyčištění“ kolenního kloubu může mít místo v situacích, kdy má člověk kromě gonartrózy ještě další komplikace s klouby, jako jsou úlomky chrupavky nebo kosti blokující kloub, mechanické blokády kolena nebo výrazné poranění menisku. Nejde však o standardní léčbu samotné gonartrózy.
