Obezita – příčiny, stupně a léčba
Výskytem nadváhy a obezity se jako národ řadíme na nelichotivá přední místa evropského žebříčku. V našem článku se podíváme nejen na prevenci obezity a úpravu životního stylu, ale i na možnosti moderní farmakologické léčby, která je v současnosti rezonujícím tématem jak mezi odbornou, tak i laickou veřejností.

Obsah článku
Obsah článku
Co je to obezita?
Obezita je závažný a zároveň i často podceňovaný stav, jehož zdravotní komplikace mohou výrazně snížit kvalitu i délku života. Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila obezitu za globální epidemii, která představuje jeden z nejzávažnějších zdravotních problémů současnosti. Ten je obvykle definován jako stav, kdy tělesná hmotnost je vyšší než je zdravé pro danou výšku a postavu jedince, což se obvykle vyhodnocuje pomocí indexu tělesné hmotnosti (BMI) – BMI nad 30 se obvykle považuje za obezitu.
Související kategorie produktů:
Je obezita nemoc?
Je potřeba zdůraznit, že obezita není jen převážně estetický problém. Obezita patří mezi nemoci. Množství tuku u obézních mužů přesahuje 25 % a u obézních žen činí více než 30 % celkové tělesné hmotnosti. Obezita je chronický, často celoživotní stav. To však neznamená, že nad ní není možné úspěšně zvítězit.
Sarkopenická obezita
Sarkopenická obezita kombinuje nadbytek tukové tkáně s úbytkem svalové hmoty a síly. Nejčastěji postihuje starší dospělé, ale i osoby s chronickými nemocemi nebo nedostatkem pohybu. Tento stav vede ke zhoršené pohyblivosti, většímu riziku pádů i zhoršení metabolického zdraví. Zásadní roli v prevenci hraje dostatek bílkovin ve stravě, pravidelný silový trénink a celkově aktivní životní styl.
Jaké jsou příčiny obezity?
Na rozvoji obezity se podílí zejména:
K obezitě přispívá vysoký příjem nasycených mastných kyselin a cholesterolu. Tyto látky se zjednodušeně označují jako nezdravé tuky. Ve zvýšené míře se nacházejí v tučném mase, uzeninách, paštikách, smetaně, tučných sýrech nebo majonézách. Podobně nevhodná je také přílišná konzumace jednoduchých sacharidů neboli cukrů. Nalezneme je ve sladkostech, dezertech nebo ve slazených nápojích. Vedle množství a skladby potravy hrají neblahý vliv i špatné stravovací návyky: vynechávání snídaně, příliš rychlá konzumace jídla, přejídání navečer nebo noční ujídaní.
Kvůli sedavému způsobu života se pohyb podílí na celkovém energetickém výdeji čím dál tím méně.
Podíl dědičnosti na rozvoji obezity činí 25 až 40 %. Geneticky podmíněný typ obezity jde však zpravidla ruku v ruce s dalšími rizikovými faktory, a proto není na místě přítomnost obezity omlouvat pouze špatnými geny.
Obezita může být i výsledkem endokrinního onemocnění. Zásadní vliv hrají zejména hormony štítné žlázy k obezitě vede nedostatečná funkce štítné žlázy, tzv. hypothyreóza.
K obezitě může přispět i dlouhodobé užívání některých léků (některá psychofarmaka, kortikosteroidy, inzulin či betablokátory).
Hlavním viníkem obezity je však zpravidla nezdravý životní styl. Nadbytečný příjem energie v potravě spolu s nedostatkem pohybu (tj. energetického výdeje) způsobují energetickou nerovnováhu. Nadbytek energie se následně v těle ukládá v podobě tukových zásob.
Obezita a rizika
Mezi závažná zdravotní rizika spojená s obezitou patří:
- metabolické nemoci: diabetes mellitus 2. typu, zvýšená krevní hladina cholesterolu, triglyceridů nebo kyseliny močové,
- srdečně-cévní nemoci: vysoký krevní tlak, chronické srdeční selhání, cévní mozková příhoda, tromboembolické nemoci,
- nemoci jater a žlučníku, trávicí obtíže,
- nemoci pohybového aparátu: bolesti kloubů, bolesti zad,
- poruchy plodnosti, erektilní dysfunkce,
- zvýšené riziko nádorových onemocnění.

Obezita a výpočet BMI
Stupeň obezity se stanovuje výpočtem indexu tělesné hmotnosti, tzv. Body Mass Index neboli BMI. Ten se vypočítá jako podíl tělesné hmotnosti (uváděné v kilogramech) a druhé mocniny výšky (uváděné v metrech).

BMI se při normální váze pohybuje v rozmezí 18,5-24,9. Při nadváze se BMI nachází v intervalu 25,0-29,9. Obezita je klasifikována při hodnotách BMI 30,0.
Stupně obezity
Na základě vypočtené hodnoty BMI pak rozlišujeme tři základní stupně obezity:
- Obezita I. stupně (BMI 30,0 34,9). Riziko komplikací obezity je střední.
- Obezita II. stupně (BMI 35,0 39,9). Riziko komplikací obezity je vysoké.
- Obezita III. stupně (BMI 40,0). Riziko komplikací obezity je velmi vysoké. Tento stupeň bývá někdy označován jako tzv. morbidní obezita.
Další ukazatele obezity
Je třeba dodat, že hodnota BMI je základní, ne zcela přesný ukazatel. Nezohledňuje totiž rozmístění tukové tkáně v těle ani množství svaloviny. Mnohem přesnější metodou je tzv. bioelektrická impedance (BIA), která měří složení těla zejména množství tukové tkáně a svalové hmoty na podkladě stanovení odporu těla během průchodu proudu o nízké intenzitě a vysoké frekvenci. Tato metoda je časově nenáročná, pacienta nezatěžuje, podmínkou je však přítomnost odpovídajícího přístroje.
Další, orientační metodou je měření obvodu pasu. Jedná se o ukazatel množství břišního tuku, který vhodně odráží míru kardiometabolických rizik. Vysoké riziko pro rozvoj obezity představuje obvod pasu nad 102 cm u mužů a obvod pasu nad 88 cm u žen. Pokud u sebe naměříte tyto hodnoty, měli byste se mít na pozoru. Kritickým věkem pro vznik obezity je pátý rok života a období dospívání.

Obezita u dětí
Obezita se bohužel stále častěji stává problémem nejen dospělých lidí, ale také dětí. Jedním důvodem je zvýšený příjem potravin, které jsou kaloricky bohaté a zároveň jsou chudé z hlediska příjmu prospěšných látek. Dalšími důvody, proč děti často přibývají na váze, jsou nedostatečná pohybová aktivita a nadměrné používání moderních technologií.
Obezita je u dítěte stanovena podle hodnoty BMI. Na rozdíl od dospělých jsou však u dětí k posouzení nutné i tzv. percentilové grafy. Obezita u dítěte je u nás považována nad 97 percentil BMI.
Pokud se vaše dítě potýká s obezitou, začněte s léčbou co nejdříve. Klíčová je spolupráce vás jako rodiče, dítěte, lékaře a případných dalších zapojených odborníků. Je prospěšné, když členové rodiny povzbuzují dítě za každý úspěch a zároveň když se nevyskytne člen rodiny, který by nadměrnou hmotnost dítěte bagatelizoval nebo jeho snahy snižoval a kazil.
Obezita v těhotenství
Obezita v těhotenství představuje riziko jak pro matku, tak pro vyvíjející se plod. Zvyšuje se pravděpodobnost těhotenské cukrovky, preeklampsie i komplikací při porodu. U dítěte hrozí vyšší porodní hmotnost a větší riziko obezity v pozdějším věku. Prevencí je zdravá životospráva již před otěhotněním, vyvážená strava a přiměřený pohyb během těhotenství (chůze, plavání, cvičení pro těhotné).
Léčba obezity
Základem léčby obezity je pochopení základních mechanismů, jak tělo s energií pracuje, a následná úprava stravovacích a pohybových návyků. Změna životního stylu je někdy doplněna farmakologickou, psychologickou nebo i chirurgickou léčbou. Základní postupy při léčbě obezity se skládají z několika kroků:
V redukčních dietách je sledován zejména obsah přijatých kalorií (energie) a zastoupení jednotlivých makroživin (bílkoviny, tuky, cukry), mikroživin (vitaminy, minerály) a vlákniny. Dieta bývá nízkoenergetická a největší důraz je kladen na omezení příjmu nezdravých tuků a jednoduchých cukrů.
V rámci prevenci rozvoje obezity je vhodná přiměřená fyzická aktivita, a to v délce alespoň 30 minut denně. Může být rozdělena i do kratších časových úseků vícekrát za den. Vhodnými aktivitami jsou obecně svižná chůze, jízda na kole, plavání, tanec nebo cvičení na karimatce. Důležité je vždy zohlednit aktuální zdravotní stav.
Cílem je odstranění či zmírnění chybných návyků a změna náhledu na sebe sama. Dostatečná motivace pacienta je základním předpokladem úspěšné léčby. S uvedenými změnami pomohou lékař, nutriční terapeut nebo psycholog.
Podání léků na obezitu (tzv. antiobezitik) se zvažuje ve chvíli, kdy samotná změna životního stylu nestačí. Tyto léky pomáhají:
- snížit pocit hladu a podpořit dřívější navození sytosti,
- zlepšit hladinu cholesterolu a tuků v krvi,
- pozitivně ovlivnit metabolismus cukru,
a tím usnadňují úbytek nadměrné hmotnosti.
Nejčastěji používaným operačním výkonem je gastrická bandáž, při které dochází ke zmenšení objemu žaludku. Tím je omezen celkový příjem potravy. Operace je indikována u obézních pacientů s BMI 40.
Léky na hubnutí
Moderní léčba obezity pomáhá nejen snížit váhu, ale má pozitivní vliv na celé tělo – od srdce a cév, přes hladinu cukru a cholesterolu, až po klouby a kvalitu života. V Česku jsou dnes k dispozici moderní léky na hubnutí, které jsou dostupné pouze na předpis. Liší se účinností, způsobem působení i nežádoucími účinky – proto vždy vybírá lék specializovaný lékař nebo praktický lékař.
Léky na obezitu – co byste měli vědět
Pokud vás možnost užívání léků na obezitu zajímá a myslíte si, že by pro vás byla přínosná, je dobré zjistit si před návštěvou lékaře základní informace. Zde je stručný a objektivní souhrn:
- Léky na obezitu mohou být předepsány lékařem lidem s BMI ≥ 30 nebo u pacientů s BMI ≥ 27 s přidruženými nemocemi. Věkové rozmezí je 18 až 65 let.
- Mají vědecky prokázaný efekt.
- Při léčbě léky dochází k výraznějšímu poklesu hmotnosti (oproti dietě, pohybu) – zhubnete tedy více.
- Hubnutí jde snáze, tělo nebrání vaší snaze zhubnout.
- Při dlouhodobém užívání brání jojo efektu.
- Mohou mít další pozitivní efekty např. na cukrovku, krevní tlak, cholesterol atd.
- Jsou vázány na lékařský předpis a může je předepsat jakýkoliv lékař (i váš praktický lékař).
- I s léky je nutné změnit svůj životní styl.
- Nejsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění – hradí si je pacient sám. Některé pojišťovny na něj mohou přispívat z fondu prevence. Aktuální informace se můžete dozvědět na internetových stránkách své pojišťovny.
- Jako u jiných léků se i u těchto mohou objevit nežádoucí účinky, ale v naprosté většině jsou pouze dočasné.
- Vysazení léků na hubnutí neznamená konec. Je nutné přijmout nový životní styl, jinak hrozí nárůst hmotnosti.
Obezita a často kladené otázky
Obezita nezřídka představuje pro postiženého výrazný stres. Bývá spojena s nízkým sebevědomím, problémy v sociální oblasti (izolace), obavami z odmítnutí okolí, což vede k úzkostem, depresím a případně též emočnímu přejídáním. Pomáhá psychoterapie, podpora rodiny a skupinové programy.
Základem je úprava stravy a pohyb. Pokud změny nestačí nebo nejsou možné (např. nemožnost pohybu kvůli jiným onemocněním), lze doplnit léčbu farmakoterapií (např. GLP-1 agonisty) nebo bariatrickou operací.
Obezitu lze v některých případech zvládnout jen pomocí úprav životního stylu. Pro mnoho lidí je ale léčba účinnější, jestliže se spojí vše dohromady: zdravé návyky, odborná podpora a případně i léčba pomocí léků. Vždy je dobré poradit se s lékařem, jaká cesta je pro vás nejvhodnější.
Metabolický syndrom zahrnuje soubor rizikových faktorů – obezitu, vysoký krevní tlak, poruchu tukového metabolismu a inzulinovou rezistenci. Výrazně zvyšuje riziko srdečně-cévních nemocí a diabetu. O metabolickém syndromu se můžete dočíst v samostatném článku.
Klíčové je hubnout postupně, udržovat dlouhodobě zdravé stravovací návyky a pravidelně se hýbat. Extrémní diety riziko jo-jo efektu zvyšují. Pro hubnutí je dobré vyhledat odbornou pomoc – kromě lékaře se můžete obrátit také na nutričního terapeuta, případně profesionálního trenéra. Důležitou roli hraje také psychika, zvažte tedy i možnost psychoterapie.
Ano, zejména v mírnějších formách. Úspěch ale vyžaduje komplexní přístup – změnu jídelníčku, pravidelný pohyb, dostatek spánku a psychickou podporu.
Vyvážená strava a pravidelný pohyb jsou základem boje proti obezitě. Cvičení podporuje spalování energie i budování svalů, zatímco správná strava pomáhá snížit příjem kalorií a zlepšit metabolismus.
Morbidní obezita je těžká forma obezity s BMI nad 40 (nebo nad 35 se závažnými komplikacemi). Často vyžaduje intenzivní léčbu, včetně léků na předpis nebo chirurgického řešení.




