Serotonin – hormon štěstí a jeho vliv na naše zdraví

Působení serotoninu v centrálním nervovém systému je spojováno se soustředěním, emoční stabilitou, pocity štěstí a klidu.

Serotonin je důležitý v řízení přechodu mezi jednotlivými spánkovými fázemi, čímž se podílí na kvalitě spánku. Konkrétně plní funkci vypínače REM neboli rychlého spánku. Navíc slouží jako stavební kámen pro další důležitý hormon melatonin, který reguluje biorytmus spánku a bdění.

Společně s dopaminem se podílí na řízení touhy a libida.

V zažívacím traktu se nachází většina serotoninu. Kontroluje zde pohyb střev a chrání střeva před dráždivými látkami. Zvýšením tvorby serotoninu se organismus brání dráždivému jídlu nebo toxickým produktům, jejichž zpracování se díky působení serotoninu urychlí. Během konzumace jídla serotonin snižuje pocit hladu. Také zvyšuje uvolňování inzulinu a trávicích šťáv, podporuje vstřebávání glukózy do svalových buněk a hromadění tukových částic v játrech.

Pocit nevolnosti bývá navozen rychlým vzestupem hladiny serotoninu. Jeho vysoké koncentrace dávají mozku signál, že má vyvolat zvracení.

Serotonin zvyšuje frekvenci a sílu srdečního stahu. Svým působením na hladkou svalovinu cév dokáže přispívat k regulaci krevního tlaku.

V případě poškození výstelky cév podporuje serotonin shlukování krevních destiček. Navíc navodí zúžení nejmenších krevních cév. Tím se zpomalí průtok krve a prohloubí proces tvorby krevní sraženiny, což je důležité pro hojení rány.

Serotonin je zapojen také do regulace aktivity kostních buněk. Příliš vysoké hladiny v zažívacím traktu jsou spojovány se snižováním hustoty kostní tkáně a s rozvojem osteoporózy.

Tímto způsobem fungují nejčastěji používaná antidepresiva v dnešní době, tzv. SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávaní́ serotoninu). Jedná se o citalopram, escitalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin a fluvoxamin. Tato léčiva prodlužují působení serotoninu tím, že blokují jeho zpětné vychytávání do specifických váčků uvnitř nervových buněk. Běžně se používají při depresích, úzkostných poruchách, posttraumatických stresových obtížích a panických záchvatech.

...  což je stavební kámen pro tvorbu serotoninu.

Tryptofan se přirozeně nachází v potravinách jako losos, vejce, sýry, krůtí maso, tofu, ananas, oříšky, ovesné vločky a semínka. Další možností je užívání doplňků stravy s obsahem této aminokyseliny, a to ideálně v kombinaci s pyridoxinem (vitaminem B6). Pyridoxin  je důležitou součástí metabolické přeměny tryptofanu na serotonin. Je však nutné dodat, že z přijatého tryptofanu se na serotonin přemění jen malé množství přijatého tryptofanu (odhady mluví o 1 až 2 %).

10–15 minut slunečního světla denně zvyšuje hladiny nejen vitamin D, což je obecně známo, ale také serotoninu. Vliv slunečních dní na psychiku je obecně známý. Při léčbě psychických poruch se někdy využívá i světelná terapie využívající speciální lampy.

Pravidelná fyzická aktivita přináší celou řadu zdravotních benefitů, včetně regulace hladin endorfinů, dopaminu a serotoninu.

Pozitivní vliv na hladinu serotoninu mohou mít také meditace.

Příznaky se obvykle objevují do 24 hodin od podání dávky nového léčiva.

Předávkování má za následek nadměrné zvýšení hladiny serotoninu v mozku, což vede k přetížení serotonergních receptorů.

Riziková je zejména kombinace antidepresiv typu SSRI s antimigreniky na bázi triptanů; analgetiky typu tramadol, fentanyl, tapentadol; antitusiky s obsahem dextrometorfanu a s léky používanými při nevolnosti (metoklopramid, ondansetron). Nevhodnou interakci může vyvolat i souběžně podávaný doplněk stravy s tryptofanem nebo třezalkový čaj. Riziko může mírně zvýšit souběžná konzumace potravin bohatých na obsah tryptofanu.

Hladinu serotoninu ovlivňuje celá řada léčiv. U některých jde o žádoucí efekt, kterého využíváme v léčbě psychických potíží (antidepresiva SSRI). U jiných látek se jedná o vedlejší efekt (např. dextrometorfan tlumící dráždivý kašel). To může být potenciálním rizikem pro rozvoj serotoninového syndromu.

Výzkumy se zabývají studiem osy „střeva-mozek“. Ukazuje se, že složení střevní mikrobioty* má vliv na široké spektrum funkcí v těle, od regulace chuti k jídlu po změny nálad a rozvoj deprese. Přímá schopnost vytvářet serotonin byla prokázána u celé řady bakterií (Streptococcus spp., Enterococcus spp., Escherichia spp., Lactobacillus plantarum, Klebsiella pneumonia, nebo Morganella morganii). Studie z března 2024 navíc ukázala**, že serotonin vytvářený bakteriemi ve střevech novorozenců podporuje vývoj imunitních buněk nazývaných T-regulační buňky. Tyto buňky potlačují nepřiměřené imunitní reakce, a pomáhají tak předcházet autoimunitním onemocněním a alergickým reakcím na neškodné potraviny.

V lékárně lze pořídit kapsle s l-tryptofanem, který slouží v těle pro výrobu serotoninu. Kombinuje se s pyridoxinem (vitaminem B6), který přispívá k normální psychické činnosti a normální činnosti nervové soustavy. Hladinu monoaminů včetně serotoninu zvyšuje rovněž třezalka tečkovaná, která napomáhá udržet emoční rovnováhu a pozitivně ovlivňuje relaxaci, náladu a spánek. U přípravků s l-tryptofanem a třezalkou platí, že mohou ovlivnit působení řady léků včetně antidepresiv. Souběžné podávání léčivých přípravků a l-tryptofanu nebo třezalky konzultujte raději předem s lékařem nebo lékárníkem.