Cervikokraniální syndrom – příznaky, příčiny a léčba
Cervikokraniální syndrom označuje soubor příznaků spojených s oblastí krku a hlavy. Typicky se projevuje bolestí a ztuhlostí krční páteře nebo bolestí hlavy vycházející z oblasti krku. Jaké jsou příčiny vzniku cervikokraniálního syndromu, jaké jsou možnosti léčby a jak potížím předcházet?
Obsah článku
Obsah článku
Co je cervikokraniální syndrom?
Cervikokraniální syndrom je označení pro soubor obtíží souvisejících s poruchou struktury či funkce krční páteře nebo přechodu mezi krční páteří a lebkou. Jedním z nejčastěji popsaných problémů spojených s krční páteří je bolest hlavy, jejíž zdroj se nachází v oblasti krční páteře. Pojem cervikokraniální syndrom je však širší a v praxi se používá pro různé kombinace obtíží. Kromě bolesti hlavy sem patří zejména ztuhlost krku, závratě, hučení v uších, případně potíže s polykáním. Ne každý příznak, který se objeví současně s bolestí krku, však musí mít původ v krční páteři. Proto je při výskytu nových obtíží důležité zhodnotit i jiné možné příčiny.
Příčiny cervikokraniálního syndromu
K rozvoji cervikokraniálních obtíží mohou přispívat například:
- dlouhodobé přetěžování krční páteře – například při dlouhém sezení, práci u počítače, řízení nebo nevhodné poloze při spánku,
- poranění krku – například po prudkém pohybu hlavy, pádu nebo nárazu,
- úrazy krční páteře – například po pádu nebo dopravní nehodě,
- omezená pohyblivost krční páteře,
- degenerativní změny krční páteře a meziobratlových plotének,
- stres a psychická zátěž, které mohou zvyšovat svalové napětí a vnímání bolesti,
- méně často také některá autoimunitní onemocnění postihující oblast krční páteře.
Samotné „špatné držení těla“ nelze považovat za jedinou příčinu obtíží.
Příznaky cervikokraniálního syndromu
Typickým příznakem syndromu je tzv. cervikogenní bolest hlavy, to znamená bolest hlavy s původem v oblasti krku. Z oblasti týlu nebo horní části krku se bolest šíří do oblasti temene, čela nebo za oko. Často se vyskytuje jednostranně, přičemž během jedné epizody většinou nedochází ke střídání stran. Nejčastěji bývá tupá nebo tlaková, může však být i intenzivní. Může se zhoršovat při pohybu krku nebo při dlouhodobém setrvávání v určité poloze. Mezi další možné projevy cervikokraniálního syndromu patří bolest a ztuhlost krku, šíření bolesti do ramene nebo horní končetiny, závratě, nevolnost, hučení v uších a potíže s polykáním.
Diagnostika cervikokraniálního syndromu
Diagnostika vychází z anamnézy a fyzikálního vyšetření. Lékař hodnotí charakter bolesti, její lokalizaci, délku trvání, okolnosti, které ji vyvolávají nebo zhoršují, a případné další příznaky. Posuzuje pohyblivost krční páteře a míru svalového napětí.
Důležitou součástí je vyloučení jiných příčin bolesti hlavy. Cervikogenní bolest hlavy může svými projevy zčásti připomínat například migrénu nebo tenzní bolest hlavy.
Rentgen, magnetická rezonance nebo jiné zobrazovací metody se používají například při podezření na strukturální změny nebo následky úrazu. Ne každý pacient však takové vyšetření potřebuje.
Léčba cervikokraniálního syndromu a rehabilitace
Fyzioterapie se zaměřuje na zlepšení pohyblivosti krční páteře, snížení svalového napětí a zlepšení koordinace pohybů. Fyzioterapeut doporučí individuální cviky zaměřené zejména na svaly krku, ramen a horní části zad. U cervikogenní bolesti hlavy mohou být součástí léčby také některé manuální techniky včetně masáže.
Farmakoterapie využívá zejména léky na uvolnění svalů (myorelaxancia) a léky proti bolesti (analgetika, nesteroidní antiflogistika). V některých případech se využívají i léky, které ovlivňují vedení a zpracování chronických bolestivých vjemů (pregabalin, gabapentin, některá antidepresiva). Výběr konkrétních léků závisí na konkrétních potížích, dalších užívaných lécích a celkovém zdravotním stavu.
Chirurgická léčba přichází v úvahu pouze u vybraných pacientů, například pokud je prokázána strukturální příčina potíží a fyzioterapie a farmakoterapie nejsou dostatečně účinné.
Prevence – jak nepřetěžovat krční páteř
Ne všem obtížím v oblasti krční páteře lze zabránit, zejména pokud souvisejí s degenerativními změnami. Riziko přetížení však můžete snížit vhodnými pohybovými a pracovními návyky:
- Pravidelně střídejte polohu při práci a dlouhém sezení.
- Zařazujte krátké přestávky, během kterých se projděte nebo protáhněte.
- Nastavte si pracovní místo tak, aby monitor nebyl zbytečně nízko a nebylo nutné dlouhodobě předklánět hlavu.
- Nepřetěžujte krční páteř při sportu a dalších fyzických aktivitách.
- Dbejte na dostatečný spánek a pohodlnou polohu, která nezpůsobuje bolest nebo výrazné napětí krku.
- Snažte se omezit působení stresu, který může přispívat ke zvýšenému svalovému napětí a vyššímu vnímání bolesti.
