Migréna – příznaky a léčba
Bolest hlavy patří k nejčastějším zdravotním problémům, které dokážou výrazně narušit každodenní život. Zatímco běžné bolesti často souvisí s únavou, stresem nebo zablokovanou krční páteří, migréna představuje mnohem závažnější problém. Tento neurologický syndrom postihuje zhruba 12 % Čechů, přičemž ženy trpí migrénami více než dvakrát častěji než muži. Co migrénu způsobuje, jak se projevuje a jak ji lze účinně léčit?

Obsah článku
Obsah článku
Co je to migréna?
Migréna je neurologické onemocnění projevující se intenzivní, pulzující bolestí hlavy, která bývá zpravidla doprovázena nevolností (někdy i zvracením) a dalšími příznaky. Pro migrénu je charakteristická postupně narůstající, ostrá až pulzující bolest, obvykle lokalizovaná na jedné straně hlavy. Může být pociťována ve vlasové části hlavy nebo v obličeji. Většinou se zhoršuje při pohybu a fyzické námaze. Při migréně dochází k abnormální aktivitě nervových buněk v mozku a přecitlivělosti ve vnímání smyslů (světlo, pachy, zvuky). Předpokládá se, že vliv na rozvoj nemoci mají některé geny a nerovnováha mezi nervovými přenašeči, konkrétně serotoninem a neuropeptidem CGRP.
Co spouští migrénu?
- psychické vypětí, tělesná námaha, vyčerpání
- silné smyslové vjemy (ostré světlo, hlasitý zvuk, vůně)
- hormonální změny (tzv. hormonální migréna)
- nedostatek (nebo nadbytek) spánku
- nízký příjem tekutin
- změna atmosférického tlaku
- některé potraviny a látky – čokoláda, zrající sýry, citrusové plody, umělá sladidla, kofein, alkohol, glutaman sodný aj.
- některá léčiva – antikoncepce, substituční hormonální terapie, hypnotika aj.
Jak migréna probíhá?
Migréna se obvykle dělí na čtyři fáze, které se liší svými příznaky. Ne každý pacient však všechny fáze zažívá.
Prodrom
Jedná se o předzvěst migrény, objevuje se jeden až dva dny před nástupem samotné bolesti hlavy. Projevuje se jemnými změnami, jako jsou psychické napětí, podrážděnost, smutek, únava, časté zívání, ztuhlost krku, zvýšená citlivost na pachy či světlo, změny chuti na některé potraviny, žízeň, častější močení a změny v zažívání (průjem, zácpa, nadýmání).
Aura
Až u 25 % lidí s migrénou se objevují krátce před začátkem bolesti hlavy neurologické obtíže, které se souhrnně označují pojmem aura. Zpravidla se rozvíjejí v průběhu 5-20 minut a odeznívají do hodiny. Mohou se vyskytnout:
- zrakové potíže („oční migréna“) – rozmazané vidění, záblesky, vnímání černých teček, výpadky zorného pole, cikcak vzory v zorném poli
- senzorické potíže – brnění, mravenčení nebo necitlivost v obličeji nebo na končetinách
- potíže s řečí
Bolest
Nejprve zasažená osoba vnímá tupou bolest, která se postupně změní na pulzující. Často je lokalizována v čele nebo ve spánku a putuje kolem ucha až do záhlaví. Nebo naopak může vzniknout v zadní části hlavy (v zátylku nebo v oblasti šíje) a postupně vystřelovat do oblasti spánku. Bolest hlavy při migréně bývá jednostranná, v průběhu záchvatu se však může šířit i na druhou stranu. K bolesti hlavy se pak připojují další potíže, jako je zvracení, ztuhlost krku, úzkostný stav nebo ucpaný nos. Tato fáze může trvat 4 hodiny, v těžkých případech až 3 dny. Pokud potíže přetrvávají déle jak 72 hodin, rozvíjí se tzv. status migrenosus. Jedná se o závažnou a vysilující komplikaci, při které bývá nutná hospitalizace.
Postdrom
Po odeznění bolesti většinou následuje vyčerpání, ke kterému se někdy připojuje zmatenost nebo problémy s koncentrací.

Jak se migréna léčí?
Jakákoliv bolest hlavy by měla vést k návštěvě lékaře, pokud je neobvykle silná, náhlá („výbušná“), často se opakuje nebo se výrazně liší od předchozích bolestí, které člověk zažil. Rizikové jsou bolesti hlavy doprovázené zmateností, ztuhlostí šíje, horečkou, zvracením, poruchami řeči nebo zraku nebo necitlivostí na jedné straně těla. Zvláště rizikové je, pokud se bolest hlavy objeví poprvé po 50. roce věku, po úrazu hlavy nebo pokud budí ze spánku. Ve všech těchto případech je doporučeno vyhledat lékařskou pomoc.
Současná léčba migrény zmírňuje její příznaky a může výrazně snížit četnost záchvatů, samotné onemocnění však vyléčit neumí. Jak se zbavit migrény? Výběr vhodné terapie je individuální, rozhoduje věk, četnost, charakter a závažnost záchvatů či přidružené zdravotní obtíže.
U lehčích forem migrény mohou pomoct volně prodejné léky proti bolesti – tzv. analgetika a nesteroidní antiflogistika. Standardně se doporučují léky obsahující ibuprofen, dále jsou dostupné léčivé přípravky s naproxenem, diklofenakem nebo kyselinou acetylsalicylovou. Při vysokém krevním tlaku, žaludečních nemocích nebo při užívání léčiv ovlivňujících krevní srážlivost jsou preferovány přípravky s obsahem paracetamolu. Na recept se ke snížení bolesti předepisují léčivé přípravky s obsahem indometacinu a metamizolu. Ke zmírnění nevolnosti a zvracení se používají léčiva metoklopramid nebo thiethylperazin. Výhodné jsou formy s rychlým nástupem účinku (rozpustné prášky, měkké želatinové kapsle). Při výskytu zvracení jsou doporučovány čípky.
Cíleně k léčbě migrény se používají tzv. triptany, což jsou léčivé přípravky s účinnou látkou sumatriptan, popřípadě eletriptan nebo zolmitriptan. Tyto léky aktivují serotoninové receptory a tím stahují rozšířené cévy, zároveň snižují uvolňování neuropeptidu CGRP. Ten způsobuje rozšíření cév v okolí trojklaného nervu i mozkových plen, což je doprovázeno zánětlivými změnami a zvýšenou citlivostí nervových zakončení na bolestivé podněty. Na samotný neuropeptid CGRP působí novější skupina látek, která se označuje jako tzv. gepanty (např. atogepant, rimegepant).
Cílem dlouhodobé léčby je snížení četnosti a intenzity migrenózních záchvatů. K dispozici je široká paleta léčiv, přičemž výběr konkrétní látky závisí na povaze migrény, přidružených nemocech, užívaných lécích a dalších faktorech. Osoby s migrénou nezřídka překvapí, že mají předepsaný lék, který se jinak používá k léčbě odlišné nemoci (epilepsie, deprese, srdeční poruchy aj.), je to však v pořádku. U pacientů, které trápí více jak čtyři záchvaty měsíčně a standardní dlouhodobá profylaktická léčba nezabírá (selhaly minimálně dva léky), může lékař doporučit biologickou léčbu migrény. Ta představuje injekční aplikaci monoklonálních protilátek (erenumab, frenamezumab, galcanezumab, eptinezumab), které tlumí aktivitu CGRP. Podávají se jednou za měsíc až jednou za tři měsíce.
Jak podpořit léčbu migrény?
Doporučuje se odpočinek v klidu, tichu a tmě v dobře větrané místnosti. Pomoct mohou poskytnout také chladivé obklady, a pokud není přítomna přecitlivělost na vůně, tak i masážní kuličkový aplikátor na principu aromaterapie. Velmi účinnou pomocí při léčbě migrény je „migrenózní deníček“. Do něj se zapisují všechny detaily migrenózního záchvatu a co mu předcházelo. Tento nástroj může odhalit spouštěče migrény, kterým se lze pak snáze vyvarovat.
Důležité je dbát na zdravý životní styl, především na pravidelnou fyzickou aktivitou na čerstvém vzduchu, pestrou a vyváženou stravou, dostatečný pitný režim a vyhýbání se kouření a alkoholu. K podpoře normální funkce nervového systému je vhodný dostatečný příjem hořčíku a vitaminů B. Doporučit lze relaxační techniky, jógu nebo akupunkturu.

Migréna u dětí
Ve věku 6-12 let se potíže s migrénou týkají 5-10 % dětí, přičemž častěji bývají postiženi chlapci. V dospívání se četnost migrén blíží výskytu u dospělých, pohybuje se v rozmezí 10-12 %. Vlivem hormonálních změn se výskyt mezi jednotlivými pohlavími obrací a v adolescentním věku jsou migrénou častěji zasaženy dívky. Místo klasické pulzující bolesti může dítě pociťovat spíše tlak nebo tupou bolest. U dětí je poměrně běžná tzv. břišní migréna bez typické bolesti hlavy, která se projevuje opakovanými bolestmi břicha, nevolností, zvracením, ztrátou chuti k jídlu a bledostí.
Často kladené otázky
Migréna je primární neurologické onemocnění, jehož příčina se nachází v poruše funkce nervových buněk v mozku. Nicméně napětí, blokády nebo podráždění v oblasti šíje a krční páteře mohou migrénu vyprovokovat nebo zesílit její projevy.
Jedním z typů migrény je migréna při menstruaci (hormonální migréna). Některé ženy jsou značně citlivé na změnu v hladinách pohlavních hormonů. Prudký pokles estrogenu zvyšuje citlivost nervového systému a snadněji se tak aktivují mechanismy spuštění migrény. Potíže se objevují zhruba dva dny před začátkem menstruace nebo v jejích prvních dnech.
Triptany patří mezi specifické léky na migrénu neboli antimigrenika. Tato léčiva aktivují serotoninové receptory, což vede ke stažení rozšířených cév. Zároveň dochází ke snížení uvolňování neuropeptidu CGRP z trojklaného nervu. Triptany je nutno užít co nejdříve při prvních příznacích migrenózního záchvatu. Plný účinek se v závislosti na typu triptanu projeví za cca 2 hodiny po podání. Lze je kombinovat s běžnými léky na bolest hlavy (např. ibuprofenem).
Trvání migrény je variabilní. Obvykle se udává rozmezí 4-72 hodin. Potíže přetrvávající více jak 72 hodin se označují jako status migrenosus. Jedná se o závažnou a vysilující komplikaci, při které je zpravidla nutná hospitalizace.
Spouštěč migrén je vnější nebo vnitřní faktor, který zvýší pravděpodobnost vzniku migrenózního záchvatu. Samotný spouštěč migrénu-nemoc nezpůsobuje, ale aktivuje mechanismy, které vyústí v migrenózní záchvat. Příkladem je například migréna ze stresu. Typickými spouštěči jsou psychické nebo tělesné vypětí, vyčerpání, nedostatek spánku, dehydratace, hormonální změny, ostré světlo, alkohol nebo kofein. Migrenózní záchvat může vyvolat také strava: čokoláda, zrající sýry, citrusové plody, umělá sladidla, glutaman sodný aj.
