Stravování při cukrovce – příběh a inspirace diabetika Honzy Hrušovského
Pokud vám byla diagnostikována cukrovka, jedna z prvních věcí, které se člověk může obávat, je jídlo. Přečtěte si osobní a inspirativní příběh diabetika Honzy Hrušovského, který se podělil o své zkušenosti se stravováním a nastavením fungujícího diabetického jídelníčku. Dozvíte se, kdy a jak často by měl diabetik jíst, které potraviny a nápoje jsou vhodné a kterým se naopak vyhnout a v neposlední řadě i tipy na zpestření diabetické diety.
Obsah článku
Jídlo je pro člověka nezbytné. Z potravin získáváme energii k přežití. Diabetici to ale při stravování nemají jednoduché. Vím to, protože mezi ně patřím já. Často slýchám, že se lidé s cukrovkou musí omezovat, ale není to tak úplně pravda. Pro diabetiky je klíčových hned několik věcí. Pokud jste léčeni inzulinem, což platí pro všechny diabetiky 1. typu a také pro část diabetiků 2. typu, mám pro vás pár tipů.
Související kategorie produktů:
Co potřebujete k sestavení jídelníčku?
Začněme s matematikou, v té musíte být alespoň trochu dobří. Naštěstí si vystačíte s jednoduchými počty. Dále si domů pořiďte váhu a sežeňte si kalorické tabulky. Proč matematika? Inzulinovo-sacharidový poměr vám napoví, kolik inzulinu aplikovat na určitý počet sacharidů. Je to jednoduchý vzorec:
450/celková denní dávka inzulinu = tolik sacharidů mi pokryje 1 j. inzulinu
Dále se hodí ještě jeden na výpočet citlivosti na inzulin, tedy o kolik klesne glykemie, když si aplikujete inzulin.
100/celková denní dávka inzulinu = o tolik mmol/l mi klesne glykémie
Citlivost můžete i vypozorovat, ale bez senzorů na měření glykemie to jde fakt těžko a nedoporučuju to jen tak pokoušet. Matematický výpočet většinou nelže a odpovídá. To platí i pro inzulinovo-sacharidový poměr, ale tam berte v úvahu, že tělo má jinou citlivost na inzulin ráno, jinou odpoledne a úplně jiná může být večer. Dále ji ovlivňují i faktory jako fyzická aktivita nebo nemoc. Tudíž není dobré se držet čísel za každou cenu, ale také je úplně nezavrhujte, spíš o nich neustále přemýšlejte.
Dále už je to jednoduché. Zvážíte potraviny, které chcete sníst, v kalorických tabulkách si najdete, kolik mají sacharidů a na to aplikujete inzulin. Jsou to „jednoduchý počty“. Když se je naučíte, nemusíte se v jídle omezovat. Svíčková se šesti knedlíky? Hamburger s hranolky? Pivo? Není problém. Jenže má to své ale.
Jaké potraviny mohu jíst, když mám diabetes?
Miluju jídlo, a ačkoliv inzulin dokáže divy, stejně řeším, co si můžu a nemůžu dát. Na pizzu nebo smažené hranolky si musím aplikovat velké množství inzulinu. Navíc tuky v těchto pochoutkách způsobují vzestup glykemie v průběhu dalších dvou až tří hodin, a musím proto dopichovat inzulin, abych se držel v rozumných mezích.
Proto se snažím hledat různé alternativy. Místo běžných těstovin si dávám těstoviny celozrnné nebo luštěninové, které se v těle uvolňují postupně a nestává se mi, že mám po chvilce pocit hladu.
Dále jsou zajímavou přílohou kuskus a bulgur. Ale jasně, že si dám i klasické přílohy jako brambory nebo rýži.
Pak tu jsou houskové a bramborové knedlíky. Těm se vyhýbám obrovským obloukem. Abych je ukočíroval, tak potřebuju hodně inzulinu. A za to mi knedlíky úplně nestojí.
Jaké potraviny a nápoje omezit při diabetu?
Také se snažím omezovat různě zahuštěné omáčky: svíčková, rajská, guláš. Každý kuchař to dělá jinak. Když už si guláš uvařím, tak ho moukou nebo jíškou „nevylepšuji“.
Jednoznačně se vyhýbám i sladkým dezertům a dortíkům. U nich nemám vychytané, jak na ně reaguje moje tělo, proto se pak může dostat do nekonečné spirály hyperglykémie a hypoglykémie. V zásadě ten kolotoč vypadá takhle: špatně spočítám aplikaci inzulinu na sladký dortík, následně dopichuji inzulin, jenže pak letím do hypa a musím se dojíst, což časem způsobí vyšší glykémii a tak stále dokola.
Také omezuji sladké nápoje, jako jsou cola, džusy nebo jiné limonády s přidaným cukrem. Maximálně si dám limonády s umělými sladidly, což ale teda také není žádná hitparáda. Ovocné džusy si spíš ředím vodou, protože jsou na můj vkus až moc sladké. Sladké pití mám jen pro případ záchrany. Když jdu na výlet nebo sportovat, tak si s sebou beru „pitíčko“, protože je to nejlepší řešení na hypoglykémii. Rychle zabírá, navíc ho není velké množství, tak se nemusím bát, že bych letěl do hyperglykémie.
Čas od času zatoužím po nějaké sladkosti. Zapomeňte na různé dia sušenky s umělými sladidly. Spíš jdu cestou alternativy bílého cukru. Někdo si dává med, ale ten mi s hladinou cukru dokáže zacvičit. Místo něj jsem se naučil používat čekankový sirup. Jídlo osladí podle mých představ a zároveň po něm nezamíří glykémie do nebes.
Kdy a jak často jíst?
„Měl bys jíst šestkrát denně a v rozestupu dvou až tří hodin, že jo?“ Tohle mi říká docela dost známých a přátel. Já na to odpovídám, že to není pravda. Rutina a pravidelnost nejsou vůbec od věci. V začátcích je to naopak docela rozumné, protože se naučíte mít v životě řád. Jenže rvát do sebe jídlo jen kvůli tomu, abych si udělal čárku v tabulce, je hloupost. Každý jsme jiný, a každému tak vyhovuje něco jiného. Často si za den dám tři čtyři jídla. Snídám, pak mám oběd, večeři a poté třeba ještě něco na uzobnutí. Když vím, že budu mít pozdější oběd, tak si dám menší dopolední svačinu, ale není to pravidlem. Univerzální odpověď neexistuje. Jezte tak, jak to nejlépe vyhovuje právě vám.
Jak dosáhnout pestré stravy?
Vyvážená strava je ideální. Ale na rovinu říkám, že některé chody mám dost jednotvárné. Například snídaně je u mě stejná skoro každý den. Chleba se šunkou a sýrem jsou takový základ pro úspěšný den. Vím, jak se glykémie bude vyvíjet, a nejsem tak hned od rána pod tlakem, co a jak se bude dít. K obědu a večeři si už ale rád zaexperimentuji a čas od času zkouším nové recepty nebo přílohy. Mít neustále brambory nebo rýži není zrovna kulinářský zážitek.
Stejně tak podle sezóny zařazuji zeleninu. Přes léto mám rajčatové a okurkové hody. Na podzim přichází na řadu dýně, která se dá použít do polévky, omáčky nebo jako příloha. Také z ní připravuji různé dezerty.
To platí i pro luštěniny. Kdysi jsem se naučil dělat brownies z dýně nebo černých fazolí. Na pohled a chuťově se neliší od běžných brownies. Ale v glykémii už rozdíl poznáte. Samozřejmě asi není třeba vysvětlovat, který postup vychází ve srovnání lépe.
Jindy se sladkou chuť snažím do jídla dostat pomocí ovoce. V tomhle je ideální banán. Ten například dávám do lívanců. Na sladké snídaně úplně nejsem, když se ale objeví chuť, je to skvělá volba a opět se vyhnu klasickému cukru.
Inzulin a potraviny
Pokud znáte svůj inzulinovo-sacharidový poměr a umíte s ním pracovat, tak je odměnou přijatelná glykémie. Jenže kolikrát je potřeba inzulin aplikovat ještě dlouho před jídlem. Záleží na typu inzulinu a jeho době působení. Některé začnou působit do 15 minut a jejich účinek se táhne dvě až tři hodiny. Jiné fungují až po více jak půl hodině a pak jejich účinek trvá víc jak 4 hodiny. O tomhle je dobré si popovídat se svým diabetologem.
Existují totiž potraviny, které téměř okamžitě zvedají hladinu cukru v krvi. Sladké limonády nebo pivo mají vysoký glykemický index a jejich nástup je okamžitý. Pokud máte senzor na měření glykémie, tak u potravin s vysokým indexem můžete pozorovat rychlý vzestup cukru v krvi.
Pak jsou ale například luštěniny, které mají nízký glykemický index a to znamená, že se v těle uvolňují postupně, čímž může být glykémie v rovině. Také je dobré pamatovat, že tuky se projevují postupně, tudíž mohou zvedat hladinu cukru v krvi až po několika hodinách. Takové chování je typické pro smažené hranolky, pizzu nebo hovězí maso.
Doplňky stravy a vitamíny
S cukrovkou se zkrátka moc omezovat nemusíte. Ale určitě nad jídlem přemýšlejte, není potřeba do sebe neustále cpát tučné, smažené nebo sladké jídlo. Pestrý jídelníček dokáže udělat radost, zároveň jsem díky němu fit a nemám pocit přejezení a těžkosti. Z doplňků stravy lze doporučit hořčík, rybí olej a omega-3 mastné kyseliny EPA a DHA, vitamin D3, který napomáhá zdravé imunitě a příznivě ovlivňuje stav kostí, zubů a činnost svalů. Pro ty z vás, kteří řeší problémy se zažíváním, je skvělá rozpustná vláknina z obalů semen jitrocele vejčitého, který příznivě ovlivňuje funkci střevního traktu. Diabetikům lze také doporučit kombinovaný přípravek s vitaminy B1, B6 a B12 pro správnou činnost nervové soustavy a extraktem ze stromu moringa s chrómem pro správnou hladinu glukózy v krvi.
Jan Hrušovský
Víc jak deset let se potýkám s diabetem 1. typu, zároveň jsem novinář, který píše o esportu, videohrách a byznysu. Právě mediální praxe a vlastní zkušenost s nedostatečnou kompenzací cukrovky mě dovedla k tomu, abych pomohl diabetikům s inspirací a motivací, když se jim nedaří svou nemoc zvládat. Zároveň chci u “necukrovkářů” zbourat některé mýty a ukázat jim, že je cukrovka sice zákeřná, ale život s ní nekončí.
Články k tématu Stravování při cukrovce – příběh a inspirace diabetika Honzy Hrušovského
Příznaky diabetu – kdy zpozornět?
· 10 minut čteníPříznaky diabetu mohou mít různý charakter. Někdy nemusejí být žádné, jindy ale mohou na cukrovku upozornit více či méně nápadné signály. Jaké jsou typické příznaky tohoto onemocnění a co může mít neléčená cukrovka za následky, vám prozradíme v našem článku.
Diabetes a pohyb – jak si k němu najít cestu?
· 7 minut čteníPohybová aktivita by měla být běžnou součástí zdravého životního stylu. V dnešní době se bohužel setkáváme s tím, že sport se z každodenního života vytrácí, a to už od útlého věku. V dospělosti pak lidé nemají na sportování čas a po náročném pracovním dni ani dostatek energie. Pokud ale do života přijde diabetes, měl by se stát pohyb pravidelnou součástí režimu a hlavním podpůrným pilířem léčby....
Glifloziny a léčba diabetu
· 4 minuty čteníGlifloziny patří mezi relativně novou skupinu antidiabetik, která účinkují nezávisle na inzulinu a kromě žádoucího poklesu glykemie snižují výskyt fatálních srdečně-cévních komplikací, namáhají poklesu tělesné váhy či krevního tlaku. Jak glifloziny fungují a mohou pomoct v léčbě diabetu i vám?