Jak diabetes ovlivňuje dospívání?

27. 8. 2024 · 6 minut čtení

Dospívání je období změn a když do něj zasáhne diabetes, může to znamenat ještě větší výzvu. Jak diabetes ovlivňuje život dospívajících a jak efektivně komunikovat o této nemoci? V našem článku se zaměříme na klíčové strategie, jakým způsobem podpořit dospívajícího s diabetem a jak zvládnout tuto složitou etapu života.

Mgr. Judita Konečná
Mgr. Judita Konečná
Jak diabetes ovlivňuje dospívání?

Když cukrovka není cool

Dospívání je výzvou samo o sobě. Člověk hledá svou identitu, vymezuje se vůči svému okolí, dozrává. Když zasahuje ještě nepředvídatelné onemocnění diabetes do už tak dost chaotického období, může to být náročná etapa na mnoha úrovních. Diabetes dokáže v dospívání zamávat nejen se samotným procesem vývoje člověka, ale také s celým rodinným systémem a dalšími vztahy, které v tomto období prochází už tak zátěžovou zkouškou.

Jak nemoc zasahuje do vývoje člověka?

To je individuální. Záleží na mnoha faktorech a dopředu nelze vědět, jak to jednou celé dopadne. Pár základních věcí je dobré mít na paměti a hned si taky vysvětlíme proč.  

Věk
Přístup rodiny
Přístup sociální skupiny mimo rodinu
Vztah s lékařem
Komunikace o diabetu

Jak o diabetu s dospívajícím komunikovat?

Výčet předchozích bodů je velmi zjednodušený a faktorů je samozřejmě mnohem více. Kvalitní komunikace však prolíná všemi – od záchytu diabetu až po „předání“ zodpovědnosti za diabetes do vlastních rukou dítěte. Při záchytu diabetu je dobré volit jazyk, který bude pro dítě srozumitelný – s tím jistě pomohou zdravotníci, kteří po záchytu provedou edukaci blízkých osob. Doma to už záleží většinou na rodičích. Jak dítě roste, mění se i význam léčebného režimu a bývá náročné vybalancovat míru důvěry v dítě a obav o jeho zdraví.

V dospívání se priority člověka přirozeně mění. Primární pečující osoby (většinou rodiče) najednou ztrácejí svůj „vliv“ a začíná být důležitější názor vrstevníků, idolů, partnerů. Jinými slovy: rodiče začínají být trapní, zaostalí a ničemu nerozumí. Dítě už přestává být dítětem a stává se dospívajícím, který si buduje vlastní identitu tím, že se „odpoutává“ od primární rodiny a hledá si své místo v kolektivu. Role rodičů ve zjednodušeném pojetí je nadále vytvářet stabilní zázemí a nastavovat hranice.

Komunikace o diabetu v tomto období může být jako minové pole. To, že diabetes není prioritou, je v tomto věku poměrně běžné. I proto závisí právě na tom, jak se o diabetu v rodině mluví, kolik zodpovědnosti a důvěry v tomto ohledu již dítě má a v neposlední řadě, jaký má vztah ke zdravotníkům. V případě, že rodič vždy měl nad hodnotami dozor, zpětně si je s dítětem procházel a u lékaře pak zastával pozici ve stylu „no vidíš, i pan doktor ti to říká!“, není divu, když v dospívání přichází rebelie. Mozek dospělého je přece jen odlišný od mozku (a priorit) dětí a dospívajících, a proto ani argumenty typu „chceš se dožít padesátky!“ prostě nepadají na úrodnou půdu. Zaprvé mladý člověk nemusí mít kapacitu zcela pochopit důsledky dekompenzace, zadruhé může mít obranné mechanismy, které tuto hrozbu popírají.

Diabetes ve školním kolektivu
Na začátku školní docházky prokáže obrovskou službu, když je nápomocný pedagogický pracovník a dobře edukuje kolektiv – v momentě, kdy diabetes není tabu pro dítě samotné ani pro jeho kamarády, nenaruší to jeho vztah k diabetu.  

Otázky k zamyšlení pro rodiče

I když nepodléhat emocím u jednání člověka, který neustále odmlouvá, zírá do telefonu, odsekává a sotva pozdraví, může být náročné, pořád je prioritou, aby si tímto obdobím prošel bez újmy na zdraví. Zkuste se proto zamyslet, jak můžete komunikaci o diabetu ovlivnit nejprve na své straně, a odpovědět si na několik otázek:

  • Je první téma, na které se dítěte ptáte, když dorazí domů, diabetes?
  • Když jede váš potomek někam na výlet, ptáte se ho, na co se nejvíc těší, nebo jestli má s sebou vše potřebné pro případ nouze?
  • Pokud máte aplikaci na sledování hodnot glykemie a vidíte, že se blíží nežádoucí hodnota, voláte, nebo poskytujete dítěti prostor, aby situaci zkusilo řešit samo?
  • Když vidíte nežádoucí hodnoty, ptáte se, jak můžete pomoci, nebo spíš poukazujete na příčinu a apelujete na poučení se?
  • Kdo u lékaře mluví víc? Vy, nebo potomek?
Dospívající syn při rozhovoru povídá s rodičem o svých problémech s diabetem.
Konverzace při společné aktivitě, jako je procházka, může být pro dospívajícího méně skličující a otevřenější než rozhovor tváří v tvář.

Jak podpořit dospívajícího diabetika bez narušení vztahu?

Vysvětlit puberťákovi, který má momentálně prostě jiné zájmy, že užívání léků je důležité, bývá náročné. Zkuste však na prvním místě myslet na to, aby vám hon za dokonalou kompenzací diabetu nezkazil váš vzájemný vztah. Období dospívání je už tak velkou výzvou a přítomnost diabetu dospívajícího obvykle dost trápí. V kolektivu to není „cool“ říkat. Tím spíš se s tím svěřovat rodičům. Proto dospívajícím dopřejte prostor a nabízejte pomoc, pokud budou potřebovat. Aby tak nějak věděli, že tam jste v případě potřeby, ale nevyžádané rady si nechávejte pro sebe. Zároveň jsou zásadní hranice. Jinými slovy – něco za něco. Pokud je dítě schopné dodržovat určitá pravidla, na kterých se domluvíte, netlačte hned na další kroky. Zkuste vysvětlit, z čeho pramení vaše potřeba o tom mluvit, mít přehled, kontrolovat, a tak trochu popostrkovat k lepším výsledkům. To, jak si to mládež přebere, už je na nich.

Jak zapojit lékaře?

Využijte také toho, že dítě má kolem sebe více lidí, kteří mohou s léčbou pomoci – kupříkladu zdravotníka. Pokud je v období dospívání o něco víc „cool“ než rodič, může lékař dítě dospíváním s cukrovkou provést i on. Nesnažte se vytvářet s lékaři koalice a mít je „na své straně“. Dítě tím může ztratit cenného spojence a cítit se samo, nepochopené vámi i lékařem. Jednoho dne stejně přejde do ambulance pro dospělé, kde na něj celá zodpovědnost za diabetes spadne. Je lepší na to postupně připravovat, vkládat do dítěte důvěru, ale zároveň citlivě nastavit jisté, pevné, hranice. Pokud se na nich umíte domluvit společně, máte vyhráno. Váš vztah pomáhá v boji s diabetem a diabetes ho nemůže výrazně narušit.

Kde hledat pro dospívající motivaci?

V tom, co je pro ně samotné důležité. V období dospívání totiž kromě diabetu teenageři řeší i jiné aspekty dospívání. Může je trápit třeba zpomalený nebo naopak zrychlený fyzický vývoj oproti vrstevníkům, mohou se výrazně měnit jejich výkony ve sportu. Volí si vzdělávací instituce, hledají si koníčky. Zkuste proto diabetes nabídnout jako něco, co jim v takových výrazných životních krocích a změnách pomůže. Pokud například mají pravidelný jídelní režim a orientují se v nutričních hodnotách pokrmů, mohou právě z toho třeba ve sportu těžit. Mohou poznávat, jak jejich tělo reaguje ve stresu – při písemce či jiném testování, a využít těchto znalostí při větších zkouškách, které budou zdolávat. Zkuste najít společný motivátor, který dá smysl tomu, aby dospívající sám chtěl držet hodnoty glykemie na uzdě. Pokud to bude jeho volba, plnění požadavku rodičů či lékařů může být podstatně snazší.


Články k tématu Jak diabetes ovlivňuje dospívání?

O autorovi
Mgr. Judita Konečná
Mgr. Judita Konečná
Působí jako psycholožka v rámci 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, na klinice endokrinologie a metabolismu a spolupracuje s Centrem kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně. V rámci své činnosti se zaměřuje na pacienty s diabetem a obezitou, v rámci doktorského studia na 1. LF UK se pak výzkumně zabývá problematikou diabetického distresu a psychologických aspektů diabetu.
Číst více od autora
O autorovi
Mgr. Judita Konečná
Mgr. Judita Konečná
Působí jako psycholožka v rámci 3. Interní kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, na klinice endokrinologie a metabolismu a spolupracuje s Centrem kardiovaskulární péče Neuron Medical v Brně....
Číst více od autora