Lymfedém – příznaky a léčba
Lymfedém je označení pro otok, který vznikne při poruše lymfatického systému. Nepříznivě ovlivňuje kvalitu života a v pokročilých stadiích může způsobit poruchy hybnosti a značnou bolestivost. Jaké jsou příčiny této dlouhodobé nemoci, jaké jsou projevy a možnosti léčby?
Obsah článku
Co je to lymfedém?
Úkolem lymfatického (mízního) systému je odvádět přebytečné tekutiny a odpadní látky z tkání. Zajišťují to lymfatické cévy, mezi něž jsou vmezeřeny lymfatické uzliny, které fungují jako filtr a místo záchytu toxinů. V lymfatických uzlinách probíhá i řada imunitních pochodů.
Selhání lymfatického systému způsobí hromadění tkáňového moku a bílkovin v tkáních. To vede k rozvoji otoku a v případě dlouhodobých potíží také ke vzniku zánětu.
Lymfedém se může vyskytnout kdekoli v blízkosti mízních cév a uzlin, ale nejčastější je lymfedém horních končetin a lymfedém dolních končetin. Nejčastější příčinou otoku paže je operace karcinomu prsu, při které jsou lymfatické uzliny ozářeny a poškozeny, nebo jsou chirurgicky odstraněny. S lymfedémem se setká až 42 % žen po operaci prsu.
Příznaky lymfedému
- pocit tíhy nebo pnutí
- otok části končetiny nebo celé končetiny včetně prstů
- omezený rozsah pohybu
- opakující se infekce
- ztluštění a hrubnutí kůže (fibróza)
Rozvoj příznaků může být jak velmi pozvolný, tak náhlý. Vyhodnocení otoku lze provést porovnáním s druhou končetinou, jelikož lymfedém většinou postihuje jen jednu z nich.
Poznat počínající otok lze mimo jiné tak, že na končetině přestávají být viditelné žíly, šlachy či klouby, nebo že nošené oblečení a šperky začnou být na těle těsné.
Příčiny lymfedému
Příčiny lymfedému jsou vrozené (primární) nebo získané během života (sekundární). Primární lymfedém je vzácný a vzniká na podkladě vrozené poruchy funkce lymfatického systému nebo jiné vývojové odchylky. První projevy lymfedému se mohou vyskytnout už od narození, stejně tak se mohou objevit až později v dospělosti.
Sekundární lymfedém je způsoben překážkou v lymfatických cestách nebo uzlinách. Nejčastější příčiny jsou:
- Rakovina – rostoucí nádor v blízkosti lymfatických uzlin nebo cév blokuje tok lymfy.
- Ozařování při léčbě rakoviny – radiační terapie způsobuje zjizvení a zánět lymfatických uzlin či cév.
- Chirurgický zákrok při léčbě rakoviny – operativní vyjmutí nádoru s sebou často nese i vyjmutí blízkých lymfatických uzlin.
- Zranění – rozsáhlý úraz může postihnout i lymfatický systém.
- Infekční a zánětlivá onemocnění – dochází k výrazné zátěži lymfatického systému (reakce po bodnutí hmyzem, parazitární nebo mykotické infekce aj.).
- Obezita – větší objem podkožního tuku způsobuje útlak lymfatických cév.
- Nemoci srdce, cév nebo ledvin – zajišťují rozvod tekutin po těle a při jejich poruše se zhoršuje i funkce lymfatického systému.
Stadia lymfedému
Lymfedém dělíme podle stupně závažnosti do čtyř stadií:
Diagnostika lymfedému
Diagnostika lymfedému se opírá o moderní vyšetřovací zobrazovací metody jako magnetická rezonance (MRI), počítačová tomografie (CT) nebo ultrazvuk. Pro přesné zobrazení funkčnosti lymfatického systému se využívá lymfoscintigrafie, kdy je injekčně zavedena kontrastní látka a dále je zobrazován průběh a rychlost toku lymfy, včetně zviditelnění případných blokád.
Lymfedém a léčba
Léčba lymfedému je založena na komplexní dekongestivní terapii (KDT), která zahrnuje následující metody:
Terapie lymfedému
Doba intenzivní komplexní dekongestivní terapie je 4-6 týdnů a probíhá během hospitalizace pacienta (stadium II a III) nebo ambulantně. Cílem je dosáhnout co nejvýraznějšího zmenšení otoku, zlepšení hybnosti a celkového tělesného stavu. Další fází je udržovací terapie, která je mnohdy celoživotní. Zahrnuje lymfodrenáž v domácím prostředí, kompresní terapii, cvičení, polohování končetin a péči o kůži.
Při selhání komplexní dekongestivní terapie a při rozsáhlých komplikacích otoku se přistupuje k chirurgické léčbě, která spočívá v zásahu do lymfatických cév nebo v odstranění zbytnělé tkáně formou liposukce.
Lékař může předepsat venofarmaka, která jsou primárně určena pro léčbu žilní nedostatečnosti, ale mají pozitivní vliv i při zhoršené funkci lymfatického systému. Snižují propustnost kapilár, působí protizánětlivě v mikrocirkulaci a zvyšují lymfatickou drenáž. Mezi nejčastěji využívané zástupce patří léčivé přípravky s diosminem a hesperidinem, extrakt z listnatce (Ruscus aculeatus) nebo látky odvozené od rutinu (oxerutin, troxerutin).
Prevence lymfedému
I když v některých případech nelze vzniku lymfedému zabránit, dodržením následujících opatření můžete posílit lymfatický systém a snížit riziko vzniku nemoci.
- Nepřehlížejte signály svého těla a případné otoky řešte se svým lékařem. Včasné zjištění nemoci je základem úspěšné léčby.
- Polohujte končetiny do zvýšené polohy, pokud cítíte tíhu a napětí.
- Seďte správně s oběma chodidly v kontaktu s podlahou. Sed s překříženými dolními končetinami omezuje tok lymfy v dolních končetinách.
- Dopřejte svému tělu pravidelný pohyb, vhodnými aktivitami jsou například svižná chůze, plavání nebo jemná jóga.
- Preferujte volnější oblečení, které vás nebude tlačit.
- Omezte pobyt na slunci, v horké vaně nebo sprše. Vysoké teploty zvyšují riziko vzniku otoku.
- Pijte dostatek neslazených tekutin (voda, ovocné čaje, bylinné čaje). Omezte příjem soli.
- Chraňte svou kůži před infekcí a případné poranění důsledně řešte. Nehojící se ránu konzultujte s lékařem.
