Přeskočit na hlavní obsah
0 výsledků
  • Rychlý košík zavřen
  • Co jsou telomery a jak souvisejí s biologickým stárnutím?

    22. 12. 2025 · 4 minuty čtení
    Zdraví a prevence

    Telomera pochází z řeckých slov telos (konec) a meros (část). Telomery jsou nezbytnou součástí lidských buněk, které ovlivňují stárnutí buněk a chrání životně důležité informace v naší DNA. O telomerách bylo publikováno více než 20 000 vědeckých článků.

    PharmDr. Radka Procházková
    PharmDr. Radka Procházková
    Co jsou telomery a jak souvisejí s biologickým stárnutím?

    Co jsou telomery?

    Telomery jsou specializované koncové části chromozomů, které se skládají z opakujících se úseků DNA a navázaných bílkovin. Tento komplex tvoří stabilní zakončení chromozomu a umožňuje, aby genetická informace v buňkách zůstávala správně uspořádaná i při opakovaném buněčném dělení. Když se buňka dělí, telomery se mírně zkrátí. Nakonec se zkrátí natolik, že se buňka již nemůže úspěšně dělit a odumírá.

    V roce 2009 získali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství Elizabeth H. Blackburnová, Carol W. Greiderová a Jack W. Szostak za objev mechanismu ochrany chromozomů telomerami a enzymu telomerázy.

    Funkce a význam telomer

    Telomery si můžeme představit jako ochranné „čepičky“ na koncích chromozomů, které zabraňují jejich poškození a splynutí, podobně jako plastové koncovky na tkaničkách bot. Jejich funkcí je chránit genetickou informaci během buněčného dělení. S každým dělením se telomery mírně zkracují, což funguje jako buněčné hodiny signalizující stárnutí a případně smrt buňky. Dále telomery brání rekombinací s jinými chromozomy a zamezují zkracování oblastí nesoucích geny. Význam spočívá v udržování stability genomu, prodlužování životnosti buněk a souvisí s procesy stárnutí a chronických onemocnění.

    Zkracování telomer a stárnutí

    Telomeráza

    Telomery mohou být prodlouženy speciálním enzymatickým komplexem známým telomeráza. Telomeráza je ribonukleoproteinový komplex s RNA-dependentní DNA-polymerázovou aktivitou. Přidává sekvence telomerických repetic ke 3′ konci jednovláknové DNA chromozomu. Tímto prodloužením telomerické DNA před replikací jsou tyto buňky schopny kompenzovat zkracování telomer, ke kterému běžně dochází během replikace DNA.

    Buněčné procesy
    Telomeráza je aktivní hlavně v buňkách, které se často dělí. Patří sem embryonální buňky, kmenové buňky, buňky obnovujících se tkání a mužské pohlavní buňky. V běžných diferencovaných somatických buňkách její aktivita chybí. U mnoha nádorových buněk je telomeráza velice aktivní, což jim umožňuje neomezené dělení, ale neplatí to pro všechny nádory.

    Stárnutí

    Při každém buněčném dělení se telomery zkracují. Počet buněčných dělení je proto omezen jejich délkou. Pokud se telomery zkrátí pod kritickou hranici, buňka se přestane dělit a vstoupí do stavu buněčného stárnutí. Taková buňka může ještě nějakou dobu fungovat, ale později obvykle zaniká. Délka telomer je proto považována za jeden z ukazatelů buněčného stárnutí. Díky aktivitě telomerázy se některé buňky mohou dělit po velmi dlouhou dobu, pokud nejsou omezeny jinými faktory, například poškozením DNA nebo mechanickým poškozením.

    Telomery jsou citlivé na oxidační a metabolickou zátěž.
    Telomery jsou citlivé na oxidační a metabolickou zátěž.

    Jak chránit telomery

    Délka telomer je z velké části dána geneticky, zároveň však reaguje na dlouhodobé podmínky, ve kterých buňky fungují. Telomery jsou citlivé na oxidační a metabolickou zátěž, a proto se pozornost často soustředí na běžné každodenní návyky, které ovlivňují buněčné prostředí:

    • Pohyb a fyzická aktivita – v odborných textech se zmiňuje zejména pravidelný, dlouhodobě udržitelný pohyb, například svižná chůze, jízda na kole, plavání, lehký běh nebo cvičení zaměřené na sílu a stabilitu (posilování s vlastní vahou, jóga, pilates). Typicky se uvádí aktivita v řádu desítek minut denně, případně rozložená do více kratších bloků během týdne.
    • Kvalita a délka spánkuspánek je důležitý pro obnovné a regenerační procesy v organismu. V souvislosti s buněčnou rovnováhou se nejčastěji zmiňuje noční spánek v rozsahu přibližně 7–9 hodin, ideálně v pravidelném režimu.
    • Vyvážené stravování – důležitá je pestrá skladba jídelníčku se zařazením potravin přirozeně obsahující antioxidanty, například:
        • ovoce a zelenina bohaté na polyfenoly (lesní plody, citrusy, jablka, listová zelenina),
        • barevná zelenina s obsahem karotenoidů (mrkev, dýně, paprika, rajčata),
        • luštěniny a celozrnné obiloviny,
        • ořechy a semena,
        • rostlinné oleje lisované za studena a ryby jako zdroj nenasycených mastných kyselin.
    • Zvládání stresu – dlouhodobá psychická zátěž bývá spojována se zvýšeným buněčným stresem; význam má pravidelné zařazování odpočinku a regenerace během dne i týdne.
    • Omezení škodlivých návyků – kouření a nadměrná konzumace alkoholu zvyšují oxidační zátěž buněk.
    • Celková životospráva – vyvážený denní režim, střídání aktivity a odpočinku a stabilní hmotnost přispívají k dlouhodobé buněčné rovnováze.

    Tyto faktory společně vytvářejí prostředí, ve kterém telomery plní svou ochrannou roli na koncích chromozomů.

    Časté otázky o telomerech


    O autorovi
    PharmDr. Radka Procházková
    PharmDr. Radka Procházková
    V praxi se pohybuji od roku 2015, kdy jsem zakončila studium na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy. Během práce jsem absolvovala garantovaný kurz České lékárnické komory „Odvykání kouření v lékárnách“. Konzultacím v oblasti odvykání kouření se aktivně věnuji na své kmenové lékárně, kam za mnou pacienti dochází. Od roku 2018 jsem rozšířila svoji činnost o poradenství v on-line poradně Dr. Max. Zde se věnuji jak tématice odvykání kouření, tak všeobecnému poradenství. Nedílnou součástí mých zájmů jsou také dětská témata a veterinární farmacie. Jsem též zdravotníkem zotavovacích akcí RESYS. V roce 2020 jsem úspěšně složila atestační zkoušku z veřejného lékárenství. Jelikož mým životem není jen práce, hlavu si provětrávám na své motorce Kawasaki Ninja ZX-6R, relaxuji u pečení dortů a při procházkách do přírody.
    Číst více od autora
    O autorovi
    PharmDr. Radka Procházková
    PharmDr. Radka Procházková
    V praxi se pohybuji od roku 2015, kdy jsem zakončila studium na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy. Během práce jsem absolvovala garantovaný kurz České lékárnické komory „Odvykání kouření v lékárnách“. Konzultacím...
    Číst více od autora