Meningitida – příznaky, přenos a léčba
Meningitida neboli zánět mozkových blan je velmi závažné onemocnění, které může mít trvalé následky nebo v nejhorším případě skončit úmrtím pacienta. Nejnebezpečnějším původcem meningitidy je Neisseria meningitidis (meningokok). Pro účinnou léčbu meningitidy je zásadní včasná diagnóza a nasazení léčby, a proto je dobré znát základní varovné příznaky tohoto onemocnění.

Obsah článku
- Co je to meningitida?
- Původci meningitidy – bakterie, viry a další
- Druhy meningitidy
- Zánět mozkových blan – příznaky
- Komplikace meningitidy – sepse
- Je meningitida přenosná?
- Rizikové faktory ovlivňující meningititu
- Meningokok u dospělých a průběh
- Meningitida u dětí
- Diagnostika a léčba meningitidy
- Očkování proti meningitidě
- Závěrem o meningitidě
- Nejčastější dotazy
Obsah článku
- Co je to meningitida?
- Původci meningitidy – bakterie, viry a další
- Druhy meningitidy
- Zánět mozkových blan – příznaky
- Komplikace meningitidy – sepse
- Je meningitida přenosná?
- Rizikové faktory ovlivňující meningititu
- Meningokok u dospělých a průběh
- Meningitida u dětí
- Diagnostika a léčba meningitidy
- Očkování proti meningitidě
- Závěrem o meningitidě
- Nejčastější dotazy
Co je to meningitida?
Meningitida čili zánět mozkových blan je zánětlivé, zpravidla infekční onemocnění mozkomíšních plen. Mozkomíšní pleny (také mozkové obaly nebo blány) jsou tenké vazivové vrstvy, které obalují a chrání mozek a míchu. Meningitidu vyvolávají bakterie, viry či jiné mikroorganismy, ale může být také neinfekčního původu. Nejnebezpečnějším původcem meningitidy je Neisseria meningitidis (meningokok). Pro účinnou léčbu meningitidy je zásadní včasná diagnóza a nasazení léčby, a proto je dobré znát základní varovné příznaky tohoto onemocnění. Dobrou zprávou je, že proti meningitidě existuje dostupné očkování .
Meningitida je onemocnění velmi závažné, u některých invazivních druhů může být smrtnost až 20 %, tedy každý pátý pacient umírá. Mezi hlavní příznaky patří silné bolesti hlavy, horečka, ztuhlá šíje, poruchy vědomí či celková zmatenost. Pokud není včas zahájená léčba, hrozí trvalé následky nebo smrt. Meningitida je život ohrožující stav především u novorozenců, kojenců, těhotných žen a osob se sníženou imunitou.
Původci meningitidy – bakterie, viry a další
U meningitidy platí, že různé věkové skupiny pacientů napadají různé bakterie. V případě novorozenců je to bakterie E. Coli a streptokok skupiny B, u kojenců a starších dětí převládá pneumokok, meningokok a hemofilus. U dospělých jsou původci nejvíce pneumokoky nebo meningokoky.

Druhy meningitidy
Existuje více druhů meningitidy, které se rozlišují podle původce onemocnění.
Bakteriální meningitida
Bakteriální meningitida (hnisavá meningitida) je způsobena bakteriemi, které se někdy běžně vyskytují v nosohltanu. U nositele nemusí vyvolávat příznaky, ale může dojít k přenosu na jinou osobu, kde vyvolají vážný průběh onemocnění. Bakteriální infekce je velmi nebezpečná, může mít závažné následky a v některých případech vést až k úmrtí.
K nejnebezpečnějším původcům meningitidy patří Neisseria meningitidis (meningokok, nejčastěji typy A, B, C, W, Y), který může způsobit hnisavý zánět mozkových blan nebo rychle probíhající sepsi.
Mezi méně časté bakteriální infekce CNS patří:
- meningitida vyvolaná Listeria monocytogenes – častější u těhotných žen nebo pracovníků v zemědělství,
- meningitida způsobená spirochetami – např. Borrelia burgdorferi (lymská borelióza), Treponema pallidum (syfilis),
- tuberkulózní meningitida – vzácná forma způsobená Mycobacterium tuberculosis.
Aseptická meningitida
Aseptická meningitida označuje formu meningitidy, kdy kultivace mozkomíšního moku neprokáže bakteriálního původce. Nejčastěji je virového původu, ale zahrnuje i neinfekční příčiny, jako jsou autoimunitní onemocnění (například systémový lupus erythematodes), nádorová onemocnění, reakce na některé léky nebo poranění hlavy. Mimo virových infekcí se tak mezi původce řadí například otevřená poranění lebky nebo komplikace po některých lékařských zákrocích.
Virová meningitida
Virová forma je častější než bakteriální a obvykle má mírnější průběh. Nejčastějšími původci jsou enteroviry, herpetické viry, virus planých neštovic či příušnic. Podle odborníků postihuje virová meningitida asi 1 ze 3000 lidí s virózou.
Spinální meningitida
Spinální meningitida je infekce v oblasti páteře, nejčastěji způsobená bakteriemi, například Staphylococcus aureus. Dochází při ní k nahromadění hnisu vně míchy
Plísňová meningitida
Plísňová (fungální) meningitida je vzácná a objevuje se hlavně u pacientů s oslabeným imunitním systémem – například u lidí s AIDS nebo po transplantaci, kteří užívají imunosupresiva.
Neinfekční meningitida
Meningitida může být vyvolaná i neinfekčními příčinami
Zánět mozkových blan – příznaky
Meningitida hrozí lidem v každém věku, závažný průběh nemoci se vyskytuje zejména u pacientů s oslabenou imunitou. Obzvlášť nebezpečná je bakteriální meningitida. Mezi hlavní příznaky zánětu mozkových blan patří:
- prudké bolesti hlavy
- ztuhlost šíje (nelze se např. dotknout bradou hrudníku)
- náhlá horečka, únava, spavost
- bolest svalů a kloubů
- mravenčení
- nevolnost, zvracení
- zmatenost až poruchy vědomí
- světloplachost (fotofobie)
- přecitlivělost na hlasité zvuky (fonofobie)
- vyrážka-petechie-(nejčastěji na trupu, nohou, sliznici, spojivkách a dlaních)
- pokles krevního tlaku
- zrychlený dech a srdeční frekvence
- výkyvy tělesné teploty
Komplikace meningitidy – sepse
Pokud se meningokok rozšíří krví po celém těle, dochází k prudké sepsi, což je velmi závažný a velmi těžko léčitelný stav. Při sepsi se spustí se celá kaskáda dějů, které vedou k selhání orgánů, krvácení a ve vysokém procentu případů až ke smrti. Při sepsi dochází někdy dochází k odumření prstů či končetin, které pak musí být amputovány. Postiženy mohou být také hlavové nervy, což se projeví poruchami sluchu a zraku.
Je meningitida přenosná?
Bakteriální i virová meningitida jsou nakažlivé, přenáší se kapičkami sekretu z dýchacích cest při blízkém kontaktu (líbání, kýchání, kašlání, mluvení, sdílení nádobí, kosmetických pomůcek, cigaret, apod.). Inkubační doba meningokokové meningitidy je krátká, cca 1 až 8 dní. V rámci hodin pak dochází k náhlému vzestupu horečky, objeví se nevolnost, zvracení, ztuhnutí šíje nebo petechie (prokrvácená vyrážka). Méně častý je přenos z matky na plod přes placentu nebo při porodu.

Rizikové faktory ovlivňující meningititu
U meningitidy existuje celá řada rizikových faktorů. Jedním z nich je věk. K nákaze sice může dojít v každém věku, ale nejvíce jsou ohroženy děti do 4 let věku a senioři ve věku nad 65 let. Jaké další rizikové faktory známe?
K dalším rizikovým faktorům patří diabetes mellitus (cukrovka typu 2). Důvodem je, že tato nemoc výrazně oslabuje imunitu člověka, proto může snadněji dojít k nákaze například meningitidou způsobenou pneumokoky. Zvýšené riziko je rovněž u osob závislých na alkoholu. I v tomto případě je narušen imunitní systém a infekce může proběhnout závažnějším způsobem než u jiných skupin pacientů.
Pozor si musejí dávat pacienti, kteří meningitidu prodělali, a to i v případě, pokud byla meningitida způsobena jiným než infekčním původcem. Mají totiž již porušenou hematoencefalickou bariéru (ochranná bariéra mezi mozkem a krví) a infekce tedy může snáze proniknout do oblasti mozkových plen.
Zvýšené riziko je také u otevřených poranění hlavy. V tomto případě je porušena ochrana, kterou mozku poskytuje lebka, a tak je velmi usnadněn vstup jakékoli infekce do oblasti mozku a mozkových plen. Určité riziko představují i operace mozku.
Lékaři si musí dávat pozor také u pacientů se zánětem středního ucha, který je navíc často způsoben pneumokokem. I z této oblasti mohou bakterie přestoupit do mozkomíšních plen.
Rizikovým faktorem pro přenos meningitidy je společné bydlení (vysokoškolské koleje, internáty, kasárna, ubytovny apod.).
Meningokok u dospělých a průběh
Průběh meningitidy u dospělých bývá velmi rychlý a závažný. Onemocnění zpravidla začíná náhle, vysokou horečkou provázenou silnou bolestí hlavy. Postupně se přidává ztuhlost šíje, nevolnost, zvracení a celková zmatenost. Pacient může pociťovat také nepříjemnou citlivost na světlo a zvuky, která je pro zánět mozkových blan typická. Varovným znakem, na který je třeba si dávat zvláštní pozor, je výskyt petechií – drobných červených až fialových skvrnek na kůži, které při zatlačení nemizí. Objeví-li se petechie, je to známka toho, že infekce postihuje krevní oběh a může rychle přejít do sepse, která přímo ohrožuje život.
Meningitida u dětí
Děti tvoří rizikovou skupinu, protože ještě nemají plně rozvinutý imunitní systém, který si neumí poradit s agresivními bakteriemi, jakou jsou meningokoky nebo pneumokoky. Příznaky meningitidy u dětí nad 2 roky jsou podobné jako u dospělých (viz výše), u novorozenců a kojenců je třeba všímat si i jiných projevů, a pokud se objeví, bezodkladně vyhledat lékařskou pomoc.
Příznaky meningitidy u novorozenců a kojenců:
- vysoká horečka
- neztišitelný pláč (nepomáhá chování, naopak ještě stav zhoršuje),
- nadměrná ospalost, obtížné probouzení
- podrážděnost
- malátnost
- neprobouzení se na kojení, slabé sání při kojení
- zvracení
- ztuhlost šíje nebo těla
- vypouklá fontanela

Hnisavé infekce jsou u dětí méně časté než virové, ale na straně druhé bohužel končí často v lepším případě závažnými komplikacemi, v horším případě smrtí dítěte.
Ke komplikacím patří trvalé neurologické postižení, poruchy hybnosti, psychomotorická retardace, hydrocefalus, epilepsie, poruchy sluchu, změny v soustředění a učení.
Poté, co bylo zavedeno povinné očkování proti Haemophilus influenzae (součást hexavakcíny), počet meningitid u dětí prudce klesl. Aktuálně jsou nejčastějšími původci bakteriální meningitidy u dětí Streptococcus pneumoniae (pneumokoková meningitida) a Neisseria meningitidis (meningokok).
Diagnostika a léčba meningitidy
Meningitidu mohou lékaři potvrdit hlavně prostřednictvím lumbální punkce. Jedná se o vyšetření, během kterého se speciální jehlou po lokálním umrtvení odebere vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Diagnostické možnosti se kromě dlouhodobě používané přímé mikroskopie a kultivačních metod rozšířily o přímý průkaz mikrobiální DNA metodou PCR. PCR je zkratka pro tzv. polymerázovou řetězovou reakci (anglicky polymerase chain reaction), což je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin.
Vzhledem k tomu, že neléčená meningitida může mít fatální následky, se pacientům po určení diagnózy co nejdříve podávají širokospektrální antibiotika – cefalosporiny III. generace nebo penicilin. Doporučuje se také pomocná léčba kortikosteroidy. Pokud je původcem listerie, pak trvající dobrá citlivost listerií na antibiotika umožňuje nadále jako první volbu používat ampicilin nejlépe v kombinaci s gentamicinem, v případě přecitlivělosti je lékem volby trimethoprim-sulfamethoxazol.
Virová meningitida zpravidla vyžaduje jen podpůrnou léčbu, aplikují se antivirotika, důležitý je i klidový režim.
Očkování proti meningitidě
Jedinou účinnou prevencí proti závažným bakteriálním meningitidám je očkování.
V současné době jsou dostupné vakcíny proti všem hlavním bakteriálním původcům. Lékaři mohou očkovat pacienty ze všech věkových kategorií. V povinném očkování mají děti u nás a ve všech vyspělých zemích již mnoho let zařazenou vakcínu proti hemofilovým infekcím, což vedlo k prudkému poklesu v počtech těchto invazivních onemocnění.
V posledních 10 letech mají děti rovněž pojišťovnami hrazenou vakcínu proti pneumokokům. Na tu mají také nárok i osoby nad 65 let a lidé se zvýšeným rizikem. V roce 2020 byla státem nově schválena úhrada vakcín proti meningokokům (A, C, W, Y a B) pro kojence. O konkrétních možnostech očkování se poraďte se svým praktickým lékařem nebo pediatrem.
Závěrem o meningitidě
Vzhledem k závažnosti meningitidy je zcela klíčové včasné zahájení léčby. Pozorujete-li u sebe nebo u někoho ze svých blízkých příznaky, které by mohly ukazovat na meningitidu (horečka, silné bolesti hlavy, ztuhlá šíje, zmatenost a další), neváhejte a vydejte se k lékaři.
Zvažte také možnost očkování proti pneumokokům a meningokokům, zvláště patříte-li mezi rizikové skupiny. Kromě očkování je vhodnou prevencí dodržování základních hygienických pravidel a posilování imunity.
Nejčastější dotazy
U bakteriální formy trvá hospitalizace obvykle 7–21 dní, v závislosti na původci infekce a závažnosti stavu. Je však důležité zmínit, že samotná léčba infekce je jen první částí zotavení. Rekonvalescence po meningitidě může trvat i několik týdnů až měsíců, během kterých se mohou objevovat přetrvávající bolesti hlavy, únava, citlivost na světlo nebo sluchové potíže. Závažnější případy mohou vyžadovat dlouhodobější rehabilitaci. Virová meningitida má mírnější průběh a kratší průběh, zpravidla 7–10 dní.
Typické příznaky zahrnují horečku, silnou bolest hlavy, ztuhlost šíje, zvracení, citlivost na světlo a zmatenost. U některých typů může být přítomna i vyrážka, zejména petechie – drobné červené nebo fialové tečky na kůži, které při zatlačení nemizí. Tyto skvrnky vznikají krvácením z drobných cév a jsou varovným signálem závažné infekce. Při podezření na meningitidu je nutné co nejdříve vyhledat lékařskou pomoc.
Meningokokové onemocnění má velmi rychlý a dramatický průběh. Zpočátku připomíná běžnou virózu — objevuje se únava, horečka, bolesti svalů a kloubů. V krátké době však dochází ke zhoršení stavu. Postupně se přidává silná bolest hlavy, ztuhlost šíje, nevolnost a zvracení. Typickým varovným znakem je výskyt petechií – drobných červených až fialových teček na kůži, které při zatlačení nemizí a ukazují na postižení krevního oběhu. Onemocnění může velmi rychle přejít do septického šoku a vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.
Obsah článku
- Co je to meningitida?
- Původci meningitidy – bakterie, viry a další
- Druhy meningitidy
- Zánět mozkových blan – příznaky
- Komplikace meningitidy – sepse
- Je meningitida přenosná?
- Rizikové faktory ovlivňující meningititu
- Meningokok u dospělých a průběh
- Meningitida u dětí
- Diagnostika a léčba meningitidy
- Očkování proti meningitidě
- Závěrem o meningitidě
- Nejčastější dotazy