Meningitida – příznaky, přenos a léčba

21. 6. 2022 · PharmDr. Lucie Drábková · 12 minut čtení

Meningitida neboli zánět mozkových blan je velmi závažné onemocnění, které může mít trvalé následky nebo v nejhorším případě skončit úmrtím pacienta. Nejnebezpečnějším původcem meningitidy je Neisseria meningitidis (meningokok). Pro účinnou léčbu meningitidy je zásadní včasná diagnóza a nasazení léčby, a proto je dobré znát základní varovné příznaky tohoto onemocnění. Dobrou zprávou je, že proti meningitidě existuje dostupné očkování. Více v následujícím textu.

Meningokoková meningitida je akutní nemoc, u které jde o minuty.

Co je to meningitida?

Meningitida čili zánět mozkových blan je zánětlivé, zpravidla infekční onemocnění mozkomíšních plen. Mozkomíšní pleny (také mozkové obaly nebo blány) jsou tenké vazivové vrstvy, které obalují a chrání mozek a míchu. Meningitidu vyvolávají bakterie, viry či jiné mikroorganismy, ale může být také neinfekčního původu.

Meningitida je onemocnění velmi závažné, u některých invazivních druhů může být smrtnost až 20 %, tedy každý pátý pacient umírá. Mezi hlavní příznaky patří silné bolesti hlavy, horečka, ztuhlá šíje, poruchy vědomí či celková zmatenost. Pokud není včas zahájená léčba, hrozí trvalé následky nebo smrt. Meningitida je život ohrožující stav především u novorozenců, kojenců, těhotných žen a osob se sníženou imunitou.

Původci meningitidy - bakterie, viry a další původci

U meningitidy platí, že různé věkové skupiny pacientů napadají různé bakterie. V případě novorozenců je to bakterie E. Coli a streptokok skupiny B, u kojenců a starších dětí převládá pneumokok, meningokok a hemofilus. U dospělých jsou původci nejvíce pneumokoky nebo meningokoky.


Příčiny meningitidy

Existuje více druhů meningitidy, které se dělí podle svého původce.

Bakteriální meningitida (hnisavá meningitida) je způsoben bakteriemi, které se někdy běžně vyskytují v nosohltanu. Hostiteli tyto bakterie neškodí, ale může je přenášet na jiné osoby, u nichž dochází k vážnému průběhu onemocnění. Bakteriální infekce je velmi nebezpečná, může mít závažné následky, v některých případech vede až ke smrti pacienta. 

K nejnebezpečnějším původcům meningitidy patří Neisseria meningitidis (meningokok, nejčastěji typ A, B, C, W, Y). Způsobuje těžký hnisavý zánět mozkových blan nebo prudce probíhající sepsi (otravu krve).

Mezi méně časté bakteriální infekce CNS patří meningitidy vyvolané bakterií Listeria monocytogenes, které jsou častější u těhotných žen nebo u lidí, kteří pracují v zemědělství. Dále lze zmínit meningitidy vyvolané spirochetami, jako jsou například Borrelia burgdorferi (příčina lymské boreliózy) nebo Treponema pallidum (příčina syfilidy). Vzácná je tuberkulózní formameningitidy, způsobená bakterií Mycobacterium tuberculosis.

Spinální meningitida je způsobena nahromaděním hnisu vně oblasti míchy. Jedná se o infekci páteře způsobenou nejčastěji bakterii Staphylococcus aureus.

Virová meningitida má zpravidla méně závažný průběh než bakteriální. Je také častější než bakteriální meningitida. K původcům patří skupina běžných virů (enteroviry, herpetické viry, virus planých neštovic, příušnic a podobně). Odborníci uvádějí, že virová meningitida postihuje asi 1 ze 3000 pacientů s virózou.

Aseptickou meningitidu nezpůsobují bakterie, vědci se spíše přiklánějí k virům jakožto původcům této formy. Jako aseptická meningitida jsou kromě virové formy označovány i případy meningitidy, kde kultivace nezjistí původce onemocnění.

Plísňová (fungální) meningitida je velmi vzácná, postihuje pacienty se závažnou poruchou imunity, jako je AIDS, nebo pacienty s dlouhodobou léčbou potlačující imunitu – například po transplantaci.

Neinfekční meningitida

Jak již bylo zmíněno, meningitidu může způsobit také řada neinfekčních příčin. Mezi ty patří např. otevřená poranění lebky, jiná zánětlivá onemocnění, systémový lupus erythematodes nebo rakovina. Vzácně může meningitidu vyvolat i užívání některých léčiv.


Na meningitidu může upozornit také petechiální vyrážka v podobě velkého počtu malých červených či fialových skvrnek.
K typickým příznakům bakteriální menigitidy patří v pozdějším stádiu petechiální vyrážka, kterou tvoří velký počet malých, nepravidelných, fialových či červených skvrn (drobné krvácení do kůže).

Jaké jsou příznaky meningitidy?

Meningitida hrozí lidem v každém věku, závažný průběh nemoci se vyskytuje zejména u pacientů s oslabenou imunitou. Obzvlášť nebezpečná je bakteriální meningitida. Mezi hlavní příznaky zánětu mozkových blan patří:

  • prudké bolesti hlavy
  • ztuhlost šíje (nelze se např. dotknout bradou hrudníku)
  • náhlá horečka, únava, spavost
  • bolest svalů a kloubů
  • mravenčení
  • nevolnost, zvracení
  • zmatenost až poruchy vědomí
  • světloplachost (fotofobie)
  • přecitlivělost na hlasité zvuky (fonofobie)
  • vyrážka-petechie-(nejčastěji na trupu, nohou, sliznici, spojivkách a dlaních) 
  • pokles krevního tlaku
  • zrychlený dech a srdeční frekvence
  • výkyvy tělesné teploty

Komplikace meningitidy – sepse

Pokud se meningokok rozšíří krví po celém těle, dochází k prudké sepsi, což je velmi závažný a velmi těžko léčitelný stav. Při sepsi se spustí se celá kaskáda dějů, které vedou k selhání orgánů, krvácení a ve vysokém procentu případů až ke smrti. Při sepsi dochází někdy dochází k odumření prstů či končetin, které pak musí být amputovány. Postiženy mohou být také hlavové nervy, což se projeví poruchami sluchu a zraku.

Je meningitida přenosná?

Bakteriální i virová meningitida jsou nakažlivé, přenáší se kapičkami sekretu z dýchacích cest při blízkém kontaktu (líbání, kýchání, kašlání, mluvení, sdílení nádobí, kosmetických pomůcek, cigaret, apod.). Inkubační doba meningokokové meningitidy je krátká, cca 1 až 8 dní. V rámci hodin pak dochází k náhlému vzestupu horečky, objeví se nevolnost, zvracení, ztuhnutí šíje nebo petechie (prokrvácená vyrážka). Méně častý je přenos z matky na plod přes placentu nebo při porodu.


Rizikové faktory ovlivňující meningititu

U meningitidy existuje celá řada rizikových faktorů. Jedním z nich je věk. K nákaze sice může dojít v každém věku, ale nejvíce jsou ohroženy děti do 4 let věku a senioři ve věku nad 65 let.

K dalším rizikovým faktorům patří diabetes mellitus (cukrovka typu 2). Důvodem je, že tato nemoc výrazně oslabuje imunitu člověka, proto může snadněji dojít k nákaze například meningitidou způsobenou pneumokoky. Zvýšené riziko je rovněž u osob závislých na alkoholu. I v tomto případě je narušen imunitní systém a infekce může proběhnout závažnějším způsobem než u jiných skupin pacientů.

Pozor si musejí dávat pacienti, kteří meningitidu prodělali, a to i v případě, pokud byla meningitida způsobena jiným než infekčním původcem. Mají totiž již porušenou hematoencefalickou bariéru (ochranná bariéra mezi mozkem a krví) a infekce tedy může snáze proniknout do oblasti mozkových plen.

Zvýšené riziko je také u otevřených poranění hlavy. V tomto případě je porušena ochrana, kterou mozku poskytuje lebka, a tak je velmi usnadněn vstup jakékoli infekce do oblasti mozku a mozkových plen. Určité riziko představují i operace mozku.

Lékaři si musí dávat pozor také u pacientů se zánětem středního ucha, který je navíc často způsoben pneumokokem. I z této oblasti mohou bakterie přestoupit do mozkomíšních plen.

Rizikovým faktorem pro přenos meningitidy je společné bydlení (vysokoškolské koleje, internáty, kasárna, ubytovny apod.).


Meningitida může postihnout kohokoli, nejčastěji však ohrožuje děti do 4 let věku, teenagery/mladé studenty a seiory nad 65 let věku.
Meningitida nejčastěji ohrožuje děti do 4 let věku, teenagery/mladé studenty a seniory nad 65 let věku.

Meningitida u dětí

Děti tvoří rizikovou skupinu, protože ještě nemají plně rozvinutý imunitní systém, který si neumí poradit s agresivními bakteriemi, jakou jsou meningokoky nebo pneumokoky. Příznaky meningitidy u dětí nad 2 roky jsou podobné jako u dospělých (viz výše), u novorozenců a kojenců je třeba všímat si i jiných projevů, a pokud se objeví, bezodkladně vyhledat lékařskou pomoc.

Příznaky meningitidy u novorozenců a kojenců:

  • vysoká horečka
  • neztišitelný pláč (nepomáhá chování, naopak ještě stav zhoršuje),
  • nadměrná ospalost, obtížné probouzení
  • podrážděnost
  • malátnost
  • neprobouzení se na kojení, slabé sání při kojení
  • zvracení
  • ztuhlost šíje nebo těla
  • vypouklá fontanela

Hnisavé infekce jsou u dětí méně časté než virové, ale na straně druhé bohužel končí často v lepším případě závažnými komplikacemi, v horším případě smrtí dítěte.

Ke komplikacím patří trvalé neurologické postižení, poruchy hybnosti, psychomotorická retardace, hydrocefalus, epilepsie, poruchy sluchu, změny v soustředění a učení.

Poté, co bylo zavedeno povinné očkování proti Haemophilus influenzae (součást hexavakcíny), počet meningitid u dětí prudce klesl. Aktuálně jsou nejčastějšími původci bakteriální meningitidy u dětí Streptococcus pneumoniae (pneumokoková meningitida) a Neisseria meningitidis (meningokok).


Diagnostika a léčba meningitidy

Meningitidu mohou lékaři potvrdit hlavně prostřednictvím lumbální punkce. Jedná se o vyšetření, během kterého se speciální jehlou po lokálním umrtvení odebere vzorek mozkomíšního moku z páteřního kanálu. Diagnostické možnosti se kromě dlouhodobě používané přímé mikroskopie a kultivačních metod rozšířily o přímý průkaz mikrobiální DNA metodou PCR. PCR je zkratka pro tzv. polymerázovou řetězovou reakci (anglicky polymerase chain reaction), což je metoda rychlého a snadného zmnožení úseku DNA založená na principu replikace nukleových kyselin.

Vzhledem k tomu, že neléčená meningitida může mít fatální následky, se pacientům po určení diagnózy co nejdříve podávají širokospektrální antibiotika – cefalosporiny III. generace nebo penicilin. Doporučuje se také pomocná léčba kortikosteroidy. Pokud je původcem listerie, pak trvající dobrá citlivost listerií na antibiotika umožňuje nadále jako první volbu používat ampicilin nejlépe v kombinaci s gentamicinem, v případě přecitlivělosti je lékem volby trimethoprim-sulfamethoxazol.

Virová meningitida zpravidla vyžaduje jen podpůrnou léčbu, aplikují se antivirotika, důležitý je i klidový režim.


Očkování proti meningitidě

Jedinou účinnou prevencí proti závažným bakteriálním meningitidám je očkování.            

V současné době jsou dostupné vakcíny proti všem hlavním bakteriálním původcům. Lékaři mohou očkovat pacienty ze všech věkových kategorií. V povinném očkování mají děti u nás a ve všech vyspělých zemích již mnoho let zařazenou vakcínu proti hemofilovým infekcím, což vedlo k prudkému poklesu v počtech těchto invazivních onemocnění.

V posledních 10 letech mají děti rovněž pojišťovnami hrazenou vakcínu proti pneumokokům. Na tu mají také nárok i osoby nad 65 let a lidé se zvýšeným rizikem. V roce 2020 byla státem nově schválena  úhrada vakcín proti meningokokům (A, C, W, Y a B) pro kojence. O konkrétních možnostech očkování se poraďte se svým praktickým lékařem nebo pediatrem.


Závěrem o meningitidě

Vzhledem k závažnosti meningitidy je zcela klíčové včasné zahájení léčby. Pozorujete-li u sebe nebo u někoho ze svých blízkých příznaky, které by mohly ukazovat na meningitidu (horečka, silné bolesti hlavy, ztuhlá šíje, zmatenost a další), neváhejte a vydejte se k lékaři.

Zvažte také možnost očkování proti pneumokokům a meningokokům, zvláště patříte-li mezi rizikové skupiny. Kromě očkování je vhodnou prevencí dodržování základních hygienických pravidel a posilování imunity.



Články k tématu Meningitida – příznaky, přenos a léčba

  • Toxoplazmóza - projevy a léčba

    Toxoplazmóza - projevy a léčba

    · 8 minut čtení
    Toxoplazmóza je infekce, kterou můžete získat konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa nebo dotykem kočičích výkalů. U většiny nemocných proběhne nepozorovaně a bez příznaků, závažné následky však může mít především pro těhotné ženy, u nichž může dojít k poškození plodu.
  • Střevní chřipka – prevence a léčba

    Střevní chřipka – prevence a léčba

    · 6 minut čtení
    Střevní chřipka patří mezi nejběžnější onemocnění dětského i dospělého věku. Obvykle se projevuje nepříjemným průjmem a zvracením, které může provázet i zvýšená tělesná teplota až horečka. Co na střevní chřipku pomáhá a jak toto nepříjemné virové onemocnění co nejrychleji porazit?
  • Spálová angína je akutní zánět krčních mandlí doprovázený kožními příznaky. Tento druh akutní tonzitidy postihuje nejčastěji děti ve věku 5 až 15 let. Co spálovou angínu vyvolává, jak se léčí a jak nemocnému dítěti ulevit od příznaků?
O autorovi
PharmDr. Lucie Drábková
PharmDr. Lucie Drábková
Číst více od autora
O autorovi
PharmDr. Lucie Drábková
PharmDr. Lucie Drábková
Číst více od autora