Poruchy spánku – příčiny, příznaky a léčba
Poruchy spánku nejsou jen občasná nespavost, ale mají mnoho podob a příčin. Jak rozpoznat spánkové poruchy, jak podpořit kvalitní spánek a kdy vyhledat odbornou pomoc?

Obsah článku
Obsah článku
Co jsou poruchy spánku?
Spánek je jednou ze základních biologických potřeb člověka. Během noci tělo regeneruje, mozek zpracovává zážitky a obnovuje se energetická rovnováha. O poruchách spánku mluvíme tehdy, když je narušena jeho délka, hloubka nebo přirozený rytmus. Důsledkem bývá únava, zhoršená koncentrace, podrážděnost i vyšší riziko tělesných onemocnění. Poruchy spánku mohou být krátkodobé (např. při stresu či změně prostředí) nebo chronické, které vyžadují odborné řešení.
Nespavost
(insomnie)
Projevuje se obtížným usínáním (zpravidla delším než 30 minut), častým buzením nebo předčasným ranním probouzením, a to navzdory dostatečné příležitosti ke spánku. Vedle nočních potíží je narušeno také denní fungování (únava, denní spavost, snížená pozornost, podrážděnost aj.). Často souvisí s nevhodnými spánkovými návyky, stresem či psychickými nebo tělesnými potížemi.
Poruchy dýchaní
(spánková apnoe)
Typická je krátkodobá zástava dechu, která se během noci opakuje vícekrát. Kvůli zástavám dechu dochází k nedostatku kyslíku a srdce je tak více zatěžováno. Probuzení může být velice krátké a dotyčný člověk si ho nemusí uvědomovat, ale kvalita spánku je narušena. Lidé s apnoe často hlasitěji chrápou, probouzejí se s bolestí hlavy či suchem v ústech. Přes den bývají unavení a mohou mít problém se soustředěním.
Poruchy cirkadiálního rytmu
Jde o rozladění vnitřních biologických hodin. Vyskytují se například u lidí pracujících na směny nebo po cestách přes časová pásma (jet lag). Tělo pak „neví“, kdy má být vzhůru a kdy spát – usínání i probouzení se přesouvá do nevhodné doby.
Nadměrná spavost
(hypersomnie)
Projevuje se potřebou velmi dlouhého spánku (více než 12 hodin) nebo obtížemi s udržením bdělosti během dne, i když člověk spí dostatečně dlouho. Mezi závažné formy patří narkolepsie, při které dochází k náhlému usnutí během běžné činnosti.
Parasomnie
Poruchy spojené s neobvyklým chováním během spánku – například náměsíčnost, mluvení ze spaní, noční děsy, noční můry. Objevují se častěji u dětí, ale mohou přetrvávat i v dospělosti.
Syndrom neklidných nohou
Při usínání se objevuje nepříjemné mravenčení, brnění nebo nutkání hýbat končetinami. Typické je zhoršení potíží v klidu a večer. Spánek bývá neklidný a přerušovaný.

Příznaky poruch spánku
- potíže s usínáním nebo časté noční buzení
- časné ranní probouzení
- únava, spavost a nedostatek energie během dne
- zhoršená koncentrace, paměť a nálada
- podrážděnost, napětí, úzkost
- chrápání, lapání po dechu, nepravidelné dýchání
- nepříjemné pocity v končetinách při usínání
Příčiny poruch spánku
Poruchy spánku mívají více příčin, které se často navzájem ovlivňují:
- Psychické: nadměrné přemýšlení, stres, úzkost, deprese, demence
- Tělesné: chronická bolest, astma, onemocnění srdce, diabetes, poruchy štítné žlázy, zvětšení prostaty
- Životní styl: nadměrný příjem kofeinu a alkoholu, kouření, práce na směny, nepravidelný režim, nedostatek pohybu
- Léky: např. betablokátory, stimulanty, montelukast, betahistin, ginkgo biloba
- Věk: u starších lidí se mění architektura spánku, spánek bývá mělčí a častěji přerušovaný
Prevence poruch spánku
Kvalitní spánek dokážete z velké míry podpořit sami – důležité je dodržovat zásady spánkové hygieny:
Toto pravidlo platí pro všední dny, ale i víkend. Omezte případný denní spánek na dobu max. 30 minut po obědě.
Především těžkým jídlům, alkoholu, nikotinu a kofeinu, a to alespoň čtyři hodiny před spaním.
Pořiďte si kvalitní matraci a lůžkoviny.
Tím se narušuje tzv. spánková asociace – tedy vnitřní signál těla, že „postel = spánek“. Výsledkem může být, že i když jste unavení, v posteli se hůře uvolníte a déle usínáte.
Modré světlo může stát za významným narušením spánkového biorytmu. Existují brýle vhodné k nošení 1,5 - 2 hodiny před spánkem kvůli blokaci modrého a zeleného světla a optimalizaci cirkadiánního rytmu.
Každý den se hýbejte, vyhněte se však příliš intenzivnímu cvičení krátce před ulehnutím. Tělo je po takové aktivitě ještě rozprouděné, s vyšším tepem a hladinou adrenalinu, což ztěžuje usínání.
Pokud nemůžete usnout, vstaňte, přečtěte si pár stran knihy nebo provádějte jinou monotónní činnost a do postele se vraťte, až se objeví ospalost.
Léčba poruch spánku
Nejčastěji se řeší nespavost, která postihuje nejširší část populace, zatímco jiné poruchy, jako apnoe či hypersomnie, vyžadují specializovaný přístup. U krátkodobých potíží s nespavostí často postačí úprava životního stylu, především dodržování výše uvedených zásad tzv. spánkové hygieny. Ta zůstává základním přístupem i při léčbě chronických poruch. Klíčové je odhalit a řešit příčinu problému. Pokud se nespavost objevuje v souvislosti s jiným onemocněním – například depresí, astmatem či zvětšenou prostatou – vede léčba těchto potíží obvykle i ke zlepšení spánku.
Při dlouhodobé nespavosti má velmi dobré výsledky kognitivně-behaviorální terapie, i když vyžaduje trpělivost a delší čas. Hypnotika by měla být vyhrazena pouze pro krátkodobé použití v odůvodněných případech, protože spánek navozený léky nenahradí všechny přirozené fáze spánku a tyto přípravky mají zvýšené riziko nežádoucích účinků a závislosti.
Některé bylinky jsou vhodné pro dlouhodobou a šetrnou podporu spánku. Využít lze bylinné čaje či extrakty s obsahem kozlíku, mučenky, chmele, meduňky, máty nebo levandule.
