Provozovatelé lékárenských sítí se spojují (PŘEVZATÁ ZPRÁVA)

Evropská federace lékárenských sítí sdružuje řetězcové asociace z Česka (APLS), Maďarska (HGYSZ) a Slovenska (APSL). Oficiálně vznikla 10. října 2018 a činnost zahájila v lednu 2019. „Cílem EFPC je hájit zájmy pacientů, lékárníků – zaměstnanců a vlastníků, a v této souvislosti upozorňovat i na aktivity, které jsou s těmito zájmy v rozporu,“ říká výkonný ředitel Federace Zdeněk Blahuta.

K takovým aktivitám patří například prosazování principu „lékárna lékárníkovi“. „Takový princip nemá obdobu v žádném jiném oboru, navíc jde o pojetí farmacie, které prospívá jen úzké skupině lékárníků – majitelů,“ komentuje to předseda APLS Daniel Horák a jeho kolega ze slovenské APSL Róbert Nemčický ho doplňuje: „Snahy prosadit tento koncept se na Slovensku naštěstí podařilo zastavit, zvítězil zdravý rozum a fakt, že kvalita poskytované péče nesouvisí s formou vlastnictví lékáren.“ V Maďarsku a v Polsku byl ale tento model v roce 2017 zaveden. V Maďarsku se jednalo de facto o vyvlastnění lékáren s retroaktivní účinností, takže vůči této zemi vede Evropská komise proces infringementu. „Změny ve farmacii rozhodně nenašly příznivou odezvu u většiny maďarských lékárníků, nicméně se novým pravidlům museli podřídit,“ dodává Karolina Korodi, předsedkyně HGYSZ.

„Ve střední Evropě se po pádu totalitních režimů otevřela možnost nastavit lékárenství tak, aby se skokově zlepšila dostupnost péče a kvalita služeb poskytovaných pacientům,“ říká ředitel EFPC Zdeněk Blahuta, „jestliže jsme tohoto stavu dosáhli, není žádný důvod fungující liberální model opouštět.“ Blahuta poukazuje na to, že se k němu naopak přiklánějí v posledních letech donedávna velmi konzervativní státy. Severské země jako Island, Norsko či Švédsko určitě nelze podle šéfa EFPC obviňovat z toho, že by neměly na zřeteli zájem svých občanů. Naopak rigidní trhy jako například Rakousko či Německo vykazují vážné strukturální potíže. V Rakousku se pohybuje víc než třetina lékáren ve ztrátě, v Německu je dnes méně lékáren než před sjednocením země. I tady lze tedy logicky pozorovat opatrné krůčky k uvolnění. „EFPC je tu proto, aby partikulární zájmy schované pokrytecky za líbivá hesla nakonec neslavily vítězství nad zájmy pacienta,“ uzavírá Blahuta, „jsme toho dnes svědky v Polsku, kde volání po návratu lékáren do polských rukou vede ke zhoršování dostupnosti lékárenské péče.“

O přidružení k EFPC uvažují i subjekty v dalších zemích – především ve zmíněném Polsku a Srbsku, ale také v Rumunsku a Pobaltí.

Info o EFPC: https://www.eufpc.eu/