Bolest na hrudi – příčiny a léčba

Jde o stav, při kterém srdeční sval nedostává věnčitými (koronárními) tepnami tolik kyslíku, kolik potřebuje. Nejčastěji jde o důsledek zúžení věnčitých tepen vlivem aterosklerózy. Nedokrvení srdce (při fyzické námaze, chladu či emočním stresu) se může projevit tlakem na hrudi nebo svíravou bolestí, někdy vystřelující do spodní čelisti, levého ramene nebo paže. Tento bolestivý syndrom označujeme pojmem angina pectoris. Při odpočinku obvykle odezní. Při ischemické chorobě srdeční, resp. angině pectoris je významně zvýšeno riziko rozvoje srdečního infarktu.

Při infarktu dochází k úplnému uzávěru věnčité tepny. Část srdce zůstane bez kyslíku a odumírá. Jedná se o život ohrožující stav, při kterém hrozí fatální arytmie a selhání srdce, proto musí být infarkt bezodkladně řešen. Bolest začíná obvykle za hrudní kostí vlevo, může být ostrá, často je vnímána, jako by srdce bylo sevřené ve svěráku nebo jako by na hrudníku někdo seděl. Odpočinek nepomáhá a bolest se může rozšiřovat do čelisti, levého ramene nebo paže. K doprovodným příznakům patří pocení, dušnost, úzkost, nevolnost a slabost.

Jedná se o zánět srdečního svalu. Infekční zánět mohou vyvolat některé viry, bakterie a kvasinky. Myokarditida může být také neinfekčního původu, způsobit ji může revmatoidní artritida a další autoimunitní nemoci, radioterapie, některé léky (např. antibiotika), zneužívané látky a toxiny. Mezi hlavní obtíže kromě bolesti na hrudi patří bušení srdce, nevýkonnost a dušnost. Může se objevit horečka a bolesti svalů nebo kloubů.

Zánět osrdečníku (vaku obalujícího srdce) se většinou projevuje ostrou bolestí lokalizovanou za hrudní kostí, případně vystřelující do ramen a krku. Typické je zhoršení při hlubokém dýchání, kašli, polykání a vleže. Naopak úlevu přináší předklon. Potíže jsou obvykle doprovázeny dušností a horečkami.

Jde o chronické onemocnění srdce, při kterém je abnormálně ztluštělá srdeční svalovina, což nepříznivě ovlivňuje jeho funkci. Kromě bolesti na hrudi se objevuje slabost, dušnost, bušení srdce, vysoký krevní tlak, kašel (zejména vleže), otoky břicha a dolních končetin.

Srdeční chlopně oddělují jednotlivé srdeční oddíly a usměrňují tok krve. Pokud nepracují správně, objevují se šelesty, bušení srdce, dušnost, přetrvávající kašel, bolest na hrudi nebo promodrávání rtů a konečků prstů.

Při poruchách srdečního rytmu bije srdce příliš rychle, příliš pomalu nebo nepravidelně. Bolesti jsou způsobeny nedostatečným přísunem kyslíku do buněk srdečního svalu. Současně se může objevovat slabost, točení hlavy nebo bušení srdce.

Při natržení vnitřní stěny aorty dochází k tzv. disekci, což je doprovázeno ostrou bolestí na hrudi nebo v zádech, často s dušností, závratěmi a mdlobami. Jedná se o život ohrožující stav, který vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Potíže může vyvolávat i výduť neboli aortální aneurysma. Při tomto onemocnění je oslabena stěna tepny. Krev protékající aortou pod vysokým tlakem postupně vytvoří váček, jehož stěna může prasknout.

• Refluxní choroba jícnu
  V důsledku nedostatečné funkce jícnového svěrače dochází k pronikání žaludečního obsahu (s agresivními žaludečními šťávami) zpět do jícnu. Potíže se zpravidla vyskytují krátce po jídle. Vedle palčivé bolesti za hrudní kostí může být vnímána i kyselá pachuť v ústech a může se objevovat časté nucení na odkašlání si. Dlouhodobé potíže zvyšují kazivost zubů a představují rizikový faktor pro rozvoj rakoviny jícnu. Potíže s refluxní chorobou jícnu se zlepšují ve stoje, dodržováním dietních opatření a léčebným snižováním žaludeční kyselosti.
• Jícnové spazmy
  

  Problémy jsou způsobeny nesouhrou jícnových svalů, které slouží k posunu přijaté potravy do žaludku. Vedle bolesti se mohou vyskytnout potíže s polykáním, pálení žáhy a návrat kyselé tráveniny do úst.

• Žaludeční vředy. Podrobnější informace o žaludeční vředech jsme zpracovali v samostatném článku.
• Žlučníková kolika a žlučníkové kameny
  Ačkoliv se žlučník a žlučové cesty nenachází v hrudním koši, jejich ucpání může vést k náhlé bolesti, která se může šířit z břicha do hrudníku a zad. Výskyt bolesti se objevuje několik hodin po konzumaci těžkého nebo mastného jídla.

• Bronchitida a zánět plic
  Zápal plic může způsobovat ostrou nebo bodavou bolest zejména při hlubokém nádechu nebo při kašli. K dalším projevům patří horečka, pocení, zimnice, slabost, nechutenství, vykašlávání hlenů, dušnost a rychlé povrchové dýchání.
• Zánět pohrudnice
  Zánět tenké blány, která vystýlá hrudní dutinu, je většinou infekčního původu. Kromě horečky se objevuje i tupá bolest na hrudi. Kašel, hlubší dýchání nebo pohyb trupu bolest zhoršují.
• Plicní hypertenze
  Onemocnění je způsobeno vysokým krevním tlakem v cévách procházejících plícemi, což vede k nadměrné námaze pravé srdeční komory. K doprovodným projevům patří dušnost a slabost při vyšší aktivitě.
• Pneumotorax
  Náhlý únik vzduchu do prostoru mezi plícemi a hrudní stěnou může vést k ostré bolesti na hrudi, která trvá i několik hodin. Typický je dále kašel a dušnost.

• Nesprávné postavení páteře
  Například skolióza nebo kyfóza.
• Poškození žeber
  Pohmoždění, zlomeniny, blokace.
• Kostochondritida
  Jedná se o zánět chrupavky připojující žebra k hrudní kosti. Projevuje se ostrou bodavou bolestí, která se zhoršuje při kašli, kýchání nebo tlaku na žebra.
• Nadměrná svalová zátěž
  Při delším intenzivním kašli mohou být namoženy svaly a šlachy mezi žebry. Bolest může přetrvávat delší dobu a zhoršovat se při vyšší fyzické aktivitě nebo dotyku na postiženou oblast. Úlevu mohou přinést teplé nebo chladivé obklady.

• „Uskřípnutý“ nerv
  Uskřípnutý, nebo přesněji řečeno utlačený nerv může způsobovat pocity mravenčení nebo brnění.
• Pásový opar
  Červená puchýřkovitá vyrážka je vyvolána virem způsobujícím plané neštovice. Výsev puchýřků je typický svým výskytem v pruhu, jak se virus šíří podél nervu. Bolest může být velmi intenzivní a palčivá. O pásovém oparu se můžete podrobněji dočíst v našem samostatném článku.

• Panická ataka
  Jde o intenzivní vnímání náhlého strachu. Vedle bolesti na hrudi se mohou objevit bolesti břicha, potíže s polykáním, dušnost, rychlé a povrchové dýchání, rychlý srdeční rytmus, třes, pocení, nevolnost, bledost a mravenčení prstů. Příznaky po zhruba 10 minutách odeznívají.
• Deprese

Příčin může být více, pro určení přesné diagnózy je nutné vzít v úvahu intenzitu bolesti, její charakter a doprovodné projevy. Možné potíže spojené s touto lokalizací bolesti jsou například zánět v místě skloubení žeber a hrudní kosti, únava mezižeberních svalů, refluxní choroba jícnu, bronchitida, zápal plic, zánět pohrudnice nebo úzkost.

Příčin opět může být celá řada: běžné nachlazení, chřipka, zánět v místě skloubení žeber a hrudní kosti, únava mezižeberních svalů, bronchitida, zápal plic, zánět pohrudnice, chronická obstrukční plicní nemoc, astma, zánět osrdečníku, refluxní choroba jícnu, plicní embolie nebo plicní nádor.

Bolest přetrvávající několik týdnů, nebo dokonce měsíců bývá zpravidla spojena s poruchou kosterního a svalového systému (kostochondritida, fibromyalgie), refluxní chorobou jícnu, chronickou obstrukční plicní nemocí nebo ischemickou chorobou srdeční. Na vině může být i autoimunitní onemocnění, jako je např. revmatoidní artritida, nebo nádor.

Podle statistik se bolest na hrudi objevuje zhruba u každého desátého pacienta s onemocněním COVID-19. Může to být způsobeno zánětem v plicích, sníženou funkcí plic, myokarditidou nebo perikarditidou. Dalším důvodem může být samotný dlouhotrvající kašel, který vede k únavě a bolesti mezižeberních svalů.

Poměrně častým problémem je bolest na hrudi vycházející od páteře. Důvodem může být utlačený nerv, nesprávné držení těla (skolióza, kyfóza, nevhodné postavení těla při dlouhotrvající činnosti), vyhřezlá ploténka nebo degenerativní poruchy páteře. V řadě případů může být účinnou pomocí vytvoření vhodného pracovního prostředí, přestávky na protažení se při dlouhodobém sezení nebo stání a pravidelný pohyb zaměřený na zpevnění svalů zad a zlepšení pohyblivosti.

Bolest při nádechu se vztahuje zejména k potížím, které se týkají dýchacího systému. Jedná se o projev doprovázející zánět pohrudnice, pneumotorax, bronchitidu nebo zápal plic. Hluboký nádech dále může zhoršovat bolesti na hrudi spojené se zánětem osrdečníku, zlomenými žebry nebo unavenými mezižeberními svaly.