Fibrom – příčiny, příznaky a možnosti léčby
Fibromy jsou nezhoubné nádory, které se mohou objevit téměř kdekoli na kůži nebo v těle. Většina fibromů je neškodná a nevyžaduje léčbu. Příčiny fibromů nejsou dobře známy, ale pravděpodobně hraje významnou roli genetika.

Obsah článku
Obsah článku
Co je fibrom?
Fibromy jsou nezhoubné (benigní) nádory, které vycházejí z pojivové tkáně. Jsou obvykle velké do dvou centimetrů a dle množství vaziva uvnitř jsou měkké nebo tužší konzistence. Mají ostře ohraničený okraj a hladký povrch. Mohou se objevit kdekoliv na těle, výjimečně i pod kůží. Fibromy nevytváří metastázy, problémy způsobují buď svým negativním kosmetickým efektem, nebo útlakem okolních anatomických struktur při jejich velkém růstu.
Druhy fibromů
Fibrom může obsahovat některé další tkáně a podle toho rozlišujeme různé podtypy fibromů:
- Lipofibrom - jedná se o fibrom tvořený pouze tukovou tkání.
- Angiofibrom - obsahuje shluky krevních cév.
- Neurofibrom - obsahuje části nervových obalů.
Tvrdý a měkký fibrom
Pokud je fibrom na dotek tvrdý, obsahuje velké množství vláken a málo buněk, jestliže je měkký, má naopak malé množství vláken a hodně buněk.
Tvrdý fibrom
Mezi nejčastější zástupce tvrdého fibromu (fibroma durum) řadíme dermatofibromy a keloidy.
- Dermatofibromy mají růžovou až fialovou či světle hnědou barvou, která se může měnit. Nejčastěji vznikají na končetinách v reakci na drobné poranění (např. poštípání hmyzem). Na pohmat jsou velmi tuhé, v centru s malým důlkem. Charakteristický je pomalý růst.
- Keloidy bývají výrazně větší než dermatofibromy a vyskytují se v místě kožních jizev. Nejčastěji se objevují na obličeji, uších, ramenou, hrudníku a zádech.
Měkký fibrom
Měkký fibrom (fibroma molle) připomíná houbu, neboť je s kůží propojen stopkou. Z tohoto důvodu je označován jako stopkatý nebo pendlující fibrom. Zpravidla na kůži visí. Nejčastěji se objevuje na krku, v podpaží a v tříslech.
Další typy fibromů
Různých typů fibromů existuje celá řada, některé se mohou vyskytovat i jinde než přímo na kůži. Rozlišujeme je podle toho, jaké orgány postihují nebo jaké složky v nich převládají. Člověk o nich nemusí ani vědět, bývají odhaleny až při CT nebo ultrazvukovém vyšetření.
Jedná se například o:
- Cystické fibromy: jsou tvořeny lymfatickými cévami
- Mixofibromy: dochází k nim při zkapalnění měkkých tkání
- Ovariální fibromy: jedná se o benigní nádory vaječníků
- Děložní fibromy (myomy): jsou nezhoubné nádory v děložní svalovině
- Fibroadenomy v prsu: představují nejčastější benigní nádory u mladých žen
- Neosifikující fibrom: benigní kostní nádor tvořený tkání, jako je jizva. Neosifikující znamená, že nekalcifikuje do kostní tkáně. Nádor roste na kosti, ale není tvořen kostí.
- Orální fibrom: je výrůstek na vnitřní straně úst. Nejčastěji se objevuje na vnitřní straně tváře, kde se setkávají horní a dolní zuby, vznikají v důsledku podráždění nebo po traumatu v dané oblasti.
Příčiny vzniku fibromu
Přesná příčina vzniku není bohužel doposud zcela objasněna. Lékaři se však domnívají, že velkou roli zde mají genetické predispozice jedince. Dále se na jejich vzniku může podílet dlouhodobé mechanické tření (např. v okolí řetízků na krku, třísla a podpaží zejména u obézních jedinců), vyšší věk (imunitní systém oslabuje a tkáně se hůře regenerují při reakci s dráždivým podnětem), poruchy imunity a autoimunitní onemocnění, hormonální antikoncepce a léky, akné, popáleniny či jiná zranění.
Jak poznat fibrom?
Příznaky fibromu závisí na typu. Některé se nemusí vůbec viditelně projevit. Pokud se však vyskytují v blízkosti cév a nervů, mohou způsobit svědění, pálení nebo dokonce brnění.
Vzhledově mohou mít:
- ohraničený okraj, hladký povrch, neměnící se tvar a velikost,
- narůžovělou, červenou, fialovou či nahnědlou barvou,
- velikost maximálně 2 cm, mohou být tvrdé či měkké, někdy se stopkou.

Diagnostika fibromu
Kožní fibromy většinou pozná kožní lékař na první pohled, fibromy uložené více v hloubce mohou být objeveny ultrazvukem, nebo při CT vyšetření. Definitivní stanovení diagnózy je možné po histologickém vyšetření vzorku z fibromu, nebo po vyšetření kompletně odstraněného fibromu.
Prevence vzniku fibromů
Fibromům způsobeným geneticky nebo z neznámých důvodů se nelze vyhnout. U fibromů způsobených traumatem nebo podrážděním můžete podniknout preventivní kroky k zamezení jejich vzniku - například orálním fibromům můžete předejít tím, že se nebudete kousat do tváří a rtů.
Léčba fibromů
Ačkoliv fibromy nepředstavují riziko, najdete-li na kůži výrůstek, jenž začne měnit svůj tvar či velikost, vyhledejte kožního lékaře. Pokud je vyšetřením potvrzen fibrom, který však nezpůsobuje kosmetické obtíže, není nutné jeho odstranění.
Je-li to nutné, fibrom se nejčastěji odstraňuje pomocí elektrokauteru. Tento přístroj odstraňuje patologické tkáně vlivem působení vysokofrekvenčního proudu a jeho následným teplem, který umožňuje vznik elektrických impulzů. Zákrok trvá pár vteřin a je cítit pouze slabé brnění či pálení. Poté vzniká strup, který se sám odloupne.
Mezi další možné způsoby odstranění fibromu patří: excize skalpelem (vyříznutí), exkochleace (zákrok pomocí ostré lžičky), laser, vypálení tekutým dusíkem, injekce kortikosteroidů (zejména u keloidních jizev).
Často kladené otázky
Ne, fibromy nejsou zhoubné a samy o sobě nepředstavují zdravotní riziko.
Fibromy jsou nezhoubné kožní výrůstky tvořené pojivovou tkání a nejsou nakažlivé. Objevují se hlavně na krku, podpaží a v tříslech v důsledku mechanického podráždění nebo hormonálních změn. Bradavice (veruky) jsou virové infekce způsobené papilomavirem, obvykle hrubšího či květákovitého vzhledu. Bradavice postihují obvykle ruce, nohy a genitálie. Přesnou diagnózu stanoví kožní lékař.
Fibromy v těhotenství
Zvýšený počet měkkých pendulujících fibromů patří mezi časté změny v graviditě. Fibromy se u těhotných žen objevují zejména v oblasti krku, podpažních jamek a pod prsy.
