Hladina cukru v krvi – jak se měří a jaké jsou normální hodnoty?

Jak si udržet stabilní hladinu cukru v krvi?

Udržování stabilní hladiny cukru v krvi je užitečné nejen pro lidi s cukrovkou, ale i pro energii během dne, soustředění a kontrolu chuti k jídlu. Na následujících řádcích se dozvíte několik pravidel, které vám s udržováním stabilní hladiny glukózy mohou pomoci.

7 pravidel, která pomáhají udržet glukózu pod kontrolou

• Jezte pravidelně
  Nevynechávejte jídla, zejména snídani. Snažte se mít mezi jídly podobné časové rozestupy. Pokud máte dlouhé mezery mezi jídly, může následovat větší hlad a prudší výkyv cukru.
• Kombinujte sacharidy s bílkovinami a tuky
  Místo samotných sacharidů (např. bílé pečivo, sladkosti) je kombinujte s bílkovinami (vejce, jogurt, tvaroh, ryby, luštěniny), zdravými tuky (ořechy, semínka, avokádo, olivový olej), například: jablko + hrst ořechů, celozrnný chléb + vejce.
• Upřednostňujte potraviny bohaté na vlákninu
  Vláknina totiž zpomaluje vstřebávání cukru. Vhodná je zelenina, luštěniny, celozrnné obiloviny, ořechy a semínka.
• Omezte rychlé cukry
  Časté výkyvy způsobují zejména slazené nápoje, sladkosti, bílé pečivo, sladké cereálie a energetické nápoje. Nemusíte je vyřadit úplně, ale je lepší je konzumovat s jídlem než samostatně.
• Hýbejte se po jídle
  I 10–20 minut svižné chůze po jídle může pomoci tělu využít glukózu efektivněji a zmírnit nárůst cukru v krvi.
• Dbejte na spánek a omezte stres
  Nedostatek spánku může zhoršit citlivost na inzulin. Chronický stres zvyšuje hladiny hormonů, které mohou zvyšovat krevní cukr.
• Dostatečně pijte
  Dehydratace může ovlivňovat regulaci krevního cukru. Voda je nejlepší volba.

Normy a tabulky

• Glykémie nalačno

Normální glykémie < 5,6 mmol/l

Porušená glykémie nalačno (prediabetes) 5,6–6,9 mmol/l

Podezření na diabetes mellitus ≥ 7,0 mmol/l

Diagnóza diabetu se obvykle potvrzuje opakovaným měřením nebo dalšími testy.

• Glykémie 2 hodiny po OGTT (75 g glukózy)

Normální tolerance glukózy < 7,8 mmol/l

Porušená glukózová tolerance (prediabetes) 7,8–11,0 mmol/l

Diabetes mellitus ≥ 11,1 mmol/l

• Náhodná glykémie

Obvykle fyziologická < 7,8 mmol/l

Silné podezření na diabetes ≥ 11,1 mmol/l + příznaky

• GHbA1c (glykovaný hemoglobin)
  HbA1c odráží průměrnou glykémii za posledních přibližně 8–12 týdnů.
  

Normální < 39 mmol/mol

Zvýšené riziko diabetu (prediabetes) 39–47 mmol/mol

Diabetes mellitus ≥ 48 mmol/mol

• Orientační cílové hodnoty u zdravého člověka během dne
  

Nalačno < 4,0–5,5 mmol/l

1 hodina po jídle: zpravidla < 7,8 mmol/l

2 hodiny po jídle: návrat přibližně pod 6,7 mmol/l

Noční glykémie 3,9–5,5 mmol/l

Měření glykémie

Měření glykémie slouží ke stanovení koncentrace glukózy v krvi a je základním nástrojem pro diagnostiku a sledování poruch metabolismu sacharidů, zejména diabetu mellitu, tj. cukrovky II. typu. Glykémie se nejčastěji měří z kapilární krve pomocí glukometru nebo laboratorně ze žilní krve. Laboratorní stanovení z žilní krve je považováno za referenční metodu pro diagnostické účely. Za normální glykémii nalačno se považuje hodnota nižší než 5,6 mmol/l. Hodnoty v rozmezí 5,6–6,9 mmol/l svědčí pro porušenou glykémii nalačno (prediabetes), zatímco hodnota 7,0 mmol/l a vyšší při opakovaném vyšetření odpovídá diagnostickým kritériím diabetu mellitu.
Po jídle dochází fyziologicky ke zvýšení glykémie. U zdravého jedince obvykle nepřesahuje koncentrace glukózy 7,8 mmol/l dvě hodiny po jídle. Následně se glykémie vrací k hodnotám blízkým výchozímu stavu.

Součástí diagnostiky může být také orální glukózový toleranční test (OGTT), při němž se hodnotí schopnost organismu zpracovat standardní dávku 75 g glukózy. Za normální výsledek se považuje glykémie nižší než 7,8 mmol/l dvě hodiny po zátěži.
Pro dlouhodobé hodnocení kompenzace metabolismu glukózy se stanovuje glykovaný hemoglobin (HbA1c), který odráží průměrnou glykémii za předchozích 8–12 týdnů. Hodnota HbA1c nižší než 39 mmol/mol je považována za fyziologickou, zatímco hodnota 48 mmol/mol a vyšší je jedním z diagnostických kritérií diabetu.
V současné diabetologii se stále častěji využívá kontinuální monitorace glukózy (CGM), která umožňuje sledovat vývoj glykémie v průběhu celého dne a poskytuje informace o glykemické variabilitě, době strávené v cílovém rozmezí a výskytu hypoglykémií či hyperglykémií. Pro zdravé jedince je typické, že se většina naměřených hodnot pohybuje v rozmezí 3,9–7,8 mmol/l.

Měření glukometrem

Při měření glykémie glukometrem je nejprve nutné si důkladně umýt ruce teplou vodou a mýdlem a poté je dobře osušit. Čisté ruce jsou důležité, protože zbytky jídla nebo cukru na prstech mohou výsledek výrazně zkreslit.
Do glukometru se vloží testovací proužek podle pokynů výrobce. Pomocí odběrového pera (lancety) se provede vpich do boční části bříška prstu, kde bývá menší citlivost než ve středu prstu. Po vpichu se vytvoří kapka krve, k níž se přiloží k testovací proužek. Proužek krev sám nasaje.
Glukometr během několika sekund změří koncentraci glukózy a zobrazí výsledek na displeji. Naměřenou hodnotu je vhodné zaznamenat spolu s časem měření a informací, zda bylo měření provedeno nalačno, před jídlem nebo po jídle.
Při opakovaném měření je vhodné střídat prsty, aby nedocházelo k nadměrnému dráždění kůže. Také je důležité používat neprošlé testovací proužky a glukometr pravidelně kontrolovat podle doporučení výrobce.

Výkyvy cukru

Výkyvy hladiny cukru v krvi, odborně glykemická variabilita, označují kolísání koncentrace glukózy v krvi během dne. K těmto změnám dochází fyziologicky po příjmu potravy, při fyzické aktivitě nebo během spánku. Pokud jsou však změny příliš výrazné nebo časté, mohou negativně ovlivňovat metabolické zdraví a celkovou pohodu člověka.

Příčiny výrazných výkyvů glykémie

Nejčastější příčinou jsou potraviny s vysokým obsahem rychle vstřebatelných sacharidů. Tyto potraviny způsobují rychlý vzestup glykémie, na který organismus reaguje zvýšenou produkcí inzulinu. 
Dalším faktorem je nepravidelný stravovací režim. Dlouhé intervaly mezi jídly mohou vést ke kolísání hladiny glukózy a následnému přejídání. Významnou roli hraje také fyzická aktivita, která zvyšuje spotřebu glukózy ve svalech a může glykémii snižovat.
Výkyvy glykémie mohou být ovlivněny i psychickým stresem. Aktivace stresové odpovědi vede ke zvýšené sekreci kortizolu a katecholaminů, které stimulují glykogenolýzu a glukoneogenezi v játrech. Výsledkem je zvýšení koncentrace glukózy v krvi i bez příjmu potravy.

Hyperglykémie

Hyperglykémie představuje zvýšenou koncentraci glukózy v krvi. U zdravých osob bývá přechodná a vzniká zejména po jídle. Pokud jsou hodnoty dlouhodobě zvýšené, může docházet k poškození cév, nervů, ledvin a dalších orgánů.
Mezi příznaky hyperglykémie patří:

• zvýšená žízeň,
• časté močení,
• únava,
• rozmazané vidění,
• sucho v ústech,
• bolesti hlavy.

Hypoglykémie

Hypoglykémie je stav, kdy koncentrace glukózy v krvi klesne pod fyziologickou mez. Za hypoglykémii se obvykle považuje hodnota nižší než 3,9 mmol/l. Typické příznaky zahrnují:

• třes,
• pocení,
• bušení srdce,
• intenzivní pocit hladu,
• poruchy koncentrace,
• závratě.

Prevence a strava

Nejúčinnější strategií je kombinace vhodné stravy a životního stylu. Doporučuje se pravidelný příjem potravy, dostatečné zastoupení vlákniny, konzumace bílkovin při každém hlavním jídle a omezení potravin s vysokým obsahem jednoduchých cukrů. Stabilitě glykémie prospívá také pravidelná fyzická aktivita, dostatek spánku a zvládání stresu.

• Pravidelný příjem potravy: Doporučuje se konzumovat 3–5 jídel denně v přibližně stejných časových intervalech. Pravidelnost pomáhá předcházet nadměrnému hladu, přejídání a výrazným výkyvům glykémie. Dlouhé hladovění může vést k poklesu glykémie a následné kompenzační konzumaci většího množství potravy.
• Dostatečné zastoupení vlákniny: Vláknina zpomaluje vyprazdňování žaludku a vstřebávání glukózy ve střevě. Díky tomu dochází k pozvolnějšímu vzestupu glykémie po jídle. Denní příjem vlákniny by měl u dospělých dosahovat přibližně 25–35 gramů.
• Konzumace bílkovin: Bílkoviny zvyšují pocit sytosti a zpomalují vstřebávání sacharidů. Je vhodné zařazovat je do každého hlavního jídla. Kvalitní zdroje představují libové maso, ryby, vejce, mléčné výrobky, luštěniny a sójové produkty.
• Dostatečný pitný režim: Hydratace je důležitá pro správné fungování metabolismu. Základ pitného režimu by měla tvořit voda nebo neslazené nápoje. Slazené nápoje jsou významným zdrojem rychle vstřebatelných cukrů a mohou výrazně zvyšovat glykémii.
• Fyzická aktivita: Pravidelný pohyb zvyšuje citlivost tkání na inzulin a podporuje využití glukózy ve svalech. Doporučuje se alespoň 150 minut středně intenzivní aerobní aktivity týdně doplněné silovým tréninkem.

Často kladené dotazy

Zdroje:

• https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/diabetes/in-depth/diabetes-management/art-20047963
• https://medlineplus.gov/ency/patientinstructions/000086.htm