Panická ataka – projevy a první pomoc

1. 10. 2022 · Mgr. Lukáš Novotný · 8 minut čtení

Zažili jste náhlý, intenzivní pocit hrůzy? Pocit strachu není pro člověka neobvyklý, mnohdy nás dokonce ochrání před nebezpečím. Potíže nastávají, když se intenzivní vlna strachu a úzkosti objevuje bez přítomnosti skutečného nebezpečí. V tomto případě se může jednat o panickou ataku. Záchvat udeří často bez varování a nelze jej ovládat. Jak poznáte, že trpíte panickou poruchou? Zajímá vás, jak překonat panické záchvaty a zajistit, aby vás již neobtěžovaly?


Panická ataka – projevy a první pomoc
Panická ataka častěji postihuje 2 x častěji ženy než muže, typicky ve 3. dekádě života.

Co je to panická ataka?

Ataky paniky patří do skupiny úzkostných poruch. Jsou pro ně typické opakované záchvaty silné úzkosti a obavy, že se přihodí něco zlého. Na rozdíl od fobií nejsou navázány na konkrétní situaci, mohou se vyskytnou kdekoliv a kdykoliv. V průběhu života prožije alespoň jeden plně vyjádřený panický záchvat minimálně každý pátý člověk. Ženy bývají postiženy až dvakrát častěji než muži, přičemž poprvé se panická ataka většinou objeví v dospívání nebo rané dospělosti. Celkově trápí asi 2-4 % populace

Příčina panické poruchy není dosud zcela objasněna. Záchvaty jsou spojovány s celkovým psychickým přetížením, kdy spouštěčem panické ataky bývá jen malý impulz. Za dlouhodobým psychickým vyčerpáním často stojí nadměrný tlak na výkon, přílišná sebekontrola, katastrofický způsob myšlení nebo perfekcionismus. Pomyslnou poslední kapkou pak může být například nedostatek spánku nebo snížení cukru v krvi (hlad). Typická bývá také panická ataka po alkoholu. Při konzumaci alkoholu sice dochází ke chvilkovému pocitu úlevy od příznaků úzkostí, ale potíže se obvykle vrátí ještě s vyšší intenzitou. Navíc alkohol může přispívat ke zkrácení intervalů mezi jednotlivými záchvaty nebo k jiným psychickým potížím (např. k depresi).


K možným příčinám rozvoje onemocnění patří kromě dědičnosti také stresové události z dětství (nedostatečný pocit jistoty), nadměrný stres i náhlé změny v životě. Tyto faktory v kombinaci s celkovým zdravotním stavem ovlivňují množství přenašečů v mozku (např. serotoninu). Ty ovlivňují naši náladu a psychiku. Jejich nedostatek je spojován s poruchami nálady, úzkostí i psychickými poruchami.


Panická ataka a její projevy


Panická ataka zpočátku propuká náhle, většinou bez varování. Později lze vysledovat určité počáteční příznaky nebo odhalit spouštěče. Panické záchvaty trvají několik minut až půl hodiny. Po odeznění může přetrvávat napětí, vyčerpání nebo třes i několik hodin. Po panické atace často nastupuje velká únava. Asi u třetiny nemocných se objevují záchvaty paniky po probuzení ze spánku, mluvíme v těchto případech o nočních panických atakách.

Přestože může každý prožívat panickou ataku odlišně, nejčastějšími tělesnými projevy jsou:

  • nadměrné pocení
  • zrychlený dech a tep
  • tlak na hrudi
  • silné bušení srdce
  • nevolnost, závrať, pocit na zvracení
  • návaly chladu či horka
  • obtížné dýchání a sevřené hrdlo
  • pocit závratě
  • třes

Panická ataka může přijít také v noci.
Až 70 % pacientů s panickou poruchou má zkušenost s panickou atakou během spánku.

Psychické příznaky panické ataky zahrnují:

  • intenzivní pocit úzkosti
  • strach, neklid
  • nadměrný stres
  • pocit ohrožení

Přítomné jsou často katastrofické myšlenky (strach ze smrti, strach ze ztráty sebekontroly, strach ze „zešílení“ aj.). Obvyklá je také interpretace tělesného příznaku jako závažné nemoci (pocit infarktu).

Pro panickou poruchu je charakteristický strach z dalšího záchvatu, tj. strach ze strachu. Člověk se také může začít cíleně vyhýbat místům, kde k záchvatu došlo nebo kde předpokládá, že by mohla nastat stresující situace (tzv. agorafobie). Pro někoho je problém vstup do obchodu či nákupního centra, pro jiné například obava z většího počtu lidí na jednom místě.


Panická ataka - první pomoc a co dělat

V případě podezření na panický záchvat navštivte co nejdříve lékaře. Vzhledem k velkému množství projevů a tělesných příznaků je důležité vyloučit jiná onemocnění. Pokud je panická ataka potvrzena, obvykle lékař doporučí vhodné léky a psychoterapii. Pro pacienty s panickou poruchou je důležité nemoc pochopit, rozluštit souvislosti mezi nemocí, emocemi a tělesným prožíváním. Ve chvíli, kdy rozumíte prožívaným příznakům, přestáváte se jich tolik bát, čímž snižujete pravděpodobnost rozvoje nové panické ataky.

Mezi léky, které pomáhají potlačit jednotlivé příznaky panického záchvatu patří:

  • Benzodiazepiny. Léky snižují úzkost a celkově zklidňují, označují se proto jako anxiolytika. Po jejich užití nastává rychlá úleva také od nepříjemných tělesných pocitů. Do této skupiny léků patří např. alprazolam, bromazepam nebo clonazepam. Při dlouhodobém pravidelném užívání vzniká na tyto léky návyk.  Proto se obvykle předepisují na krátkou dobu pro zvládnutí „krizového období“.
  • Antidepresiva. Patří mezi léky, které jsou v indikovaných případech vhodné i k dlouhodobému užívání. Nejčastěji jsou předepisována antidepresiva novější generace – tzv. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Do této skupiny patří léčivé látky citalopram, escitalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin a fluvoxamin. Další možností jsou moderní duální antidepresiva ovlivňující hladiny serotoninu a noradrenalinu – např. venlafaxin nebo mirtazapin.
  • Kombinace léků. Často se používá kombinace benzodiazepinů a antidepresiv. Důvodem je opožděný účinek antidepresiv. Benzodiazepiny pomáhají snížit aktuální příznaky panických záchvatů a po nástupu plného účinku antidepresiv se postupně vysazují. Pro zklidnění srdeční činnosti mohou být použita i antihypertenziva.

V psychoterapii se využívá především tzv. kognitivně behaviorální terapie, což jsou propracované psychologické postupy, které napomáhají k odstranění příčiny záchvatů a zároveň učí pacienta, jak záchvaty zvládat. Je účinná u více než poloviny nemocných osob.


Co dělat při panickém ataku?

Důležité je umět rozeznat varovné příznaky a dokázat s nimi pracovat. Plně rozvinutá ataka se zastavuje velmi obtížně. Některé techniky mohou pomoci při nástupu příznaků.

  • Kontrolujte dech. Nesnažte se záchvat rozdýchat, lapání po dechu záchvat zhoršuje. Pokuste se namísto toho dech co nejvíce uklidnit, zpomalit, nadechnout se hluboko „do břicha“. V nádechu byste měli vydržet několik sekund.
  • Odkloňte myšlenky. Snažte se myslet na to, že se jedná „pouze“ o další záchvat, který brzy odezní stejně jako ty předešlé.
  • Uvolňujte svaly. Existují techniky, které pracují se zatnutím svalů a jejich následným uvolněním. Zkuste postupně zatnout jednotlivé svalové skupiny a následně je uvolnit. Zkuste protřepat končetinami, zatřást celým tělem.
  • Uzemněte se. Usaďte se nebo položte na pevný povrch. Zatlačte vší silou do pevného povrchu, který vám dodá pocit psychické i fyzické opory.
  • Dělejte něco známého. Zahrajte si jednoduchou hru na mobilu, spojujte postupně jednotlivé prsty.
  • Dopřejte si odpočinek. Po odeznění panické ataky většinou přichází pocit vyčerpání. Dopřejte si tedy dostatečný odpočinek a připomínejte si, že jste ataku zvládli.
  • Pokud vám lékař doporučil léky na uklidnění, noste je vždy u sebe a používejte je podle domluvy.

Neléčená panická ataka má tendenci se zhoršovat a omezovat život. I když si to moc přejete, nezmizí sama od sebe. Dobrou zprávou je, že je možné ji léčit. Neodkládejte návštěvu odborníka. Čím dříve vyhledáte pomoc a začnete s atakou pracovat, tím dříve ji dostanete pod kontrolu.