Panická ataka – projevy a první pomoc
Zažili jste náhlý, intenzivní pocit hrůzy? Pocit strachu není pro člověka neobvyklý, mnohdy nás dokonce ochrání před nebezpečím. Potíže nastávají, když se intenzivní vlna strachu a úzkosti objevuje bez přítomnosti skutečného nebezpečí. V tomto případě se může jednat o panickou ataku. Jak poznáte, že trpíte panickou poruchou? A jak překonat panické záchvaty a zajistit, aby vás již neobtěžovaly?
Obsah článku
Co je to panická ataka?
Ataky paniky patří do skupiny úzkostných poruch. Jsou pro ně typické opakované záchvaty silné úzkosti a obavy, že se přihodí něco zlého. Na rozdíl od fobií nejsou navázány na konkrétní situaci, mohou se vyskytnou kdekoliv a kdykoliv. V průběhu života prožije alespoň jeden plně vyjádřený panický záchvat minimálně každý pátý člověk. Ženy bývají postiženy až dvakrát častěji než muži, přičemž poprvé se panická ataka většinou objeví v dospívání nebo rané dospělosti. Celkově trápí asi 2–4 % populace.
Možné příčiny ataky
Příčina panické poruchy není dosud zcela objasněna. Záchvaty jsou spojovány s celkovým psychickým přetížením, kdy spouštěčem panické ataky bývá jen malý impulz. Za dlouhodobým psychickým vyčerpáním často stojí nadměrný tlak na výkon, přílišná sebekontrola, katastrofický způsob myšlení nebo perfekcionismus. Pomyslnou poslední kapkou pak může být například nedostatek spánku nebo snížení cukru v krvi (hlad). Typická bývá také panická ataka po požití alkoholu nebo jiných psychoaktivních látek (kanabinoidy, stimulancia). Při konzumaci alkoholu sice dochází ke chvilkovému pocitu úlevy od příznaků úzkostí, ale potíže se obvykle vrátí ještě s vyšší intenzitou. Navíc alkohol může přispívat ke zkrácení intervalů mezi jednotlivými záchvaty nebo k jiným psychickým potížím (např. k depresi).
Panická ataka a její projevy
Panická ataka zpočátku propuká náhle, většinou bez varování. Později lze vysledovat určité počáteční příznaky nebo odhalit spouštěče. Panické záchvaty trvají několik minut až půl hodiny. Po odeznění může přetrvávat napětí, vyčerpání nebo třes i několik hodin. Po panické atace často nastupuje velká únava. Asi u třetiny nemocných se objevují záchvaty paniky po probuzení ze spánku, mluvíme v těchto případech o nočních panických atakách.
Přestože může každý prožívat panickou ataku odlišně, nejčastějšími tělesnými projevy jsou:
- nadměrné pocení
- zrychlený dech a tep
- tlak nebo bolest na hrudi
- silné bušení srdce
- nevolnost, závrať, pocit na zvracení
- návaly chladu či horka
- obtížné dýchání a sevřené hrdlo
- pocit závratě
- třes
Alespoň jeden panický záchvat prodělá během života téměř třetina populace.
Psychiatrická ambulance, Slovanská 1238/69, Plzeň
Nejčasnějšími projevy jsou výše popsané fyzické (tělesné) symptomy, pouze 13 % pacientů uvádí psychické příznaky úzkosti, u naprosté většiny dominují tělesné včetně poruch spánku. Proto pacienti nejčastěji vyhledávají péči praktických lékařů, internistů, neurologů… a velmi často nejsou správně diagnostikováni a následně ani léčeni. Podle některých zdrojů v ordinaci praktických lékařů trpí úzkostmi až třetina pacientů, do péče psychiatra se jich dostane pouze zlomek, léčeno není v ČR 69 % lidí s úzkostnou poruchou.
V diagnostice je nutné vždy vyloučit tělesná onemocnění, než potíže označíme za psychické. Psychiatr by měl stát v podstatě až na konci vyšetření. Nekomplikovaná panická porucha nemusí být bezpodmínečně léčena psychiatrem, lze ji úspěšně léčit v jakékoli jiné ambulanci! Do péče psychiatra patří zejména komplikovanější stavy, pacienti neodpovídající na běžnou léčbu, se sebevražednými myšlenkami nebo tendencemi.
Psychické příznaky panické ataky
- intenzivní pocit úzkosti
- strach, neklid
- nadměrný stres
- pocit ohrožení
Přítomné jsou často katastrofické myšlenky (strach ze smrti, strach ze ztráty sebekontroly, strach ze zešílení aj.). Obvyklá je také interpretace tělesného příznaku jako závažné nemoci (pocit infarktu).
Panická ataka – první pomoc
V případě podezření na panický záchvat navštivte co nejdříve lékaře. Vzhledem k velkému množství projevů a tělesných příznaků je důležité vyloučit jiná onemocnění. Pokud je panická ataka potvrzena, obvykle lékař doporučí vhodné léky a psychoterapii. Pro pacienty s panickou poruchou je důležité nemoc pochopit, rozluštit souvislosti mezi nemocí, emocemi a tělesným prožíváním. Ve chvíli, kdy rozumíte prožívaným příznakům, přestáváte se jich tolik bát, čímž snižujete pravděpodobnost rozvoje nové panické ataky.
Mezi léky, které pomáhají potlačit jednotlivé příznaky panického záchvatu patří:
- Benzodiazepiny. Léky snižují úzkost a celkově zklidňují, označují se proto jako anxiolytika. Po jejich užití nastává rychlá úleva také od nepříjemných tělesných pocitů. Do této skupiny léků patří např. alprazolam, bromazepam nebo clonazepam. Při dlouhodobém pravidelném užívání vzniká na tyto léky návyk. Proto se obvykle předepisují na krátkou dobu pro zvládnutí krizového období.
- Antidepresiva. Patří mezi léky, které jsou v indikovaných případech vhodné i k dlouhodobému užívání. Nejčastěji jsou předepisována antidepresiva novější generace tzv. selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Do této skupiny patří léčivé látky citalopram, escitalopram, sertralin, paroxetin, fluoxetin a fluvoxamin. Další možností jsou moderní duální antidepresiva ovlivňující hladiny serotoninu a noradrenalinu např. venlafaxin nebo mirtazapin.
- Kombinace léků. Často se používá kombinace benzodiazepinů a antidepresiv. Důvodem je opožděný účinek antidepresiv. Benzodiazepiny pomáhají snížit aktuální příznaky panických záchvatů a po nástupu plného účinku antidepresiv se postupně vysazují. Pro zklidnění srdeční činnosti mohou být použita i antihypertenziva (betablokátory).
V psychoterapii se využívá především tzv. kognitivně behaviorální terapie, což jsou propracované psychologické postupy, které napomáhají k odstranění příčiny záchvatů a zároveň učí pacienta, jak záchvaty zvládat. Je účinná u více než poloviny nemocných osob.
Co dělat při panickém atace?
Důležité je umět rozeznat varovné příznaky a dokázat s nimi pracovat. Plně rozvinutá ataka se zastavuje velmi obtížně. Některé techniky mohou pomoci při nástupu příznaků.
- Kontrolujte dech. Nesnažte se záchvat rozdýchat, lapání po dechu záchvat zhoršuje. Pokuste se namísto toho dech co nejvíce uklidnit, zpomalit, nadechnout se hluboko do břicha. V nádechu byste měli vydržet několik sekund.
- Odkloňte myšlenky. Snažte se myslet na to, že se jedná pouze o další záchvat, který brzy odezní stejně jako ty předešlé.
- Uvolňujte svaly. Existují techniky, které pracují se zatnutím svalů a jejich následným uvolněním. Zkuste postupně zatnout jednotlivé svalové skupiny a následně je uvolnit. Zkuste protřepat končetinami, zatřást celým tělem.
- Uzemněte se. Usaďte se nebo položte na pevný povrch. Zatlačte vší silou do pevného povrchu, který vám dodá pocit psychické i fyzické opory.
- Dělejte něco známého. Zahrajte si jednoduchou hru na mobilu, spojujte postupně jednotlivé prsty.
- Dopřejte si odpočinek. Po odeznění panické ataky většinou přichází pocit vyčerpání. Dopřejte si tedy dostatečný odpočinek a připomínejte si, že jste ataku zvládli.
- Pokud vám lékař doporučil léky na uklidnění, noste je vždy u sebe a používejte je podle domluvy.
Neléčená panická ataka má tendenci se zhoršovat a omezovat život. I když si to moc přejete, nezmizí sama od sebe. Dobrou zprávou je, že je možné ji léčit. Neodkládejte návštěvu odborníka. Čím dříve vyhledáte pomoc a začnete s atakou pracovat, tím dříve ji dostanete pod kontrolu.
