Trombóza – příznaky a léčba

6. 11. 2022 · PharmDr. Radka Procházková · 11 minut čtení

Trombóza je onemocnění, se kterým si není radno zahrávat. Postihuje především dolní končetiny. V závažnějších případech vede až k plicní embolii, a proto je trombóza tak nebezpečná. Jestliže se objeví, musí se ihned léčit. Neléčená trombóza může mít fatální následky. V následujícím článku vysvětlíme, jak trombózu rozpoznat, jak se léčí a jak jí předcházet.


Trombóza - příznaky a léčba
Trombóza postihuje lidi častěji ve stáří, ale může se objevit v jakémkoli věku.

Co je to trombóza

Pod pojmem trombóza si lze představit vznik krevní sraženiny uvnitř žíly nebo tepny. Ta ucpává cévu, a ztěžuje tak přítok nebo odtok krve v postižené oblasti. Může dojít i k jejímu uvolnění a cestování v krevním proudu až do úzké cévy. Často jde o místo v mozku nebo v plicích. Tento stav se označuje jako embolie. Plicní embolie je bohužel často smrtelná

Příznaky trombózy a jak ji poznat

Příznaky žilní trombózy mohou být nenápadné a lehce přehlédnutelné. Toto onemocnění nejčastěji vzniká v důsledku zpomalení průtoku krve v žilách, napomáhá tomu i místní infekce, maligní tumory a různá onemocnění žilní stěny. Prvním příznakem trombózy bývá bolestivý, zatvrdlý a zarudlý pruh v průběhu žíly. Pocit pnutí v lýtku, brnění nohou, otoky dolních končetin, bolest po došlápnutí a zarudlá nebo namodralá končetina jsou nejčastějšími příznaky hluboké žilní trombózy. Sraženina z hlubokých žil dolních končetin se může uvolnit a přes pravou část srdce docestovat až do plic, kde způsobí plicní embolii. Tento stav vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc. Příznaky plicní embolie jsou následující: náhlá dušnost s rychlou dechovou frekvencí, kašel (někdy s vykašláváním krve), oběhová nestabilita, zrychlený tep, nízký krevní tlak, bolest na hrudi, modré zbarvení prstů a rtů (tzv. cyanóza), krátkodobá ztráta vědomí.


Trombóza dolních končetin

Trombóza dolních končetin je nemoc, která se rozvíjí především v oblasti lýtek a stehen. Zpravidla postihuje jen jednu z dolních končetin. Bývá často důsledkem cestování dopravními prostředky (několikahodinové lety, ale i krátké trasy). Trombóza nohy se typicky projevuje otokem končetiny (může se vyskytnout také trombóza bez otoku), bolestí po došlápnutí, bolestí při pohybu špičkou nahoru a dolů, pocitem pnutí v lýtku a zarudlou, bledou nebo namodralou končetinou.

Trombóza horní končetiny

Hluboká žilní trombóza horních končetin je desetkrát méně častá v porovnání s hlubokou žilní trombózou dolních končetin. U horní končetiny je nejčastěji zasažen vrchní žilní systém na předloktí díky podání nitrožilní infuze či injekce. Nejedná se o závažné onemocnění, často odezní samo a není potřeba protisrážlivá léčba. Projevuje se zarudnutím a bolestivým zduřením podél povrchních žil předloktí. Horší jsou záněty hlubokých žil v oblasti paže a podklíčku. Jsou způsobené útlakem na žilní řečiště (např. popruhem batohu nebo při dlouhodobém hraní na tahací harmoniku). Při léčbě je nutné nasadit protisrážlivé léky.


Postup při podezření na žilní trombózu

Pokud nějaké změny zpozorujete, raději okamžitě volejte lékaře. Zrovna tak s návštěvou lékaře neotálejte, jestliže se zničehonic objeví bolest, otok a změna teploty či barvy na končetině (nejčastěji lýtko). Pokud se navíc objeví varovné příznaky plicní embolie, měl by pacient či osoba, která je v danou chvíli v jeho blízkosti, neprodleně zavolat zdravotnickou záchrannou službu na čísle 155 nebo 112.

Co mám dělat při čekání na sanitku?

  • Posaďte se, nebo si lehněte do pohodlné polohy.
  • Uvolněte veškeré těsné oblečení.
  • Nic nejezte ani nepijte.

Posttrombotický syndrom

Posttrombotický syndrom je soubor příznaků, které se mohou vyskytnout po prodělané žilní trombóze. Hluboké žíly dolních končetin mají malé chlopně, které pomáhají tlačit krev směrem vzhůru zpět k srdci. Sraženina v dolní končetině může způsobit blok této chlopně, a tak ji poškodit. Poškozené chlopně nedomykají, dochází tak ke zpětnému toku krve do končetin. Následkem jsou pak chronické otoky, bolestivosti končetin, ukládání krevního barviva a bílkovin do podkoží. To může vést až ke vzniku otevřeného bércového vředu, který se špatně hojí.


Cestování letadlem představuje riziko rozvoje hluboké žilní trombózy.
Při cestování letadlem nahrává vzniku trombózy dlouhé sezení, nedostatečný příjem tekutin i nižší obsah kyslíku a vzdušné vlhkosti ve vzduchu.

Rizikové faktory vzniku trombózy        

Mezi rizikové faktory vzniku trombózy patří obezita, stavy po chirurgických výkonech, hormonální antikoncepce, nedostatek pohybu, kouření, těhotenství, křečové žíly, dědičnost, vysoký věk, stres, sedavé zaměstnání, Leidenská mutace (genová mutace způsobující vyšší srážlivost krve) a dlouhé cestování autem nebo letadlem. Více o cestovní trombóze se dozvíte v našem dalším článku.

Jak se trombóza diagnostikuje?

První vyšetření provádí praktický lékař. Na základě příznaků, anamnézy a klinického vyšetření rozhodne o provedení laboratorního testu - tzv. D-dimery (negativní výsledek vylučuje žilní trombózu), případně ultrazvukového vyšetření hlubokých žil (při pozitivitě D-dimerů) k potvrzení trombu. Vyšetření koncentrace D-dimerů je laboratorní koagulační test, který se používá pro zjištění a monitorování nadměrného krevního srážení. Vyšetření hlubokých žil je možné doplnit pomocí kontrastní látky ve výpočetním tomografu (CT flebografii) nebo magnetickou rezonancí.


Jak se trombóza léčí?        

Při odhalení žilní trombózy je okamžitě zahájeno podávání protisrážlivé (antikoagulační) léčby, aby se předešlo embolizaci do plicního řečiště. Léčba začíná injekcemi heparinu podkožně či nitrožilně. V současné době to častěji bývá tzv. nízkomolekulární heparin, podávaný jako podkožní injekce. Po stabilizaci se pacient během několika dnů převede na antikoagulační terapii tabletami warfarinu. Existují i nové léky na ředění krve, které mohou být využity místo warfarinu, jedná se o tzv. nová antikoagulancia. Antikoagulační terapie může být různě dlouhá, zpravidla 6 – 12 měsíců, někdy celoživotní, a to zejména u pacientů po prodělané vícenásobné žilní trombóze.

Ke zmírnění následků žilní trombózy, k posílení žilního oběhu a rychlejšího zprůchodnění se doporučuje cvičení svalů, nošení kompresivních punčoch (zejména třídy II.) a podávání léků zmírňujících otoky. Léky na trombózu a ke snížení rizika vzniku trombózy jsou dostupná výhradně na lékařský předpis.

Antiagregancia jsou léčiva používaná v prevenci vzniku krevních sraženin. Základní látkou je kyselina acetylsalicylová (ASA) v dávce 100 mg. U osob s nesnášenlivostí ASA se používá např. klopidogrel znemožňující shlukování krevních destiček. Někdy se obě látky dokonce kombinují. K podpoře normálního stavu cévního systému lze doporučit volně prodejné doplňky stravy s obsahem flavonoidů.

Warfarin

Při podávání warfarinu je důležitá pravidelná kontrola hladiny krevní srážlivosti pomocí tzv. Quickova testu, podle něho se upravuje denní dávka léku. Dále je nutné pečlivě dodržovat životosprávu, nepít alkohol a nekonzumovat košťálovou a listovou zeleninu. I některé léky či doplňky stravy mohou ovlivnit účinky warfarinu. Jedná se o nesteroidní antiflogistika (např. ibuprofen, piroxikam, nimesulid, meloxikam, které zvyšují účinek warfarinu a mohou zvyšovat riziko krvácení do zažívacího traktu), antiepileptika s účinnou látkou karbamazepin (používají se jako léky proti neuralgickým bolestem), antibiotika (rizikové jsou zejména deriváty tetracyklinu, erytromycin, klaritromycin, roxitromycin a kotrimoxazol), třezalka tečkovaná (snižuje efekt warfarinu i některých dalších léků), železo, hořčík, zinek (mohou snižovat jeho vstřebávání) apod.

Pacienti léčeni warfarinem by měli nosit kartičku se záznamem o léčbě a informovat lékaře před každým chirurgickým či stomatologickým zákrokem.


Prevence trombózy

Základem prevence vzniku trombózy je cvičení, chůze, lokální komprese obinadlem či použití kompresních punčoch a farmakoterapie. Farmakoterapie zahrnuje lokálně aplikované léky v podobě mastí (nespecifický protizánětlivý efekt, zlepšující kvalitu žilní stěny, zvyšující vstřebávání drobné krevní sraženiny a ovlivnění mikrocirkulace v místě postižení) a léky ve formě tablet proti zánětu a bolesti. K zásadním doporučení v prevenci trombózy patří zdravý životní styl, absence kouření, dodržovat dostatek pohybu, vyhýbat se stresu a dostatečný pitný režim.


Riziko vzniku trombózy výrazně stoupá v těhotenství a v šestinedělí.
Riziko vzniku trombózy u těhotné ženy je asi pětkrát vyšší než u ostatních žen ve stejném věku.

Trombóza a těhotenství

Riziko trombózy v těhotenství je zhruba 5x vyšší než v normálním stavu a 20x vyšší v šestinedělí. Těhotenství může zapříčinit trombózu díky těmto mechanismům: dochází ke zpomalení toku krve v žilách, v oblasti pánve jsou žíly stlačovány rostoucí dělohou a podstatnou měrou se uplatňují určité změny v systému srážení krve.

U některých žen mohou hrát významnou roli vrozené (geneticky podmíněné - Leidenská mutace) či získané faktory (imobilita, obezita, kouření, věk nad 35 let, srdeční onemocnění, křečové žíly…).

Další rizikové faktory mají ženy, které již v minulosti tromboembolickou příhodu prodělaly nebo se vyskytla u nich v rodině, dále vícečetná těhotenství (dvojčata, trojčata atd.), riziko zvyšují i techniky asistované reprodukce (speciální postupy v případě problémů s otěhotněním – hormonální léčba, umělé oplodnění) a komplikovaný průběh těhotenství či porodu (preeklampsie, krvácení během těhotenství či po porodu, císařský řez).


Trombóza a antikoncepce

Hluboká žilní trombóza patří mezi nežádoucí účinky hormonální antikoncepce. Ve skutečnosti postihuje minimální počet žen, které užívají pilulky proti početí (ze statistik vyplývá 8–9 žen z 10 tisíc uživatelek). Hormonální antikoncepce prošla velkým vývojem. V současné době je na trhu již čtvrtá generace hormonální antikoncepce – oproti předešlým má léčebný vliv na akné a otoky a minimální vliv na přibývání na váze.

Každý člověk by měl znát rizikové faktory vedoucí k trombóze, k tomu uzpůsobit svůj životní styl a aktivně předcházet rizikům. Pokud se i přesto nějaké příznaky objeví, je důležité jejich včasné diagnostikování a zvolení adekvátní léčby.



Články k tématu Trombóza – příznaky a léčba

  • Cestovní trombóza – co by měl vědět každý zkušený cestovatel

    Cestovní trombóza – co by měl vědět každý zkušený cestovatel

    · 4 minuty čtení
    • Zdraví a prevence
    • Křečové žíly
    Cestovní trombóza představuje riziko vzniku krevních sraženin, které mohou ucpat cévy či způsobit život ohrožující plicní embolii. Cestovní trombóza ohrožuje zejména starší či obézní osoby, těhotné ženy, kuřáky při dlouhém cestování, např. letadlem.
  • Co pomáhá na oteklé nohy?

    Co pomáhá na oteklé nohy?

    · 6 minut čtení
    • Křečové žíly
    Oteklé nohy překvapivě trápí zhruba polovinu dospělé populace. I když se tento problém objevuje hlavně v teplém létě, neznamená to, že jeho příčina musí nutně souviset s horkým počasím. Co s otoky nohou dělat, abyste se jich zbavili, poradíme v článku.
  • Metličky jsou nejlehčí formou křečových žil

    Metličky jsou nejlehčí formou křečových žil

    · 6 minut čtení
    • Křečové žíly
    Metličky, tedy drobné červené až fialové rozšířené žilky na nohou jsou běžným ženským problémem. Odborně se metličky označují jako mikrovarixy a jedná se o nejlehčí formu křečových žil. Co dělat, aby se z kosmetického problému nestal problém zdravotní?