Zápal plic – příznaky a léčba
Zápal plic je celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí a u dětí do 5 let dokonce smutnému žebříčku dominuje. Díky moderní medicíně sice již není tato diagnóza v rozvinutých částech světa tak nebezpečná, rozhodně ji však nelze podceňovat. Jak vzniká zápal plic, jak ho včas poznat a co obnáší jeho léčba?

Obsah článku
Obsah článku
Co je to zápal plic?
Zápal plic (pneumonie) je zánět postihující plíce. Plíce jsou tvořeny drobnými plicními váčky, které jsou vystlány plicními sklípky, tzv. alveoly. Při dýchání se plíce plní vzduchem a kyslík z alveolů difúzí přestupuje do krve. Pokud se plicní váčky a sklípky při zánětu zaplní tekutinou (hlen, hnis), dýchání je obtížné a přísun kyslíku omezen. Závažnost se může u nemocných výrazně lišit od mírného průběhu až po život ohrožující. Nejnebezpečnější je zápal plic pro novorozence a malé děti, pro seniory nad 65 let, chronicky nemocné a osoby s oslabeným imunitním systémem.
Související kategorie produktů:
Co to je oboustranný zápal plic?
Oboustranný zápal plic postihuje obě plíce současně, což může být závažnější než jednostranná pneumonie. Často se objevuje při virových infekcích, jako je COVID-19, nebo při těžkých bakteriálních pneumoniích. Příznaky zahrnují dušnost, horečku, silný kašel a únavu. Léčba závisí na původci infekce a závažnosti stavu, v některých případech je nutná hospitalizace a kyslíková terapie.
Je zápal plic nakažlivý?
Zápal plic je nakažlivý, pokud je způsoben bakteriemi nebo viry, které se přenášejí kapénkami při kašli nebo kýchání. Mezi nejčastější infekční původce patří pneumokoky, mykoplazmata, chřipkové viry a COVID-19. Neinfekční formy, například aspirační pneumonie (vdechnutí patogenu), nejsou nakažlivé. Riziko přenosu lze snížit dodržováním hygieny rukou, nošením roušek při infekcích dýchacích cest a očkováním proti chřipce či pneumokokům
Jaká je inkubační doba u zápalu plic?
Inkubační doba závisí na konkrétním původci infekce. U bakteriální pneumonie, způsobené například pneumokoky, se příznaky objevují obvykle do 1–3 dnů po kontaktu s patogenem. U virových zápalů plic může inkubační doba trvat 2–10 dní. Atypická pneumonie, způsobená např. Mycoplasma pneumoniae, může mít delší inkubační dobu – 1 až 4 týdny.
Jaké jsou příčiny zápalu plic a co ho vyvolává?
Nejčastěji je zápal plic infekční vyvolat ho mohou různé mikroorganismy bakterie, viry nebo plísně.
Bakteriální zápal plic (nejčastější)
Virový zápal plic
Zápal plic způsobený mykotickými infekcemi
Zápal plic získaný v nemocničním prostředí (nozokomiální pneumonie)
Jak poznat zápal plic?
Příznaky zápalu plic jsou četné, jejich závažnost záleží na původci, věku nemocného, jeho celkovém zdravotním stavu. Mírné příznaky připomínají běžné nachlazení, přetrvávají však mnohem déle.
- Kašel, suchý dráždivý, později s produkcí hlenu
- Bolestivé dýchání (zejména při hlubokém dýchání)
- Bolest na hrudi při kašli
- Únava
- Horečka
- Pocení, zimnice, snížení tělesné teploty (u starších 65 let, kojenců nebo u osob se sníženou imunitou)
- Zmatenost (u starších 65 let)
- Nevolnost, zvracení, průjem
- Dechová tíseň

Zápal plic u dětí
U dětí jsou příznaky zápalu plic podobné jako u dospělých. Onemocnění začíná jako běžné nachlazení, kašel se však postupně zhoršuje. Na rozdíl od zánětu horních cest dýchacích, pro který je typický kašel suchý a dráždivý, u zánětu dolních cest dýchacích (tj. bronchitida a zápal plic) trápí děti zejména kašel hluboký, úporný, bolestivý a produktivní, tedy s příměsí hlenů. Jak již ale bylo řečeno, u některých typů pneumonií se setkáme i se suchým kašlem.
Příznaky zápalu plic u dětí
Zápal plic u kojenců
Kdo je nejčastěji ohrožen zápalem plic?
Zápalem plic může onemocnět prakticky každý. Zvýšené riziko onemocnění mají děti do 2 let a senioři starší 65 let. Další rizikové faktory jsou:
Zápal plic a RTG
Rentgen plic je klíčovým diagnostickým nástrojem při podezření na zápal plic. Na snímku jsou dobře patrné změny, které ukazují na zánětlivý proces v plicní tkáni. Rentgen také pomáhá odlišit zápal plic od jiných onemocnění, jako je bronchitida nebo srdeční selhání. U těžšího průběhu onemocnění nebo při nejasném nálezu může lékař doporučit i CT vyšetření.
Jak se zápal plic léčí a jak dlouho léčba trvá?
Pokud lékař potvrdí diagnózu zápalu plic, je léčba zpravidla zahájena antibiotiky. Na základě laboratorních vyšetření pak může být léčba upravena. Pokud se nejedná o bakteriální zápal plic, mohou být nasazena antivirotika či antimykotika. Léčba obvykle trvá 2–3 týdny. Poté je třeba počítat asi s měsíční rekonvalescencí s postupným zvyšováním zátěže. Při závažném průběhu jsou pacienti hospitalizováni, léky se podávají intravenózně a aplikuje se kyslíková terapie k usnadnění dýchání.

Jaké volně prodejné přípravky lze doporučit při zápalu plic?
- Kromě léků, které řeší samotnou příčinou onemocnění, léčba zápalu plic řeší také příznaky. Užívají se tedy léky proti horečce a bolesti a léky usnadňující vykašlávání (mukolytika).
- Při antibiotické léčbě nesmíme zapomenou doporučit užívání probiotik, která ochrání střevní mikrobiotu a pomohou zmírnit případné nežádoucí účinky ATB léčby, zejména průjem.
- Pro podporu imunity lze doporučit užívání vitaminových preparátů (C, B, D+ minerály) v kombinaci s osvědčenými přírodními složkami (echinacea, hlíva ústřičná, rakytník, apod.)
- Vhodným doplňkem léčby jsou také bylinné čaje např. průduškové směsi (lipový květ, bezový květ, proskurník, divizna, jitrocel, podběl).
- Pro rychlejší rekonvalescenci můžete vyzkoušet také systémovou enzymoterapii.