Zápal plic – příznaky a léčba
Zápal plic je celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí a u dětí do 5 let dokonce smutnému žebříčku dominuje. Díky moderní medicíně sice již není tato diagnóza v rozvinutých částech světa tak nebezpečná, rozhodně ji však nelze podceňovat. Jak vzniká zápal plic, jak ho včas poznat a co obnáší jeho léčba?

Obsah článku
Obsah článku
Co je to zápal plic?
Zápal plic (pneumonie) je zánět postihující plíce. Plíce jsou tvořeny drobnými plicními váčky, které jsou vystlány plicními sklípky, tzv. alveoly. Při dýchání se plíce plní vzduchem a kyslík z alveolů difúzí přestupuje do krve. Pokud se plicní váčky a sklípky při zánětu zaplní tekutinou (hlen, hnis), dýchání je obtížné a přísun kyslíku omezen. Závažnost se může u nemocných výrazně lišit od mírného průběhu až po život ohrožující. Nejnebezpečnější je zápal plic pro novorozence a malé děti, pro seniory nad 65 let, chronicky nemocné a osoby s oslabeným imunitním systémem.
Související kategorie produktů:
Co to je oboustranný zápal plic?
Oboustranný zápal plic postihuje obě plíce současně, což může být závažnější než jednostranná pneumonie. Často se objevuje při virových infekcích, jako je COVID-19, nebo při těžkých bakteriálních pneumoniích. Příznaky zahrnují dušnost, horečku, silný kašel a únavu. Léčba závisí na původci infekce a závažnosti stavu, v některých případech je nutná hospitalizace a kyslíková terapie.
Je zápal plic nakažlivý?
Zápal plic je nakažlivý, pokud je způsoben bakteriemi nebo viry, které se přenášejí kapénkami při kašli nebo kýchání. Mezi nejčastější infekční původce patří pneumokoky, mykoplazmata, chřipkové viry a COVID-19. Neinfekční formy, například aspirační pneumonie (vdechnutí patogenu), nejsou nakažlivé. Riziko přenosu lze snížit dodržováním hygieny rukou, nošením roušek při infekcích dýchacích cest a očkováním proti chřipce či pneumokokům
Jaká je inkubační doba u zápalu plic?
Inkubační doba závisí na konkrétním původci infekce. U bakteriální pneumonie, způsobené například pneumokoky, se příznaky objevují obvykle do 1–3 dnů po kontaktu s patogenem. U virových zápalů plic může inkubační doba trvat 2–10 dní. Atypická pneumonie, způsobená např. Mycoplasma pneumoniae, může mít delší inkubační dobu – 1 až 4 týdny.
Jaké jsou příčiny zápalu plic a co ho vyvolává?
Nejčastěji je zápal plic infekční vyvolat ho mohou různé mikroorganismy bakterie, viry nebo plísně.
Bakteriální zápal plic (nejčastější)
Nejběžnějším původcem bakteriálního zápalu plic je Streptococcus pneumoniae. Tato bakterie může vyvolat zápal plic přímo nebo se uchytit v dolních cestách dýchacích po běžném nachlazení. Obvykle vyvolává jednostranný zápal plic. Mezi další bakteriální původce zápalu plic patří Haemophilus influenzae, Streptococcus pyogenes nebo Klebsiella pneumoniae. Další mikroorganismem, který vyvolává zápal plic, je Mycoplasma pneumoniae.
Virový zápal plic
Zápal plic může být vyvolán rovněž viry, zpravidla těmi, které způsobují běžnou rýmu a nachlazení. Virové zápaly plic jsou velmi obvyklé u dětí do 5 let. Původcem virového zápalu plic je i virus vyvolávající onemocnění COVID-19. Covidový zápal plic může mít velmi závažný průběh s fatálními následky.
Zápal plic způsobený mykotickými infekcemi
Zápal plic mohou způsobit rovněž plísně či kvasinky (mykotické infekce). Tento typ zápalu plic je typický pro chronicky nemocné pacienty nebo osoby s oslabeným imunitním systémem. Můžete jím onemocnět také po masivním vdechnutí patogenů např. při vyklízecích pracích ve sklepech nebo na půdách apod. (proto se při této činnosti doporučuje nošení respirátorů).
Zápal plic získaný v nemocničním prostředí (nozokomiální pneumonie)
Kromě infekčních původců zápal plic vzniknout např. po vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny, v důsledku alergické reakce nebo při poškození plic chemickými látkami či zářením.
Jak poznat zápal plic?
Příznaky zápalu plic jsou četné, jejich závažnost záleží na původci, věku nemocného, jeho celkovém zdravotním stavu. Mírné příznaky připomínají běžné nachlazení, přetrvávají však mnohem déle.
- Kašel, suchý dráždivý, později s produkcí hlenu
- Bolestivé dýchání (zejména při hlubokém dýchání)
- Bolest na hrudi při kašli
- Únava
- Horečka
- Pocení, zimnice, snížení tělesné teploty (u starších 65 let, kojenců nebo u osob se sníženou imunitou)
- Zmatenost (u starších 65 let)
- Nevolnost, zvracení, průjem
- Dechová tíseň

Zápal plic u dětí
U dětí jsou příznaky zápalu plic podobné jako u dospělých. Onemocnění začíná jako běžné nachlazení, kašel se však postupně zhoršuje. Na rozdíl od zánětu horních cest dýchacích, pro který je typický kašel suchý a dráždivý, u zánětu dolních cest dýchacích (tj. bronchitida a zápal plic) trápí děti zejména kašel hluboký, úporný, bolestivý a produktivní, tedy s příměsí hlenů. Jak již ale bylo řečeno, u některých typů pneumonií se setkáme i se suchým kašlem.
Příznaky zápalu plic u dětí
Mezi počáteční příznaky patří dále horečka, zvracení, neklid, celková únava a nedostatek energie, nechutenství a obtížné dýchání.
Zápal plic u kojenců
U kojenců nemusí být přítomna horečka, je proto třeba vnímat i ostatní příznaky (zrychlené dýchání, nechutenství, změny chování). Rizikovými faktory zápalu plic u kojenců je nedonošenost, podvýživa, vrozené vady (např. srdeční) nebo chronická onemocnění plic.
Kdo je nejčastěji ohrožen zápalem plic?
Zápalem plic může onemocnět prakticky každý. Zvýšené riziko onemocnění mají děti do 2 let a senioři starší 65 let. Další rizikové faktory jsou:
Zápal plic a RTG
Rentgen plic je klíčovým diagnostickým nástrojem při podezření na zápal plic. Na snímku jsou dobře patrné změny, které ukazují na zánětlivý proces v plicní tkáni. Rentgen také pomáhá odlišit zápal plic od jiných onemocnění, jako je bronchitida nebo srdeční selhání. U těžšího průběhu onemocnění nebo při nejasném nálezu může lékař doporučit i CT vyšetření.
Jak se zápal plic léčí a jak dlouho léčba trvá?
Pokud lékař potvrdí diagnózu zápalu plic, je léčba zpravidla zahájena antibiotiky. Na základě laboratorních vyšetření pak může být léčba upravena. Pokud se nejedná o bakteriální zápal plic, mohou být nasazena antivirotika či antimykotika. Léčba obvykle trvá 2–3 týdny. Poté je třeba počítat asi s měsíční rekonvalescencí s postupným zvyšováním zátěže. Při závažném průběhu jsou pacienti hospitalizováni, léky se podávají intravenózně a aplikuje se kyslíková terapie k usnadnění dýchání.

Jaké volně prodejné přípravky lze doporučit při zápalu plic?
- Kromě léků, které řeší samotnou příčinou onemocnění, léčba zápalu plic řeší také příznaky. Užívají se tedy léky proti horečce a bolesti a léky usnadňující vykašlávání (mukolytika).
- Při antibiotické léčbě nesmíme zapomenou doporučit užívání probiotik, která ochrání střevní mikrobiotu a pomohou zmírnit případné nežádoucí účinky ATB léčby, zejména průjem.
- Pro podporu imunity lze doporučit užívání vitaminových preparátů (C, B, D+ minerály) v kombinaci s osvědčenými přírodními složkami (echinacea, hlíva ústřičná, rakytník, apod.)
- Vhodným doplňkem léčby jsou také bylinné čaje např. průduškové směsi (lipový květ, bezový květ, proskurník, divizna, jitrocel, podběl).
- Pro rychlejší rekonvalescenci můžete vyzkoušet také systémovou enzymoterapii.
Režimová opatření při zápalu plic
Dopřejte si dostatečný odpočinek, který organismu usnadní boj s infekcí.
Dostatek tekutin je důležitý pro rozpouštění hlenu v plicích a snazší vykašlávání.
I když nemáte příliš chuť k jídlu, snažte se pravidelně jíst, abyste tělu zajistili potřebnou energii (lehce stravitelné, ale výživově kvalitní pokrmy).
Léky samovolně nevysazujte, antibiotika vždy doberte až do konce, i když už se subjektivně cítíte dobře.
Příznaky (kašel, horečka, bolest) tlumte pomocí volně prodejných léků.
Používejte zvlhčovač vzduchu.
Můžete si pořídit domácí oxymetr ke kontrole saturace krve kyslíkem. Jde o malé elektronické zařízení, které se obvykle nasadí na prst. jeho použití je absolutně bezbolestné.
Alkohol oslabuje imunitu a dehydratuje, zatímco kouření dráždí plíce a zhoršuje hojení.
Při podezření na zápal plic je doporučeno vždy kontaktovat lékaře. Jedná o potenciálně vážné onemocnění, které může mít rychlý průběh a závažné komplikace, zejména pokud není včas léčeno.
Prevence zápalu plic
- Poraďte se se svým praktickým lékařem o možnostech očkování. Očkovat se můžete nechat proti nejběžnějšímu původci bakteriálního zápalu plic (Streptococcus pneumoniae).
- Dále může k prevenci zápalu plic přispět očkování proti sezónní chřipce, mezi jejíž komplikace zápal plic patří, a v neposlední řadě též očkování proti koronaviru. Očkování je vhodné zejména pro rizikové skupiny, které jsme zmínili výše.
- Dodržujte pečlivě běžná hygienická opatření – umývání rukou, dezinfekce. Naučte je dodržovat i své děti.
- Skončete s kouřením. Kouření poškozuje plíce a zhoršuje tak přirozenou obrannou funkci plic proti infekci.
- Posilujte imunitu. Důležitá je pestrá vyvážená stravy, dostatek odpočinku a pravidelný pohyb.
Často kladené otázky
Některé formy zápalu plic, zejména atypická pneumonie nebo pneumonie u starších osob a pacientů se sníženou funkcí imunitního systému, mohou probíhat bez horečky. Na probíhající onemocnění upozorní únava, kašel, dušnost a bolest na hrudi.
Bez léčby zápal plic vede k vážným komplikacím, jako je sepse, respirační selhání nebo plicní absces. Při podezření na zápal plic je proto vždy důležité konzultovat příznaky s lékařem a zahájit léčbu včas.
Zápal plic není banální onemocnění, a proto je po jeho prodělání třeba náležitá rekonvalescence. Pro zotavení se doporučuje odpočinek, vyvážená pestrá a posilující strava a omezení fyzické zátěže. Návrat k plnému zdraví může trvat několik týdnů.
Atypická pneumonie je způsobena netypickými patogeny, jako jsou např. mycoplasma, chlamydie nebo legionely. Projevuje se spíše než klasickými příznaky (kašel, dušnost, horečka) mírnějšími celkovými „chřipkovými“ symptomy, jako jsou bolesti hlavy, svalů, kloubů, rovněž nevolnost, zvracení. Lidově se tomuto průběhu onemocnění říká „studený“ nebo „tichý zápal plic“.
Bakteriální pneumonie je zápal plic způsobený bakteriemi, tj. pneumokoky, stafylokoky nebo hemofily. Léčí se antibiotiky a v závažnějších případech může vyžadovat hospitalizaci.
U dětí může zápal plic probíhat velmi rychle a intenzivně. Nejčastějšími původci jsou viry a bakterie, léčba se tedy liší podle příčiny. Děti s vysokou horečkou, dušností nebo apatií by měly být neprodleně vyšetřeny lékařem.




