Jak poznat zápal plic a jak dlouho se léčí?

17. 9. 2021 · 7 minut čtení

Zápal plic (lat. pneumonie) je celosvětově čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí a u dětí do 5 let dokonce smutnému žebříčku dominuje. Díky moderní medicíně sice již není tato diagnóza v rozvinutých částech světa tak nebezpečná, jak tomu bylo v dobách minulých, rozhodně ji však nelze podceňovat. V současné době se zápal plic dostal do popředí zájmu zejména v souvislosti s koronavirem – je jeho častou komplikací. Jak vzniká zápal plic, jak jej poznat, jak se léčí a další užitečné informace vám přinášíme v následujícím článku.


Co je to zápal plic?

Zápal plic (pneumonie) je zánět postihující plíce. Plíce jsou tvořeny drobnými plicními váčky, které jsou vystlány plicními sklípky, tzv. alveoly. Při dýchání se plíce plní vzduchem a kyslík z alveolů difúzí přestupuje do krve. Pokud se plicní váčky a sklípky při zánětu zaplní tekutinou (hlen, hnis), dýchání je obtížné a přísun kyslíku omezen.

Zápal plic může být jednostranný nebo oboustranný a jeho závažnost se může u nemocných výrazně lišit – od mírného průběhu až po život ohrožující. Nejnebezpečnější je zápal plic pro novorozence a malé děti, pro seniory nad 65 let, chronicky nemocné a osoby s oslabeným imunitním systémem. 

Přechozený zápal plic

Pozor také na přechozený zápal plic. Pacient občas zvládá nemoc bez teploty, a tak mu nevěnuje tolik pozornost. Přechozený zápal plic může mít vážné následky pro pacienta. Často končí těžkou formou zápalu plic. Dochází ke snížení počtu červených krvinek a následnému nedostatku kyslíku v tkáních (anémie). Může se objevit mozková infekce (encefalitida, meningitida), problémy s ledvinami, zarudnutí kůže či vyrážka.


Jaké jsou příčiny zápalu plic a co ho vyvolává?

Nejčastěji je zápal plic infekční – vyvolat ho mohou různé mikroorganismy – bakterie, viry nebo plísně. Nejběžnějším původcem bakteriálního zápalu plic je Streptococcus pneumoniae. Tato bakterie může vyvolat zápal plic přímo nebo se „uchytit“ v dolních cestách dýchacích po běžném nachlazení. Obvykle vyvolává jednostranný zápal plic. Mezi další bakteriální původce zápalu plic patří Haemophilus influenzae, Streptococcus pyogenes nebo Klebsiella pneumoniae. Další mikroorganismem, který vyvolává zápal plic, je Mycoplasma pneumoniae. Zápal plic vyvolaný mykoplazmaty má obvykle mírnější průběh – může být bez teploty nebo bez kašle. Nemocný se necítí tak špatně, že by měl ulehnout, proto se této formě v angličtině říká „walking = chodící pneumonie“.

Virový zápal plic

Zápal plic může být vyvolán rovněž viry – zpravidla těmi, které způsobují běžnou rýmu a nachlazení. Virové zápaly plic jsou velmi obvyklé u dětí do 5 let. Aktuálně je častým původcem virového zápalu plic i virus SARS-CoV-2 vyvolávající onemocnění COVID-19. Covidový zápal plic může mít velmi závažný průběh s fatálními následky. Zápal plic mohou způsobit rovněž plísně či kvasinky (mykotické infekce). Tento typ zápalu plic je typický pro chronicky nemocné pacienty nebo osoby s oslabeným imunitním systémem. Můžete jím onemocnět také po masivním vdechnutí patogenů – např. při vyklízecích pracích ve sklepech nebo na půdách apod. (proto se při této činnosti doporučuje nošení respirátorů). V neposlední řadě je možné také onemocnět při hospitalizaci –  pneumonie z tohoto prostředí je problematická v tom, že ji zpravidla vyvolávají bakterie rezistentní vůči antibiotické léčbě. Odborně se pneumonie získané v nemocničním prostředí nazývají nozokomiální pneumonie. Kromě infekčních původců zápal plic vzniknout např. po vdechnutí cizího tělesa nebo tekutiny, v důsledku alergické reakce nebo při poškození plic chemickými látkami či zářením.


Jak poznat zápal plic?

Příznaky zápalu plic jsou četné, jejich závažnost záleží na původci, věku nemocného, jeho celkovém zdravotním stavu. Mírné příznaky připomínají běžné nachlazení, přetrvávají však mnohem déle.

  • Kašel, suchý dráždivý, později s produkcí hlenu
  • Bolestivé dýchání (zejména při hlubokém dýchání)
  • Bolest na hrudi při kašli
  • Únava
  • Horečka
  • Pocení, zimnice, snížení tělesné teploty (u starších 65 let, kojenců nebo u osob se sníženou imunitou)
  • Zmatenost (u starších 65 let)
  • Nevolnost, zvracení, průjem
  • Dechová tíseň

Zápal plic u dětí

 U dětí jsou příznaky zápalu plic podobné jako u dospělých. Onemocnění začíná jako běžné nachlazení, kašel se však postupně zhoršuje. Na rozdíl od zánětu horních cest dýchacích, pro který je typický kašel suchý a dráždivý, u zánětu dolních cest dýchacích (tj. bronchitida a zápal plic) trápí děti zejména kašel hluboký, úporný, bolestivý a produktivní, tedy s příměsí hlenů. Jak již ale bylo řečeno, u některých typů pneumonií se setkáme i se suchým kašlem. 

Příznaky zápalu plic u dětí

Mezi počáteční příznaky patří dále horečka, zvracení, neklid, celková únava a nedostatek energie, nechutenství a obtížné dýchání.

Zápal plic u kojenců

U kojenců nemusí být přítomna horečka, je proto třeba vnímat i ostatní příznaky (zrychlené dýchání, nechutenství, změny chování). Rizikovými faktory zápalu plic u kojenců je nedonošenost, podvýživa, vrozené vady (např. srdeční) nebo chronická onemocnění plic.


Kdo je nejčastěji ohrožen zápalem plic?

Zápalem plic může onemocnět prakticky každý. Zvýšené riziko onemocnění mají děti do 2 let a senioři starší 65 let. Další rizikové faktory jsou:

  • Hospitalizace
  • Chronické onemocnění (astma, CHOPN, srdeční onemocnění)
  • Kouře
  • Oslabený imunitní systém (některá onemocnění, jako např. HIV/AIDS nebo léčba imunosupresivy po transplantaci, chemoterapie nebo dlouhodobá léčba steroidy).

Kdy k lékaři a co lékař udělá

S lékařem se poraďte, pokud při dýchání či kašli pociťujete bolest na hrudi, máte horečku a obtížně se vám dýchá. Lékař vás vyšetří poslechem a při podezření na zápal plic vás pošle na rentgen plic a na laboratorní vyšetření krve, event. moči. Ke zjištění původce zápalu plic lze provést kultivační vyšetření sputa (vykašlaného hlenu). Dalším diagnostickým nástrojem je oxymetrie  - metoda ke zjištění míry okysličení krve.

Jak se zápal plic léčí a jak dlouho léčba trvá?

Pokud lékař potvrdí diagnózu zápalu plic, je léčba zpravidla zahájena antibiotiky. Na základě laboratorních vyšetření pak může být léčba upravena. Pokud se nejedná o bakteriální zápal plic, mohou být nasazena antivirotika či antimykotika. Léčba obvykle trvá 2-3 týdny. Poté je třeba počítat asi s měsíční rekonvalescencí s postupným zvyšováním zátěže. Při závažném průběhu jsou pacienti hospitalizováni, léky se podávají intravenózně a aplikuje se kyslíková terapie k usnadnění dýchání.

Jaké volně prodejné přípravky lze doporučit při zápalu plic

  • Kromě léků, které řeší samotnou příčinou onemocnění, léčba zápalu plic řeší také příznaky. Užívají se tedy léky proti horečce a bolesti a léky usnadňující vykašlávání (mukolytika).
  • Při antibiotické léčbě nesmíme zapomenou doporučit užívání probiotik, která ochrání střevní mikrobiotu a pomohou zmírnit případné nežádoucí účinky ATB léčby, zejména průjem.
  • Pro podporu imunity lze doporučit užívání vitaminových preparátů (C, B, D+ minerály) v kombinaci s osvědčenými přírodními složkami (echinacea, hlíva ústřičná, rakytník, apod.)
  • Vhodným doplňkem léčby jsou také bylinné čaje – např. průduškové směsi (lipový květ, bezový květ, proskurník, divizna, jitrocel, podběl).
  • Pro rychlejší rekonvalescenci můžete vyzkoušet také systémovou enzymoterapii.

Režimová opatření při zápalu plic anebo co můžete udělat sami

 

  • Dopřejte si dostatečný odpočinek, který organismu usnadní boj s infekcí.
  • Dbejte na dostatečný pitný režim – dostatek tekutin je důležitý pro rozpouštění hlenu v plicích a snazší vykašlávání.
  • I když nemáte příliš chuť k jídlu, snažte se pravidelně jíst, abyste tělu zajistili potřebnou energii (lehce stravitelné, ale výživově kvalitní pokrmy).
  • Dodržujte přesně léčebný plán stanovený lékařem. Léky samovolně nevysazujte, antibiotika vždy doberte až do konce, i když už se subjektivně cítíte dobře.
  • Příznaky (kašel, horečka, bolest) tlumte pomocí volně prodejných léků.
  • Nekuřte a nepijte alkohol.
  • Používejte zvlhčovač vzduchu.
  • Můžete si pořídit domácí oxymetr ke kontrole saturace krve kyslíkem.
  • Při zhoršení stavu neváhejte kontaktovat svého lékaře.

Prevence zápalu plic

  • Poraďte se se svým praktickým lékařem o možnostech očkování – očkovat se můžete nechat proti nejběžnějšímu původci bakteriálního zápalu plic (Streptococcus pneumoniae).
  • Dále může k prevenci zápalu plic přispět očkování proti sezónní chřipce, mezi jejíž komplikace zápal plic patří, a v neposlední řadě též očkování proti koronaviru.
  • Očkování je vhodné zejména pro rizikové skupiny, které jsme uváděli výše.
    Dodržujte pečlivě běžná hygienická opatření -  umývání rukou, dezinfekce. Naučte je dodržovat i své děti.
  • Skončete s kouřením. Kouření poškozuje plíce a zhoršuje tak přirozenou obrannou funkci plic proti infekci.
  • Posilujte imunitu. Důležitá je pestrá vyvážená stravy, dostatek odpočinku a pravidelný pohyb.

Články k tématu Jak poznat zápal plic a jak dlouho se léčí?

  • Alergická rýma: Příznaky a léčba

    Alergická rýma: Příznaky a léčba

    · 4 minuty čtení
    • Rýma
    • Alergie

    Alergická rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice. Poprvé se může objevit v  kterémkoliv věku. Jejím nejčastějším spouštěčem jsou alergeny obsažené ve vzduchu, jako jsou různé pyly, zvířecí alergeny, roztoči či plísně.

  • Astma bronchiale – průduškové astma

    Astma bronchiale – průduškové astma

    · 4 minuty čtení
    • Kašel

    Astma je závažné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky astmatika nadměrně reagují na některé podněty vnějšího prostředí (alergeny, prach a další), stáhnou se a výsledkem je obtížné dýchání, kašel a pískot.

  • CHOPN: Chronická obstrukční plicní nemoc

    CHOPN: Chronická obstrukční plicní nemoc

    · 2 minuty čtení
    • Kašel

    Jde o závažné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. V důsledku zánětu se zužují průdušky, tvoří se více hlenu, a nemocnému se tak obtížně dýchá.