Astma – příčiny, příznaky a léčba
Astma je závažné chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest. Průdušky astmatika nadměrně reagují na některé podněty vnějšího prostředí (alergeny, prach a další), stáhnou se a výsledkem je obtížné dýchání, kašel a pískot. Přečtěte si o příčinách, příznacích a léčbě této nemoci.
Obsah článku
Obsah článku
Co je to astma?
Astma neboli astma bronchiale či záducha je běžné, ale závažné chronické onemocnění dýchacích cest postihující osoby všech pohlaví a věkových kategorií. Celosvětově dle WHO (Světová zdravotnická organizace) trpí tímto onemocněním asi 339 milionů lidí, v České republice přibližně 800 tisíc lidí. Bohužel počet nemocných stále stoupá.
Astma je chronický alergický zánět průduškové sliznice. Jedná se o nadměrnou obrannou reakci průdušek na některé podněty ze zevního prostředí, při které dochází k otoku průduškové sliznice, ke zvýšené produkci hlenu a také stahu průduškové stěny, který omezuje možnost dýchat.
Astmatické příznaky
Mezi typické příznaky astmatu patří dýchací problémy způsobené zúžením dýchacích cest (zejména při výdechu), kašel, chrapot, pískoty, tíže na hrudi a nadměrná produkce hlenu. Někteří pacienti mají jen mírné příznaky, zatímco jiným astma vážně zhoršuje kvalitu života.
Při akutním astmatickém záchvatu může náhlé křečovité zúžení průdušek (bronchospasmus), které je navíc spojeno s otokem sliznice dýchacích cest, vyústit až k extrémnímu omezení dýchání a k silným pocitům úzkosti, které dušnost ještě dále zhoršují.
Příznaky se často objevují náhle, převážně v noci nebo v ranních hodinách, což je způsobeno přirozenou denní periodicitou hladin určitých hormonů (kortizol, adrenalin). Vyvolávajícím faktorem je například kontakt s dráždivou látkou, cigaretovým kouřem, alergenem, dále po fyzické námaze na chladném vzduchu.
Jedince s astmatem častěji trápí další zdravotní problémy, mezi které patří gastroezofageální refluxní choroba (GERD), rýma a zánět dutin a obstrukční spánková apnoe.
Astmatický kašel
Kašel při astmatu bývá suchý, dráždivý. Často se zhoršuje v noci, nad ránem, při námaze, smíchu nebo po kontaktu s alergeny. Na rozdíl od běžného kašle při infekci trvá déle – několik týdnů až měsíců, a bez léčby se může vracet nebo zhoršovat. Neprovází ho zvýšená teplotou nebo horečka, ale mohou se přidat další astmatické příznaky, jako je obtíže při výdechu, sípání a pískoty na hrudi, pocit svírání nebo tlaku na hrudi.
Jak probíhá astmatický záchvat?
Při astmatickém záchvatu se průdušky zúží, astmatik má pocit sevření na hrudi a dusí se. Astmatické záchvaty se obvykle objevují během noci a po ránu. Často je vyvolává také námaha, chladný vzduch, silné emoce, prach či alergeny. Při záchvatu je nezbytné použít tzv. úlevové léky, které rychle roztáhnou zúžené průdušky. Časté záchvaty vyžadují intenzivnější preventivní léčbu. Naopak při dobře zvolené léčbě a jejím důsledném dodržování jsou záchvaty jen ojedinělé, a astma tak nijak nenarušuje kvalitu života nemocného.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
- neustupující kašel a dušnost
- úlevové léky neposkytují úlevu alespoň na 3 hodiny
- vykašlávání krve či hnisavého sekretu
- bolesti v zádech, na hrudi či v ramenou
- horečka nad 38 °C
- únava, nechutenství a hubnutí
Astmatický záchvat a pomoc
Každý astmatik by u sebe měl nosit inhalátor pro případ astmatického záchvatu. Při záchvatu mu můžete pomoci takto:
- Zachovejte klid, snažte se astmatika uklidnit, protože panika zhoršuje stav.
- Podpořte dýchání - rozepněte oděv u krku, zajistěte čerstvý vzduch, otevřete okno, případně odstraňte alergen.
- Usaďte pacienta na židli čelem k opěradlu tak, aby si mohl v mírném předklonu opřít předloktí o opěradlo.
- Pomozte mu vdechnout lék z inhalátoru.
- Vyzvěte pacienta, aby dýchal pomalu a klidně, s prodlouženým výdechem.
- Sledujte fyziologické funkce.
- Pokud nedojde do 10 minut ke zlepšení dýchání – znovu pomozte aplikovat lék, maximálně však 3x, vždy s minutovým odstupem.
Postiženého nenechávejte samotného. Pokud nemá u sebe úlevové léky, stav se zhoršuje nebo nelepší do 10–15 minut nebo se projeví porucha vědomí, promodrání rtů či silná dušnost, volejte záchrannou službu 155. Záchrannou službu také volejte, pokud se astmatický záchvat objevil poprvé.
Příčiny vzniku astmatu
Příčiny vzniku nebyly zatím vědecky dostatečně objasněny. Předpokládá se, že kromě dědičné predispozice (při výskytu astmatu nebo alergie v rodině se riziko vzniku astmatu zvyšuje) hrají významnou roli vlivy prostředí a také životní styl včetně stravovacích návyků.
Mezi další možné vyvolávající faktory patří výskyt plísní v domácnosti, nedostatečné odvětrávání vnitřních prostor, vdechování alergenů a škodlivých látek, kouření nebo pasivní kouření, příliš vysoké hygienické standardy (nedostatek podnětů pro posílení imunitního systému), zvýšená expozice chemikáliím, zvýšené znečištění vzduchu a s tím související zvýšení koncentrace škodlivých látek.
Druhy astmatu
Astma lze rozdělit podle různých parametrů. Podle frekvence výskytu a závažnosti příznaků rozlišujeme astma na intermitentní (záchvaty, nejvýše 1× týdně, noční ne více než 2× měsíčně) a perzistující (lehké, středně těžké a těžké). Dále lze astma dělit podle věku pacientů na dětské a dospělé, dále na alergické, nealergické, pozátěžové, případně aspirinové.
Alergické astma
Nealergické astma
Astma pozátěžové
Aspirinem vyvolané astma
Diagnóza astmatu
Stanovení diagnózy může být někdy velmi obtížné. Lékař prvně zjišťuje rodinný výskyt alergických onemocnění a astmatu, případné rizikové faktory domácího a pracovního prostředí. Následuje fyzikální vyšetření, při kterém lékař provede funkční vyšetření plic, tzv. spirometrii. Dále se využívá bronchodilatační test, vyšetřují se zánětlivé faktory z vydechovaného vzduchu (například množství oxidu dusnatého – FENO).
Pokud existuje podezření na astma, vyšetří pacienta také alergolog (kožní testy a odběry krve) a ORL specialista k vyloučení přidružených onemocnění, jako jsou alergický zánět, polypy, vychýlení nosní přepážky apod.
Léčba astmatu
Základními kameny úspěšné léčby astmatu je prevence, léčba a kontrola průběhu onemocnění. Správně zvolená léčba by měla zajistit normální funkci plic a předcházet astmatickým záchvatům.
V první řadě je nutné odstranit spouštěče astmatu. Pokud se jedná o lehčí formu astmatu, je možná specifická alergenová imunoterapie (např. u pylových alergií), jejímž cílem je zmírnit přehnanou reakci imunitního systému na alergen. Základem léčby jsou však inhalační léčiva, která potlačují zánět průdušek (na prvním místě inhalační kortikosteroidy). K nim se postupně přidávají bronchodilatační léčiva, která uvolňují stažené svaly v průduškách.
Léky k léčbě astmatu lze rozdělit do dvou skupin, na úlevová a kontrolující antiastmatika.
Jestliže není léčba úspěšná, další možností je nasazení např. antileukotrienů, omalizumabu či teofylinu.
Astma a použití inhalátoru
Inhalátor je základní pomůckou v léčbě astmatu, protože umožňuje cílené podání léku přímo do dýchacích cest. Pomáhá tedy rozšířit průdušky, zmírnit zánět a usnadnit dýchání. Existují různé typy inhalátorů – některé je nutné při nádechu stlačit, jiné, zejména modernější suché práškové inhalátory, se aktivují samotným nádechem a není třeba je stlačovat. U všech typů inhalátorů je důležité po vdechnutí dávky zadržet dech přibližně na 5 až 10 sekund, aby měl lék čas se usadit v dýchacích cestách. V některých případech může pomoci i použití nástavce (spaceru), zejména u dětí nebo při potížích s koordinací pohybů. Správná technika inhalace je klíčová pro účinnost, pokud máte pochybnosti, požádejte o radu svého lékaře.
Neléčené astma
Neléčené nebo špatně kontrolované astma může vést k nevratným změnám v dýchacích cestách, jako je trvalé zúžení průdušek a snížení plicní funkce. To může způsobit chronickou dušnost, sníženou fyzickou výkonnost a v těžkých případech i život ohrožující stavy. Včasná diagnóza a správná léčba jsou klíčové pro prevenci těchto komplikací a pro udržení kvality života pacientů s astmatem.
Astma u dětí
Astma patří k nejčastějším chronickým onemocněním v dětství. Dle statistik trpí astmatem více chlapci než děvčata. Klinické projevy se v průběhu dětského věku mohou měnit.
Ve věku do tří let je četnost výskytu pískotů na hrudníku nejvyšší z celého období lidského života, spouštěčem bývají virové infekce. Odborníci zastávají názor, že důvodem vyššího výskytu astmatu u dětí je fakt, že jsou děti častěji vystavovány různým alergenům (prach, nečistoty v ovzduší a cigaretový kouř), neprodělávají tolik dětských nemocí, jako tomu bylo v minulosti (nemají proto tak silný imunitní systém) a jsou kojeny kratší dobu než v minulosti.
Existuje několik rizikových faktorů, které mohou podpořit vznik tohoto onemocnění již v dětském věku. Jedná se například o přítomnost alergií, v rodinně se již dříve objevilo astma nebo alergie, dítě trpí častými respiračními onemocněními, dítě mělo nízkou porodní váhu, dítě je vystavováno tabákovému kouři před i po narození. Svoji roli hraje i stres.
Mezi příznaky astmatu u dětí patří například kašel (v klidovém režimu v noci nebo při smíchu), častěji se opakující dráždivý kašel, tlaky na hrudi, rychlejší dýchání, nedostatek energie až vyčerpání, pískoty, dušnost, ztuhlost svalové hmoty v oblasti krku a hrudníku, alergická rýma a výskyt kožního ekzému.
Režimová a preventivní opatření
- Základním opatřením je vyhnout se vyvolávajícím podnětům astmatu.
- Úlevový lék na roztažení průdušek noste vždy při sobě.
- Preventivní léky na astma užívejte pravidelně každý den. Nikdy je sami nevysazujte bez předchozí porady s lékařem, ani v případě, že jste zcela bez potíží.
- Po použití preventivních inhalačních léků si vždy vypláchněte ústa vodou.
- Buďte aktivní – sportujte a otužujte se.
- Věnujte se relaxaci a dechovým cvičením.
- Větrejte a pravidelně a důkladně vysávejte a utírejte prach v domácnosti.
- V době výskytu chřipky omezte pohyb v místech, kde se vyskytuje velké množství lidí.
- Nezačínejte s kouřením.
- Vyhýbejte se znečištěnému, prašnému a zakouřenému prostředí.
- Dodržujte pestrou a vyváženou stravu.
