Přeskočit na hlavní obsah

Antibiotická rezistence – příčiny a prevence

4. 5. 2025 · 4 minuty čtení
Zdraví a prevence Antibiotika

Antibiotika představují jeden z největších pokroků v dějinách medicíny. Díky nim se podařilo zachránit miliony životů. Dnes ale čelíme vážnému problému – bakterie se naučily antibiotika překonávat. Tento jev, známý jako antibiotická rezistence, významně ohrožuje účinnost léčby infekcí. V článku si vysvětlíme, jak rezistence vzniká, proč je nebezpečná a jak můžeme její šíření zpomalit. 

PharmDr. Jan Bureš Ph.D.
PharmDr. Jan Bureš Ph.D.
Antibiotická rezistence – příčiny a prevence

Obsah článku

Obsah článku

Co je to antibiotická rezistence?

Antibiotická rezistence znamená, že bakterie přestávají reagovat na antibiotika, která byla dříve účinná. Když jsou bakterie rezistentními, tedy odolnými vůči antibiotikům, antibiotická léčba selhává a infekce se může dále šířit a ohrozit celý organismus. Tento problém už dnes ohrožuje nejen jednotlivce, ale i celou moderní medicínu – například komplikace po operacích nebo léčba rakoviny by se bez spolehlivých antibiotik staly mnohem riskantnějšími. Antibiotická rezistence je skutečně závažnou hrozbou, bez účinné léčby bychom se totiž mohli vrátit do dob, kdy by se onemocnění, která nyní považujeme za nezávažná, mohla opět stát život ohrožujícími.

Vznik antibiotické rezistence

Příčiny antibiotické rezistence

Bakterie se přirozeně vyvíjejí včetně získávání rezistence, nicméně naše chování tento proces výrazně urychluje. Podívejme se v několik bodech, jak:

  • Chybné užívání antibiotik - například při virových infekcích, kdy antibiotika vůbec nepomáhají (nachlazení, chřipka). Podle údajů WHO a CDC (Centers for Disease Control and Prevention) je neúčelně předepsáno 30 - 50 % antibiotik.
  • Předčasné ukončení léčby - pokud pacient s angínou dostane antibiotika na 10 dní, ale po třech dnech, kdy se mu uleví, léčbu přeruší, nejodolnější bakterie přežijí a mohou způsobit novou, mnohem závažnější infekci.
  • Nedostatečná hygiena – v nemocnicích, domácnostech i na cestách přispívá k přenosu odolných bakterií.
  • Nadměrné užívání antibiotik v zemědělství – zatímco v Evropské unii je preventivní podávání antibiotik zvířatům zakázáno, v mnoha částech světa, například v USA či Asii, zůstává běžnou praxí. To samozřejmě podporuje šíření rezistentních kmenů.

Vývoj rezistence na antibiotika

Bakterie jsou velmi životaschopné organismy, protože se velmi rychle umějí přizpůsobovat změnám prostředí. Mezi tuto adaptační schopnost patří i odolnost vůči antibiotikům, kterou si vytvářejí dvěma hlavními způsoby – mutací a předáváním genů.

  • Mutace – jedná se o náhodnou genetickou změnu, která bakteriím umožní přežít i ATB léčbu.
  • Předávání genů – bakterie si umějí „vyměňovat“ odolné geny mezi sebou, což šíření rezistence ještě urychluje. To je možné i mezi různými druhy bakterií v určité skupině, např. mezi enterobakteriemi.

Používání antibiotik vytváří tzv. selektivní tlak – citlivé bakterie jsou zničeny, ale přežívají ty, které mají vyšší odolnost. Tyto bakterie se pak množí a vytvářejí nové rezistentní kmeny. Např. v nemocnicích, kde se často používají silná antibiotika, se běžně objevují rezistentní infekce vyvolané velmi odolným zlatým stafylokokem (MRSA). Takové infekce se léčí obtížně a vyžadují dlouhodobou a nákladnou péči.

Antibiotická rezistence

Antibiotická rezistence a kmeny

Antibiotická rezistence není bohužel jen teorie – v praxi už máme celou řadu konkrétních příkladů rezistentních bakterií, jejichž počet dále narůstá. Zde jsou ty nejznámější a nejproblematičtější:

  • MRSA – meticilin-rezistentní Staphylococcus aureus, bakterie, která způsobuje těžké kožní infekce, zápaly plic i infekce v nemocnicích. Často je rezistentní i vůči jiným typům antibiotik včetně vankomycinu, který je považován za „antibiotikum poslední záchrany“.
  • Multirezistentní enterobakterie – Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae a další. Tyto bakterie mohou produkovat enzymy typu ESBL (Extended-Spectrum Beta-Lactamases), které antibiotikum rozloží dříve, než začne fungovat, nebo jsou rezistentní i vůči nejsilnějším antibiotikům. Způsobují například těžké infekce močových cest, sepse a zápaly plic.
  • VRE–Vancomycin-Resistant Enterococci, enterokoky odolné vůči vankomycinu.
  • Legionella pneumophila – bakterie způsobující legionářskou nemoc, která je přirozeně odolná proti některým antibiotikům.
  • Multirezistentní kapavka – pohlavně přenosná infekce způsobená bakterií Neisseria gonorrhoeae, která v některých případech nereaguje téměř na žádné dostupné antibiotikum.
Zajímavost
U kapavky dříve k léčbě stačila jedna dávka penicilinu. Dnes se kvůli antibiotické rezistenci v některých regionech musí používat kombinace několika silných antibiotik a i tak je úspěch léčby nejistý.

Prevence antibiotické rezistence

Ačkoliv vznik rezistence bakterií je do určité míry přirozený proces, jeho zrychlení způsobené lidskou činností lze významně ovlivnit. Prevence antibiotické rezistence vyžaduje odpovědný přístup jak ze strany lékařů, tak i samotných pacientů. Lze ji rozdělit na dva základní pilíře: primární prevenci proti infekcím, a pokud je již léčba nutná, pak její správné nastavení a provedení:

Prevence infekčních onemocnění

  • Posilování imunity - silný imunitní systém zajistí odolnost organismu a pomůže omezit nutnost podávání antibiotik.
  • Hygiena - pravidelné mytí rukou, správné ošetření ran a hygienická manipulace s potravinami snižují riziko infekcí a potřeby léčby antibiotiky.
  • Očkování - je vhodné nechat se očkovat proti infekcím, jež by jinak mohly vyžadovat antibiotickou léčbu, například pneumokokové infekce nebo chřipka, u níž bývá bakteriální infekce relativně častou komplikací.

Zodpovědné používání antibiotik

  • Antibiotika by měla být nasazena pouze tehdy, kdy jsou opravdu potřebná. Léčbu antibiotiky by měl vždy indikovat lékař na základě diagnózy, ideálně podpořené laboratorním vyšetřením (minimálně CRP, případně kultivací).
  • Jako pacienti byste neměli naléhat na lékaře, aby vám předepsal antibiotika při virových onemocněních, jako je běžné nachlazení, chřipka nebo kašel, kde nemají žádný léčebný efekt. Rozhodnutí o ATB léčbě je na lékaři.
  • Při léčbě antibiotiky je třeba dodržovat předepsanou dávku a délku léčby. Přerušení léčby při prvním pocitu zlepšení umožňuje přežití nejodolnějších bakterií, které mohou nadále šířit rezistenci.
  • Antibiotika zbylá z předchozí léčby nepoužívejte, ani je nikdy nesdílejte s jinými osobami.
Tip
Domácí CRP test – pokud jste nachlazení a váháte, zda „je to na antibiotika“, můžete si udělat orientační CRP test z kapky krve, který vám napoví, zda se jedná o bakteriální či virovou infekci a zda je ve vašem případě potřebná antibiotická léčba.

Chraňme antibiotika pro budoucnost!

Antibiotika jsou jedním z největších objevů medicíny. Pokud je budeme užívat zodpovědně, ochrání nás i další generace. Dodržujme tedy zásady správného užívání a pomozme zpomalit šíření antibiotické rezistence.

Články k tématu Antibiotická rezistence – příčiny a prevence

Cestovní lékárnička – na co nezapomenout?

Cestovní lékárnička – na co nezapomenout?

K základnímu vybavení každého cestovatele patří lékárnička. Ta by měla být vybavena tak, aby nezabrala celý kufr nebo batoh. Na druhou stranu ale musí obsahovat vše potřebné k řešení běžných obtíží, které vás mohou během dovolené potkat. Poradíme vám, jak obsah sestavit podle toho, kam a v jakém složení se na dovolenou chystáte.

· 6 minut čtení
Alergie na hmyzí bodnutí

Alergie na hmyzí bodnutí

Bodnutí hmyzem je nejen nepříjemné a bolestivé, ale pro některé z nás může být i životu nebezpečné. Alergická reakce na hmyzí jed se může projevit buď pouze v místě vpichu, nebo v horším případě ovlivní celé tělo. Jaké jsou příznaky alergie na hmyzí bodnutí a co v takových případech dělat, se dozvíte v následujícím článku.
PharmDr. Radka Procházková

· 5 minut čtení
Anorexie – příznaky a léčba

Anorexie – příznaky a léčba

Anorexie je jednou z poruch příjmu potravy. Bývá strašákem nejen dospívajících, ale často především jejich rodičů. Je běžné, že postižení svůj problém popírají a nepřipouští si jej. Důležité je odhalit onemocnění včas a nevyčkávat se zahájením léčby. Z anorexie je možné se uzdravit – klíčem je včasná pomoc a podpora blízkého okolí.
Bc. Andrea Řepová, Dis.

· 7 minut čtení
O autorovi
PharmDr. Jan Bureš Ph.D.
PharmDr. Jan Bureš Ph.D.
V roce 2012 jsem dokončil studium Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Zde jsem následně absolvoval doktorské studium, při němž jsem se věnoval výzkumu nových léčiv a jejich analýze v biologickém materiálu. V rámci úspěšného týmu jsem se zúčastnil řady mezinárodních projektů včetně publikací v odborných zahraničních časopisech. Po obhájení disertační práce vedla má cesta do lékárny. V roce 2016 jsem nastoupil na pozici lékárníka v liberecké pobočce Dr. Max. Moje zaujetí a záliba v číslech, moderních trendech a technologiích mě v rámci společnosti postupně dovedly k novým projektům – aktuálně zajišťuji odborné a provozní vedení několika e-shopových poboček. Současně se jako autor podílím na publikování článků se zdravotní tematikou, což mi pomáhá sledovat aktuální dění v oboru. Ve volném čase se věnuji cestování a počítačovým hrám. V pracovním i osobním životě zastávám přístup „Když už něco děláš, dělej to pořádně!“.
Číst více od autora
Zpátky na výpis
O autorovi
PharmDr. Jan Bureš Ph.D.
PharmDr. Jan Bureš Ph.D.
V roce 2012 jsem dokončil studium Farmaceutické fakulty v Hradci Králové. Zde jsem následně absolvoval doktorské studium, při němž jsem se věnoval výzkumu nových léčiv a jejich analýze v biologickém...
Číst více od autora

Obsah článku