Bechtěrevova nemoc – příznaky, příčiny a možnosti léčby

Co je to Bechtěrevova nemoc?

Bechtěrevova nemoc, odborně nazývaná ankylozující spondylitida, je chronické, revmatické onemocnění postihující zejména páteř. Nemoc řadíme do široké rodiny autoimunitních chorob, kdy náš obranný systém napadá vlastní struktury těla, v tomto případě bederní a křížovou oblast páteře a křížokyčelní (SI) skloubení. Postiženy ale mohou být i periferní klouby nebo jiné orgány. Chronický zánět v páteři způsobuje bolest, ztuhlost a tvorbu kostních srůstů. Páteř ztrácí svou přirozenou ohebnost a rozvíjí se lukovité prohnutí. Postup nemoci lze však významně brzdit vhodnými cviky a stále rozšiřujícími se možnostmi farmakoterapie.

Příčiny

Na rozvoji Bechtěrevovy nemoci se podílejí vrozené dispozice (dědičnost), pohlaví a faktory okolního prostředí. V genetice má vliv přítomnost genu HLA-B27. Nemocní jsou pozitivní na HLA-B27 v 80-95 % případů, zdraví lidé pouze v 5-8 % případů. Přítomnost genu lze zjistit krevním odběrem. To, že je člověk nositelem genu, však neznamená, že se u něj Bechtěrevova nemoc nezbytně rozvine – stane se tak v 10-15 % případů. Pokud je člověk nositelem genu HLA-B27, potomek zdědí tento gen s 50 % pravděpodobností.

Dalším neovlivnitelným faktorem pro rozvoj nemoci je pohlaví. Bechtěrevova nemoc se objevuje třikrát častěji u mužů. Rozvoj nemoci mohou podpořit další faktory – střevní infekce, úrazy nebo psychický stres. Kouření a těžké mechanické přetěžování se podílejí na rychlejším zhoršování nemoci.

Příznaky onemocnění

Základním příznakem je bolest a ztuhlost spodní části zad trvající několik měsíců.

• Může probouzet ze spaní a bránit spánku v pozdější části noci.
• Zhoršuje se i při jízdě autem a v dalších situacích, kdy je páteř ve strnulé pozici.
• Při pohybu těla bolest ustupuje.
• Ranní ztuhlost může trvat desítky minut až dvě hodiny.

Při Bechtěrevově nemoci postupně dochází ke srůstu obratlů, snižuje se pohyblivost a mění se postavení páteře. Mohou se objevit potíže s předklonem nebo otočením. U některých osob má pokročilé stadium nemoci významný dopad na postoj. Velkou roli, jak bude páteř fungovat a vypadat, hraje fyzioterapie, podávání léků a aktivní život.

Zánět se může rozvinout i v periferních kloubech – nejčastěji kyčelním kloubu (bolest v tříslech, potíže při chůzi). Mohou se objevit bolesti v koleni nebo v oblasti Achillovy šlachy.

Bechtěrevova nemoc může způsobit i další zdravotní komplikace:

• bolest v přední části hrudníku (např. při dotyku prstem)
• zvýšená únava
• některé další autoimunitní poruchy:

• • zánět duhovky (zarudnutí, bolest oka, zhoršené vidění, světloplachost)
  • lupénka (červená, šupinatá ložiska na kůži)
  • zánětlivé nemoci střev (průjem, hubnutí)

Diagnostika Bechtěrevovy nemoci

Diagnózu stanovuje revmatolog. Na začátku revmatologického vyšetření se provede anamnéza. Jde o soubor informací o nemocech pacienta, užívaných lécích, vykonávané práci a nejbližší rodině, lékař se ptá, jak se obtíže projevují, kdy a jak začaly, co je zhoršuje atd. Následuje klinické vyšetření, při kterém lékař prohlíží pacienta ve stoji a při chůzi, vyzývá ho k některým pohybům a sleduje hybnost páteře.

Důležitým vodítkem je rentgen páteře a SI skloubení, případně jiných kloubů. Vyšetření magnetickou rezonancí se doporučuje v případě, že se na rentgenu zánětlivé změny neukážou. Součástí vyšetření jsou i odběry krve – pátrá se po přítomnosti antigenu HLA-B27 a po zánětlivých parametrech – C-reaktivním proteinu (CRP) a sedimentaci červených krvinek (FW).

Základním vodítkem pro stanovení diagnózy je bolest dolní části zad trvající alespoň 3 měsíce. Dále je nutný nález na rentgenu/magnetické rezonanci a přítomnost minimálně jednoho dalšího příznaku nemoci (zvýšené CRP, zánět kloubu, zánět duhovky, lupénka aj.). Nebo je nutná pozitivita antigenu HLA-B27 a výskyt alespoň dvou dalších příznaků nemoci.

Léčba

Cílem léčby je snížit bolest a ztuhlost, zpomalit postup nemoci a co nejvíce snížit omezení v osobním, rodinném a pracovním životě. Základem je léčit onemocnění včas. Optimální léčba vyžaduje komplexní přístup, který vedle užívání léků znamená pravidelnou fyzioterapii (cílené cviky) a režimová opatření.

Farmakologická léčba

Jak podpořit léčbu?

• Hlavní je nekouřit – kouření vede k celkově horšímu průběhu nemoci.
• Prospěšný je pravidelný pohyb – pravidelná pohybová aktivita nenahrazuje fyzioterapii, zlepšuje však tělesnou kondici, zkvalitňuje spánek, přináší uvolnění a celkově posiluje zdravotní stav. Mezi vhodné pohybové aktivity patří svižná chůze, nordic walking, cyklistika, plavání nebo aqua-aerobik. Nadměrné zatěžování při sportu však může přetěžovat a poškozovat záda. Je vhodné eliminovat tělesné otřesy na páteř. Výběr a intenzitu pohybové aktivity proto konzultujte s fyzioterapeutem.
• Dbejte na správné držení těla – při všech běžných denních aktivitách se naučte udržovat optimální držení těla (práce u počítače, zvedání břemen nebo dětí, ohýbání se, postoj při vaření, práce na zahrádce aj.). Působí se tím preventivně proti přetěžování jednotlivých úseků páteře.
• Bechtěrevova nemoc a strava – dbejte na pestrou a vyváženou stravu s dostatkem bílkovin, kvalitních tuků a vlákniny, omezte jednoduché cukry a nasycené tuky, upřednostňujte vaření, pečení a dušení před smažením, omezte příjem průmyslově zpracovaných a přesolených potravin atd. Speciální diety jsou na místě v případě souběžně probíhajícího střevního zánětu, diabetu, cukrovky, obezity atd.

Nejčastější otázky

Zdroje:

LEVITOVÁ, Andrea; HUŠÁKOVÁ, Markéta, 2018. Bechtěrevova nemoc.

Návod na aktivní život a průvodce cvičením. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. ISBN 978-80-271-2008-6.

https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2011/10/02.pdf

https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/ankylosing-spondylitis/symptoms-causes/syc-20354808

https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/ankylosing-spondylitis

https://spondylitis.org/about-spondylitis/overview-of-spondyloarthritis/ankylosing-spondylitis/