Divertikulitida – příčiny, příznaky a léčba
Divertikulitida je poměrně častým onemocněním zažívacího ústrojí. Projevuje se jako náhlá silná bolest břicha, která je spojená s nevolností nebo horečkou. Co vlastně divertikulitida je, jaké jsou příčiny jejího vzniku a jak se léčí, se dozvíte v následujícím článku.
Obsah článku
Co je to divertikulitida?
Divertikulitida je onemocnění střeva, při kterém dochází k zanícení střevních výchlipek (divertiklů). Divertikl je výchlipka stěny/sliznice trávicí trubice, která se nachází nejčastěji na tlustém střevě, hlavně na esovité kličce a sestupném tračníku. Velikost výchlipek je v rozmezí od několika milimetrů až do 15 cm. Jestliže je střevo postiženo mnohočetnými výchlipkami bez projevů zánětu, stav se označuje jako divertikulóza, pokud je přítomen zánět, poté se jedná o divertikulitidu.
Příčina vzniku
Samotné divertikly jsou poměrně neškodné, problém nastává, když se výchlipky zanítí. Zánět může způsobit otok a také roztržení divertiklu. Zánět způsobují bakterie, které přestoupily ze střeva, a pomnožily se v divertiklu. Procesu napomáhá i ucpání divertiklu stolicí. Stagnující obsah tlačí na stěny výchlipky a způsobuje oslabení místních obranných imunitních mechanismů. Bakterie se mohou začít nekontrolovaně množit. Na rozvoji divertikulózy má podstatný podíl i nedostatek vlákniny ve stravě, a s tím spojené problémy s vyprazdňováním.
Příznaky divertikulitidy
Mezi hlavní projevy divertikulitidy patří bolest břicha a citlivost v levém podbřišku. Divertikulitida se svými příznaky podobá projevům zánětu slepého střeva (apendicitidy), jen se odehrávají na opačné straně.
Přítomná je zvýšená teplota až horečka, nevolnost, zvracení, nafouklé břicho, zatvrdlé břicho v místě pohmatu. Mohou se přidat křeče v břiše, zvýšená plynatost a zácpa nebo naopak průjem s příměsí krve.
Diagnostika divertikulitidy
K potvrzení nebo vyloučení podezření na divertikulitidu jsou použity laboratorní a zobrazovací metody. V laboratorním vyšetření se zkoumá nárůst leukocytů a hodnota CRP. Ze zobrazovacích metod lze využít ultrazvuk či počítačovou tomografii. V klidovém stádiu je pro diagnostiku divertikulitidy nejpřesnější metodou kolonoskopie nebo rentgenové vyšetření tlustého střeva s použitím kontrastní látky (tzv. irigografie).
Léčba divertikulitidy
Léčba divertikulitidy závisí na závažnosti stavu. Základem terapie jsou antibiotika, dieta, hydratace, případná antipyretika a analgetika. Pokud dojde k vyčerpání medikamentózních možností nebo se stav pacienta zhorší, je nutná léčba za hospitalizace. K chirurgickému zákroku dochází v případech, kdy se divertikulitida opakuje, pokud se stav nelepší nebo jsou přítomny další komplikace (protržení střeva, nehojící se střevní píštěle…). Lékař odstraní postiženou část střeva a založí dočasný vývod střeva (kolostomie). Po zahojení přichází na řadu druhá operace, při které se oba konce střev zase spojí, a obnoví se tak přirozený průběh střevní trubice.
Strava při divertikulitidě
Významným preventivním opatřením je úprava stravovacích návyků, úprava jídelníčku a dodržování pitného režimu, které vede k pravidelné stolici o správné konzistenci.
Při léčbě divertikulitidy je doporučována bezezbytková dieta. Bezezbytková dieta je šetřící dieta s omezením vlákniny. Nedoporučuje se smažení, dráždivé druhy koření, alkohol, pokrmy s přepálenými tuky. Ze stravy jsou vyloučeny potraviny obsahující hrubou vlákninu – celozrnné pečivo, luštěniny, nadýmavé druhy zeleniny (zelí, kapusta, květák, okurky atd.), semena a ořechy, syrové nebo sušené ovoce, tvrdá masa a uzeniny, tučná masa, mléčné výrobky s obsahem tuku nad 40 % apod.
Dodržováním základních preventivních opatření se dá předejít vzniku zánětu a následných komplikací, i v případě již vzniklých divertiklů.