Mitochondrie – buněčné elektrárny, které ovlivňují vaše zdraví
Mitochondrie jsou drobné, ale pro život zásadní struktury ukryté téměř v každé buňce lidského těla. Často se o nich mluví jako o „buněčných elektrárnách“, protože z živin vyrábějí energii potřebnou například pro pohyb, myšlení nebo samotné dýchání. Jaké jsou funkce mitochondrií? Jak se může projevit jejich nedostatek? Jak podpořit jejich správnou funkci?
Obsah článku
Obsah článku
Co jsou mitochondrie?
Lidské buňky obsahují několik typů organel, tedy ohraničených útvarů, které pro buňku plní různé funkce. Mezi nejsložitější z organel patří mitochondrie. Nacházejí se téměř ve všech typech buněk lidského těla. Jaterní nebo svalové buňky jich mohou dokonce obsahovat i několik tisíc. Výjimkou jsou zralé červené krvinky, které mitochondrie neobsahují.
Důležitým úkolem mitochondrií je přeměna energie ze sacharidů, tuků a částečně bílkovin na molekulu zvanou adenosintrifosfát (ATP). ATP představuje univerzální energetický zdroj pro buňky – bez použití ATP by nebyly možné svalová kontrakce, přenosy nervových vzruchů ani jiné orgánové funkce.
Struktura a hlavní funkce mitochondrií v organismu
Mitochondrie mají charakteristickou stavbu tvořenou několika částmi:
- Vnější membrána – odděluje mitochondrii od zbytku buňky a umožňuje průchod malým molekulám.
- Vnitřní membrána – je bohatě zvrásněna, čímž se výrazně zvětšuje její plocha. Právě zde probíhá většina reakcí vedoucích k tvorbě ATP.
- Matrix – vnitřní prostor, který obsahuje mitochondriální DNA. Mitochondriální genetická informace se dědí výhradně po matce, nikoli kombinací genů obou rodičů, jak je tomu u DNA uložené v buněčném jádře. Právě proto se mitochondriální DNA využívá například v genealogii k trasování mateřské linie. V mitochondriální matrix jsou také soustředěny bílkoviny zapojené do metabolismu cukrů, tuků a bílkovin.
Mitochondrie se rovněž významně podílejí na regulaci programované buněčné smrti. Obsahují signální molekuly, které umožňují buňce v případě potřeby řízeně zaniknout. Tento proces, nazývaný apoptóza, je zásadní například během embryonálního vývoje, kdy organismus vytváří přechodně více buněk, než je nakonec potřeba.
Poruchy mitochondrií
Mitochondriální poruchy vznikají tehdy, když mitochondrie nejsou schopny vytvářet dostatek energie nebo je narušena některá z jejich dalších funkcí.
Příčinou mohou být:
- genetické mutace v mitochondriální nebo jaderné DNA
- získané faktory, například stárnutí, chronický zánět, toxiny nebo závažné nemoci
Odhaduje se, že primární mitochondriální onemocnění postihují přibližně 1 z 5000 osob. Vzhledem k tomu, že mitochondrie jsou přítomny téměř ve všech tkáních, mohou být projevy mitochondriálních poruch velmi různorodé.
Jak se projevují a co způsobují?
Typické je postižení tkání s vysokou energetickou náročností. Příznaky mohou zahrnovat:
- chronickou únavu a sníženou toleranci zátěže
- svalovou slabost nebo bolest
- poruchy koordinace pohybů
- bolesti hlavy
- záchvaty (křeče)
- poruchy zraku nebo sluchu
- srdeční potíže
- zažívací obtíže
- opožděný vývoj u dětí
Mezi mitochondriální onemocnění patří například:
- MELAS (mitochondriální encefalomyopatie, laktátová acidóza a epizody podobné cévní mozkové příhodě): onemocnění postihující především mozek a svaly. Projevuje se záchvaty, svalovou slabostí a epizodami připomínajícími cévní mozkovou příhodu. Onemocnění se obvykle projevuje už v dětství nebo během dospívání a má postupující charakter.
- Leberova hereditární optická neuropatie: dědičné onemocnění vedoucí k náhlému nebo postupnému zhoršení zraku v důsledku postižení zrakového nervu. Typicky se objevuje u mladých dospělých, častěji u mužů, a může vyústit v těžké a trvalé postižení zraku.
- Leighův syndrom: postihuje centrální nervový systém a projevuje se opožděným vývojem, poruchami hybnosti a dýchání. Toto závažné neurodegenerativní onemocnění se objeví v kojeneckém či raném dětském věku.
Jak podporovat zdraví mitochondrií?
V současnosti neexistuje léčba zaměřená na odstranění příčiny mitochondriálních onemocnění. Terapie se zaměřuje na zmírnění přítomných příznaků.
Funkci mitochondrií lze podpořit životním stylem:
- Pravidelný pohyb – aerobní aktivita podporuje tvorbu nových mitochondrií
- Vyvážená strava – dostatek bílkovin, vitaminů skupiny B, vitaminu D, železa a dalších mikronutrientů
- Kvalitní spánek – podporuje buněčnou regeneraci
- Zvládání stresu – dlouhodobý stres může zhoršovat energetické procesy v buňkách
- Omezení toxinů – kouření a alkohol mohou mitochondrie poškodit
