Rakovina plic – příznaky, léčba a prevence
Rakovina plic je závažné a život ohrožující onemocnění, které každoročně zasáhne více než 6 tisíc osob v České republice. Má na svědomí stejný počet úmrtí jako nádory prostaty, střeva a prsu dohromady, a drží tak smutné prvenství mezi všemi nádory vůbec. Jak se rakovina plic projevuje? Jaké jsou hlavní typy plicních nádorů a možnosti léčby?

Obsah článku
Obsah článku
Co je to rakovina plic?
Rakovina plic (karcinom plic) se vyznačuje nekontrolovaným růstem plicních buněk. Tento rychlý buněčný růst je spojen s několika přímými dopady: buňky nestihnou správně vyzrát, a tak nedokážou plnohodnotně vykonávat své funkce. Rychlý růst buněk navíc organismus vyčerpává. Buňky mají také tendenci šířit se – tzv. metastazovat – do jiných částí těla, a narušovat tak činnost dalších zasažených tkání.
Rakovina plic a její příznaky
...obvykle suchý, dráždivý
nárůst intenzity a frekvence
Karcinom plic může způsobovat opakující se infekce, jako je zápal plic nebo průdušek. Ty mohou vzniknout kvůli nádoru, který blokuje dýchací cesty.
- tupá, někdy s charakteristickou lokalizací pod lopatkou
- při prorůstání do hrudní stěny se objeví ostrá, bodavá, trvalá bolest
tzv. hemoptýza
Příznak jako chrapot či změna hlasu by neměl být přehlížen, zejména pokud trvá déle než několik týdnů.
Dušnost nebo pocit nedostatku vzduchu může být způsobený nádorem, který blokuje nebo zužuje dýchací cesty...
Neúmyslná ztráta hmotnosti a trvalá únava mohou být příznak rakoviny plic.
Rizikové faktory karcinomu plic
Kouření je jednoznačně nejrizikovějším faktorem rozvoje rakoviny plic. U mužů způsobuje 9 z 10 případů plicního karcinomu a u žen 8 z 10 případů. Platí, že čím dříve se začne s kouřením, čím déle člověk kouří a čím vyšší počet cigaret denně, tím vyšší riziko existuje. Přitěžující je současná nadměrná konzumace alkoholu. Rizikové je také pasivní kouření, kdy je cigaretový kouř vdechován lidmi, kteří sami tabákové výrobky neužívají.
Stejně jako u jiných nádorových onemocnění i v případě karcinomu plic může hrát svou roli i dědičnost.
Jedná se zejména o dlouhodobé vdechování azbestu, arsenu, chromu, niklu, radonu, sazí, dehtu a výfukových zplodin.
Riziko rakoviny plic se zvyšuje také při některých radiologických procedurách např. při radioterapii karcinomu prsu.

Typy rakoviny plic
Rozlišuje se několik typů a podtypů plicních karcinomů:
Nemalobuněčné karcinomy (non-small-cell lung cancer, NSCLC) představují většinu všech plicních karcinomů (cca 85 %). Dělíme je na:
- adenokarcinom (častěji diagnostikován u nekuřáků, tvoří se ve vnějších částech plic)
- skvamózní karcinom (častěji diagnostikován u kuřáků)
- velkobuněčný karcinom
Malobuněčný karcinom (tzv. small-cell lung cance, SCLC) tvoří zhruba 15 % případů rakoviny plic. Nádor obvykle postihuje silné kuřáky a bývá agresivnější v porovnání s nemalobuněčnými karcinomy. Časně metastazuje do dalších orgánů (uzlin, kostí, jater, nadledvin).
Mezoteliom je zvláštní typ plicního karcinomu, který je nejčastěji spojován se vdechováním azbestu. Tento typ nádoru bývá agresivní, obtížně léčitelný.

Stadium rakoviny plic
Stadia plicního karcinomu se používají k popisu závažnosti onemocnění a pomáhají lékařům nastavit odpovídající léčbu a také informovat pacienty o jejich vyhlídkách.
Využívá se tzv. TNM klasifikace. T popisuje velikost nádoru v plicích, N postižení místních uzlin a M přítomnost metastáz. Podle těchto parametrů se pak určuje klinické stádium, obvykle označované číslem 0 a římskými číslicemi I až IV.
U nemalobuněčného karcinomu jsou stadia 0 a I brána jako raná, kdy jsou nádorové buňky lokalizovány pouze v plicích. Zachycení nádoru v těchto stupních představuje pro pacienta velkou naději na úspěšnou léčbu. Pokročilejší stádia II a III znamenají, že je nádor buď poměrně velký (obecně více jak 7 cm) nebo jsou vedle plic zasaženy i lymfatické uzliny. Při stadiu IV jsou zasaženy obě plíce a rakovina metastazovala i do vzdálenějších orgánů.
U malobuněčného karcinomu se pak rozlišuje limitované stadium (I, II, III) a extenzivní stadium nemoci (IV). V tomto ohledu panuje nepříznivá statistika: u dvou ze tří pacientů je rakovina odhalena až v extenzivním stádiu, které je obtížně léčitelné.
Diagnostika
Při určení diagnózy karcinomu plic se lékaři opírají o vícero metod:
tzv. resekce
...užívání kombinace léků, které poškozují rychle rostoucí, tedy především nádorové buňky
Paprsky s vysokou energií cílí na nádorové buňky.
Do těla nemocného člověka je zavedena jehla a pomocí elektrického proudu jsou nádorové buňky ničeny.
V porovnání s konvenční chemoterapií přesněji cílí na nádorové buňky přes specifické receptory na povrchu nádorových buněk.
Do boje s rakovinou se více zapojí vlastní imunitní systém.
Hlavním úkolem je léčba doprovodních obtíží.
Prevence
Podobně jako u jiných typů rakovin neexistuje 100% spolehlivá ochrana před rozvojem onemocnění. Přesto je známa řada opatření, která riziko vzniku rakoviny plic významně sníží.
- Nekuřte
- Omezte pobyt v prostředí s toxickými látkami
- Při manipulaci s chemikáliemi používejte vhodné ochranné prostředky.
- Jezte vyváženou stravu s dostatkem vitaminů, minerálů a antioxidantů.
- Dostatečně se hýbejte.
Často kladené otázky
- Vyhlídky pacienta na přežití závisí na stadiu rakoviny. K hodnocení se využívá míra přežití 5 let od stanovení diagnózy. U nemalobuněčného karcinomu, který je diagnostikován v raném stádiu, se pohybuje míra přežití kolem 65 %, zatímco u stadia IV je to jen 9 %. U malobuněčného karcinomu je statistika nepříznivější. U limitované formy se pohybuje míra přežití kolem 30 %, u extenzivní formy jde o 3 %.
Raná stadia rakoviny plic obvykle nezpůsobují žádné významné příznaky. Může se objevit dušnost nebo kašel, zároveň se mohou objevit méně obvyklé příznaky jako např. bolest zad. Ta se objevuje zejména v případech, kdy nádor tlačí na plíce a páteř nebo se šíří do dalších tkání.
K častým komplikacím karcinomu plic patří plicní infekce. Objevit se může vysoká hladina vápníku v krvi. Vedle příznaků zmíněných na začátku článku se mohou objevovat i tzv. syndromy. To znamená, že se současně vyskytuje několik charakteristických potíží najednou, které spolu zdánlivě nemusí souviset. Patří mezi ně paraneoplastický syndrom, při kterém dochází k nadměrné aktivaci imunitního systému. Postihuje až 20 % pacientů s karcinomem plic. Přítomna je horečka, nechutenství, nevolnost, zvracení, únava nebo nízký tlak. Utlačování krevního oběhu nádorem v místě, kde se přenáší krev z horní části těla do srdce, může vyvolat syndrom komprese horní duté žíly. Ten způsobuje otoky obličeje. U Horneova syndromu dochází ke zúžení zornice v jednom oku, poklesu víčka nebo otoku očních víček. Syndrom vzniká v důsledku jednostranné obrny sympatického nervového systému.
