Tasemnice – příznaky a léčba
Tasemnice je parazit vyvolávající střevní onemocnění, které se odborně nazývá tenióza. Nejdříve se usadí v organismu mezihostitele a následně parazituje ve střevech konečného hostitele. I když jsou tasemnice hrozbou hlavně v rozvojových zemích, díky nedostatečné tepelné úpravě masa a špatné hygieně se může člověk nakazit i na našem území. Po přečtení našeho článku budete o tasemnicích vědět vše potřebné.
Co je to tasemnice?
Tasemnice (Cestoda) jsou bezobratlí živočichové spadající do kmene ploštěnců (Platyhelminthes). Žijí parazitickým způsobem života a jejich typickým znakem je ploché článkovité tělo. Je známo zhruba 5000 druhů tasemnic, jež parazitují ve střevech všech skupin obratlovců.
Vývojový cyklus tasemnice probíhá přes mezihostitele (tzn. nepřímý vývojový cyklus). Dospělce najdeme vždy ve střevě, larvu u mezihostitele v celé řadě orgánů. Každý článek těla má kompletní sadu pohlavních orgánů. Tento parazit nemá ústní otvor, přijímá živiny celým povrchem těla, ke svému životu nepotřebuje kyslík (je anaerobní) a dosahuje délky od 3 až do 12 metrů (!).
Tasemnice má pouze hlavu a tělo. Na hlavě jsou různé přichycovací orgány (druhově specifické), jimiž se tasemnice drží ve střevě – kruhové přísavky, přísavné rýhy, háčky nebo výsuvný chobotek. Tělo dospělé tasemnice je tvořené asi 1 000 až 2 000 články. Hned za hlavičkou jsou menší a pohlavně nezralé články, na konci jsou větší, pohlavně zralé s dozrálými vajíčky. Koncové články se postupně uvolňují a zralý článek obsahuje 6–8 milionů vajíček.
Životní cyklus tasemnice – jak se lze nakazit
Jak již bylo zmíněno výše, vývojový cyklus tasemnic je nepřímý – tedy přes mezihostitele. Zralé články s oplodněnými vajíčky se postupně oddělují od těla tasemnice a vylučují se stolicí do vnějšího prostředí. Zde se mezihostitel (prase, skot…) nakazí jejich pozřením. Ve dvanáctníku mezihostitele dojde k uvolnění vajíček tasemnice a následuje jejich procházení střevní stěnou do krve či lymfatického systému. Touto cestou jsou rozneseny do orgánů a především do svaloviny. Trvá asi 10 týdnů, než dojde k přeměně do larválního stádia, boubele. Člověk se nakazí pozřením tepelně nezpracovaného masa s boubelemi. Ty se zachytí na sliznici střeva a celý cyklus se opakuje.
Diagnostika – jaké vyšetření odhalí tasemnici
Základním vyšetřením při podezření je výtěr z konečníku a následné vyšetření stolice na přítomnost vajíček. Lze také použít sonografii, rentgen, CT a vyšetření krve. Pro určení druhů tasemnic se musí použít více specifické vyšetřovací metody (PCR nebo enzymatické metody).
Příznaky tasemnice
Přítomnost tasemnice ve střevech je většinou asymptomatická, v počátcích se tedy nemusí projevit vůbec. Později se objevují gastrointestinální obtíže jako bolest břicha, průjmy, zácpa, nevolnost, ztráta chuti k jídlu nebo naopak neustálý hlad, způsobený tím, že tasemnice ve střevě hostitele spotřebovává živiny, včetně vitaminů a minerálů. Přítomna může být také neodolatelná chuť na slané právě kvůli nedostatku minerálů. Důsledkem může být úbytek na váze i při normální či nadměrné konzumaci potravin.
Rizikové faktory pro nákazu tasemnicí
Hlavním rizikovým faktorem je konzumace syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa, nedodržování hygienických standardů a špatná úroveň hygieny před jídlem/po použití toalety. Zatímco v České republice je riziko nákazy malé, při cestách do zemí s nižšími hygienickým standardy je nákaza tasemnicí reálnou hrozbou.
Tasemnice u lidí
Přítomnost tasemnic v lidském těle může být bezpříznaková, ale může způsobit i řadu zdravotních problémů. Nejčastěji diagnostikovanou tasemnicí je tasemnice bezbranná, zatímco tasemnice dlouhočlenná se v ČR neobjevila řadu let. Nejrizikovější z pohledu přenosu na člověka je nákaza tasemnicí zvanou měchožil zhoubný (Echinococcus granulosus). Kočka pozře mezihostitele (např. hlodavce) a následně se ve střevě vyvine tasemnice produkující vajíčka. Člověk pozře vajíčka, ze kterého vznikne larva pronikající přes stěnu střeva do krve a dále do jater, plic či jiných orgánů (např. mozku). Tam larvální stadium roste a způsobuje vážné zdravotní obtíže připomínající nádorové onemocnění. Naštěstí se jedná jen o výjimečné případy.
Druhy tasemnice
Existuje několik druhů tasemnic, které napadají člověka. Nejčastěji se jedná o tasemnici bezbrannou (Taenia saginata), tasemnici dlouhočlennou (Taenia solium), tasemnici dětskou (Hymenolepis nana) a škulovce širokého (Diphyllobothrium latum).
Tasemnice bezbranná
Tato tasemnice patří mezi nejznámější druh parazitující na člověku. Dorůstá délky 3 až 10 metrů. Mezihostitelem je skot. Člověk se obvykle nakazí konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, které obsahuje zmíněné boubele.
Tasemnice dlouhočlenná
Tasemnice též parazituje ve střevě člověka. Dorůstá délky 2 až 4 metry. Mezihostitelem je ale prase domácí či divoké. V ojedinělých případech může být mezihostitelem i člověk (onemocnění se nazývá cysticerkóza). Nákaza probíhá opět přes tepelně neupravené maso obsahující boubele.
Tasemnice dětská
Tasemnice dětská dorůstá délky 7 až 40 milimetrů. Vyskytuje se v dětských kolektivech (hlavně v tropických a subtropických oblastech). Vývoj této tasemnice může být přímý, to znamená, že v jednom hostiteli proběhne celý životní cyklus, nebo nepřímý, kdy nejdříve probíhá v těle členovců (blecha, potemník) a pokračuje v těle člověka, psa či hlodavce.
Škulovec široký
Škulovec je parazit, který potřebuje 2 různé mezihostitele a hostitele definitivního (rybožravý savec včetně člověka). Nákaza tedy obvykle probíhá pozřením tepelně nezpracovaných ryb. Délka přesahuje 10 metrů.
Prevence tasemnic u lidí
Přenos probíhá perorální cestou (konzumací mezihostitelů), proto je základním preventivním opatřením dostatečná tepelná úprava masa. Důležitá jsou samozřejmě základní hygienická pravidla, zvláště u dětí – nejdůležitější je mytí rukou po stolici a před jídlem.
Tasemnice u zvířat
Převážná většina tasemnic parazituje na sladkovodních a mořských rybách. Tasemnice rodu Taenia, Echinococcus nebo Hydatigera parazitují ve střevech psovitých a kočkovitých šelem, kdy hlodavci, zajícovci a kopytníci slouží jako mezihostitelé. U psů a koček parazituje tasemnice psí (Dipylidium caninum), kterou se nakazí pozřením blech či vší.
Léčba tasemnice
Na tasemnici platí užití předepsané dávky léků obsahujících praziquantel. Ty tasemnici usmrtí a zničí její ochranné mechanismy. Postupně dojde k jejímu rozložení nebo vyloučení ze střeva. Po několika měsících je třeba znovu zkontrolovat stolici mikrobiologickým vyšetřením.
Ke zvýšení bezpečnosti a výraznému snížení výskytu tasemnic v České republice přispěla plošná veterinární kontrola při zpracování masa. Přesto pokud budete mít podezření na přítomnost tasemnice, neprodleně navštivte lékaře.
Články k tématu Tasemnice – příznaky a léčba
Domácí mazlíčci a děti? Určitě ano.
Jak se zbavit vší?
Blechy u psa
