Zánět okostice – jak se projevuje a jak se mu vyhnout?
Zánět okostice je název používaný pro skupinu poruch, při kterých dochází k zánětlivému postižení vazivového obalu kosti – tzv. okostice. Často se setkáváme se zánětem okostice holenní kosti (tibiální syndrom), který bývá způsoben přetížením při nadměrné tělesné zátěži. Forem a příčin těchto bolestivých stavů existuje však více. Jaké záněty okostice rozlišujeme, jak vznikají a jak na sebe upozorní? Odpovědi na tyto otázky i možnosti léčby a prevence shrneme v našem článku.

Obsah článku
Obsah článku
Co je to okostice?
Okostice (periost) je tenký vazivový obal, který pokrývá celou kost s výjimkou kloubních konců, které jsou potažené chrupavkou, a míst, kde se napojují ke kosti svalové úpony. Skládá se ze dvou vrstev. Vnější tuhá kolagenová vrstva je bohatě protkaná cévami a nervy a je zodpovědná za výživu kosti. Vnitřní vrstva má ochrannou funkci a podporuje opravné a hojicí procesy. Tato vrstva je nejsilnější v dětství, v průběhu života se postupně ztenčuje. Okostice pokrývá téměř všechny kosti kromě tzv. sezamských kostí (např. čéška nebo drobné kosti zápěstí, rukou a chodidel), jejichž případné hojení po úrazu bývá kvůli nepřítomnosti okostice delší. Okostici nalezneme i v ústech mezi dásní a čelistí, kde hraje důležitou roli při hojení tkáně po vytržení zubu nebo po vložení zubního implantátu.
Související kategorie produktů:
Co je to zánět okostice?
Zánět okostice (periostitida) je velmi bolestivý stav, který může být způsoben infekcí, úrazem, autoimunitním onemocněním nebo nadměrným zatěžováním pohybového aparátu. Postiženy bývají především kosti v dolních končetinách (zejména holenní kost, latinsky tibia), ale výjimkou nejsou ani periostitidy v oblasti horních končetin (kosti paže a předloktí) nebo páteře. V neposlední řadě hrozí zánět okostice zubního původu, o kterém se můžete dozvědět více ve speciálním článku.
Může se rozvinout v důsledku infekce, která probíhá v jiné části těla a krví se do okostice rozšíří. Příkladem mohou periostitidy vznikající jako komplikace infekcí močových cest nebo některých pohlavně přenosných infekcí (syfilis). Dalšími příčinami mohou být neošetřená nebo špatně ošetřená hluboká kožní rána, zanedbané bércové vředy nebo některá autoimunitní onemocnění (psoriatická artritida).
Zpravidla se rozvíjí v důsledku dlouhodobého nadměrného zatěžování pohybového aparátu. S neinfekčním zánětem okostice holenní kosti se setkávají sportovci, například atleti, běžci, basketbalisti nebo tanečníci. Typickou formou je zánět okostice holenní kosti, tzv. mediální tibiální stresový syndrom (zkráceně tibiální syndrom). Vzniká v důsledku nadměrného zatěžování svalů, které se k holenní kosti upínají, a opakovaným ohýbáním kosti. Důsledkem je vznik mikrotrhlinek, případně odtažení svalu od kosti. V rámci hojicích procesů mohou vznikat jizvy, které jsou hmatatelné na povrchu holeně jako hrbolky.
Příznaky zánětu okostice
Akutní zánět okostice se projevuje:
- intenzivní bolestí spojenou s omezením hybnosti
- otokem
- tvorbou hnisu
- horečkou, zimnicí
V případě únavových zánětů okostice (neboli zánětů z přetížení) jsou příznaky podobné, ale nedochází k tvorbě hnisu. Pro tibiální syndrom je typická:
- bolest v horní třetině holenní kosti na její vnitřní hraně
- přítomnost na dotek citlivých hrudek nebo hrbolků na holenní kosti
- ranní ztuhlost

Zánět okostice – rizikové faktory
Pro rozvoj akutního zánětu okostice jsou rizikové zejména:
- celkové infekce, které se šíří krví
- otevřené zlomeniny
- velké ortopedické operace (kloubní náhrady)
- cévní poruchy (v důsledku aterosklerózy, diabetu či bércových vředů)
Pro rozvoj chronického zánětu okostice (včetně tibiálního syndromu) je riziková nadměrná fyzická zátěž a nedostatečný čas vyhrazený relaxaci a regeneraci organismu. U dospívajících, nejčastěji závodně sportujících dětí se periostitida může vyvinout v důsledku Osgood-Schatterovy nemoci.
Léčba zánětu okostice
Diagnóza zánětu okostice se často opírá o výsledky rentgenového vyšetření (případně magnetické rezonance) a laboratorního vyšetření krve (zjišťují se zánětlivé markery).
Léčba akutního infekčního zánětu okostice zahrnuje antibiotika, v případě přítomnosti hnisu je navíc někdy nutné provést malý chirurgický zákrok, který umožní odtok hnisu (tzv. drenáž). Antibiotika se zpravidla užívají delší dobu a často jsou kombinována s léky proti bolesti a zánětu.
U periostitid z přetížení, např. tibiálního syndromu, se doporučuje zejména klidový režim a ledování např. prostřednictvím chladivých gelových polštářků. V případě větších bolestí může lékař doporučit užívání lokálně působícího krému nebo gelu s obsahem léku proti bolesti a zánětu, jako jsou například ibuprofen nebo diklofenak. Alternativou je léčivá mast s obsahem kostivalu. Velmi často se využívá fyzikální terapie – kompresní pomůcky (kompresní punčochy), kinesiotejpy nebo rehabilitace (rázová vlna). Důležitý je v neposlední řadě dostatečný příjem bílkovin ve stravě.
Neléčený zánět okostice může vést k šíření infekce do dalších tkání, v extrémních případech se rozvine nekróza tkáně, což bývá důvod k amputaci končetiny. Tento černý scénář hrozí u komplikovaných infekčních stavů, které se rozšířily do okolí a nedaří se je zvládnout antibiotickou léčbou.
Jak dále pomůže lékárna?
Vhodné je dbát na dostatečný příjem vitaminu C, vitaminu D a vápníku, které přispívají ke správnému fungování svalů a kostí. Vitamin C navíc přispívá k normální tvorbě kolagenu pro normální funkci kostí. Kolagen je možné doplňovat i napřímo ve formě ve vodě rozpustných sáčků, kde se vyskytuje v kombinaci se zinkem a manganem, které podporují správný stav kostí, s hyaluronátem sodným, biotinem a vitaminem C.
Jak předcházet zánětu okostice?
Pokud rádi sportujete a větší fyzická zátěž pro vás není cizí, zařaďte do svého plánu dostatečný čas na regeneraci. Klaďte důraz na výběr správné obuvi a případně i kompresních pomůcek (podkolenek), myslete na řádné rozcvičení před sportovním výkonem (strečink) a na správnou techniku.
Dlouhodobé zánětlivé stavy a nemoci (obezita, diabetes, ateroskleróza aj.) nepříznivě ovlivňují krevní oběh i stav imunity, a nepřímo tak mohou mít svůj podíl na vzniku nebo průběhu zánětu okostice. Dbejte proto na pestrou a vyváženou stravu, pravidelně se hýbejte, udržujte si správnou tělesnou hmotnost, nekuřte a omezte konzumaci alkoholu. Docházejte na pravidelné kontroly k lékaři a případné nemoci zavčas a důsledně řešte.
Zánět okostice je bolestivý stav, při kterém je postižen vazivový obal kosti. Typickým příkladem je tibiální syndrom, který vzniká jako důsledek nadměrného zatížení měkkých tkání v oblasti holeně. Zánět okostice však může vzniknout i jako důsledek úrazu, infekce nebo jiné nemoci. Pokud vás překvapí prudké bolesti pohybového aparátu nebo pokud je provází výrazný otok nebo ztuhlost, navštivte vašeho lékaře. Návštěva ordinace je vhodná i v situacích, kdy se vyskytne „obyčejná“ bolest, která však trvá déle než 3 dny, nereaguje uspokojivě do týdne na léčbu nebo se vrací. Následujte zásady zdravého životního stylu, mezi něž vedle dalšího patří i pravidelná fyzická aktivita (v případě vyšší intenzity vždy měla být doprovázena potřebnou relaxací).





