Záškrt – příznaky, léčba a očkování

7. 10. 2022 · PharmDr. Radka Procházková · 8 minut čtení

Záškrt (diftérie) je známý od starověku a před zavedením očkování a existencí antibiotik patřil k hlavním příčinám dětské nemocnosti a úmrtnosti. Po zavedení očkování se na celém světě podařilo významně snížit počty případů, přesto se záškrt v některých zemích světa stále vyskytuje. Jak se záškrt přenáší a představuje v současnosti pro očkovaného riziko při cestování? Dočtete se v našem článku.


Záškrt - příznaky, léčba a očkování
Bakterie způsobující záškrt uvolňují toxin, který způsobuje nahromadění šedé tkáně v krku, což vede k problémům s polykáním a dýcháním.

Co je to záškrt?

Záškrt neboli diftérie (zastarale mázdřivka) je velmi závažné infekční onemocnění postihující především horní cesty dýchací. Původcem záškrtu jsou bakterie Corynebacterium diphtheriae. Tyto bakterie produkující toxin, který má škodlivý vliv na sliznici dýchacích cest, způsobuje její odumírání a vznik pablán v nosohltanu a krku. Svými projevy záškrt připomíná těžkou angínu.

Příznaky záškrtu a jeho přenos

Onemocnění záškrtem se zpočátku projevuje jako běžná angína. Mezi příznaky patří bolest v krku, polykací obtíže, zvýšená teplota až horečka, nechutenství a malátnost. Dalším příznakem je otok hrtanu, nosní dutiny a zduřené podčelistní mízní uzliny. Zduřelé mandle jsou potažené žlutobílými pablánami (povlaky), které způsobují nasládlý zápach z úst. Když povlak přeroste z mandlí do okolí, dojde k rapidnímu zhoršení stavu. Teplota dosahuje 39-40 °C. Pacient je unavený, dýchá otevřenými ústy, podčelistní uzliny se zvětšují do velikosti ořechu a vzniká kolem nich otok podkožního vaziva. Krk zduřuje a má obvod jako hlava (caesarský krk). Dochází k zneprůchodnění dýchacích cest a v konečné fázi ke smrti udušením – odtud české pojmenováni nemoci „záškrt“.


A jak se záškrt přenáší? Zdrojem nákazy jsou nemocné osoby. Infekce se přenáší kapénkami při mluvení, dýchání, kašlání apod. nebo nepřímo stykem s kontaminovanými předměty (nádobí, prádlo, hračky). Bakterie záškrtu jsou velice odolné a dokážou dobře přežívat na povrchu předmětů. Nemoc se může šířit i otevřenou ranou (příčinou může být štípnutí od hmyzu). K přenosu infekce může dojít rovněž při konzumaci nepasterizovaných mléčných produktů. Inkubační doba záškrtu, tedy doba od kontaktu s infekcí po první projevy, je obvykle dva až pět dní. Infekčnost nemocného začíná koncem inkubační doby, přetrvává po celou dobu nemoci (asi 14 dní) a vylučování patogenu v rekonvalescenci může trvat až 6 měsíců.


Komplikace záškrtu

Vážné komplikace záškrtu spočívají v tom, že bakteriální toxiny se mohou dostat do krevního oběhu a následně poškodit srdce, ledviny a nervový systém (různé typy ochrnutí, např. okohybných svalů či svalů trupu a končetin). Největší nebezpečí záškrtu spočívá v uzávěru dýchacích cest a možnosti udušení.


Léčba záškrtu

Včasné odhalení nemoci je pro úspěšnou léčbu nejdůležitější. K potvrzení záškrtu se provede výtěr z mandlí nebo jiných postižených míst. Nečeká se ale na výsledky výtěru a již při pouhém podezření na difterii se pacientovi ihned podává antidifterický imunoglobulin (antitoxická protilátka neutralizující jed produkovaný Corynebacterium diphteriae), poté se zahájí léčba antibiotiky (penicilin, linkosamidy, ciprofloxacin). Důležitá je také podpora životních funkcí. Pokud dojde k uzávěru dýchacích cest, nasadí se kortikosteroidy. Pokud kortikosteroidy nemají potřebný efekt, lékaři provedou k tracheostomii, což je zákrok, při němž se na krku vytvoří otvor do průdušnice, aby pacient mohl dýchat. Nemocný je izolován na infekčním oddělení v nemocnici. K zabránění dalšího přenosu záškrtu se odborníci snaží vyhledat zdroj onemocnění. Aktuální stav výskytu nemoci pečlivě monitoruje hygienická stanice. Každý případ záškrtu se musí na hygienické stanici nahlásit.


Očkování proti záškrtu
Povinné očkování proti záškrtu je v ČR součástí tzv. hexavakcíny.

Očkování proti záškrtu

Plošné očkování proti záškrtu bylo zavedeno v roce 1946.

Od roku 2007 se provádí očkování hexavakcínou (proti 6 nemocem), která chrání proti dávivému kašli, záškrtu, tetanu, virové hepatitidě typu B, dětské obrně a invazivním hemofilovým nákazám. Očkování se zahajuje v době od započatého devátého týdne po narození dítěte dvěma dávkami v průběhu prvního roku života dítěte, podanými v intervalu dvou měsíců mezi dávkami, a třetí dávkou podanou mezi jedenáctým a třináctým měsícem věku dítěte.

Přeočkování (2 dávky) se provádí v době od dovršení pátého do dovršení šestého roku věku a od dovršení desátého do dovršení jedenáctého roku dítěte – v tomto případě je aplikována vakcína, která je společná pro záškrt, tetanus a černý kašel (zkráceně označovaná jako DiTePe - difterie, tetanus, pertuse).


Jaká je úmrtnost na záškrt?

V případě neléčeného pacienta může být riziko úmrtnosti až 50 %. K úmrtí může dojít ale bohužel rovněž u správně léčeného nemocného. V roce 2015 zaznamenala Světová zdravotnická organizace (WHO) 4530 případů tohoto onemocnění, hlavně v nejchudších oblastech Afriky, Asie a Latinské Ameriky. Úmrtnost se v současnosti pohybuje mezi 5 až 10 %, u dětí mladších 5 let a u osob nad 40 let dosahuje až 20 %. V roce 2022 byla evidována nákaza v kraji Vysočina u pacientky (užívala léky na omezení imunity a měla jiné chronické onemocnění), která se pravděpodobně nakazila od domácího zvířete. Jednalo se o první evidované onemocnění na území ČR od roku 1995. Poslední úmrtí na záškrt bylo v ČR v roce 1969.


Lze záškrtu předejít?

Jedinou účinnou ochranou proti záškrtu je již zmíněné očkování. Při cestách do zemí mimo Evropu a Severní Ameriku je doporučováno přeočkování - hlavně u starších osob, cest trvajících déle než 1 měsíc a při naplánovaném bližším kontaktu s místním obyvatelstvem. Míru imunity lze ověřit tzv. Schickovým testem. Jedná se o aplikaci velmi malé dávky difterického toxinu na předloktí. Pokud dojde k začervenání kůže, pak daný jedinec již není imunní.


Závěrem o záškrtu

A co říci o záškrtu na závěr? Pokud se o výskytu záškrtu dozvíte, je třeba se vyhýbat nemocnému, předmětům, které kontaminoval a místům výskytu. Vliv na výskyt záškrtu má také tzv. vyvanutí imunity po očkování, migrace lidí z oblastí, kde se proti záškrtu neočkuje, zhoršování socioekonomických podmínek či odmítání povinného očkování. S návštěvou lékaře neotálejte, pokud jste se vrátili ze zemí s nízkou proočkovaností a objevily se u vás příznaky angíny, která jsou se záškrtem snadno zaměnitelné.



Články k tématu Záškrt – příznaky, léčba a očkování

  • Přehledné informace k očkování dětí

    Přehledné informace k očkování dětí

    · 7 minut čtení
    • Babyclub
    Která očkování jsou u dětí povinná a která si můžete zvolit? Kdy očkování začíná, co je potřeba vědět předem a na co se připravit po očkování? Přehledné informace o očkování dětí včetně očkovací tabulky vám přinášíme v našem článku.
  • Očkování psů

    Očkování psů

    · 9 minut čtení
    • Vetclub
    Očkování psů je základní součástí veterinární péče. Kromě povinného očkování proti vzteklině můžete svému psu vybrat i doplňkové vakcíny. Svého pejska ochráníte nejen před celou řadou zdravotních obtíží, ale náklady na očkování budou vždy nižší než cena případné léčby.
  • Příušnice dříve patřily mezi běžná infekční nemoci dětského věku. Od roku 1986 se proti nim povinně očkuje, a díky tomu se jejich výskyt výrazně snížil. Přesto se příušnice stále objevují, naštěstí jen v malých epidemiích. Jak příušnice poznat a jak je léčit?