Rakovina slinivky břišní – příznaky, diagnostika a léčba
Rakovina slinivky břišní je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním trávicího traktu, ale pokud jde o zákeřnost, patří k vůbec nejnebezpečnějším. Příznaky se objevují pozdě, často bohužel až v pokročilém stádiu. Jak se rakovina slinivky projevuje, kdo je více ohrožený, jak se diagnostikuje a léčí?

Obsah článku
Co je to slinivka a jaké jsou její funkce?
Slinivka břišní (pankreas) je šedorůžový orgán uložený pod žaludkem, hluboko v břišní dutině. Plní dvě životně důležité funkce: trávicí a hormonální. Většinu slinivky tvoří exokrinní žláza, která produkuje pankreatickou šťávu s enzymy pomáhajícími následně v tenkém střevě (konkrétně ve dvanáctníku) rozkládat potravu. Malou část slinivky (asi 1,5 %) tvoří Langerhansovy ostrůvky, které uvolňují do krevního oběhu důležité hormony: především inzulin, který snižuje krevní cukr, a glukagon, který jej naopak zvyšuje.
Co je to rakovina slinivky břišní?
Rakovina slinivky vzniká nekontrolovaným růstem a množením buněk slinivky. Podle toho, z jakých buněk nádor vychází, rozlišujeme několik typů:
Duktální adenokarcinom (PDAC, pancreatic ductal adenocarcinoma) je nejčastější formou (80 % případů), vzniká z buněk vystýlajících vývodné kanálky, kterými slinivka odvádí trávicí šťávy do střeva. Je velmi agresivní, pětileté přežití je pouze 5-10 %.
Tvoří asi 10 % případů. Vznikají z buněk Langerhansových ostrůvků. Vyvíjejí se pomaleji a mají lepší prognózu – u lokalizovaných nádorů je pětileté přežití nad 60 %, u pokročilých 20–40 %.
- Karcinom acinárních buněk. Vychází z buněk tvořících trávicí enzymy. Ve srovnání s adenokarcinomem roste pomaleji a má příznivější prognózu. Může se objevit i u mladších osob.
- Cystické nádory. Způsobují vznik dutin (cyst) vyplněných tekutinou. Většina cystických nádorů není zhoubná a mají zpravidla dobrou prognózu.
Příznaky rakoviny slinivky břišní
Rakovina slinivky bývá zákeřná, protože v počátečních stádiích často nezpůsobuje nápadné obtíže. Nádory v těle nebo ocasu slinivky mohou dlouho růst bez povšimnutí, nádor v hlavě slinivky se může projevit dříve, zejména žloutenkou, kdy nádor tlačí na žlučovody a brání odtoku žluči. Potíže jsou často nespecifické a mohou připomínat jiné nemoci, jako zánět slinivky, žlučové kameny nebo žaludeční vřed. Mezi příznaky patří:
- bolest v horní části břicha šířící se do zad, často zhoršená po jídle nebo vleže
- nechutenství, nadýmání, nevolnost, zvracení, pálení žáhy
- nevysvětlitelné hubnutí
- žloutenka (zežloutnutí kůže a očního bělma)
- světlá, mazlavá stolice, tmavá moč
- svědění kůže
- únava a slabost
Rizikové faktory rakoviny slinivky břišní
Vznik rakoviny slinivky ovlivňují životní styl, zdravotní stav i genetika. Mezi rizikové faktory patří:
Podílí se na rozvoji 20–35 % případů.
Nadměrná konzumace (tři a více nápojů denně) zvyšuje riziko a podporuje chronický zánět slinivky. Ten sám o sobě představuje významný rizikový faktor. Chronický zánět slinivky jsme jako téma podrobněji zpracovali v samostaném článku.
Především nadmíra břišního tuku zvyšuje riziko, zvláště při mnohaleté přítomnosti.
Vysoký příjem červeného a zpracovaného masa, smažených jídel, cukru a cholesterolu může riziko zvyšovat.
Nejohroženější jsou lidé 65–74 let, mírně více muži.
Zejména diabetes 2. typu je spojován se zvýšeným rizikem.
Až 10 % pacientů má rodinný výskyt, často v souvislosti s mutacemi genu BRCA2, Lynchovým syndromem nebo FAMMM (familiární atypický mnohočetný syndrom mateřských znamének)

Diagnostika
Slinivka je uložena hluboko v břišní dutině, proto je její vyšetření náročné. Nelze ji vyšetřit pohmatem a při rutinním ultrazvuku břicha může být nádor obtížně zjistitelný. Při podezření na nádor slinivky se proto používá kombinace diagnostických metod:
CT hrudníku a břicha, magnetická rezonance (MRI) a endosonografie (endoskopický ultrazvuk).
Sledování nádorových markerů (hlavně CA19-9, případně CEA) a funkce jater.
Odběr vzorku tkáně pro potvrzení diagnózy a určení typu nádoru.
U některých pacientů se vyskytují mutace genů BRCA1 a BRCA2, které zvyšují riziko rakoviny slinivky, stejně jako dalších nádorů (prsa, vaječníky, prostata).
Stadium rakoviny slinivky břišní
Určení stádia rakoviny slinivky (staging) pomáhá zjistit rozsah nemoci a zvolit vhodnou léčbu. Nejčastěji se používá TNM systém hodnotící velikost nádoru (T), postižení lymfatických uzlin (N) a přítomnost metastáz (M), případně číslování od 0 do 4. Nízká stadia znamenají nádor omezený na slinivku.
Ve slinivce jsou přítomny abnormální buňky, což označujeme jako prekancerózu.
Nádor je pouze v slinivce; 1A – menší než 2 cm, 1B – 2–4 cm.
Nádor zasahuje okolní tkáně nebo lymfatické uzliny; 2A – větší než 4 cm, ale stále lokalizovaný; 2B – postižení až 3 lymfatických uzlin, bez ohledu na velikost nádoru.
Šíření do hlavních cév a/nebo postižení 4 a více lymfatických uzlin.
Vzdálené metastázy (játra, plíce apod.).
Léčba a prognóza
Možnosti léčby rakoviny slinivky břišní závisí na stadiu onemocnění, lokalizaci nádoru, zdravotním stavu a věku pacienta. Chirurgie je v současnosti jedinou možností úplného vyléčení, přičemž se provádí pouze u nádorů lokalizovaných výhradně ve slinivce s reálnou šancí na úplné odstranění.
Dalšími metodami jsou chemoterapie (podávání léků cytostatik, které ničí nádorové buňky) a radioterapie (ozařování nádoru vysokoenergetickými paprsky), které se často kombinují s chirurgií – buď před operací ke zmenšení nádoru, nebo po ní ke zničení zbylých nádorových buněk a snížení rizika návratu nemoci. Pokud není nádor operovatelný, mohou být tyto metody použity samostatně.
Cílená léčba působí na konkrétní molekulární změny v nádorových buňkách a blokuje procesy podporující jejich růst. Je vhodná u pacientů s genetickými mutacemi, například v genu BRCA. Imunoterapie, aktivující imunitní systém k rozpoznání a zničení nádorových buněk, zatím nepřinesla výrazné zlepšení u rakoviny slinivky, ale v kombinaci s jinými způsoby terapie může rozšířit léčebné možnosti u určitých molekulárních podtypů nemoci.
Paliativní léčba zmírňuje příznaky, jako je bolest nebo trávicí obtíže, a zlepšuje kvalitu života pacientů v pokročilých stádiích.
Prevence
Přesnou příčinu vzniku rakoviny slinivky lékaři zatím neznají, a proto neexistuje zaručený způsob, jak tomuto onemocnění stoprocentně předejít. Můžete však podniknout kroky, které riziko výrazně sníží. Zaměřte se především na úpravu životního stylu:
- nekuřte
- omezte konzumaci alkoholu
- udržujte si zdravou tělesnou hmotnost
- dbejte na pestrý jídelníček s dostatkem zeleniny, ovoce a vlákniny
- vyhýbejte se dlouhodobému kontaktu s chemikáliemi (azbest, pesticidy, rozpouštědla aj.)
Často kladené otázky
Délka přežití závisí na stadiu nemoci, zdravotním stavu pacienta a dostupných možnostech léčby. Šanci na delší přežití zvyšuje časné odhalení nádoru, kdy je možné jej chirurgicky odstranit. I přes moderní pokroky v léčbě je pětiletá míra přežití u nejčastějšího typu rakoviny slinivky pouze 5–10 %. Z každých 100 diagnostikovaných tak přežije pět let jen 5 až 10 pacientů.
Rakovina slinivky často začíná nenápadně a dlouho bez výrazných příznaků. Většina pacientů je diagnostikována až v pokročilém stádiu, kdy nádor prorůstá do okolních tkání a metastazuje do vzdálených orgánů. S postupem onemocnění se výrazně zhoršuje celkový zdravotní stav, objevují se bolesti, výrazné hubnutí, únava a zažívací obtíže.
Terminální stádium nastává, když se nádor rozšíří do vzdálených orgánů – nejčastěji jater, plic nebo pobřišnice. V této fázi se objevují silné bolesti břicha a zad, žloutenka, nevolnost, zvracení, únava, hromadění tekutiny v břiše (ascites), nechutenství, trávicí potíže, dýchací obtíže nebo zmatenost. Onemocnění už nelze vyléčit, léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a udržení co nejlepší kvality života pomocí paliativní péče.
Zdroje:
- https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/pancreatic-cancer/symptoms-causes/syc-20355421
- https://my.clevelandclinic.org/health/diseases/15806-pancreatic-cancer
