Štítná žláza, její funkce a onemocnění

22. 11. 2021
  • Hormonální systém

Pozorujete změny na váze, aniž byste výrazně změnili jídelníček? Začaly vám řídnout vlasy? Cítíte neklid a nervozitu nebo máte pocit, že vám dochází energie? Na vině může být porucha funkce štítné žlázy. Jaká jsou nejběžnější onemocnění štítné žlázy, jaké mají příznaky a jaké možnosti léčby jsou k dispozici?


Štítná žláza – malý orgán s velkou funkcí

Štítná žláza (glandula thyroidea) patří mezi žlázy s vnitřní sekrecí, tzn. že hormony, které produkuje, jsou uvolňovány přímo do krevního řečiště a dopravovány do všech tkání těla (na rozdíl od žláz s vnější sekrecí, např. potních nebo mazových).

Štítná žláza je důležitá pro celou řadu tělesných procesů – pro využívání energie, metabolismus živin, pro vnímání tepla, dělení a růst buněk, pro správnou funkci mozku, srdce, svalů a dalších orgánů. Velmi důležitá je spolupráce štítné žlázy s imunitním systémem. Štítná žláza hraje zásadní roli také v těhotenství. Její nesprávné fungování může znamenat zvýšené riziko potratu, těhotenské cukrovky, předčasného porodu či neurologického postižení mozku dítěte.

Štítnou žlázu najdeme na přední straně krku, těsně pod ohryzkem, po stranách chrupavky štítné. Je tvořena dvěma laloky, které tvarem připomínají motýlí křídla. Laloky jsou spojeny můstkem, který vede přes horní konec průdušnice. Štítná žláza váží 30 až 40 gramů.  


Hormony štítné žlázy

Štítná žláza produkuje velmi důležité hormony. Jedná se především o tyroxin (označovaný T4 – protože obsahuje 4 atomy jódu) a trijodtyronin (označovaný T3 – protože obsahuje 3 atomy jódu). Tyto dva hormony se vytvářejí ve folikulech štítné žlázy. Třetím hormonem produkovaným štítnou žlázou je kalcitonin, který je tvořen v buňkách mezi folikuly, tzv. parafolikulárních buňkách.

Funkce hormonů štítné žlázy

Tyroxin (T4) a trijodtyronin (T3) ovlivňují látkovou přeměnu: zvyšují metabolickou aktivitu buněk (dochází k vyšší spotřebě kyslíku, a tím i větší tvorbě tepla), ovlivňují metabolismus sacharidů (zvyšují vychytávání glukózy buňkami) a lipidů (tuků). Rovněž zvyšují činnost centrální nervové soustavy. Přispívají také ke zvýšení srdeční frekvence a zesilují stahování  srdečního svalu. Působí již od nitroděložního vývoje na rozvoj celého organismu – proto je správná činnost štítné žlázy důležitá zejména u těhotných žen. Třetí zmíněný hormon, kalcitonin, zajišťuje vychytávání vápníku z krve a jeho ukládání do kostí. Pokud je tvořených hormonů mále anebo naopak příliš mnoho, mohou se začít projevovat rozličné problémy.

V případě, že dojde k poklesu hormonů štítné žlázy, hypothalamus uvolní hormon TRH, který zase vyvolá uvolňování hormonu TSH z hypofýzy. Hormon TSH („štítnou žlázu stimulující hormon“) již řídí přímo činnost štítné žlázy. Při uvolnění TSH hormonu do krve dostává štítná žláza signál, že má vytvořit hormony. Jakmile je hormonů dostatek, hypofýza ukončí tvorbu TSH hormonu a tvorba hormonů štítné žlázy ustane.

Štítná žláza a jód

Důležitou roli pro činnost štítné žlázy hraje jód – je totiž přímo součástí jejich struktury. Jako ideální příjem se uvádí denně 150 až 200 mikrogramů. Těhotné ženy a kojící matky by měly denně přijímat 250 mg jódu.


Onemocnění štítné žlázy – zvýšená a snížená funkce

O onemocnění štítné žlázy obecně hovoříme v případě nízké či zvýšené produkci uvedených hormonů. Pokud je jejich množství nadbytečné, mluvíme o tzv. hypertyreóze. Organismus v takovém případě využívá energii příliš rychle, výsledkem je únava, úbytek na váze nebo zrychlený tep. Na druhou stranu snížená funkce štítné žlázy, tzv. hypotyreóza (nebo hypofunkce štítné žlázy), se projevuje zpomalením metabolismu, přibýváním na váze nebo nesnášenlivostí chladnějších teplot. K dalším onemocněním štítné žlázy patří karcinom štítné žlázy.

Onemocnění štítné žlázy je poměrně běžný problém – postihuje lidi všech věkových skupin. U žen je však pravděpodobnost onemocnění štítné žlázy asi 8x vyšší než u mužů. Za rizikové faktory poruch funkce štítné jsou považovány:

  • Výskyt onemocnění štítné žlázy v rodině
  • Některá onemocnění (zejména diabetes – více typ 1, dále lupus nebo revmatoidní artritida)
  • Již prodělané onemocnění štítné žlázy
  • Nedostatek nebo nadbytek jódu ve stravě
  • Striktní neslaná dieta (např. při vysokém krevním tlaku)

Hypotyreóza - snížená činnost štítné žlázy

Ke snížení činnosti štítné žlázy může dojít z mnoha důvodů. Zde jsou ty nejčastější:

  • Zánět štítné žlázy (tyreotitida) – velmi častou příčinou je chronický zánět štítné žlázy, který ji postupně poškozuje a ničí. Projevuje se zvětšením štítné žlázy.
  • Hashimotova tyreotitida – jedná se o chronický zánět autoimunitního původu – imunitní buňky napadají buňky štítné žlázy. Jedná se o nebolestivý stav, nemoc se často vyskytuje dědičně. I zde dochází ke zvětšení štítné žlázy (struma).
  • Poporodní zánět štítné žlázy – jedná se o přechodný stav a týká se asi 5 až 9 % rodiček.
  • Nedostatek jódu – projevuje se také vznikem strumy. V České republice je díky jodizované soli vzácný.
  • Nefunkční štítná žláza – vrozená vada (již v porodnici se však provádí screeningové vyšetření, které umožní vadu léčit – odebírá se kapka krve z patičky miminka).

Příznaky snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy)

Hypotyreóza se projevuje např. těmito symptomy:

  • Únava, nedostatek energie, zimomřivost
  • Přibývání na váze
  • Zvětšení štítné žlázy (struma)
  • Změny v obličeji pacienta (unavená, nevýrazná oteklá tvář)
  • Pomalejší, rozvážná mluva, zapomínání, chraplavý hlas
  • Nižší krevní tlak, zpomalená srdeční činnost
  • Zácpa, plynatost
  • Suchá kůže, vypadávání vlasů
  • U mužů impotence a u žen poruchy menstruačního cyklu (zkrácení menstruačního cyklu a velmi silná menstruace)
  • U malých dětí se může projevit mentální retardací

Hypertyreóza - zvýšená činnost štítné žlázy

I zvýšená funkce štítné žlázy může mít více příčin. Jedná se např. o:

  • Graves-Basedowova choroba – nejčastější příčina zvýšení funkce štítné žlázy. Imunitní systém vytváří protilátky, které se váží na buňky štítné žlázy a stimulují nadbytečnou tvorbu jejích hormonů. Kromě dalších příznaků je typické vyboulení očí. 
  • Zánět štítné žlázy – dochází k náhlému uvolnění hormonů, které byly ve štítné žláze „skladovány“ – může být bolestivý i Toxická mnohouzlová struma – ve štítné žláze vznikají uzly, které tvoří nadbytečné množství hormonů. 
  • Nadbytek jódu – zpravidla jako vedlejší účinek některých léčiv obsahujících jód (k léčbě arytmie), nadbytek jódu z potravy je spíše nepravděpodobný.

Příznaky zvýšené funkce štítné žlázy (hypertyreózy)

Hypertyreóza se projevuje např. těmito symptomy:

  • Úzkost, podrážděnost, nervozita, únava
  • Zvýšená chuť k jídlu (ale přitom hubnutí), pocit žízně
  • Zvětšení štítné žlázy (struma)
  • Rychlá mluva, třes rukou
  • Nadměrné pocení
  • Zácpa, plynatost
  • Suchá kůže, vypadávání vlasů
  • Poruchy menstruačního cyklu (nepravidelnost, vynechávání)
  • Zrychlená srdeční činnost nebo dušnost
  • Problémy s viděním, podrážení očí

Struma neboli „vole“ jako projev onemocnění štítné žlázy

Typickým a nejnápadnějším projevem onemocněním štítné žlázy je tzv. struma (lidově označeno starším názvem vole). Jedná se o výrazné a viditelné zvětšení štítné žlázy. Struma může být projevem hypotyreózy i hypertyreózy i – při hypotyreóze je zvětšená žláza měkká a studená, při hypertyreóze je struma menší než při hypotyreóze, je tvrdá a na dotek teplá.

Struma se projevuje nejprve přechodnými pocity tlaku v krku, zejména vleže nebo při pohybech krku. Postupně se zvětšuje a dochází k tlaku na průdušnici a jejímu vychýlení. To má za následek nedostatek vzduchu při dýchání. Stejně tak struma může utlačovat jícen a při jídle dochází k problémům s polykáním. Další oblast, kde dojde k problémům, je utlačování žilních struktur. Tím se zhoršuje odtok krve z hlavy a horních končetin, což má za následek další zdravotní problémy. V minulosti byla struma často důsledkem nedostatku jódu ve stravě. Z tohoto důvodu bylo v České republice bylo v roce 1950 zavedeno obohacování kuchyňské soli jódem.


Vyšetření štítné žlázy

Vzhledem k tomu, že příznaky poruch štítné žlázy jsou četné a mohou souviset i s celou řadou jiných onemocnění, jsou nejspolehlivějším diagnostickým nástrojem laboratorní testy

Při laboratorním vyšetření se nejprve stanovuje hladina TSH hormonu, vytvořeného hypofýzou. Zvýšená hladina hormonu TSH signalizuje sníženou funkci štítné žlázy. Pokud je jeho hladina mimo obvyklé hodnoty, vyšetřuje se volný sérový tyroxin (fT4) a v některých případech volný sérový trijodtyronin (fT3). 

Ke klinickým vyšetřením patří pohmatové vyšetření pro odhalení zvětšené štítné žlázy či tvorby boulí nebo uzlíků. Dále se mohou testovat hladiny protilátek proti štítné žláze. Tyto testy pomáhají odlišit různé druhy zánětu štítné žlázy a diagnostikovat, zda je onemocnění autoimunitního původu.

K zobrazovacímu vyšetření se používá nejčastěji ultrazvuk. Další, již invazivní metodou, k diagnostice onemocnění štítné žlázy, je biopsie, kdy se se tenkou jehlou odebere vzorek tkáně k mikroskopickému vyšetření.


Léčba poruch funkce štítné žlázy

Hypotyreóza se léčí se podáváním hormonů štítné žlázy. Pokud příčina hypotyreózy spočívá v poškození hypofýzy (tzv. hypotyreóza centrální) zánětem, nádorem nebo úrazem, je potřeba zvolit léčbu podle vyvolávající příčiny. Naopak hypertyreóza se řeší podáváním léků snižujících činnost štítné žlázy (tzv. tyreostatika), chirurgicky nebo podáváním radiojódu. Pokud dojde k odstranění štítné žlázy, pacient musí doživotně užívat hormony štítné žlázy.

Volně prodejné produkty

Bez lékařské předpisu nejsou dostupné žádné léky proti onemocnění štítné žlázy. Preventivně nebo u lehké hypofunkce (ovšem vždy po dohodě s lékařem) lze užívat doplňky stravy s jódem, nejlépe organický (mořské řasy, chaluhy, kelp - chaluha bublinatá).  Pro normální činnost štítné žlázy je důležitý selen.

 Z volně dostupných výrobků lze zmínit dostupnost rychlotestu VITAMIN STATION Štítná žláza, s jehož pomocí si můžete orientačně změřit sami hladinu TSH a výsledek poté použít pro další komunikaci s lékařem.

 


Potraviny prospěšné pro štítnou žlázu

  • Potraviny jako přírodní zdroj jódu –  mořské řasy (kelp, nori, wakame), mořské plody (mlži, hlavonožci, korýši), mořské ryby
  • Mléko a mléčné výrobky, vejce (pokud mají hospodářská zvířata dostatek jódu)
  • Jodizovaná sůl
  • Potraviny obsahující selen – ořechy (paraořechy, makadamové ořechy, lískové ořechy
  • Nebrukvovitá zelenina – dýně, rajče, paprika, zelené fazolky, hrášek, okurky, chřest, lilek, mrkev a celer
  • Negoitrogenické ovoce – mango, citrusové plody, borůvky, tmavé hrozny, granátová jablka, guava, třešně, meruňky, jablka, ananas a kiwi

Vyhýbat se naopak doporučujepotravinám s vysokým obsahem goitrogenů, které mají na funkci štítné žlázy negativní vliv. Kromě již zmiňované brukvovité zeleniny, jako je kedlubna, květák, ředkvičky, tuřín či brokolice, je to například proso (jáhly, čirok), sója, zelí a hořčice.

Chcete-li si některé z těchto potravin čas od času dopřát, je lepší je konzumovat v tepelně upraveném stavu, např. jejich uvařením snížíte obsah goitrogenů až o třetinu.


Články k tématu Štítná žláza, její funkce a onemocnění

  • Endometrióza postihuje 5–15 % žen v plodném věku. Patří tak mezi poměrně častá, přesto málo známá chronická a bolestivá ženská onemocnění. Je způsobena přítomností endometria (tj. děložní sliznice neboli výstelky dělohy) mimo dělohu. Nejčastěji zasahuje další orgány v malé pánvi - pobřišnici, vaječníky, močový měchýř či střevo. Prakticky ale může zasáhnout jakoukoli tkáň v těle, kromě srdce...