Toxoplazmóza může být nebezpečná zejména v těhotenství

4. 2. 2022 · 6 minut čtení

Toxoplazmóza je onemocnění, které ve své klidové formě postihuje asi třetinu světové populace. Přestože u většiny nemocných proběhne prvotní infekce nepozorovaně a bez příznaků, u některých může mít velmi závažné následky. To se týká zejména těhotných žen, u nichž hrozí poškození plodu, a také osob se oslabenou imunitou. Více informací o tomto onemocnění, kterému se často přezdívá „kočičí nemoc", jsme pro vás připravili v našem článku.


Co je to toxoplazmóza a co ji způsobuje?

Toxoplazmóza je jedním z nejrozšířenějších infekčních onemocnění na světě. Zajímavé je, že jako lidské onemocnění popsal toxoplazmózu poprvé český oční lékař J. Janků v roce 1923. Jejím původcem prvok jménem Toxoplasma Gondii, který dokáže nakazit prakticky všechna teplokrevná zvířata.

Nejčastějším konečným hostitelem tohoto prvoka jsou kočky (odtud název „kočičí nemoc"), které se obvykle nakazí od své přirozené kořisti, tedy hlodavců. Oocysty toxoplazmózy z trusu koček infikují půdu, vodu a rostliny – při jejich pozření dochází k přenosu nákazy na další zvířata (nebo lidi) a stávají se mezihostiteli. Abychom pochopili, jak probíhá přenos těchto parazitů, je třeba si říci, že v jeho životním cyklu se střídají tři stádia. První fázi představují tachyzoiti, kteří se v organismu rychle množí při akutní infekci, druhým stadiem pak bradyzoiti, kteří jsou při dlouhodobě přítomni ve tkáňových cystách u všech, kteří onemocnění prodělali a nakonec sporozoiti, kteří jsou ve formě oocyst vylučováni v trusu konečného hostitele.

Přenos toxoplazmózy z člověka na člověka je možný pouze v těhotenství, kdy matka může přes placentu nakazit plod. Přenos při transfuzi nebo při transplantaci je velmi nepravděpodobný, i když i takové případy byly popsány.


Jak se lze nakazit toxoplazmózou?

K infekci člověka dochází nejčastěji dvěma způsoby – jednak přímo oocystami od nakažených koček (při čištění kočičích záchodů, při práci na zahrádce, na pískovišti apod.), a jednak konzumací nedostatečně tepelně upraveného masa, v němž je parazit přítomen. Nejrizikovější je maso králičí a skopové.

Projevy toxoplazmózy

Toxoplazmová infekce může postihnout kterýkoliv orgán, ovšem u osob s normálně fungujícím imunitním systémem probíhá infekce buď zcela bez příznaků, nebo jen s mírnými projevy. Inkubační doba toxoplazmózy je 1-3 týdny, příznaky podobné chřipkovému onemocnění se objeví asi jen u necelých 5 % nakažených. Jsou to:

  • zvýšená teplota
  • malátnost
  • bolesti hlavy, svalů
  • nebolestivý otok uzlin, především na krku

Po akutní fázi onemocnění přechází toxoplazmóza do klidové fáze a člověk vůči ní získává doživotní imunitu. Komplikovaný průběh toxoplazmózy u jinak zdravých lidí je velmi vzácný. U lidí se sníženou imunitou může toxoplazmóza vyvolat zánět srdečního svalu, zápal plic, zánět jater nebo poškodit nervový systém (osoby užívající imunosupresiva např. po transplantacích,  při chemoterapeutické léčbě, HIV pozitivní osoby v pokročilých stádiích nemoci). Také u nich může dojít k reaktivaci klidové formy onemocnění.

Toxoplazmóza v těhotenství

Toxoplazmóza v těhotenství není nebezpečná pro nastávající maminku, ale pro její dítě – čím dříve v těhotenství k nákaze dojde (pravděpodobnost přenosu na dítě je asi 50 %), tím závažnější bývá poškození plodu s rizikem potratu.

Pokud se miminko nakazí od matky v průběhu těhotenství, hovoříme o tzv. vrozené toxoplazmóze. Při narození obvykle dítě obvykle nemá žádné příznaky, vývojové vady se projevují se zpožděním několika let a zahrnují poškození zraku, šilhání, hluchotu, psychomotorické vady nebo epilepsii. Toxoplazmóza v těhotenství je velmi záludná – i v tomto případě totiž může probíhat zcela bezpříznakově. Většina nastávajících maminek (až 80 % ) nemoc neprodělalo a protilátky nemá, takže jsou v průběhu těhotenství nebezpečnou prvotní nákazou ohroženy. Test na toxoplazmózu není povinnou součástí těhotenského screeningu, pečliví gynekologové jej však na začátku těhotenství nechávají udělat. V případě podezření na akutní infekci je nasazena léčba, která pomůže snížit pravděpodobnost přenosu infekce na dítě, po 16. týdnu těhotenství se provádí vyšetření plodové vody.

Oční toxoplazmóza

Oční toxoplazmóza představuje závažnou formu toxoplazmózy, která může poškodit zrak. Častěji se objevuje při vrozené toxoplazmóze a dochází při ní k zánětlivému postižení sítnice.


Léčba toxoplazmózy

Onemocnění toxoplazmózou ve většině případů nevyžaduje podávání léků, během několika týdnů choroba přechází do klidového stádia a pacient získává imunitu. Léčba pomocí léků je indikována v následujících případech:

  • u těhotných žen
  • u oční formy toxoplazmózy
  • při poškození vnitřních orgánů
  • u pacientů s oslabenou imunitou
  • u dětí do 5 let věku

Léků k léčbě toxoplazmózy mají lékaři na výběr celou řadu, konkrétně lékař volí podle typu a závažnosti onemocnění, u těhotných podle fáze těhotenství – za nejefektivnější medikamentózní léčbu toxoplazmózy je považována kombinace dvou účinných látek, a to pyrimethamin + sulfadiazin. Pyrimethamin je lék proti malárii a proti prvokům, sulfadiazin je antibakteriální chemoterapeutikum. K eliminaci nežádoucích účinků pyrimethaminu se léčba doplňuje ještě o derivát kyseliny listové – kyselinu folinovou (leukovorin). Během léčby pomocí těchto léků je třeba pravidelně kontrolovat krevní obraz. U těhotných do 15. týdne těhotenství, u nichž je výše uvedená trojkombinace kontraindikována, se obvykle toxoplazmóza léčí antibiotikem s názvem spiramycin. Cílem léčby v těhotenství je snížit riziko přenosu infekce na plod.


Jak probíhá test na toxoplazmózu?

Test na toxoplazmózu se provádí z krve stejně jako každé jiné vyšetření. Jedná se o sérologické vyšetření, při němž se zjišťuje přítomnost protilátek proti toxoplazmóze. Vyšetřují se jednak celkové protilátky (bez rozlišení třídy), ale také specifické protilátky, které pomohou lépe stanovit, zda je onemocnění ve fázi latentní či akutní a zda nasazovat léčbu či nikoliv. U těhotných, kterým vyjde negativní test na protilátky, je třeba pečlivě dbát na prevenci. Těhotné ženy s negativním výsledkem na začátku těhotenství by měly být vyšetřeny v každém dalším trimestru.

Jak se chránit před toxoplazmózou

Vakcína proti toxoplazmóze bohužel není dostupná – ani pro lidi, ani pro zvířata. Nejúčinnější  prevencí před infekcí a možnou vrozenou nákazou je dostatečná informovanost o přenosu a rizicích tohoto onemocnění a dodržování hygienických opatřeních. Zde jsou ta nejdůležitější:

  • Nejezte syrové a nedostatečně tepelně upravené maso a vnitřnosti. Ani v kuchyni při vaření neochutnávejte syrové mleté maso, játrové knedlíčky apod. Pozor na grilování – mnohdy při něm není maso dostatečně tepelně upraveno.
  • Po manipulaci se syrovým masem si vždy umyjte ruce a použité nástroje, vhodné je též použití gumových rukavic.
  • Nepijte nepasterované mléko.
  • Zeleninu vždy důkladně umývejte od hlíny.
  • Při práci na zahrádce používejte rukavice.
  • Domácí kočky byste neměli krmit syrovým masem nebo vnitřnostmi.
  • Kočičí záchody by se měly čistit každý den a řádně dezinfikovat – péči o ně by měly těhotné přenechat jinému členu rodiny.
  • Vnější prostředí, zejména dětská pískoviště, hřiště či zahrady je třeba chránit před výkaly koček (sítě nebo poklopy).
  • Test na toxoplazmózu si můžete po poradě s lékařem nechat udělat již před otěhotněním.

Články k tématu Toxoplazmóza může být nebezpečná zejména v těhotenství

  • Příušnice dříve patřily mezi běžná infekční nemoci dětského věku. Od roku 1986 se proti nim povinně očkuje, a díky tomu se jejich výskyt výrazně snížil. Přesto se příušnice stále objevují, naštěstí jen v malých epidemiích. Jak příušnice poznat a jak je léčit?

  • Střevní chřipka – prevence a léčba

    Střevní chřipka – prevence a léčba

    · 3 minuty čtení
    • Zácpa, průjem, zažívání
    • Probiotika

    Střevní chřipka (gastroenteritida, v doslovném překladu zánět žaludku a střev, laicky také žaludeční nebo střevní viróza) patří mezi nejběžnější onemocnění dětského i dospělého věku. Obvykle se projevuje průjmem (více než 3 řídké stolice za den) a zvracením, které může provázet i zvýšená tělesná teplota až horečka.

  • Salmonelóza: projevy, příznaky a léčba

    Salmonelóza: projevy, příznaky a léčba

    · 8 minut čtení

    Salmonelóza je průjmové onemocnění vyvolané bakteriemi z rodu Salmonella. Jde vlastně o otravu jídlem, k nákaze dochází ve většině případů při konzumaci kontaminovaných potravin, nejčastěji masa nebo vajec. Koho salmonelóza nejvíce ohrožuje, jak dlouho trvá a jak se léčí, vám prozradíme v našem článku.