Tuberkulóza – jak se přenáší, příznaky, léčba a očkování
Tuberkulóza po staletí patří mezi závažné zdravotní hrozby. V dnešní době je problém v narůstajícím výskytu forem tuberkulózy rezistentních na používaná antibiotika, v celosvětovém měřítku pak v omezené dostupnosti kvalitní zdravotní péče. Jaké příznaky na tuberkulózu upozorní, jak velké riziko nákazy hrozí v České republice a jak se tuberkulóza zjišťuje a léčí?
Obsah článku
Obsah článku
Tuberkulóza zůstává i ve 21. století zákeřným onemocněním. Ve světě se infekcí nakazí 10 milionů osob ročně, z nichž 1,5 milionu nemoci podlehne. Jde tak o největší infekční hrozbu, co se týká počtu obětí. Nejhorší situace je v nejlidnatějších a ekonomicky nejslabších státech, v Česku je výskyt nemoci relativně vzácný. Starost zdravotníkům a výzkumníkům přidělává nárůst forem bakterií, která jsou odolná na používaná antibiotika. Tuberkulóza patří mezi nemoci, které dokážou dlouhou dobu dřímat v těle, než udeří plnou silou.
Co je tuberkulóza?
Tuberkulóza (TBC) je závažné infekční onemocnění způsobené bakteriemi rodu Mycobacterium, především M. tuberculosis, M. bovis, M. africanum a M. microti. Tyto bakteriální druhy nejčastěji napadají plíce (zhruba 85 % případů), hovoříme pak o plicní tuberkulóze. V plicní tkáni vyvolávají zánětlivou imunitní odpověď, jejímž výsledkem je vznik ložisek s bílými krvinkami (kaseózních granulomů), které si kladou za cíl chronickou infekci izolovat. Granulomy však následně ve svých středech odumírají a rozpadají se, čímž dochází k nenávratné ztrátě funkční tkáně.
Bakterie se z plic mohou šířit krevním oběhem prostřednictvím bílých krvinek (konkrétně makrofágů) a lymfou do dalších tkání a orgánů. V této souvislosti mluvíme o mimoplicní tuberkulóze. Napadeny mohou být lymfatické uzliny, kosti, klouby, urogenitální systém, mozek nebo kůže. Bakteriální druhy rodu Mycobacterium jsou proslulé svou odolností a rezistencí na celou řadu antibiotik.
Základní formy
Přenos tuberkulózy
Mykobakterie se přenáší od infikované osoby s aktivní formou tuberkulózy vzdušnou cestou kapénkami. K šíření bakterií tak může docházet např. při kašli, kýchání, mluvení či zpívání. Vzhledem k jejich odolnosti mohou bakterie zůstat ve vzduchu i několik hodin, nicméně náhodný krátkodobý kontakt s nakaženou osobou k infekci zpravidla nevede. K přenosu dochází při kontaktu delším než 8 hodin a v uzavřených prostorech s nedostatečnou cirkulací vzduchu (např. v dopravních prostředcích). Ohroženy jsou především osoby s oslabenou imunitou, ať už v důsledku jiného onemocnění nebo užívání některých léků.
Inkubační doba tuberkulózy
Inkubační doba tuberkulózy je variabilní. První příznaky se většinou objevují v rozmezí 3–12 týdnů po nakažení. Stejně tak může infekce zůstat v latentní formě bez viditelných příznaků. Onemocnění však může kdykoliv propuknout, typicky v důsledku oslabené imunity nebo vysokého stresu. Po více jak dvou letech trvání latentní tuberkulózy je pravděpodobnost přechodu do aktivní formy již nízká.
Příznaky tuberkulózy
Typickými projevy plicní tuberkulózy je bolest na hrudi a dlouhodobý kašel, který trvá déle jak tři týdny a může být doprovázený vykašláváním krve. Často se objevují též následující příznaky:
- únava, slabost
- úbytek tělesné hmotnosti
- zvýšená teplota, horečka
- noční pocení
Při rozšíření infekce krevní cestou do dalších orgánů se připojují další příznaky:
Diagnostika TBC
K potvrzení tuberkulózy lékař obvykle provádí sérii vyšetření, která zahrnují důkladnou anamnézu, kožní test, krevní test, mikroskopické vyřetření, skiagram, případně i rentgen hrudníku a další metody. O co se jedná a jak nejčastější testy probíhají?
- Kožní test (tzv. tuberkulinová zkouška, TST – tuberculin skin test) – do předloktí se injekčně aplikuje specifický protein (PPD). V případě infekce tuberkulózou může (nemusí) vzniknout nežádoucí kožní projev velký cca 1,5 cm.
- Mikroskopické vyšetření sputa (tedy hlenu vznikajícího při kašli), mozkomíšního moku, případně moči (podle podezření na konkrétní formu tuberkulózy).
- Stále častěji se ke stanovení diagnózy využívají moderní metody molekulární biologie, které zároveň slouží i zjištění rezistence na běžná antituberkulotika.
- Rentgen hrudníku – nález může být doprovázen rozpadem plicní tkáně, tzv. kavernami.
Léčba tuberkulózy – antituberkulotika
V léčbě tuberkulózy se již desítky let používají léčiva souhrnně označovaná jako antituberkulotika. Jedná se o antibiotická léčiva, která se používají výhradně na léčbu TBC, aby se minimalizovalo riziko vzniku rezistence. Počáteční fáze léčby probíhá v našich podmínkách v nemocnici na infekčních odděleních a trvá minimálně 2 měsíce. Podává se čtyřkombinace případně pětikombinace léků (izoniazid, rifampicin, ethambutol, pyrazinamid, streptomycin, případně se volí jiná vhodná kombinace dle citlivosti bakteriálního kmene).
Další léčba (pokračovací fáze) trvá obvykle 4–6 měsíců, kdy se podávají 2–3 antituberkulotika v ambulantních podmínkách.
Léčiva se musí užívat důsledně, jinak hrozí, že se onemocnění bude nejen vracet, ale bakterie se stane vůči léčbě odolná (tzv. bakteriální rezistence).
Všechny nově zjištěné aktivní formy tuberkulózy podléhají povinnému hlášení. Pacienti jsou pravidelně vyšetřováni (sputum, krevní testy, rentgen plic) ještě minimálně dva roky po ukončení léčby, u komplikovaných forem onemocnění pět let.
Jak dále podpořit imunitu?
Lze doporučit vitamin C, selen a zinek, které přispívají ke správné funkci imunitního systému a zároveň vykazují antioxidační aktivitu.
Kdy je vyšší riziko rozvoje tuberkulózy?
- Oslabená imunita – autoimunitní nemoci, užívání imunosupresiv
- Diabetes, nádorové nemoci, těžké onemocnění ledvin
- Kouření
- Alkoholismus, závislost na omamných nebo psychotropních látkách
- Zvýšený kontakt s nakaženými lidmi
Tuberkulóza u dětí
Tuberkulóza se nevyhýbá ani dětem, v celosvětovém měřítku představují až 11 % pacientů. Nejvíce ohroženy jsou děti do 5 let, u nichž je vysoké riziko vzniku tuberkulózní meningitidy (zasažení mozku). V České republice se plošně proti tuberkulóze neočkuje od roku 2010. Pokud je u dítěte vyhodnoceno vyšší riziko nákazy (dotazníkový screening) nebo pokud mají rodiče dítěte zájem, je dostupné individuální očkování. Vakcinace malých dětí je účinnější než očkování starších dětí nebo dospělých.
I přes pokroky v lékařské vědě se zdaleka nepodařilo tuberkulózu usměrnit, natož vymýtit, a tak i další generace napříč kontinenty se budou s touto závažnou infekční nemocí potýkat. V naší zemi naštěstí nepředstavuje rozšíření tuberkulózy výraznější problém, přesto ji není dobré brát na lehkou váhu. Klíčovými opatřeními zůstává očkování rizikových jedinců, včasná léčba všech respiračních potíží, dodržování hygienických opatření a zdravý životní styl.
Jaký je výskyt tuberkulózy v ČR?
V České republice je počet osob s tuberkulózou v mezinárodním srovnání nízký, ročně je diagnostikováno kolem čtyř set nových případů. V Česku i dalších evropských zemích nicméně hrozí nárůst tuberkulózy vlivem migračních vln.
Vyšší riziko nakažení je v méně rozvinutých regionech, cestovatelé si nákazu mohou dovést jako nechtěný suvenýr z oblastí subsaharské Afriky, Jižní Ameriky, jihovýchodní Asie a Oceánie. Přehled států s vyšším výskytem tuberkulózy je dostupný na stránkách Ministerstva zdravotnictví ČR.
Očkování proti tuberkulóze – kalmetizace
Pro očkování proti tuberkulóze se používá termín kalmetizace. Název je odvozen od jména francouzského mikrobiologa Alberta Calmetta, který se svým kolegou Camillem Guérinem vakcínu vyvinul. Očkování snižuje riziko vzniku nejzávaznějších forem tuberkulózy.
Nejčastější dotazy
I přes pokroky v lékařské vědě se zdaleka nepodařilo tuberkulózu usměrnit, natož vymýtit, a tak se i další generace budou s touto závažnou infekční nemocí potýkat. V naší zemi naštěstí nepředstavuje rozšíření tuberkulózy výraznější problém, přesto ji není dobré brát na lehkou váhu. Klíčovými opatřeními zůstává očkování rizikových jedinců, včasná a důsledná léčba všech respiračních potíží, dodržování hygienických opatření a zdravý životní styl.
