Endorfiny – jak ovlivňují zdraví a co dělat, aby nám nechyběly?
Sport, masáž či snědení čokolády jsou tři příklady značně rozdílných aktivit, které dohromady spojuje uvolňování látek označovaných jako „hormony štěstí“. Patří mezi ně dopamin, serotonin, oxytocin a také endorfiny, kterým je věnován tento článek. K čemu endorfiny slouží, co způsobuje jejich nedostatek a jak podpořit optimální hladinu endorfinů v těle?
Obsah článku
Co jsou to endorfiny?
Endorfiny jsou tělu vlastní látky, které tlumí vnímání bolesti a navozují pocity uspokojení a potěšení. Tělo je tvoří zejména při aktivním pohybu, sexu, smíchu, poslouchání hudby, sledování filmu či konzumaci některých potravin. Přičítá se jim řada pozitivních účinků na organismus včetně útlumu bolesti a snížení rizika rozvoje deprese, dokážou zlepšit náladu i pozvednout sebevědomí.
Pojem endorfiny vznikl spojením slov endogenní („tělu vlastní“, „vznikající uvnitř těla“) a morfin (známá přírodní látka, která potlačuje bolest). Mezi endorfiny, označované také pojmem endogenní opioidy, se řadí více než 20 peptidů (řetězců aminokyselin), které svou vazbou na opioidní receptory po těle ovlivňují šíření signálů mezi nervovými buňkami. Podle délky peptidového řetězce se rozlišují tři základní typy endorfinů: alfa, beta a gama. K nejprostudovanějším patří beta-endorfiny, a právě efekt této podskupiny se nejčastěji využívá ke zobecnění funkce endorfinů v těle.
Funkce endorfinu v našem těle
Endorfiny hrají zásadní roli ve vnímání bolesti a stresu. Mozek tyto látky uvolňuje jako odpověď na bolestivý nebo stresový podnět, čímž poskytuje organismu čas na záchrannou reakci. Endorfiny vazbou na příslušné receptory blokují vnímání bolesti a umožňují tělu fungovat i v náročných a stresujících podmínkách. Jinými slovy endorfiny dávají zraněnému nebo jinak stresovanému tělu šanci přežít. Jejich účinek na bolest je silný, ale zároveň dočasný. Podobný účinek jako endorfiny navozují tzv. opioidní analgetika, která se využívají v terapii silných bolestí např. při nádorových nemocích. Patří sem morfin, fentanyl, buprenorfin nebo tapentadol.
K dalším důležitým funkcím endorfinů patří podpora uvolňování dopaminu. Dopamin je také neurotransmiter a hormon; podílí se na vnímání příjemných pocitů a odměny. Právě tato vzájemná spolupráce přisuzuje endorfinům pozitivní vliv nejen na zlepšení nálady a kognitivních funkcí, ale také na podporu sebevědomí a tlumení projevů stresu, úzkosti a deprese. Přesný mechanismus účinku je však složitější – vedle dopaminu endorfiny ovlivňují i hladiny serotoninu, tlumivě působící kyseliny gama-aminomáselné a stresového hormonu kortisolu. Endorfiny vykazují v těle i další funkce. Snižují chuť k jídlu a zvyšují tvorbu protizánětlivých cytokinů, a mají tak obecně tlumivý efekt na imunitní systém.
Jaké jsou příznaky nízkých hladin endorfinů?
Současné výzkumy se snaží rozklíčovat, jaké je spojení mezi hladinami endorfinů a některých nemocí. Zdá se, že nízké hladiny endorfinů zvyšují riziko:
- chronické bolesti
- deprese a úzkosti
- impulzivního jednání
- nespavosti
- závislosti
Jaký je rozdíl mezi endorfiny, dopaminem a serotoninem?
Vztahy mezi endorfiny, dopaminem a serotoninem jsou velmi úzké. Přirozenou příčinou uvolnění endorfinů je reakce na stresovou situaci. Jakmile se endorfiny navážou na opioidní receptory v příslušných oblastech mozku, dojde k uvolnění dopaminu. Tento neurotransmiter zlepšuje náladu, podporuje motivaci a pozitivně ovlivňuje mozková centra spojená s pocity odměny. Právě toto nás motivuje dělat některou činnost znovu a znovu. Zatímco efekt endorfinů je krátkodobý, dopamin působí delší dobu. Posledně zmiňovaný serotonin je až z 90 % tvořen v zažívacím traktu, jehož činnost následně reguluje. V nervovém systému serotonin zodpovídá především za stabilizaci nálady, pocity štěstí a pohody. Také pomáhá snižovat obavy, je zapojen do procesů učení a paměti a ovlivňuje také kvalitu spánku. Mimo to se podílí na regulaci krevního tlaku a přestavby kostí. Více se o serotoninu můžete dočíst v samostatném článku.
Endorfiny po cvičení
Cvičení (a obecně sport) je asi nejčastěji doporučovanou aktivitou, která dokáže zvýšit hladiny endorfinů v organismu. Udává se, že alespoň 20–30 minut středně intenzivní pohybové aktivity za den (svižná chůze, jízda na kole, plavání aj.) významně snižuje riziko depresivních příznaků. V anglosaské literatuře se lze setkat dokonce s pojmem „runner’s high“, což označuje euforický stav, kterého lze dosáhnout při běhání (a přirozeně i při dalších vhodných fyzických aktivitách). Toto příjemné rozpoložení bývá často přisuzováno působení endorfinů. Studie však připouštějí i možnost, že za efektem stojí odlišné tělu vlastní látky – endokanabinoidy.
Články k tématu Endorfiny – jak ovlivňují zdraví a co dělat, aby nám nechyběly?
Štítná žláza, její funkce a onemocnění
Bolest prsou – příznaky a příčiny
Endometrióza - příznaky, vyšetření a léčba
