Antibiotika – kdy je opravdu potřebujete a jak je správně užívat

Co jsou antibiotika?

Antibiotika jsou léčivé látky, které dokážou ničit bakterie nebo brzdit jejich množení. Tím pomáhají tělu zvládnout bakteriální infekci. Hlavním cílem těchto látek jsou bakterie, některá antibiotika navíc dokážou působit také proti některým mykotickým (plísňovým) nebo parazitárním patogenům. Nepůsobí však na viry, a proto jsou při nachlazení nebo chřipce neúčinná.

Antibiotika mohou být:

• přírodního původu (např. penicilin z plísní rodu Penicillium)
• polosyntetická (chemicky upravené přírodní látky)
• syntetická (chemicky připravené látky, např. sulfonamidy) – někdy se označují jako antibakteriální chemoterapeutika

Jak antibiotika fungují v těle

Některá antibiotika narušují tvorbu buněčné stěny bakterií. Ta má pro bakterie hlavní ochranou funkci a umožňuje jim vlastní existenci. Jiná antibiotika narušují tvorbu látek, které jsou pro život bakterie nezbytné. Další látky brání bakteriím v množení, tím že naruší jejich DNA.

Účinnost antibiotika závisí na několika faktorech:

• citlivosti bakterie na dané antibiotikum
• správné dávce antibiotika
• dostatečné délce léčby
• celkovém zdravotním stavu pacienta

Úkolem antibiotika je snížit množství bakterií natolik, aby si s infekcí mohl poradit imunitní systém.

Druhy antibiotik a jejich využití

Antibiotika se dělí podle mnoha hledisek – nejčastěji podle rozsahu účinku a struktury.

Podle rozsahu účinku

• širokospektrá antibiotika – působí proti mnoha druhům bakterií; lékař je volí zejména tehdy, když není znám přesný původce infekce.
• úzkospektrá antibiotika – účinkují jen na určité druhy bakterií; méně narušují přirozené bakteriální osídlení a méně přispívají ke vzniku antibiotické rezistence

Podle struktury

Kdy jsou antibiotika účinná a kdy ne

Antibiotika zabírají pouze na bakterie, nikoli na viry. Jsou tedy účinná například při:

• streptokokové angíně
• zánětu průdušek a plic
• zánětu močových cest nebo ledvin
• bakteriálním vaginálním zánětu
• pohlavně přenosných nemocech
• kožních infekcích
• zánětu středního ucha
• bakteriálním očním zánětu
• některých střevních infekcích

Antibiotika nepomáhají při:

• běžné rýmě a nachlazení
• chřipce
• nemoci COVID-19
• dalších virových infekcích

V případě virové infekce se antibiotikum podává jen v případech, kdy se k viróze přidá sekundární bakteriální infekce (např. zánět středního ucha po nachlazení) nebo kdy rozvoj sekundární bakteriální infekce hrozí a pro dotyčného člověka znamená vysoké zdravotní riziko.

Antibiotika mohou být v odůvodněných případech podávána i preventivně, např. u pacientů před operací, po zubní extrakci nebo úraze, při často se opakujících močových infekcích aj. Jedná se o tzv. antibiotickou profylaxi.

Rizika a nežádoucí účinky antibiotik

Nežádoucí účinky antibiotik mohou zahrnout:

• poruchy trávení – průjem, křeče, nadýmání, nevolnost, pokles chuti k jídlu
• alergické reakce (kopřivka, otok jazyka, dušnost)
• reakce při pobytu na slunci (kopřivka, svědění)
• u některých typů i narušení funkce jater či ledvin.

Antibiotika narušují přirozený střevní mikrobiom, což může kromě trávicích procesů ovlivnit zejména obranyschopnost. Antibiotika narušují přirozené bakteriální osídlení i na dalších částech těla, např. u žen v intimní oblasti, což s sebou přináší vyšší riziko mykotické (kvasinkové) infekce.

Antibiotika se mohou ovlivňovat s jinými léky, doplňky stravy či složkami v potravě. Například:

• klaritromycin může zvyšovat hladiny jiných léků v krvi
• doxycyklin a fluorochinolony se nemají podávat souběžně s mléčnými výrobky nebo s přípravky obsahujícími vápník, hořčík, zinek či železo.

Při výskytu nežádoucích účinků nebo při užívání více léků či doplňků stravy je vhodné poradit se s lékařem nebo lékárníkem.

Antibiotika a prevence antibiotické rezistence

Antibiotická rezistence znamená, že bakterie, která byla na antibiotickou léčbu citlivá, si vyvinula vlastní mechanismus, kterým účinek léčby dokáže obejít. Původní léčebná metoda pak nefunguje a je nutné použít silnější nebo kombinovanou terapii. Velkou výzvou pro současnou medicínu jsou bakteriální kmeny, které se staly rezistentní na širokou škálu antibiotik (tzv. multirezistentní bakterie). Tyto infekce lze pak zvládnout buď léčivy, se kterými je spojeno více nežádoucích vedlejších účinků, nebo je bohužel zvládnout nejde a vedou k fatálním koncům.

Co zvyšuje riziko vzniku rezistence:

• samovolné nasazení antibiotik bez vědomí lékaře
• užívání antibiotik při virových onemocněních
• nadměrné předepisování širokospektrých antibiotik
• nedodržení předepsaného dávkování a délky léčby

Jak rezistenci předcházet:

• užívejte antibiotika jen tehdy, když jsou skutečně potřeba a doporučí je lékař
• vždy dodržujte dávkování a délku léčby,
• neschovávejte si nespotřebované tablety na příště
• podpořte léčbu klidovým režimem, dostatečným příjmem tekutin, vitaminů a minerálů

Zodpovědné chování nás všech je klíčové pro to, aby antibiotika zůstala účinná pro nás i v budoucnu. Více o antibiotické rezistenci naleznete v našem podrobnějším článku o antibiotické rezistenci.

Antibiotika a často kladené otázky

Zdroje:

• https://www.medicalnewstoday.com/articles/10278
• https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK535443/
• https://my.clevelandclinic.org/health/treatments/16386-antibiotics
• https://www.sciencedirect.com/topics/pharmacology-toxicology-and-pharmaceutical-science/antibiotics
• https://www.mayoclinichealthsystem.org/hometown-health/speaking-of-health/3-reasons-why-you-did-not-receive-antibiotics-from-your-provider 
• https://www.nhs.uk/medicines/antibiotics/