Ateroskleróza – příznaky, příčiny a léčba onemocnění cév
Ateroskleróza je nejčastějším onemocněním cév a je hlavní příčinou infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin. Rozvíjí se pomalu, často desítky let bez viditelných příznaků, a proto bývá označována za „tichého zabijáka“. Zdraví cév lze zásadním způsobem ovlivnit životním stylem a v případě zjištěné aterosklerózy také včasnou léčbou. Jak ateroskleróza vzniká, jak se může projevit a jak lze snížit její riziko?

Obsah článku
Obsah článku
Co je ateroskleróza a proč vzniká?
Ateroskleróza je chronické onemocnění tepen, při kterém dochází k ukládání tukových látek, zánětlivých buněk a dalších složek do stěny tepen. Usazeniny označujeme jako aterosklerotický plát. Tepna je postižena zánětem, postupně ztrácí svou pružnost a zužuje se. Orgány zásobované postiženou cévou dostávají čím dál tím méně okysličené krve.
Nejčastější příznaky aterosklerózy
Ateroskleróza se dlouhou dobu nijak neprojevuje. Potíže vznikají až ve chvíli, kdy je průtok krve postiženou tepnou významně omezen nebo dojde k jejímu uzávěru. Příznaky závisí především na tom, která oblast cévního systému je postižena. Mezi možné projevy patří:
- bolest nebo tlak na hrudi (angina pectoris)
- dušnost při námaze
- snížená tělesná výkonnost, únava
- závratě, poruchy řeči nebo vidění
- bolest nebo křeče v nohou při chůzi
- chladné končetiny
- pomalé hojení ran na nohou
- snížení ledvinných funkcí
V četných případech se však prvním projevem aterosklerózy stane až vážná srdečně-cévní komplikace, zpravidla srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.
Typy aterosklerózy a její projevy
Ateroskleróza koronárních (věnčitých) tepen
Postihuje tepny zásobující srdeční sval. Typickými projevy jsou: tlak nebo bolest na hrudi (angina pectoris), dušnost a snížená tělesná výkonnost. V pokročilých případech může vést k srdečnímu infarktu, arytmii, chronickému srdečnímu selhání, případně k náhlé srdeční smrti.
Ateroskleróza mozkových tepen
Postihuje především krční tepny (krkavice), případně další tepny zásobující mozek. Může se projevit přechodnými poruchami řeči, zraku nebo hybnosti. Závažnou zdravotní komplikací je mozková mrtvice (cévní mozková příhoda).
Ateroskleróza tepen v dolních končetinách
Způsobuje ischemickou chorobu dolních končetin (ICHDK), která se projevuje bolestí lýtek při chůzi, studenýma nohama a pomalejším hojením ran. V pokročilých stadiích se objevuje bolest končetin i v klidu.
Ateroskleróza aorty
Může vést ke zhoršení funkce ledvin a k rozvoji obtížněji léčitelného vysokého krevního tlaku.
Generalizovaná ateroskleróza
Ateroskleróza obvykle nepostihuje pouze jednu cévu. Častěji se vyskytuje současně ve více tepnách v různých částech těla. Takový stav označujeme jako generalizovanou aterosklerózu.

Příčiny a rizikové faktory aterosklerózy
Vznik aterosklerózy je ovlivněn genetickými vlivy, stárnutím cév a životním stylem konkrétního člověka. Některé rizikové faktory ovlivnit nelze, většinu z nich však ano.
Ovlivnitelné rizikové faktory
• vysoká krevní hladina LDL cholesterolu
• vysoký krevní tlak
• cukrovka
• kouření
• nadváha nebo obezita
• nedostatek pohybu
• strava bohatá na nasycené tuky a průmyslově zpracované potraviny
• nadměrná konzumace alkoholu
• dlouhodobý stres
Neovlivnitelné rizikové faktory
• vyšší věk
• mužské pohlaví
• výskyt časných srdečně-cévních onemocnění v rodině
• některá dědičná onemocnění metabolismu tuků
Jak probíhá diagnostika aterosklerózy?
Lékař nejprve zhodnotí přítomnost rizikových faktorů, rodinnou anamnézu a případné pociťované obtíže. Základní vyšetření obvykle zahrnuje měření krevního tlaku, fyzikální vyšetření (pohmat, poslech), stanovení krevní hladiny cholesterolu, triglyceridů a cukru.
Pokud existuje podezření na postižení konkrétní oblasti cévního systému, mohou následovat další vyšetření:
- ultrazvuk cév (dopplerovské vyšetření)
- EKG
- zátěžové vyšetření srdce
- echokardiografie
- CT angiografie
- magnetická rezonance
- klasická angiografie
U pacientů s postižením tepen dolních končetin se využívá také vyšetření ABI (ankle-brachial index), které porovnává krevní tlak na pažích a kotnících. Včasné odhalení aterosklerózy umožňuje zahájit léčbu ještě před rozvojem závažných zdravotních komplikací.
Možnosti léčby aterosklerózy
Léčba aterosklerózy má dva souběžné cíle – zpomalit další rozvoj onemocnění a snížit riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších vážných zdravotních komplikací.
Základem léčby je vždy úprava životního stylu:
- zanechání kouření
- pravidelný pohyb
- snížení případné nadváhy
- pestrá a vyvážená strava
- dostatek spánku
Součástí léčby často bývá užívání léků:
- statiny ke snížení hladiny cholesterolu
- antihypertenziva ke snížení vysokého krevního tlaku
- antiagregační léčba ke snížení rizika vzniku krevních sraženin
- antidiabetika v případě výskytu cukrovky
Pokud je zúžení tepny významné nebo již způsobuje obtíže, může být nutný intervenční zákrok. Nejčastěji se provádí:
- angioplastika s implantací stentu
- cévní bypass
- karotická endarterektomie (odstranění usazenin postihujících tepnu zásobující mozek)
Jak podpořit zdraví cév a snížit riziko aterosklerózy?
Ateroskleróza patří mezi onemocnění, kterým lze do určité míry předcházet. Zdravý životní styl má zásadní význam nejen v prevenci, ale i po stanovení diagnózy.
- Nekuřte.
- Pravidelně se hýbejte. Základem je 30 minut nepřerušené pohybové aktivity 5× týdně. Vhodná je například svižná chůze, jízda na kole, tanec nebo plavání.
- Omezte konzumaci tučného masa, upřednostňujte raději kuřecí, králičí nebo krůtí maso a ryby.
- Omezte příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, preferujte čerstvá jídla připravená ze základních surovin.
- Zvyšte příjem vlákniny. Zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků, navozuje pocit sytosti a podporuje správné zažívání. Ve vysokém množství se nachází v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných mléčných výrobcích.
- Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost.
- Dostatečně spěte a snažte se udržovat působení stresu v přijatelné míře. Pomůže například oblíbená pohybová aktivita, jóga nebo relaxační cvičení.
- Udržujte krevní tlak, krevní hladiny cholesterolu a cukru pod kontrolou.
- Docházejte na pravidelné preventivní prohlídky ke svému lékaři.
Často kladené otázky
V běžné klinické praxi se v dnešní době mnohem častěji používá termín ateroskleróza, protože přesněji označuje nejčastější typ postižení tepny, tedy ukládání tukových aterosklerotických plátů do její stěny. Označení arterioskleróza často nacházíme ve starších textech, případně jako obecný souhrnný pojem označující ztrátu pružnosti tepen.
Dokud je zachován dostatečný průtok krve do mozku, nezpůsobuje ateroskleróza žádné subjektivní příznaky. Prvním varovným signálem vyššího omezení přívodu okysličené krve do mozku může být tranzitorní ischemická ataka, která se projevuje náhle vzniklou slabostí nebo necitlivostí poloviny těla, poklesem koutku, poruchou řeči či přechodnou ztrátou zraku na jednom oku. Tyto příznaky mohou během několika minut až hodin odeznít. Pokud však dojde k úplnému uzávěru tepny nebo výraznému omezení průtoku krve do mozku, může se objevit mozková mrtvice (cévní mozková příhoda). Ta se projevuje podobnými příznaky, rozdíl je však v tom, že obtíže přetrvávají a mohou vést k trvalým následkům, například k ochrnutí části těla, poruše řeči, poruchám zraku nebo poruchám polykání.
Jde o ukládání aterosklerotických plátů do stěny největší tepny v těle zvané aorta. Toto postižení zvyšuje riziko vzniku aneuryzmatu – místního rozšíření aorty způsobeného oslabením její stěny. Největším rizikem je prasknutí a život ohrožující krvácení.
Nejčastěji bolestí nebo křečemi v nohách při chůzi, které ustupují po přerušení pohybu. Dalšími příznaky jsou chladné končetiny a změny barvy kůže. V pokročilých stadiích se mohou objevit zdlouhavě se hojící rány nebo bolesti končetin i v klidu.
Jedná se o současné postižení více tepen v různých částech těla. Znamená pro člověka vyšší celkové riziko srdečně-cévních komplikací.
Ano. Nejlepší prevencí je nekouřit, pravidelně se hýbat, zdravě jíst, udržovat si správnou hmotnost a mít pod kontrolou krevní tlak a krevní hladiny cholesterolu a cukru.
