Přeskočit na hlavní obsah
0 výsledků
  • 0 Kč
    Rychlý košík zavřen
  • Ateroskleróza – příznaky, příčiny a léčba onemocnění cév

    9. 6. 2026 · 5 minut čtení
    Oběhový systém

    Ateroskleróza je nejčastějším onemocněním cév a je hlavní příčinou infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a ischemické choroby dolních končetin. Rozvíjí se pomalu, často desítky let bez viditelných příznaků, a proto bývá označována za „tichého zabijáka“. Zdraví cév lze zásadním způsobem ovlivnit životním stylem a v případě zjištěné aterosklerózy také včasnou léčbou. Jak ateroskleróza vzniká, jak se může projevit a jak lze snížit její riziko?

    Mgr. Lukáš Novotný
    Mgr. Lukáš Novotný
    Ateroskleróza – příznaky, příčiny a léčba onemocnění cév

    Co je ateroskleróza a proč vzniká?

    Ateroskleróza je chronické onemocnění tepen, při kterém dochází k ukládání tukových látek, zánětlivých buněk a dalších složek do stěny tepen. Usazeniny označujeme jako aterosklerotický plát. Tepna je postižena zánětem, postupně ztrácí svou pružnost a zužuje se. Orgány zásobované postiženou cévou dostávají čím dál tím méně okysličené krve.

    Proč je ateroskleróza nebezpečná?
    Největší nebezpečí představuje prasknutí nestabilního aterosklerotického plátu. Na jeho povrchu se může vytvořit krevní sraženina, která náhle uzavře cévu a způsobí například infarkt myokardu nebo cévní mozkovou příhodu.

    Nejčastější příznaky aterosklerózy

    Ateroskleróza se dlouhou dobu nijak neprojevuje. Potíže vznikají až ve chvíli, kdy je průtok krve postiženou tepnou významně omezen nebo dojde k jejímu uzávěru. Příznaky závisí především na tom, která oblast cévního systému je postižena. Mezi možné projevy patří:

    • bolest nebo tlak na hrudi (angina pectoris)
    • dušnost při námaze 
    • snížená tělesná výkonnost, únava 
    • závratě, poruchy řeči nebo vidění 
    • bolest nebo křeče v nohou při chůzi 
    • chladné končetiny 
    • pomalé hojení ran na nohou
    • snížení ledvinných funkcí

    V četných případech se však prvním projevem aterosklerózy stane až vážná srdečně-cévní komplikace, zpravidla srdeční infarkt nebo mozková mrtvice.

    Typy aterosklerózy a její projevy

    Ateroskleróza koronárních (věnčitých) tepen

    Postihuje tepny zásobující srdeční sval. Typickými projevy jsou: tlak nebo bolest na hrudi (angina pectoris), dušnost a snížená tělesná výkonnost. V pokročilých případech může vést k srdečnímu infarktu, arytmii, chronickému srdečnímu selhání, případně k náhlé srdeční smrti.

    Ateroskleróza mozkových tepen

    Postihuje především krční tepny (krkavice), případně další tepny zásobující mozek. Může se projevit přechodnými poruchami řeči, zraku nebo hybnosti. Závažnou zdravotní komplikací je mozková mrtvice (cévní mozková příhoda).

    Ateroskleróza tepen v dolních končetinách

    Způsobuje ischemickou chorobu dolních končetin (ICHDK), která se projevuje bolestí lýtek při chůzi, studenýma nohama a pomalejším hojením ran. V pokročilých stadiích se objevuje bolest končetin i v klidu.

    Ateroskleróza aorty

    Může vést ke zhoršení funkce ledvin a k rozvoji obtížněji léčitelného vysokého krevního tlaku.

    Generalizovaná ateroskleróza

    Ateroskleróza obvykle nepostihuje pouze jednu cévu. Častěji se vyskytuje současně ve více tepnách v různých částech těla. Takový stav označujeme jako generalizovanou aterosklerózu.

    Obézní žena s nezdravým jídlem spadá do rizikové skupiny lidí ohrožených aterosklerózou.
    Mezi rizikové faktory aterosklerózy patří mimo jiné obezita, nezdravý životní styl i nedostatek pohybu.

    Příčiny a rizikové faktory aterosklerózy

    Vznik aterosklerózy je ovlivněn genetickými vlivy, stárnutím cév a životním stylem konkrétního člověka. Některé rizikové faktory ovlivnit nelze, většinu z nich však ano.

    Ateroskleróza a rizikové faktory
    Riziko významně narůstá při výskytu více faktorů současně.

    Jak probíhá diagnostika aterosklerózy?

    Lékař nejprve zhodnotí přítomnost rizikových faktorů, rodinnou anamnézu a případné pociťované obtíže. Základní vyšetření obvykle zahrnuje měření krevního tlaku, fyzikální vyšetření (pohmat, poslech), stanovení krevní hladiny cholesterolu, triglyceridů a cukru.

    Pokud existuje podezření na postižení konkrétní oblasti cévního systému, mohou následovat další vyšetření:

    • ultrazvuk cév (dopplerovské vyšetření)
    • EKG
    • zátěžové vyšetření srdce
    • echokardiografie
    • CT angiografie
    • magnetická rezonance
    • klasická angiografie

    U pacientů s postižením tepen dolních končetin se využívá také vyšetření ABI (ankle-brachial index), které porovnává krevní tlak na pažích a kotnících. Včasné odhalení aterosklerózy umožňuje zahájit léčbu ještě před rozvojem závažných zdravotních komplikací.

    Možnosti léčby aterosklerózy

    Léčba aterosklerózy má dva souběžné cíle – zpomalit další rozvoj onemocnění a snížit riziko infarktu, mozkové mrtvice a dalších vážných zdravotních komplikací.

    Základem léčby je vždy úprava životního stylu:

    • zanechání kouření
    • pravidelný pohyb
    • snížení případné nadváhy 
    • pestrá a vyvážená strava
    • dostatek spánku

    Součástí léčby často bývá užívání léků:

    • statiny ke snížení hladiny cholesterolu 
    • antihypertenziva ke snížení vysokého krevního tlaku 
    • antiagregační léčba ke snížení rizika vzniku krevních sraženin
    • antidiabetika v případě výskytu cukrovky

    Pokud je zúžení tepny významné nebo již způsobuje obtíže, může být nutný intervenční zákrok. Nejčastěji se provádí:

    • angioplastika s implantací stentu 
    • cévní bypass
    • karotická endarterektomie (odstranění usazenin postihujících tepnu zásobující mozek)

    Jak podpořit zdraví cév a snížit riziko aterosklerózy?

    Ateroskleróza patří mezi onemocnění, kterým lze do určité míry předcházet. Zdravý životní styl má zásadní význam nejen v prevenci, ale i po stanovení diagnózy.

    • Nekuřte.
    • Pravidelně se hýbejte. Základem je 30 minut nepřerušené pohybové aktivity 5× týdně. Vhodná je například svižná chůze, jízda na kole, tanec nebo plavání.
    • Omezte konzumaci tučného masa, upřednostňujte raději kuřecí, králičí nebo krůtí maso a ryby.
    • Omezte příjem vysoce průmyslově zpracovaných potravin, preferujte čerstvá jídla připravená ze základních surovin.
    • Zvyšte příjem vlákniny. Zpomaluje vstřebávání cukrů a tuků, navozuje pocit sytosti a podporuje správné zažívání. Ve vysokém množství se nachází v ovoci, zelenině, luštěninách a celozrnných mléčných výrobcích.
    • Udržujte přiměřenou tělesnou hmotnost.
    • Dostatečně spěte a snažte se udržovat působení stresu v přijatelné míře. Pomůže například oblíbená pohybová aktivita, jóga nebo relaxační cvičení.
    • Udržujte krevní tlak, krevní hladiny cholesterolu a cukru pod kontrolou
    • Docházejte na pravidelné preventivní prohlídky ke svému lékaři.

     

    Často kladené otázky


    O autorovi
    Mgr. Lukáš Novotný
    Mgr. Lukáš Novotný
    Vystudoval jsem Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2016 pracuji jako lékárník v Praze a připravuji vzdělávací články a aktivity pro lékárníky, studenty a veřejnost.
    Číst více od autora
    O autorovi
    Mgr. Lukáš Novotný
    Mgr. Lukáš Novotný
    Vystudoval jsem Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2016 pracuji jako lékárník v Praze a připravuji vzdělávací články a aktivity pro lékárníky, studenty a veřejnost.
    Číst více od autora