Jaký je optimální pitný režim dítěte?

24. 4. 2021 · 5 minut čtení

Kolik by toho vlastně děti měly vypít? Které tekutiny jsou vhodné a co dělat, když děti pít nechtějí? Připravili jsme pro vás několik užitečných informací. Subjektivní pocit žízně se u malých dětí nemusí dostavit, nebo se nemusí dostavit včas. Spoléhat na to, že dítě si v zápalu hry vzpomene, že má žízeň, je liché. Přitom dehydratace postupuje u dětí ještě rychleji než u dospělých. A co s sebou dehydratace přináší?



Proč je nutné hlídat pitný režim?

mírná dehydratace může způsobit únavu, malátnost, nepozornost, nechutenství a špatnou, plačtivou a ukňouranou náladu. Pokročilá dehydratace se může projevit apatií, zvracením, mdlobami nebo krátkodobou ztrátou vědomí. Intenzivní dehydratace už s sebou nese vysoké horečky a kolaps organismu. Mírnou dehydrataci způsobuje většinou zanedbaný pitný režim, dá se ovšem lehce napravit doplněním tekutin. Intenzivní stavy dehydratace mohou nastoupit velmi rychle například při střevních chřipkách či přímo rotavirových infekcích, kdy dítě zvrací a má průjem. Tehdy na nic nečekejte a rovnou vyrazte do nemocnice, protože rehydratace prostým podáním tekutin pravděpodobně nebude fungovat dostatečně a dítě tekutiny z těla zase rychle vyloučí.

Co když dítě nechce pít?

Malé děti mají svoji hlavu, zejména pokud jsou právě uprostřed hry a vy je otravujete s nějakým pitím. Víme, že takhle to s dětmi chodí, ale nevzdávejte to a zkuste je přimět alespoň k pár douškům.


Pěstujte návyk na pitný režim

Klíčem k dlouhodobě vyrovnanému pitnému režimu jsou správné návyky. Ke každému jídlu patří hrnek s pitím a během hraní dělejte pauzu na pití. Stačí pár doušků. Klidně je zakomponujte do hry nebo dávejte také „napít“ hračkám. U panenek je to snadné, u autíček můžete třeba „doplnit palivo“.

 Do celkového objemu se počítají také tekutiny přijaté ze stravy, například z polévek, dětských kaší nebo pokračovacích batolecích mlék. Uvedené hodnoty jsou orientační a vždy by se měly zvyšovat při intenzivní fyzické aktivitě nebo při vyšších teplotách. Rovněž platí, že pitný režim má zohlednit nemoci, zejména ty doprovázené horečkou.

Skladba pitného režimu malých dětí by měla zahrnovat především čistou vodu nebo dětský čaj. Nejen na přípravu kojenecké stravy je vhodná kojenecká voda. S ostatními, zejména slazenými, nápoji se snažte šetřit. Platí to rovněž pro ovocné džusy, šťávy nebo slazené vody.




    Kolik tekutin pro dítě je „tak akorát“?

    Během plného kojení není třeba další tekutiny přidávat. Jakmile dítě začne přijímat i jinou stravu, pak se vám bude hodit stručná tabulka s doporučeným příjmem tekutin podle věku.  

    6 měsíců: 950–1100 ml/den

    9 měsíců: 1000–1250 ml/den

    1 rok: 1100–1300 ml/den

    2 roky: 1350–1500 ml/den

    4 roky: 1600 ml/den

    5 až 7 let: 1600–2000 ml/den


    Hrnečky a lahve pro děti dělají pití zábavnější

    Místo příkazů zkuste dítěti pomoct, aby si k pravidelnému pití vytvořilo vztah, třeba skrze oblíbený hrneček. Nechte vaše dítě, ať si svůj nový hrneček nebo lahev samo v obchodě vybere, třeba s oblíbenými pohádkovými hrdiny. Pokud kupujete nové lahvičky, nemusíte se bát o jejich zdravotní nezávadnost, v EU je již delší dobu zakázán prodej a výroba plastových lahvi s použitím BPA. Většina značek údaje o zdravotní nezávadnosti (označení BPA free) transparentně uvádí na obalu zboží.





      Články k tématu Jaký je optimální pitný režim dítěte?

      • Přehledné informace k očkování dětí

        Přehledné informace k očkování dětí

        · 7 minut čtení
        Která očkování jsou u dětí povinná a která si můžete zvolit? Kdy očkování začíná, co je potřeba vědět předem a na co se připravit po očkování? Přehledné informace o očkování dětí včetně očkovací tabulky vám přinášíme v našem článku.
      • Mastitida neboli zánět mléčných žláz

        Mastitida neboli zánět mléčných žláz

        · 6 minut čtení
        Bolavá prsa a horečky. Zánět mléčných žláz je onemocnění, které může při neléčení znemožnit další kojení dítěte a v extrémních případech končí na operačním sále. Proč a jak zánět v prsu vzniká , jak se mu dá předcházet, jak jej rozpoznat a jak ho řešit, píše Dr. Max BABY.
      • Syndrom ADHD, někdy také hyperaktivita. To je jedna z nejčastějších dětských psychiatrických diagnóz. Co ovšem ADHD skutečně znamená, jak vzniká a co obnáší život s dítětem, které má ADHD, jsme pro vás shrnuli v novém článku Dr. Max BABY.