Krátkozrakost – příčiny a léčba
Krátkozrakost, známá také jako myopie, je vzhledem k současnému životnímu stylu stále častější problém, který postihuje miliony lidí po celém světě. Tato porucha zraku způsobuje neostrost při pohledu na vzdálenější předměty a objekty. V následujícím článku vám vysvětlíme příčiny krátkozrakosti i možnosti léčby a prevence.
Obsah článku
Obsah článku
Co je to krátkozrakost?
Krátkozrakost je velmi běžná oční porucha, při níž se dotyčné osobě vzdálené objekty jeví rozmazaně. Ostrost na blízko je přitom zachována. Krátkozrací lidé mají potíže se zaměřením na vzdálenější objekty, což může ztěžovat běžné činnosti, jako je řízení nebo sport. K vyjádření míry krátkozrakosti se používají dioptrie se znaménkem minus. Krátkozrakost rozlišujeme:
V případě progresivní krátkozrakosti se potíže nadále prohlubují a zvyšuje se riziko rozvoje dalších očních vad, jako je odchlípnutí sítnice, zelený zákal nebo šedý zákal.
Krátkozrakost a dalekozrakost. Jaký je rozdíl?
Jak krátkozrakost, tak dalekozrakost patří mezi tzv. refrakční oční vady. Zatímco u krátkozrakosti jsou rozmazané objekty v dálce a zraková ostrost na blízko je v pořádku, u dalekozrakosti je tomu naopak. Při dalekozrakosti jsou vzdálené objekty ostré a blízké rozmazané.
Příčiny krátkozrakosti
Zdravé oko má téměř kulovitý tvar. Díky tomu se procházející paprsky světla při vstupu do oka lámou ze všech směrů a rovin stejně a scházejí se na sítnici v jednom bodě. Odtud je vyslán signál do mozku pro vybavení jasného ostrého obrazu. V případě krátkozrakého oka je však vzdálenost mezi rohovkou a sítnicí delší, než by měla být oko nemá tvar koule, ale spíše připomíná ragbyový míč (tzv. axiální myopie). V důsledku toho se paprsky světla při vstupu do oka lámou více, než je potřeba, a nespojují se na sítnici, ale před ní.
Čím větší je odchylka od normální délky oka, tím silnější je krátkozrakost s každým milimetrem délky se krátkozrakost zhoršuje cca o 3 dioptrie (-3 D). Krátkozrakost může být způsobena i kulovitějším zakřivením rohovky nebo čočky (tzv. indexová myopie) nebo jiným onemocněním oka, např. počínajícím šedým zákalem.
Co způsobuje krátkozrakost, není přesně objasněno. Významnou roli hrají dědičné predispozice. K rizikovým faktorům vedle genetiky dále patří:
- vysoká zraková zátěž práce na počítači, čtení, drobná detailní práce (práce s drobnými součástkami, vyšívání)
- nedostatek času stráveného venku
- některá onemocnění (diabetes, vysoký krevní tlak)
Velmi často se společně vyskytují krátkozrakost a astigmatismus, což je onemocnění, při kterém je deformováno zakřivení rohovky.
Příznaky krátkozrakosti
Lidé s krátkozrakostí mají potíže např. se sledováním televize, s rozpoznáváním dopravního značení při řízení, děti mají problémy přečíst text na tabuli (rozmazané nebo zkreslené vidění na dálku).
K dalším příznakům mohou patřit:
- únava očí
- nepříjemné pocity očí (pálení, řezání)
- mžourání nebo mhouření očí
- bolesti hlavy, závratě
- nadměrné mnutí či otírání očí
Diagnostika krátkozrakosti
Oční specialista (oftalmolog) vyšetřuje různé struktury oka (zornice, rohovka, sklivec, sítnice) a zjišťuje ostrost zraku (pomocí čtení tabule s písmeny nebo znaky, nebo pomocí refraktometru). K vyšetření se používá také foropter (brýlový nosič se sadou zkušebních skel): pacient sleduje písmena nebo znaky na tabuli přes vyšetřovací jednotku a zkouší se, při kterém nastavení skel je obraz nejostřejší. Měří se také nitrooční tlak. Vedle konkrétních potíží se zjišťuje také rodinná anamnéza nebo jaké léky pacient užívá.
Korekce krátkozrakosti
K úpravě krátkozrakosti se využívají dioptrické brýle nebo měkké kontaktní čočky, které mají rozptylný (tzv. konkávní) tvar. V případě stabilizované krátkozrakosti lze podstoupit chirurgický zákrok laserovou operaci očí, při které je upraveno zakřivení rohovky. V těžších případech myopie se zavádí umělá čočka přímo do oka. Operace očí není vhodná pro každého, možnosti léčby je vždy nutné probrat individuálně s lékařem.
K dalším metodám úpravy krátkozrakosti patří ortokeratologie. V tomto případě se aplikují speciálně upravené pevné kontaktní čočky, které se nosí pouze přes noc. Díky svému tvaru způsobí dočasnou změnu tvaru povrchu čočky, přes den pak není potřeba nosit jakoukoliv jinou korekci.
Krátkozrakost u dětí
Pokud se krátkozrakost projeví u velmi malých dětí, je většinou vrozená. Vyšší riziko rozvoje krátkozrakosti mají děti, jejichž rodiče nosí brýle na dálku nebo jež se narodili předčasně. Na to, že je se zrakem něco v nepořádku, rodiče upozorní například tyto situace:
- Dítě při pohledu do dálky mhouří nebo přivírá oči.
- Sedá si nepřirozeně blízko před televizi.
- Prohlíží si nebo čte knížku těsně u obličeje.
- Při kreslení má hlavu blízko papíru.
- Šilhání.
Při zpozorování některých z výše uvedených situací u vašeho dítěte upozorněte dětského lékaře. Vyšetření zraku bývá také nedílnou součástí preventivních prohlídek dětí (jakmile je dítě již schopno spolupracovat). Lehká krátkozrakost se velmi často diagnostikuje při nástupu do školy (již zmíněná, tzv. školní krátkozrakost). V tomto případě může na problém upozornit:
- problémy se čtením textu na tabuli
- problémy při kolektivních hrách, ve kterých je nutné dobře vidět na dálku (např. míčové sporty)
- nesoustředěnost, rychlá únava, bolest hlavy
10 tipů, jak chránit zrak
Přímá prevence vzniku nebo rozvoje krátkozrakosti bohužel neexistuje. Existuje však řada opatření, která pomáhají chránit zrak nebo snížit oční diskomfort.
Články k tématu Krátkozrakost – příčiny a léčba
Cestovní lékárnička – na co nezapomenout?
Alergie na hmyzí bodnutí
Anorexie – příznaky a léčba
