Lupénka: příznaky, formy a léčba

5. 3. 2021 · PharmDr. Lucie Drábková · 9 minut čtení

Onemocnění kůže zvané psoriáza nebo také lupénka se vyznačuje nadměrnou suchostí a odlupováním pokožky. Jedná se o kožní neinfekční zánětlivé onemocnění, které postihuje 2–3 % populace, ženy i muže stejně. Při lupénce se na kůži tvoří růžová až červená ložiska, která se charakteristicky olupují. Lze lupénku úspěšně léčit? A jak docílit viditelného zlepšení? Odpovědi na tyto a další otázky jsme pro vás připravili v našem článku. 


Lupénka: příznaky, formy, léčba
Lupénka postihuje především kůži, ale může napadat i nehty a klouby.

Co je to lupénka a proč vzniká

Psoriáza je onemocnění s nejasnou příčinou, které je charakterizováno zánětem způsobeným dysfunkcí imunitního systému. Doprovází ji menší či větší viditelné známky zánětu, jako jsou vyvýšená ložiska a šupiny na kůži

Normální zdravá kůže se neustále obnovuje pravidelným dorůstáním ze spodních vrstev. Když kožní buňky dosáhnou zevního povrchu pokožky, poté odumírají a odlupují se v malých šupinkách, přitom je nahrazují nové buňky rostoucí zespodu. Na místech postižených lupénkou je obrat kožních buněk nejméně desetkrát urychlený – buňky kůže se dělí neobvykle rychle a hromadí se v psoriatických ložiscích. Na povrchu kožní buňky nejsou schopné mezi sebou vytvořit těsné spojení, čímž kůže ztrácí svou ochrannou funkci, a je tak proti zevním vlivům chráněna slaběji. Současné studie prokázaly, že u lidí s lupénkou není zcela v pořádku ani nepostižená kůže. Její biochemické složení se výrazně odlišuje od složení kůže zdravého jedince.

Příznaky lupénky často začínají mezi 15. a 25. rokem, ale mohou se objevit v jakémkoli věku. Ženy i muži onemocní lupénkou přibližně stejně často. Zhruba jeden z deseti pacientů má lupénku již v dětském věku.


Faktory ovlivňující vznik a průběh lupénky

Zhruba ve 30 % hraje roli dědičná predispozice. Pacient s nově vzniklou lupénkou často zjistí, že stejným onemocněním trpí také někdo z jeho blízkých příbuzných. Kromě autoimunity se na vzniku mohou podílet i hormony – proto mezi kritická období nástupu lupénky patří často puberta i menopauza. Nutno poznamenat, že v době těhotenství má naopak sklon ustupovat, po porodu se naopak často vrací. Vzácněji se na recidivě podílejí užívané léky. Větší souvislost může být mezi léky a vznikem lupénkovitých ložisek, což se objevilo při užívání léků na léčbu malárie a lithia používaného k léčbě depresí. Onemocnění, jako je cukrovka, poruchy metabolizmu tuků, špatná funkce štítné žlázy nebo jater či alergie, mohou být vyvolávajícími faktory lupénky.

Proměnlivý význam mají psychické vlivy, především zvýšený stres. Existují psychiatrické studie, které zmiňují, že lupénka může být zevním projevem problémů vzniklých v podvědomí. Odhalení a vyřešení uvedených problémů může pomoci lupénku zlepšit. K odhalení přesné příčiny kožní poruchy se věnovalo velké úsilí. Také klima a sezóna se podílí na stavu lupénky a to tak, že se zhoršuje v období podzim–jaro, v létě se naopak zlepšuje. Stejně jako u atopického ekzému pomáhá nemocným moře a slunce.


Příznaky a formy lupénky

V nejlehčích případech lupénky se objevují na kůži jeden nebo dva okrsky abnormální kůže. V těch nejtěžších potom může nemoc postihovat rozsáhlé kožní plochy.

  • Diskoidní lupénka – Je nejběžnější formou, postihuje 90 % nemocných s lupénkou. Na kůži se vytváří růžová nebo červená ložiska, pokrývající se suchými stříbřitými šupinami, které se odlupují. Mechanické odškrabávání šupinek způsobuje krvácení. Nejčastěji se vyskytuje na loktech, kolenou, v křížové oblasti, a ve kštici, symetricky na obou stranách těla.
  • Gutánní lupénka – Typicky se objevuje u dětí a teenagerů, a může být první známkou podezření na lupénku. Najednou se objeví spousta malých červených papul na trupu a ve kštici. Objevuje se často většinou týden po zánětech horních cest dýchacích. Je-li zachycena včas, léčba je snadnější.
  • Flexurální inverzní lupénka – Nachází se v kožních záhybech pod prsy, mezi hýžděmi a v tříslech. Ložiska jsou zánětlivá a červená, ale vzhledem k většímu tření v těchto oblastech nebývají obvykle šupinatá. Postiženy jsou především ženy ve vyšším věku.
  • Plenková lupénka – Objevuje se především u malých dětí v místech kontaktu s plenou, může se rozšířit na další části těla, převážně na hlavičku.
  • Lokalizovaná pustulózní lupénka – Častěji se vyskytuje u dospělých než u dětí. Obvykle na dlaních a ploskách nohou, ve formě puchýřků vyplněných hnisem. Je to hraniční stav s ekzémem a někdy je tato lupénka popisována jako vezikulární dermatitida. Puchýřky jsou ze začátku bílé, následně se barva mění na žlutohnědou. Bývají bolestivé a rezistentní na léčbu. Tento typ vzniká v důsledku vysazení steroidní léčby, nebo v důsledku stresu.
  • Erytrodermická lupénka – Je velmi vážná, až život ohrožující forma a objevuje se jen zřídka. Zánětem a olupováním šupin jsou postiženy velké plochy kůže, čímž se naruší ochranná schopnost kůže, nezadržuje vodu a nekontroluje tělesnou teplotu. Projevuje se horečkou, dehydratací a zvýšeným rizikem infekce. U této formy je vždy nutná hospitalizace pacienta.
  • Lupénka kloubů – Téměř u 6 % postižených lupénkou se vyvine psoriatická artritida. U psoriatické formy typicky oteče celý prst a většinou je postižena jen jedna skupina kloubů. Obvyklým místem bývají ruce, nohy, záda a krk.
  • Lupénka nehtů – Nehty jsou postiženy lupénkou u lidí ve věku okolo 40 let. Až u 80 % pacientů s lupénkou nehtů se vyskytují záněty kloubů. Tento typ lupénky vzniká tak, že hyperaktivní buňky produkují nadbytek kreatinu. Nehty jsou pak dolíčkované, rozvolněné, mohou se drobit, jsou tlustší a vykazují změnu barvy.

Lupénka:příznaky, formy a léčba2
Pro pacienty s lupénkou je nemoc také velkou psychickou zátěží.

Léčba lupénky

Lupénka je nemoc léčitelná, avšak není vyléčitelná. Hlavním cílem léčby je dostat nemoc pod kontrolu. To znamená dosáhnout zhojení aktuálních projevů, případně jejich stav stabilizovat. Vhodně zvolenou léčbou spolu s preventivními opatřeními lze docílit zhojení nebo viditelného zlepšení projevů.

Léčba se stanovuje individuálně pro pacienta a pro konkrétní stav kůže. Základní zásadou v léčbě je komplexní péče. Je nutná pravidelná léčba, pečlivá péče o kůži a v neposlední řadě dodržování určitých preventivních opatření jako je zdravý životní styl, správná životospráva a snížení provokačních faktorů. Velmi důležitá je vzájemná spolupráce pacienta s lékařem.

Druhy léčby (podle typu použitých léčiv):

  • zevní: krémy, masti, roztoky, léčebné šampony

  • světloléčba: aplikace především ultrafialového světla

  • vnitřní: léky podávané ústy, injekčně

Pro léčbu chronické lupénky se používají především léky nehormonální povahy, odvozené od vitaminu D a vitaminu A, cignolin.

Pro akutní a zánětlivé stavy se používají zevní kortikosteroidy. Mají z dostupných léků na lupénku nejsilnější protizánětlivé účinky. Jsou vhodné u všech forem lupénky, zejména v počátečních, zánětlivých fázích. V lokální léčbě se nelze obejít ani bez prostředků napomáhajících k odstranění šupin, které pokožku změkčují a promašťují. Vhodné jsou například masti, které lze aplikovat na problematická místa i několikrát denně. Podpůrně působí i prostředky rostlinné, solné (hlavně s hořčíkem), olejové (nenasycené mastné kyseliny) ve formě koupelí, balzámů a gelů. Kamenouhelný dehet a ichtamol jsou další klasické dehtové preparáty k péči o pokožku s lupénkou. V dnešní době jsou nahrazovány již modernějšími preparáty, které jsou účinnější, nešpiní a nezapáchají.

Vnitřní léčba se vzhledem k nežádoucím účinkům léků zvažuje jen pro nejtěžší případy, které nereagují na zevní léčbu a světloléčbu. Zjišťuje se laboratorním vyšetřením, zda pacient tyto léky vůbec může užívat, zda je schopen přesně dodržovat lékařské pokyny, chodit na nutné pravidelné lékařské a laboratorní kontroly. Celková léčba využívá zejména vitaminy, léky ovlivňující rohovatění kůže (retinoidy), a léky ovlivňující imunitu. Nejmodernější metodou je léčba biologická léčba.

Používají se také alternativní metody léčby - psychoterapie – využívá se autosugesce, relaxační techniky – hypnóza, jóga, autogenní trénink, skupinová psychoterapie aj.


Zdravotnické prostředky na pleť s lupénkou


Lupénka u dětí a během těhotenství

Dítě má jiné poměry stavby kůže než dospělý, a proto se tomu přizpůsobuje i léčba. Působení léku přes kůži je podstatně vyšší, a tím je i vyšší riziko působení nežádoucích účinků. Také odbourávání a vylučování léků se liší oproti dospělým. Nestačí tedy postupovat jako u dospělého (frekvence aplikace, množství, síly vrstvy zevních léků). Léky první volby jsou nehormonální léčiva: analoga D3 vitaminu, retinoidy, ichtamol, ebeny. Poté přicházejí v úvahu kombinace s kortikosteroidy.

Podobně opatrně je třeba postupovat i v těhotenství. Dochází-li však k rychlému šíření, zvažuje se světloléčba. U dětí dospívajícího věku se může vyskytnout penízkovitá lupénka. Spouštěcím faktorem je někdy zánět hltanu nebo krčních mandlí. O několik týdnů později se objeví na trupu a na horních končetinách výsev malých ložisek lupénky – tento stav trvá několik týdnů, a často se poté úplně ztratí. Může přejít do diskoidní formy lupénky, a to zejména v případech, kdy se onemocnění vyskytuje v rodině.


Lupénka:příznaky, formy a léčba3
Lupénku ve vlasech můžete dostat pod kontrolu pomocí speciálních roztoků a šamponů.

Péče o pokožku při lupénce

Prostředky ke zklidnění a péči o pokožku jsou koupele či promazávací masti. Přináší úlevu, ale většinou nejsou dostatečně silné, aby samotné vedly ke zhojení lupénky. Proto je nutná kombinace. Promazávací produkty, tzv. emoliencia, kůži změkčují, zvláčňují, hydratují. K mytí a do koupele jsou vhodná koupelová emoliencia. Jedná se o speciální olejové přípravky, které postiženou kůži nejen umyjí, ale i promastí a podpoří zklidnění. Obsahují slunečnicové, olivové, sojové, arašídové, mandlové, parafinové oleje. Jsou stavy a formy lupénky, kdy koupele ale vhodné nejsou, o jejich volbě je třeba poradit se s lékařem.

Péče o vlasy při lupénce

Péče o kůži vlasové pokožky je prováděna pomocí roztoků a šamponů. Ve formě šamponů na vlasy se nejčastěji používají dehty, salicylová kyselina, urea, alantoin, také přírodní látky např. z mořských řas, bylin či s obsahem mořských solí. Důležité je nechat působit šampon na pokožce dostatečně dlouho (cca 20 minut). tyto speciální přípravky zmírňují také doprovodné projevy, především svědění a pálení pokožky hlavy.


Režimová opatření při lupénce

  • Dieta – specifická neexistuje - je však nutné dodržovat pravidla správné výživy. Doporučuje se redukovat živočišné tuky a „červená“ masa, naopak důležité je zařadit do jídelníčku dostatek tučných ryb (makrela, sardinky, tuňák, losos), nebo užívat rybí tuk v tobolkách - Omega-3 mastné kyseliny. Strava by měla být bohatá na ovoce, zeleninu - antioxidanty mohou být cenné v prevenci multivitaminové a multiminerální přípravky, které by měly obsahovat chrom a selen, vitaminy C a E jsou vysoce účinné antioxidanty, také zinek je důležitý). Důležité je také dodržování pravidelného pitného režimu a vyloučení alkoholu a kouření.
  • Otužování - zařaďte do denního režimu ranní chladnou sprchu  – pomáhá proti pocitům svědění, i na psychiku.
  • Používejte pravidelně hydratační a změkčovací promazávací krémy - zmírní se pocity svědění a šupinatění
  • Vybírejte pečlivě prášky na praní, aviváže, mýdla, deodoranty, šampony, hydratační krémy a koupelové oleje určené pro citlivou pokožku.
  • Používejte mýdla s neutrálním pH.
  • Neškrábat se! Neodstraňujte násilně šupiny, tím lupénku aktivujete. Snažte kůži chránit před poraněním a třením (volné, nejlépe bavlněné oděvy).
  • Při práci noste gumové rukavice, pod ně si vždy berte bavlněné – bráníte se zapaření a podráždění kůže.
  • Dodržujte léčebný plán – pravidelně a pečlivě aplikujte předepsaná léčiva.
  • Pečujte o celkovou tělesnou i duševní pohodu, které je při léčbě lupénky rozhodující. Proto je důležité minimalizovat, a naučit se zvládat stres.

Články k tématu Lupénka: příznaky, formy a léčba

  • Pro příjem vitaminů a minerálních látek existují doporučené denní dávky. Ve většině případů nám k pokrytí těchto dávek vystačí pestrá a vyvážená strava. Obsah vitaminů a minerálních látek v potravinách je možné vyčíst v tabulkách – ovšem uvedená čísla ještě neznamenají, že totéž množství dostane náš organismus. Vstřebávání a využití vitaminů a minerálních látek je ovlivněno řadou faktorů, stejně tak...
  • Jak bojovat s pylovou alergií?

    Jak bojovat s pylovou alergií?

    · 11 minut čtení
    S jarem nastává bohužel také čas pylových alergií. Jak se pylové alergii vyhnout a jak zmírnit její příznaky? Základem léčby pylové alergie je omezit kontakt s alergenem a užívat antialergické léky, ty pomohou alergii zcela předejít anebo ji efektivně zklidní.
  • Probiotika, prebiotika a synbiotika.

    Probiotika, prebiotika a synbiotika.

    · 5 minut čtení
    Základní funkcí trávicího traktu je trávení a vstřebávání živin z potravy v souladu s potřebami našeho těla a současně vylučování nestravitelného odpadu ve formě stolice. Trávicí procesy se přitom neobejdou bez podpory přátelské střevní mikroflóry (tzv. střevní mikrobiom), jejíž složení může být narušeno řadou faktorů, např. bakteriální infekcí, užíváním antibiotik či stresem. apod. Díky probiotikům...
O autorovi
PharmDr. Lucie Drábková
PharmDr. Lucie Drábková
Číst více od autora
O autorovi
PharmDr. Lucie Drábková
PharmDr. Lucie Drábková
Číst více od autora