Maligní melanom – varovné signály a prevence rakoviny kůže

Nejčastější, nemelanomový kožní nádor, který jen vzácně metastazuje. Vzniká z bazálních buněk, které se nacházejí ve spodní vrstvě pokožky. Obvykle se objevuje v místech, kde je pokožka nejvíce vystavována intenzivnímu slunění (obličej). Raný bazaliom je většinou malý, perleťově narůžovělý útvar nebo může mít podobnou barvu jako kůže. Uprostřed je vypouklý a jsou v něm vidět malé cévky. Pokud je odhalený v tomto stádiu, je prognóza relativně dobrá. Po určité době se ze změněného místa může postupně stát malý vřídek, který může mokvat nebo krvácet. V pozdějších fázích dochází ke zničení zasažené tkáně.

Tento zhoubný nádor vzniká z keratinocytů, což jsou rohové buňky pokožky. Ve srovnání s bazaliomem ochotněji metastazuje. Často má vzhled tuhého lesklého vystupujícího pupenu, který má barvu kůže, rychle roste a rozpadá se ve vřed, který ničí okolní tkáň. Typickými místy výskytu jsou tváře, ušní boltce, čelo, nos a brada. Objevit se však může i na přechodu kůže a sliznice (na genitáliích, řitním otvoru nebo rtu).

Je nejméně častým kožním zhoubným nádorem, ale zato nejnebezpečnějším (melanom představuje přibližně 10 % ze všech zhoubných kožních nádorů, ale je zodpovědný až za 75 % případů úmrtí, která s kožními nádory souvisejí).

Chirurgická léčba představuje zpravidla první krok v terapii melanomu. Odstraňuje se nejen samotný kožní nález, ale také část okolní zdravé tkáně. Pokud se nádor odhalí včas, je chirurgické odstranění dostatečným léčebným postupem. V případě, že nádor zasahuje do hlubších vrstev kůže, zvyšuje se riziko metastazování a přistupuje se k dalším léčebným opatřením.

Imunoterapie navazuje na předchozí chirurgický zákrok nebo je prvním léčebným krokem, když nemůže být nádor odstraněn chirurgicky. Při imunoterapii se nasazují léčiva, která pomáhají imunitnímu systému rozpoznávat a odstranit nádorové buňky. Využívají se tzv. monoklonální protilátky, které ovlivňují aktivitu určitých kontrolních bodů imunitního systému a ve výsledku vedou k posílení imunitní odpovědi (zprostředkované druhem bílých krvinek nazývaným T lymfocyty).

Pokroky ve znalostech molekulární biologie vedly k objevení dalších farmakologických cílů při terapii kožních nádorů. Cílená biologická léčba je vhodná pro pacienty s mutací v určitých signálních drahách. Léčiva dokážou blokovat aktivitu mutovaného proteinu, který podporuje růst nádoru.

Fotodynamická terapie. Na nádor se nanese speciální barvivo ve formě masti a nádor je poté ozářen specifickým druhem světla. Následná chemická reakce vede ke zničení nádorových buněk.

 Představují další možnosti terapie v případech, že jsou předchozí výše uvedené přístupy nedostatečně účinné.

Je nejběžnějším typem melanomu, vyskytuje se zhruba v 70 % případů melanomu. Roste převážně ve svrchní části kůže, u mužů spíše na trupu, u žen na dolních končetinách (na bérci nebo lýtku). Tento typ nádoru zpravidla splňuje všechny charakteristiky kožního nádoru, které lze diagnostikovat v rámci samovyšetření pomocí ABCDE testu. Typickým projevem je pomalu se zvětšující nestejnoměrně zbarvené ložisko. Melanom toho typu má tendenci zůstávat v místě svého vzniku (tzv. fáze „in situ“) po dobu několika let. Pomalu roste na povrchu kůže a šíří se do stran. Onemocnění postihuje zejména jedince mladšího a středního věku a souvisí s tzv. kumulativním slunečním poškozením. To znamená, že vyšší riziko rozvoje onemocnění je u jedinců, kteří se opakovaně na sluníčku spálili.

Představuje druhý nejčastější typ melanomu, vyskytuje se přibližně v 15 % případů. Nodulární melanom má sklony k rychlému, agresivnímu růstu. Běžněji vznikne jako nový výrůstek, než že by se rozvinul z již existující pihy. Zpravidla vypadá jako vyvýšený hrbolek, který má netypické zbarvení (červené, modrohnědé). Na jeho povrchu mohou vznikat prasklinky a útvar může krvácet. Většinou nesplňuje více ABCDE kritérií, takže je obtížněji diagnostikován. Postihuje spíše starší jedince. Vyskytuje se především na hrudníku, krku nebo hlavě.

Nádor postihuje spíše starší jedince, zejména v oblasti obličeje a krku, ucha, horní části paží a trupu. Jedná se o místa dlouhodobě vystavovaná intenzivnímu slunečnímu záření. Typickým projevem bývají ploché nebo mírně vyvýšené skvrny s nepravidelným okrajem a se sklonem k pomalému plošnému šíření. Při dlouhodobém zvětšování dochází u části pacientů k prorůstání do hlubších vrstev (tzv. vertikální růst), s přechodem v plně vyvinutý, pokročilý a agresivní melanom.

Tento typ melanomu je v bělošské populaci málo častým, vyskytuje se zhruba ve 3 % případů. Typicky se objevuje na ploskách nohou, na dlaních nebo pod nehty.

Melanom je přítomný pouze na povrchu kůže v místě svého vzniku. Míra 5letého přežití je vyšší než 99 %.

Tloušťka melanomu nepřesahuje 2 mm. Melanom nepostihuje přilehlé struktury a lymfatické uzliny a je snadno chirurgicky odstranitelný. Míra 5letého přežití je vyšší než 90 %.

Tloušťka melanomu je minimálně 1 mm, může být i 4 mm a více. Melanom však stále nepostihuje okolní struktury a lymfatické uzliny. Míra 5letého přežití se pohybuje v rozmezí 45-85 %.

Nádor se rozšířil do jedné nebo více lymfatických uzlin nebo blízkých lymfatických cest. Původní melanom může mít libovolnou tloušťku, může být zvředovatělý nebo již nemusí být viditelný. Objevit se mohou také satelitní nádory, což jsou nádory, které se vyvíjejí v blízkosti primárního nádoru. Míra 5letého přežití se pohybuje v rozmezí 25–70 %.

Označuje nejzávažnější formu melanomu, při které jsou zasaženy metastázemi vzdálené lymfatické uzliny či vnitřní orgány. Míra 5letého přežití se pohybuje v rozmezí 5–25 %.

Pojem metastáze označuje rozšíření nádorových buněk z místa vzniku do jiných částí těla, kde vytváří nové kolonie nádoru. Metastazovat mohou časem všechny formy melanomů. U některých je toto riziko poměrně nízké a může trvat mnoho let, u jiných je riziko vysoké. Například nodulární melanomy představují jednu z nejagresivnějších forem, mohou metastazovat již za několik týdnů nebo měsíců od vzniku nádoru.

Akrolentiginózní melanom, někdy jen zkráceně akrální melanom, je v bělošské populaci nejméně běžnou formou melanomu (2–3 % všech nově vzniklých melanomů). Vzniká zejména na dlaních, ploskách nohou nebo pod nehty. Na rozdíl od ostatních kožních melanomů při jeho vzniku nehraje vystavení se slunečnímu záření významnou roli. Postihuje spíše starší jedince s tmavším tónem pleti.

Termín benigní melanom není v medicíně běžně používán, protože melanom je ze své podstaty zhoubný (maligní). Pokud se mluví o nezhoubných (benigních) útvarech vznikajících z melanocytů, správnější označení je melanocytární névus nebo laicky mateřské znaménko.

Lentigo maligna je potenciálně nebezpečný typ nádoru, který vzniká zejména při dlouhodobém a intenzivním vystavování se slunečnímu záření. Projevuje se plochými nebo jen mírně vyvýšenými skvrnami s nepravidelným okrajem, které se šíří plošně. Při dlouhodobém zvětšování dochází u části osob k prorůstání útvaru do hlubších vrstev, s přechodem v plně vyvinutý, pokročilý a agresivní lentigo maligna melanom. Lentigo maligna postihuje spíše starší jedince, zejména v oblasti obličeje, ucha, krku a horní části paže a trupu.

Spinocelulární karcinom (spinaliom) je druhým nejběžnějším nemelanomovým nádorem. Vzniká z rohových buněk pokožky (keratinocytů). Spinaliom má vzhled vyvýšeného ložiska se šupinatým povrchem nebo načervenalého ložiska pokrytého šupinami. Roste relativně rychle, může zvředovatět, krvácet a metastazovat. Typicky se vytváří u starších osob se světlejším tónem pokožky, zejména ne obličeji, uších, krku a rukou, což jsou oblasti častěji vystavované slunci.

Samotná černá barva znaménka ještě není důvodem k obavám. Riziková jsou zejména znaménka, která rychle rostou, mění tvar nebo barvu a mají nejasnou hranici. V samovyšetření se uplatňuje ABCDE pravidlo (viz výše v článku).

Nehtový melanom (subunguální melanom) představuje poměrně vzácnou formu akrolentiginózního melanomu. Typicky se projevuje jako tmavá pigmentová skvrna nebo pruh pod nehtem palce nebo ukazováčku na ruce či pod nehtem palce na noze. Často bývá zaměňován za otlak, úraz, mykózu nebo diabetickou komplikaci. Tato forma melanomu může být dlouhou dobu opomíjená, s pozdní diagnostikou bohužel souvisí horší prognóza.

Intraokulární melanom představuje vzácnou formu rakoviny, které postihuje zejména střední část oka označovanou jako živnatka. To je cévnatá pigmentovaná část oka, která zabezpečuje jeho výživu. Skládá se ze 3 částí: duhovky (barevná část oka), řasnatého tělíska (prstenec svalových vláken za duhovkou) a cévnatky (tkáň s cévami, která zajišťuje výživu oka). Oční melanom může vést ke změnám barvy očí, tvaru očí nebo ke ztrátě zraku. Nebezpečí tkví také v metastazování do ostatních částí organismu, zejména do jater.