Karpální tunel – příznaky, prevence a léčba

6. 5. 2022 · 7 minut čtení

Brní vás prsty na rukou? Zhoršuje se stav v noci a nutí vás ruku svěsit a protřepat? V tom případě je možné, že trpíte syndromem karpálního tunelu. O co se přesně jedná, jaké jsou příčiny a jak se lze bolestí a nepříjemných pocitů zbavit? Poradíme v našem článku.


Karpální tunel obyvkle začíná pocity brnění, trnutí a necitlivosti v zápěstí a ruce.
Syndrom karpálního tunelu postihuje mnohem častěji ženy, často se navíc objevuje v těhotenství.

Co je syndrom karpálního tunelu?

Karpální tunel je anatomický prostor, který tvoří zápěstní kůstky a vazivo. Tímto prostorem prochází devět šlach ohýbačů prstů a především středový nerv (latinsky nazývaný nervus medianus), který je pro vznik karpálního tunelu klíčový, protože zodpovídá za přenos senzorických informací z prstů, a naopak motorických stimulů z mozku do ruky.

Dojde-li k jeho utlačení a zhorší-li se jeho zásobování krví, začnou se projevovat typické symptomy, jako je brnění prstů, snížená citlivost prstů a bolesti v zápěstí. Soubor těchto příznaků označujeme jako syndrom karpálního tunelu a je nejčastějším tzv. úžinovým syndromem.

Onemocnění postihuje ženy asi 2x častěji než muže, protože mají přirozeně užší karpální tunely. Průměrný věk nemocných je mezi 40 a 60 lety. Postižení bývá často oboustranné. Podle údajů Národního registru nemocí z povolání se syndrom karpálního syndromu objevuje na první příčce mezi nemocemi z povolání. V roce 2018 bylo celkem hlášeno 1222 nemocí z povolání, přičemž syndrom karpálního tunelu byl potvrzen ve 411 případech. To představuje třetinu všech případů.


Karpální tunel a jeho příznaky

Syndrom karpálního tunelu se projevuje necitlivostí, brněním, trnutím a bolestí zápěstí či některých prstů, konkrétně palce, ukazováku, prostředníku a prsteníku ruky, které se zhoršují zejména v noci. Malíček zpravidla postižen nebývá. Potíže brání nemocnému usnout nebo ho budí ze spánku a nutí ho ruku svěsit a protřepávat. Naopak při zvednutí paže se potíže výrazně zhoršují. Pacienti také udávají pocit „oteklé ruky“, i když žádný otok není viditelný. Vzácněji mohou bolesti  vystřelovat do předloktí, do paže nebo až do ramene. Nemocná ruka je oslabená, zejména pokud jde o stisk či úchop. Pokud tlak v oblasti karpálního tunelu přetrvává, může dojít posléze k závažnějšímu postižení nervu, které se projeví postupnou ztrátou citlivosti v prstech. Přestávají fungovat palcové svaly, což znemožní opozici palce a vztyčení palce kolmo do dlaně, snižuje se svalová síla. V závažných případech, pokud jsou již svaly příliš ochablé, je vidět v místě thenaru (vyvýšená část na palcové straně dlaně) propadlina.


Příčiny syndromu karpálního tunelu

Příčin vzniku syndromu karpálního tunelu může být celá řada. Převažuje sice obecná představa, že syndrom karpálního tunelu souvisí výhradně s přetěžováním dané oblasti při manuální práci, příčiny však mohou být i zcela jiné.

Jednou z možností jsou anatomické změny oblasti karpálního tunelu. Může se jednat o následek zlomeniny kosti zápěstí, vrozený úzký karpální tunel či výskyt kostních výrůstků (osteofytů). Další možností je zvětšení objemu tkání, které touto oblastí procházejí. Zde může jít například o tumor, hematom, revmatoidní artritidu, dnu, nadváhu nebo hormonální změny (těhotenství, užívání hormonální antikoncepce, onemocnění štítné žlázy). Dále se může syndrom karpálního tunelu rozvinout při některých onemocnění, pro něž je typické poškození nervů, jako je diabetes, alkoholismus, ale i nedostatečný příjem potravy.

Vznik karpálního tunelu mohou ovlivnit také určité profese, kdy je příčinou onemocnění zánět a otok měkkých tkání v důsledku mechanického přetěžování. Jako klasický příklad se v literatuře uvádí práce dojičky předtím, než bylo zavedeno přístrojové dojení. V současnosti se může jednat o povolání, kde se pracuje s nářadím (kleště, šroubováky atd.), dále jsou velmi rizikové činnosti, při nichž se do rukou přenášejí vibrace – např. práce s motorovou pilou, bruskou nebo pneumatickým kladivem. Syndrom karpálního tunelu může postihnout i fyzicky méně náročné profese, třeba hudebníky (například hra na harfu), nebo lidi pracující v kanceláři, kteří používají nevhodnou počítačovou myš.  Psaní na klávesnici vliv na vznik onemocnění podle dostupných znalostí příliš nemá. Potíže může vyvolat rovněž časté řízení automobilu či zdánlivě všední činnosti, jako je tlačení kočárku nebo tlak na zápěstí při jízdě na kole.


Syndrom karpálního tunelu, který se náhle objevil v těhotenství, obvykle po porodu odezní.
V těhotenství obtěžuje karpální tunel až čtvrtinu žen, obvykle však po porodu odezní.

Syndrom karpálního tunelu v těhotenství

Syndrom karpálního tunelu se často objevuje v těhotenství. Četnost vzniku syndromu karpálního tunelu v těhotenství uvádějí někteří zahraniční odborníci od 2,3 % do 28 %. Proč potíže s karpálními tunely v těhotenství vznikají? Tělo nastávající matky je vystaveno hormonálním změnám, které vyvolávají zadržování vody a otoky. To má za následek zvýšení objemu tkání i v oblasti zápěstí, což vede ke vzniku syndromu karpálního tunelu. Také v tomto případě je hlavním doporučením ke zmírnění příznaků klidový režim, který lze aplikovat v těhotenství, ale je obtížné ho dodržet v období po porodu, kdy už je třeba se starat o miminko. Většinou naštěstí hned po porodu dojde ke zlepšení stavu.

Po dohodě s lékařem je možné používat lokálně masti s protizánětlivým a analgetickým účinkem. Někteří lékaři v těhotenství také předepisují v mírných dávkách diuretika, která mohou odvodněním přispět ke zmírnění otoku, a tím i tlaku v oblasti karpálního nervu.

Vyšší pravděpodobnost vzniku syndromu karpálního je u žen, které mají v anamnéze vysoký krevní tlak, preeklampsii nebo otoky. Větší riziko také hrozí těhotným ženám s nadváhou.


Léčba a operace karpálního tunelu, cviky

V prvních fázích onemocnění, kdy se obtíže objevují pouze občas, je dostačující konzervativní léčba. To znamená omezení činností, které problémy vyvolávají, správná fixace ruky a užívání vhodných léků. Zde jsou základní prvky konzervativní léčby karpálních tunelů:

  • Horní končetinu nepřetěžujte, snažte se změnit návyky, které potíže vyvolávají, používejte vhodné ergonometrické pomůcky (počítačové myši, podložky pod myš, vhodné pracovní židle apod.).
  • Na noc můžete postiženou končetinu zpevnit měkkou ortézou, a to v neutrálním postavení ruky. Cílem je zabránit ohybu/zalomení v zápěstí, které zhoršuje útlak nervu.
  • Úlevu od bolesti a otoku přinesou chladivé obklady.
  • Fyzioterapie a cvičení – používají se techniky měkkých tkání a masáže, které uvolňují svaly ruky, zápěstí, předloktí, ramene a šíje, dále se provádí protahování svalů v oblasti horní končetiny, mobilizace drobných kloubů ruky, karpálních kůstek, lokte, ramene a krční páteře. Přestože návody na cvičení lze snadno dohledat na internetu, cviky používané při syndromu karpálního tunely byste si vždy měli nacvičit nejdříve se školeným fyzioterapeutem – jejich nesprávné  provádění totiž může naopak stav zhoršit.
  • Tejpování je také jednou z metod, která pomáhá při syndromu karpálního tunelu. Jak správně tejpovat zápěstí, poradí rovněž zkušený fyzioterapeut nebo lékař.
  • V rámci fyzioterapie lze využít i celou řadu dalších metod, jako je ultrazvuk, laser, magnetoterapie, rázová vlna, iontoforéza a další.

Při syndromu karpálního tunelu pomůže ruce ulevit bandáž nebo ortéza.
Ulevit od nepříjemných bolestí pomůže speciální ortéza na zápěstí.

Medikamentózní léčba

K lokální léčbě se používají masti, krémy nebo gely, které působí proti zánětu, bolesti a otoku a které pomohou zmírnit probíhající zánět šlach v karpálním tunelu. Důležité je, aby účinná látka z použitého léku dobře pronikla na postižené místo. Léky proti bolesti a zánětu lze krátkodobě užívat i systémově ve formě tablet (ibuprofen, diklofenac atd.). Celkové podávání steroidů se v praxi neosvědčilo, stejně tak odborníci zamítli podávání léků rozšiřujících cévy. Možná je injekční aplikace kortikoidů s anestetikem do karpálního tunelu.

Jako doplněk celkové léčby bývají doporučovány vitaminy ze skupiny B, zejména pyridoxin (vitamin B).

Pokud konzervativní léčba není možná nebo nepřináší úlevu, pacient musí podstoupit operaci karpálního tunelu, kterou provádí neurochirurg nebo ortoped. Provádí se buď laparoskopicky nebo jako klasická otevřená operace. Doba zotavování po operaci karpálního tunelu do doby, než je opět možná plná zátěž, činí asi 3 měsíce. V rámci rekonvalescence má po operaci nezastupitelné místo opět rehabilitace a cvičení, fyzioterapeut vás naučí speciální cviky, které vám pomohou k rychlejšímu návratu do běžného života. Po operaci nezapomínejte také na péči o jizvy.



Články k tématu Karpální tunel – příznaky, prevence a léčba

  • Nespavost

    Nespavost

    · 5 minut čtení
    • Bylinky

    Nespavost je nejčastější poruchou spánku. Je definována jako neschopnost usnout nebo spát (časté a časné probouzení) spolu s pocitem, že spánek nebyl posilující.

  • Jak se zbavit nervozity a úzkosti

    Jak se zbavit nervozity a úzkosti

    · 5 minut čtení

    Psychická nervozita je běžnou emocí, která má za normálních podmínek ochranný význam a pomáhá nám ve vypjatých situacích. Je to pocit, který zažil někdy každý z nás (například před zkouškou, důležitým rozhodnutím, či v náročné situaci) a který nám není moc příjemný.

  • Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?

    Alzheimerova choroba – jak ji poznat a jak se léčí?

    · 8 minut čtení
    • Paměť
    • Senioři

    Alzheimerova choroba je závažné onemocnění, při němž dochází k postupnému úbytku nervových buněk v mozku. Jedná se o nejčastější formu demence. Postihuje zejména seniory, kteří vlivem nemoci přichází o soběstačnost. Jak život s Alzheimerem zvládnout?