Bolest zad – diagnostika, léčba a uvolňovací cviky
Bolesti zad patří mezi nejběžnější zdravotní problémy současné doby a souvisí se změnami životního stylu v posledních desetiletích. Sedavý způsob zaměstnání a nedostatek pohybu vedou k oslabování určitých svalových skupin nebo naopak k jejich přetěžování. Jaké jsou nejčastější druhy bolesti zad a jak se s nimi vypořádat? Podrobnosti najdete v našem článku.

Obsah článku
Obsah článku
Související kategorie produktů:
Co je bolest zad?
Bolest zad patří k jednomu z nejčastějších druhů bolestivých obtíží a během života postihne zhruba 80 % lidí. Může se objevit v každém věku, ale zpravidla přichází v dospělosti již mezi 30. až 40. rokem života. Je nejčastější příčinou pracovní neschopnosti.
Co způsobuje bolesti zad?
Bolestí zad trpí hlavně obyvatelé vyspělých zemí. Mezi nejčastější příčiny patří nedostatek fyzické aktivity, sedavý způsob života, nesprávné držení těla, prochladnutí, příliš namáhavá aktivita, nadváha a obezita, úraz, nadměrný stres, ploché nohy či jiná onemocnění. Mezi jiná onemocnění řadíme osteoartrózu, vředy, infarkt myokardu, nádor, výhřez meziobratlové ploténky, akutní blokádu krční nebo bederní páteře, žlučníkové nebo ledvinové kameny, Bechtěrevovu chorobu a Scheuermannovu nemoc.
Druhy bolesti zad
Bolesti zad lze rozdělit na akutní a chronické.
Akutní bolest zad je většinou soustředěna do jednoho místa, objevuje se náhle a obvykle do několika týdnů vymizí. Zdrojem akutní bolesti bývají zranění, pády, nepřirozená zátěž pohybového ústrojí nebo přetížení svalů. Běžně se vyskytuje při zvedání těžkých věcí, ale může být i reakcí na zánět nebo infekci. Akutní bolesti vyžadují odpočinek, klidový režim nebo fyzioterapii.
Chronická bolest zad je dlouhodobá, a to po dobu několika týdnů i měsíců. Příčin vzniku může být vícero, ale mezi hlavní řadíme degenerativní změny páteře, zranění a úrazy, svalové dysfunkce a psychosomatické problémy. Léčba obnáší odborné cvičení na posílení špatně fungujícího svalstva, fyzioterapii a další péči. Pokud člověk trpí chronickou bolestí zad, může být omezen v některých oblastech vlastního života. Bývá limitován v životní i pracovní výkonnosti, bolest může mít negativní dopad na rodinné a společenské soužití, jedinci jsou ohroženi psychickou a emocionální nestabilitou, trpí depresemi, úzkostmi, stávají se závislými na užívání léků.
Dalšími druhy bolestí zad jsou bolesti prosté, které mají mechanický původ (časté přetěžování, špatné držení těla…), kdy dochází k natažení nebo natržení svalových vláken a vazivových úponů. Neuropatické bolesti zad jsou vyvolané poškozením nervových kořenů. Podle místa dráhy nervu se bolest dělí na periferní nebo centrální. Bolest pacienti popisují jako pálení nebo píchání špendlíky. Příčinou jsou kraniální neuralgie (zánět trojklaného nervu), výhřez meziobratlové ploténky, postoperační neuropatické bolesti, úžinové syndromy (zánět karpálního tunelu), diabetická neuropatie, postherpetická neurologie (pásový opar) atd. Dále existují bolesti zad způsobené poraněním a bolesti zad vyvolané závažným onemocněním páteře (zánět, infekce, nádor).

Mapa bolesti zad
Mapa bolesti slouží k diagnostice, díky níž mohou zdravotníci identifikovat a sledovat bolest. Mapa bolesti zad se zaměřuje na oblast zad, zádových svalů a páteře. Zahrnuje několik bodů jako lokalizaci bolestivého místa, druh bolesti (akutní vs. chronická, ostrá vs. tupá bolest), intenzitu bolesti (stupňování bolesti, změna v průběhu času), doba trvání (kdy se objevuje a jak dlouho trvá), spouštěcí faktory bolesti (stres, fyzická aktivita…).
Diagnostika bolesti zad
Lékař v první řadě získá od pacienta informace o charakteristice přítomných bolestí. Zásadní je anamnéza traumatu, délka trvání bolestí, lokalizace či končetinové iritace. Následuje klinické vyšetření, kdy se hodnotí samostatnost pacienta v pohybu a chůzi, dále vyšetření palpací a poklepem, kde se hodnotí lokální bolestivost, proteplení, stabilita nebo svalové spasmy. Součástí klinického vyšetření je i základní neurologické vyšetření. V praxi se využívá několika testů jako Thomayerův test, Lasègueův test, Mennellův test, Spurlingův test…
U stavů, kdy je podezření na zánětlivé postižení páteře, se provádějí komplexní laboratorní testy. Nezbytnou součástí diagnostiky jsou zobrazovací metody. Jedná se o rentgen (RTG), výpočetní tomografii (CT), magnetickou rezonanci (MRI), v indikovaných případech i např. pozitronovou emisní tomografii / jednofotonovou emisní výpočetní tomografii (PET/SPECT).
Bolest zad a léčba
Akutní bolesti vzniklé v důsledku náhlého přetížení (zvedání břemene, rychlé otočení, prochladnutí…) se léčí pouhou aplikací analgetik, ideálně intramuskulárně nebo intravenózně, klidovým režimem, aplikací suchého tepla, případně lékař napíše analgetika/spasmolytika na domácí užití. Terapie akutních bolestí při svalových spasmech spočívá v nasazení myorelaxancií. Lze využít i lokální formy léčby, jako jsou masti, gely či spreje na bolest s obsahem přírodních či syntetických účinných látek. Dále lze použít náplasti na bolest zad, které prohřívají a tlumí bolest, či různé obstřiky v okolí postižených míst.
Pacienti s chronickými bolestmi zad začínají léčbu malými dávkami slabších analgetik. U pokročilých degenerativních změn lze nasadit sady analgetických infuzí. Jestliže je ale příčinou bolestí zad jiné onemocnění, léčba se zaměřuje právě na tuto nemoc.
Velmi důležitou součástí komplexní léčby bolestí zad je rehabilitace, která se stává jedním ze základních pilířů terapie, hlavně v rámci chronických bolestí. Poslední možností je operační řešení, a to hlavně v případech, kdy předchozí konzervativní metody neměly požadovaný účinek.
Nejčastější bolesti zad
Bolest v dolní části zad nad zadkem bývá způsobena svalovým napětím, přetížením spodní části zad při práci, častým nošením těžkých břemen, úrazy, špatným držením těla, různými zdravotními problémy (stenóza, spondylitida…), nadváhou a obezitou, slabostí břišních svalů. Vyhřezlé ploténky jsou dalším zdrojem bolesti v dolní části zad. Doprovázet je může brnění nohou nebo mravenčení v jiných tělesných partiích. K výhřezu může dojít prakticky kdekoliv.
Náhlá ostrá bolest v kříži je charakteristická pro blokádu bederní páteře. Nastává díky náhlému zvýšení svalového napětí v nepřirozené poloze, nejčastěji v předklonu s rotací trupu. Pacient se pak nemůže zpátky z předklonu narovnat. Nejefektivnější léčbou blokády beder je ošetření rázovou vlnou.
Bolest mezi lopatkami může být způsobena přetížením svalů pravé či levé části těla, slabým svalstvem nebo nadměrnou zátěží. Příčinou bolesti může být také úzkost, vnitřní napětí, problémy se srdcem, trávicími orgány, ale i degenerativní onemocnění plotének v krční či hrudní páteři, skřípnutý nerv, skolióza či prodělaný úraz.
Bolest zad v oblasti ledvin bývá způsobena špatným držením těla, nedostatkem pohybu, svalovou dysbalancí, problémem s meziobratlovými ploténkami, u žen menstruací či těhotenstvím. Pokud máte podezření, že se jedná o problém přímo spojený s ledvinami, přečtěte si více našem dalším článku o bolesti ledvin.
Příčin těchto bolestí je několik, například nesprávné držení těla, přetížení svalů monotónními pohyby, nesprávné cvičení, prochladnutí, poškození meziobratlových plotének, poškození nervů v oblasti krku, zánětlivé, revmatické stavy, dlouhodobý stres, nekvalitní podmínky při spánku, nedostatečná pohybová aktivita či celkově nezdravý životní styl. Problém s krkem mohou doprovázet také bolesti hlavy, poruchy citlivosti nebo brnění rukou.
Co dělat, aby záda nebolela?
Hlavním úkolem je nepřetěžovat opěrný systém a pravidelně cvičit. Nedílnou součástí je správné držení těla, pravidelný pohyb, zdravý jídelníček (nadváha a obezita přispívá k bolestem zad), nestresovat se (stres způsobuje zvýšené svalové napětí a poruchy spánku), pohodlná obuv, upřednostnit batoh před kabelkou (záda jsou tak zatěžována rovnoměrně) a spánek na kvalitní matraci.

Cviky na bolest zad
Existuje několik cviků a rozdělit je lze podle toho, čeho chce člověk cvičením dosáhnout. Vhodné je cvičit každý den, stačí si najít pár minut. Se správným provedením cviků vás seznámí fyzioterapeut.
Cviky na bolavá záda svaly protáhnou a uvolní křeč. Mezi tato cvičení patří například kočka, kdy dochází k protažení páteře na všech čtyřech končetinách, leh na zádech s tlakem kolen do dlaní, při němž člověk leží na zádech, zvedne kolena k břichu, chytí se rukama pod koleny a tlačí proti nim, rotace trupu, která probíhá vleže na zádech s mírně nakloněnými koleny na jednu stranu a poté na druhou.
Posilovací cviky zpevní zádové svaly a jsou prevencí proti „kulatým“ zádům. Řadíme sem polohu supermana, kdy si člověk lehne na břicho, zvedne do vzduchu natažené ruce i nohy a snaží se v pozici nějakou chvíli vydržet, dále poloha, při které se zvedají nohy při lehu na břiše, cvik, kdy se člověk lehce předkloní vestoje s rukama za hlavou, obrácený sněžný anděl, kdy se leží na břiše a pohyb se provádí pouze rukama. Cviky na posílení bederní oblasti a spodních zad zapojují hluboké vnitřní svaly. Mezi cviky patří zvedání protilehlých končetin na čtyřech, dále mrtvý tah a zvedání pánve, kdy člověk leží na zádech, pokrčí nohy, zapře se patami o zem a pomalu zvedá pánev.





