Myokarditida – jak poznat a léčit zánět srdečního svalu?

Slouží ke zjištění známek infekce, zánětu a případného srdečního infarktu.

Kontrola elektrické aktivity srdce a detekce abnormální srdeční frekvence.

Vytváří díky zvukovým vlnám pohyblivé obrazy bijícího srdce, zobrazuje velikost srdce, průtok krve a odhaluje případné strukturální a funkční problémy v srdci a přilehlých krevních cévách.

Používá se k vytvoření průřezového podrobného obrazu srdce.

Slouží ke kontrole tvaru a velikosti srdce, plic, správné anatomie hrudníku a k detekci volné tekutiny kolem srdce jako případné známky srdečního selhání.

Vytváří podrobné snímky srdce (velikost, tvar, struktura).

Lékař zavede do cévy tenkou ohebnou trubičku (katétr). Katétrem protéká barvivo, aby se srdeční tepny lépe zobrazily na rentgenových snímcích. Při tomto vyšetření může být odebrán vzorek srdeční svalové tkáně (biopsie). Vzorek se odešle do laboratoře ke kontrole, zda nevykazuje známky myokarditidy nebo infekce.

Lékař vám může předepsat léky na srdce a cévy. Pomáhají řešit příznaky srdečního selhání, které může myokarditidu doprovázet. Některé látky upravují srdeční tep (beta-blokátory), jiné ulevují od otoků a snižují množství práce, jež musí srdce vykonat (diuretika). Další chrání srdce a podporují správnou pružnost cév (ACE inhibitory, sartany). Společně tyto látky snižují vysoký krevní tlak, pokud je přítomný.
Při nepravidelném srdečním tepu nebo závažném srdečním selhání se používají léky k prevenci krevních sraženin (antikoagulancia). Ke snížení zánětu mohou být předepsány kortikosteroidy, jež snižují úroveň zánětu a tlumí intenzitu nesprávné imunitní odpovědi. Při autoimunitním onemocnění je třeba cíleně léčit i tuto základní přítomnou nemoc.
Někteří lidé s myokarditidou užívají léky jen několik měsíců, jiní mohou mít dlouhodobé srdeční potíže, a proto vyžadují celoživotní léčbu. Po prodělané, zaléčené myokarditidě je důležité pravidelně podstupovat zdravotní prohlídky, aby se včas odhalily případné zdravotní komplikace.

Umělá pumpa je mechanické zařízení, které srdci pomáhá čerpat krev. Lze ji použít při závažnějších stavech myokarditidy nebo při čekání na jinou vhodnou léčbu.
V případě pokročilého srdečního selhání lze implantovat kardiostimulátor, defibrilátor nebo lze uvažovat o transplantaci srdce. 

Je doporučeno vyhnout se těžké tělesné aktivitě po dobu nejméně 3-6 měsíců po stanovení diagnózy. Až poté může být doporučena postupná fyzická zátěž, která pomůže pomalu posílit srdce. Lékaři proto doporučují pacientům nespěchat s návratem k náročnějším činnostem a raději dát jejich srdci dostatek času na zotavení.

Pravidelná pohybová aktivita posiluje srdce. Věnujte pohybu minimálně třikrát týdně čas v délce alespoň 30 minut. Postačí například svižná chůze, jízda na kole nebo plavání. Více než konkrétní typ aktivity je důležité umět zařadit pohybovou aktivitu do pravidelného denního plánu a nevynechávat ji.

Konzumujte stravu bohatou na ovoce, zeleninu, luštěniny, celozrnné výrobky a vlákninu. Nejméně jednou týdně si dopřejte rybu. Omezte příjem nasycených tuků a potravin s vysokou mírou cholesterolu. Vhodné je také výrazně snížit příjem druhotně zpracovaných potravin.

Kardiovaskulární prevence v sobě zahrnuje mimo jiné také pravidelný spánkový režim, čas na odpočinek, omezení alkoholu, kofeinu a vyhýbání se kouření. Snažte se v maximální možné míře omezit působení okolního stresu.

Pravidelně si myjte ruce, pravidelně větrejte a v obdobích zvýšené respirační nákazy se pokud možno vyhýbejte místům se zvýšenou koncentrací osob.

Pravidelné otužování je účinnou metodou, jak současně posílit imunitu i srdce. Zvažte možnosti nepovinného očkování, zvláště pokud patříte mezi rizikové skupiny (starší věk, srdečně-cévní nemoci, oslabená imunita, práce v rizikovém prostředí aj.).