Basedowova choroba – příznaky a léčba
Basedowova choroba je onemocnění, při kterém vlastní imunitní systém útočí na štítnou žlázu a ta pak vytváří nadbytek hormonů. Závažnější forma nemoci způsobuje typické vzezření s vypouklýma očima a má výrazný dopad na celkový zdravotní stav. Jak se nemoc zjišťuje, jaké jsou typické příznaky a možnosti léčby?

Obsah článku
Co je Basedowova choroba?
Basedowova choroba je autoimunitní onemocnění postihující štítnou žlázu, při které jsou vytvářeny protilátky způsobující nárust hladin hormonů štítné žlázy, konkrétně tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Hovoříme pak o tyreotoxikóze nebo hypertyreóze, tedy o zvýšené činnosti štítné žlázy. Ta může mít více příčin, přičemž Basedowova choroba patří mezi ty nejčastější.
Vzhledem k tomu, že štítná žláza hraje důležitou roli v řízení metabolismu a má vliv na řadu orgánů, projeví se nemoc mnoha příznaky. Mezi ty nejzásadnější patří charakteristicky vypouklé oči, zbytnění štítné žlázy, zrychlená srdeční činnost a nervozita.
Basedowova choroba se objevuje asi u 2 % populace, zpravidla mezi 30. a 50. rokem života, u žen až 8× častěji než u mužů.
Basedowova choroba a příčiny
Autoimunitní charakter nemoci značí, že protilátky, které se vážou na receptory štítné žlázy a stimulují ji k nadměrné produkci hormonů, produkuje vlastní imunitní systém. Proč k nestandardnímu chování imunitního systému dochází, zůstává podobně jako u dalších autoimunitních nemocí z velké míry neobjasněno. Pravděpodobně zde hraje roli dědičnost spolu s vlivem životního prostředí.
Rizikové faktory pro vznik onemocnění
- rodinná anamnéza – výskyt nemoci v rodině
- další autoimunitní onemocnění – např. diabetes 1. typu nebo revmatoidní artritida zvyšují pravděpodobnost výskytu jiných autoimunitních chorob
- kouření – nepříznivým dopadem na imunitní systém vzrůstá riziko rozvoje Basedowovy nemoci
- infekční nemoci – některé bakterie nebo viry jsou považovány za možné spouštěče autoimunitních onemocnění

Příznaky Basedowovy choroby
Poškození očí, tzv. Gravesova oftalmopatie, je charakterizováno zkrácením horního víčka, otokem očnice a výhřezem oka (výsledkem jsou typické vypouklé oči). Oční příznaky mohou dále zahrnovat tlak, bolestivost, zarudnutí, citlivost nebo zhoršené vidění. V krajních, specifických případech hrozí až ztráta zraku. Oční porucha je pravděpodobně způsobena vazbou protilátek na okohybné svaly a na pojivovou a tukovou tkáň v očích, což vede k zánětlivé reakci.
Voskovité, tužší prosáknutí kůže (tzv. myxedém) na bércích a nártech je dalším charakteristickým příznakem. Až na výjimky tento podkožní otok nebývá bolestivý.
Další symptomy souvisí s vysokými hladinami hormonů štítné žlázy, a jsou tedy obdobné pro všechny druhy nadměrné funkce štítné žlázy:
- nervozita a podrážděnost
- únava
- jemný třes rukou nebo prstů
- nesnášenlivost vyšších teplot, pocení, teplá a vlhká kůže
- hubnutí, úbytek na váze i přes vyšší chuť k jídlu
- zvětšení štítné žlázy na přední straně krku (tzv. struma)
- změny menstruačního cyklu
- snížení chuti na sex, neschopnost dosáhnout erekce nebo ji udržet
- zvýšený pohyb střev, průjem
- zrychlený nebo nepravidelný srdeční tep
- nespavost
Diagnostika
Výskyt dvou příznaků zpravidla odhalí diagnózu Basedowovy choroby: přítomnost exoftalmu (vypouklé oči) a myxedému (otok bérců). Zvětšená štítná žláza má difúzní charakter, tj. je zvětšená celkově do všech stran. Její vyšetření se provádí pohmatem a ultrazvukem. Laboratorní krevní testy ukážou vysoké hladiny hormonů štítné žlázy (T3 a T4) a nízké hodnoty TSH (štítnou žlázu stimulující hormon).
Dále je možno zjistit z krve přítomnost protilátek proti receptorům na štítné žláze. Mají označení TSI (štítnou žlázu stimulující imunoglobulin). Pokud se protilátky v krvi neprokážou, ukazuje to na jinou příčinu hypertyreózy. Své využití má i test, při kterém pacient přijme malé množství radioaktivního jódu a za pomoci zobrazovacích metod lékař sleduje, kolik radiojódu je absorbováno štítnou žlázou. Vyšší procento přijatého jódu ukazuje na Basedowovu chorobu.

Basedowova choroba a léčba
Cílem léčby je zmírnění příznaků a udržení správných hodnot hormonů štítné žlázy. U úspěšné terapie může dojít k dočasnému ústupu nemoci, znovuobjevení příznaků ale bývá časté.
Antityreoidální látky, také nazývané tyreostatika, snižují tvorbu hormonů štítné žlázy (T3 a T4). V České republice jsou aktuálně používána léčiva thiamazol a propylthiouracil. Úspěšnost léčby je individuální, stejně tak potřebné dávkování nebo délka užívání. Může se objevit méně častý nežádoucí účinek na krvetvorbu, vyžadující ukončení terapie.
Příznaky nemoci jako zrychlený srdeční tep, třes nebo úzkost lze ovlivnit nasazením beta-blokátorů, léčiv běžně používaných u srdečních chorob nebo vysokého krevního tlaku. Nejčastěji se využívá metoprolol.
Při nedostatečném efektu podávaných léčiv se v praxi často přistupuje k odstranění štítné žlázy, a to radioaktivním jódem nebo operací. Podaný radiojód je vychytáván v tkáni štítné žlázy, zejména v nejvíce aktivních buňkách. Zářením dochází ke zničení těchto buněk a postupem času ke zmenšení štítné žlázy. Protože je tkáň štítné žlázy u každého jinak citlivá, nelze přesně určit dávku radioaktivního jódu pro nastolení normální funkce štítné žlázy. Proto je v některých případech nutné terapii opakovat pro nedostatečný efekt, nebo naopak je štítná žláza utlumena příliš a je potřeba doživotně užívat hormony štítné žlázy v tabletách.
Operativní řešení spočívá v odebrání celé štítné žlázy chirurgicky. V tomto případě je nezbytné doživotní užívání hormonů štítné žlázy v tabletách. Pacienti často mívají obavu z poškození hlasivek nebo příštítných tělísek, ale výskyt těchto postižení vlivem operace je spíše vzácný.
Basedowova choroba a těhotenství
Neléčená nebo nedostatečně léčená Basedowova choroba představuje velké riziko pro matku i plod. Basedowova choroba zvyšuje riziko vzniku vrozených vývojových vad, potratu a předčasného porodu. Děti mívají nízkou porodní hmotnost. Matky jsou ohroženy preeklampsií, může se rozvinout porucha jater nebo těhotenská cukrovka. Vzácněji se objevuje závažný, život ohrožující stav, tzv. tyreotoxická krize nebo bouře.
Léčba je nezbytná, v 1. trimestru je lékem volby propylthiouracil, ve 2. a 3. trimestru a během kojení je to thiamazol. V některých případech se přistupuje k operativnímu odstranění štítné žlázy, případně je zákrok doporučen již před plánovaným otěhotněním. Radioaktivní jód je v diagnostice i v léčbě zakázán.
