Přeskočit na hlavní obsah
0 výsledků
  • Rychlý košík zavřen
  • Basedowova choroba – příznaky a léčba

    15. 4. 2025 · 5 minut čtení
    Zdraví a prevenceŠtítná žláza

    Basedowova choroba je onemocnění, při kterém vlastní imunitní systém útočí na štítnou žlázu a ta pak vytváří nadbytek hormonů. Závažnější forma nemoci způsobuje typické vzezření s vypouklýma očima a má výrazný dopad na celkový zdravotní stav. Jak se nemoc zjišťuje, jaké jsou typické příznaky a možnosti léčby?

    Mgr. Lukáš Novotný
    Mgr. Lukáš Novotný
    Basedowova choroba – příznaky a léčba

    Co je Basedowova choroba?

    Basedowova choroba je autoimunitní onemocnění postihující štítnou žlázu, při které jsou vytvářeny protilátky způsobující nárust hladin hormonů štítné žlázy, konkrétně tyroxinu (T4) a trijodtyroninu (T3). Hovoříme pak o tyreotoxikóze nebo hypertyreóze, tedy o zvýšené činnosti štítné žlázy. Ta může mít více příčin, přičemž Basedowova choroba patří mezi ty nejčastější.

    Vzhledem k tomu, že štítná žláza hraje důležitou roli v řízení metabolismu a má vliv na řadu orgánů, projeví se nemoc mnoha příznaky. Mezi ty nejzásadnější patří charakteristicky vypouklé oči, zbytnění štítné žlázy, zrychlená srdeční činnost a nervozita.

    Basedowova choroba se objevuje asi u 2 % populace, zpravidla mezi 30. a 50. rokem života, u žen až 8× častěji než u mužů.

    Pro toto onemocnění se používá více názvů
    Basedowova choroba je termín zavedený především v kontinentální Evropě a je odvozený od německého lékaře Karla Adolfa von Basedowa, který nemoc popsal v roce 1840. O několik let dříve, v roce 1835, byl shodný soubor příznaků nezávisle publikován anglickým lékařem Robertem Jamesem Gravesem. Ve Velké Británii a v zámoří se proto spíše setkáme s pojmenováním Gravesova choroba. Často se dnes setkáváme s kombinovaným názvem Gravesova-Basedowova choroba. Alternativními lékařskými termíny jsou exoftalmická struma a difúzní toxická struma.

    Basedowova choroba a příčiny

    Autoimunitní charakter nemoci značí, že protilátky, které se vážou na receptory štítné žlázy a stimulují ji k nadměrné produkci hormonů, produkuje vlastní imunitní systém. Proč k nestandardnímu chování imunitního systému dochází, zůstává podobně jako u dalších autoimunitních nemocí z velké míry neobjasněno. Pravděpodobně zde hraje roli dědičnost spolu s vlivem životního prostředí.

    Rizikové faktory pro vznik onemocnění

    • rodinná anamnéza – výskyt nemoci v rodině
    • další autoimunitní onemocnění – např. diabetes 1. typu nebo revmatoidní artritida zvyšují pravděpodobnost výskytu jiných autoimunitních chorob
    • kouření – nepříznivým dopadem na imunitní systém vzrůstá riziko rozvoje Basedowovy nemoci
    • infekční nemoci – některé bakterie nebo viry jsou považovány za možné spouštěče autoimunitních onemocnění
    Basedowova choroba má charakter autoimunitního onemocnění.
    Basedowova choroba má charakter autoimunitního onemocnění.

    Příznaky Basedowovy choroby

    Poškození očí, tzv. Gravesova oftalmopatie, je charakterizováno zkrácením horního víčka, otokem očnice a výhřezem oka (výsledkem jsou typické vypouklé oči). Oční příznaky mohou dále zahrnovat tlak, bolestivost, zarudnutí, citlivost nebo zhoršené vidění. V krajních, specifických případech hrozí až ztráta zraku. Oční porucha je pravděpodobně způsobena vazbou protilátek na okohybné svaly a na pojivovou a tukovou tkáň v očích, což vede k zánětlivé reakci.

    Voskovité, tužší prosáknutí kůže (tzv. myxedém) na bércích a nártech je dalším charakteristickým příznakem. Až na výjimky tento podkožní otok nebývá bolestivý.

    Další symptomy souvisí s vysokými hladinami hormonů štítné žlázy, a jsou tedy obdobné pro všechny druhy nadměrné funkce štítné žlázy:

    • nervozita a podrážděnost
    • únava
    • jemný třes rukou nebo prstů
    • nesnášenlivost vyšších teplot, pocení, teplá a vlhká kůže
    • hubnutí, úbytek na váze i přes vyšší chuť k jídlu
    • zvětšení štítné žlázy na přední straně krku (tzv. struma)
    • změny menstruačního cyklu
    • snížení chuti na sex, neschopnost dosáhnout erekce nebo ji udržet
    • zvýšený pohyb střev, průjem
    • zrychlený nebo nepravidelný srdeční tep
    • nespavost

    Diagnostika

    Výskyt dvou příznaků zpravidla odhalí diagnózu Basedowovy choroby: přítomnost exoftalmu (vypouklé oči) a myxedému (otok bérců). Zvětšená štítná žláza má difúzní charakter, tj. je zvětšená celkově do všech stran. Její vyšetření se provádí pohmatem a ultrazvukem. Laboratorní krevní testy ukážou vysoké hladiny hormonů štítné žlázy (T3 a T4) a nízké hodnoty TSH (štítnou žlázu stimulující hormon).

    Dále je možno zjistit z krve přítomnost protilátek proti receptorům na štítné žláze. Mají označení TSI (štítnou žlázu stimulující imunoglobulin). Pokud se protilátky v krvi neprokážou, ukazuje to na jinou příčinu hypertyreózy. Své využití má i test, při kterém pacient přijme malé množství radioaktivního jódu a za pomoci zobrazovacích metod lékař sleduje, kolik radiojódu je absorbováno štítnou žlázou. Vyšší procento přijatého jódu ukazuje na Basedowovu chorobu.

    Cílem léčby je zmírnění příznaků a udržení správných hodnot hormonů štítné žlázy.
    Cílem léčby je zmírnění příznaků a udržení správných hodnot hormonů štítné žlázy.

    Basedowova choroba a léčba

    Basedowova choroba a těhotenství

    Neléčená nebo nedostatečně léčená Basedowova choroba představuje velké riziko pro matku i plod. Basedowova choroba zvyšuje riziko vzniku vrozených vývojových vad, potratu a předčasného porodu. Děti mívají nízkou porodní hmotnost. Matky jsou ohroženy preeklampsií, může se rozvinout porucha jater nebo těhotenská cukrovka. Vzácněji se objevuje závažný, život ohrožující stav, tzv. tyreotoxická krize nebo bouře.

    Léčba je nezbytná, v 1. trimestru je lékem volby propylthiouracil, ve 2. a 3. trimestru a během kojení je to thiamazol. V některých případech se přistupuje k operativnímu odstranění štítné žlázy, případně je zákrok doporučen již před plánovaným otěhotněním. Radioaktivní jód je v diagnostice i v léčbě zakázán.


    O autorovi
    Mgr. Lukáš Novotný
    Mgr. Lukáš Novotný
    Vystudoval jsem Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2016 pracuji jako lékárník v Praze a připravuji vzdělávací články a aktivity pro lékárníky, studenty a veřejnost.
    Číst více od autora
    O autorovi
    Mgr. Lukáš Novotný
    Mgr. Lukáš Novotný
    Vystudoval jsem Farmaceutickou fakultu Univerzity Karlovy. Od roku 2016 pracuji jako lékárník v Praze a připravuji vzdělávací články a aktivity pro lékárníky, studenty a veřejnost.
    Číst více od autora