Postbiotika – kompletní průvodce
Vedle probiotik a prebiotik se v posledních letech stále častěji objevuje pojem postbiotika. Na rozdíl od probiotik neobsahují živé bakterie, přesto představují zajímavou součást moderního pohledu na střevní mikrobiotu. Co jsou postbiotika, jak vznikají a kde je najdeme?
Obsah článku
Obsah článku
Co jsou postbiotika?
Postbiotika jsou neživé mikroorganismy, jejich části nebo látky vznikající během jejich metabolismu. Definici postbiotik v roce 2021 sjednotila odborná organizace International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics (ISAPP), která je popisuje jako přípravek obsahující inaktivované mikroorganismy a/nebo jejich složky, jež mohou ovlivňovat biologické procesy v organismu.
Příklady postbiotik
Mezi postbiotika patří například bakteriální lyzáty, části buněčných stěn mikroorganismů, peptidy a bílkoviny, enzymy, polysacharidy, organické kyseliny vznikající fermentací.
Zjednodušeně lze říci, že zatímco probiotika obsahují živé bakterie, postbiotika jsou produkty jejich metabolismu nebo jejich neživé části.
Rozdíl mezi probiotiky, prebiotiky a postbiotiky
Pojmy probiotika, prebiotika a postbiotika spolu úzce souvisejí, ale označují odlišné skupiny látek.
- Probiotika jsou živé mikroorganismy, nejčastěji bakterie nebo kvasinky. Patří mezi nejznámější složky podporující střevní mikrobiotu. Najdeme je ve fermentovaných potravinách nebo jako doplňky stravy.
- Postbiotika představují neživé mikroorganismy, jejich části nebo látky vznikající během jejich metabolismu. Mohou zahrnovat například bakteriální lyzáty, části buněčných stěn, organické kyseliny, peptidy nebo další metabolity produkované mikroorganismy.
- Synbiotika jsou přípravky kombinující probiotika a prebiotika. Obsahují tedy jak živé mikroorganismy, tak látky, které jim slouží jako zdroj živin.
Jak postbiotika vznikají a jak fungují v organismu?
Postbiotika vznikají během života mikroorganismů nebo po jejich rozrušení. Bakterie při růstu produkují řadu látek, které zůstávají v prostředí i po jejich zániku. Další možností je cílené zpracování bakteriálních kultur, při kterém dochází k inaktivaci buněk a získání jejich jednotlivých složek.
Mezi nejlépe prozkoumaná postbiotika patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem (SCFA), zejména butyrát (kyselina máselná), acetát a propionát. Tyto látky vznikají při fermentaci vlákniny střevními mikroorganismy. K dalším postbiotikům se řadí také bakteriální lyzáty, fragmenty buněčných stěn, exopolysacharidy, peptidy, enzymy nebo organické kyseliny vznikající během fermentace. Postbiotika mohou interagovat s buňkami střevní sliznice a imunitního systému. Způsob jejich biologického působení se liší podle použitého mikroorganismu, způsobu inaktivace a výsledného složení přípravku.
Zdroje postbiotik – potraviny vs. doplňky stravy
Postbiotika se přirozeně vyskytují v některých fermentovaných (kvašených) potravinách. Vznikají během fermentace působením mikroorganismů a mohou být přítomna i poté, co se počet živých bakterií sníží. Mezi potraviny obsahující přirozeně postbiotika patří například kefír, jogurt, kysané zelí, kimchi, miso či tempeh. Je však důležité si uvědomit, že obsah postbiotik v potravinách nelze přesně stanovit a může se výrazně lišit podle způsobu výroby a skladování. Dalším zdrojem postbiotik jsou doplňky, které obsahují butyrát, bakteriální lyzáty nebo jiné postbiotické složky. Jejich složení bývá standardizované a přesně definované výrobcem.
