Raynaudův syndrom – proč blednou prsty a jak tomu předcházet?
Pocity chladu, ztráta citlivosti a bolesti při každém záchvatu, to je Raynaudův syndrom. Jedná se o nemoc oslabující přítok krve a postihující nejčastěji drobné cévy na koncích prstů rukou a nohou. Jaké jsou příčiny vzniku, projevy a následná léčba, se dozvíte v následujícím článku.
Obsah článku
Obsah článku
Co je Raynaudův syndrom?
Raynaudův syndrom neboli Raynaudův fenomén je porucha periferní cirkulace (tzn. krevního oběhu v okrajových částech těla), která se typicky projevuje zblednutím a zchladnutím prstů. To omezuje průtok krve a vede k příznakům, jako jsou změny barvy kůže, studená kůže a pocit mravenčení.
Vlastní záchvat trvá obvykle 10–20 minut. Záchvat mohou vyvolat například silné emoce, pobyt v chladném a vlhkém prostředí nebo přílišná námaha. V rozvoji choroby hrají roli i pohlavní hormony. Ženy jsou postiženy pět až sedmkrát častěji než muži.
Typy Raynaudova syndromu
Existují dva hlavní typy Raynaudovy syndromu:
- Primární Raynaudův syndrom: Raynaudův syndrom se obvykle vyskytuje nezávisle na jiných onemocněních. Primární Raynaudův syndrom se obvykle poprvé projeví v období dospívání nebo mládí a po několika letech může samovolně odeznít. Vznik primárního Raynaudova syndromu je pravděpodobnější u žen než u mužů. Primární Raynaudův syndrom nepoškozuje cévy, ale může narušit některé každodenní činnosti.
- Sekundární Raynaudův syndrom: Sekundární Raynaudův syndrom bývá jedním z prvotních projevů jiného onemocnění či dalších zdravotních obtíží. Výskyt sekundárního Raynaudova syndromu bývá spojený také s působením nadlimitních vibrací, které jsou na ruce často přenášeny z ručně ovládaného pneumatického nářadí. Sekundární Raynaudův syndrom je závažnější než primární. Může vést ke vzniku kožních vředů a vzácně i k odumření tkáně.
Příčiny a rizikové faktory
U primárního Raynaudova syndromu není vlastní příčina těchto zdravotních komplikací lékařům dosud známá. Předpokládá se, že při rozvoji záchvatu hraje roli nadměrná reakce tepen na uvolňování stresového hormonu adrenalinu. Vzhledem k tomu, že u žen se onemocnění vyskytuje častěji než u mužů, je pravděpodobná i souvislost s pohlavními hormony. Navíc často dochází k postižení více členů jedné rodiny, což naznačuje i genetickou podmíněnost tohoto jevu.
Sekundární Raynaudův syndrom může být spojen s jinými chorobami, které mohou způsobovat poškození cév. Jedná se například o:
- autoimunitní onemocnění (sklerodermie, systémový lupus erythematodes…),
- cévní onemocnění (embolie, trombóza podpažní žíly…),
- hematologická onemocnění (například polycytémie),
- neurologická onemocnění (například roztroušená skleróza),
- poruchy pohybového aparátu (skolióza, artróza…),
- arterioskleróza,
- jaterní cirhóza,
- úrazy a poranění,
- otrava těžkými kovy, houbami či jinými látkami,
- nežádoucí účinky některých léčiv,
- kouření, které způsobuje stažení cév.
Rizikové faktory:
Mezi rizikové faktory pro primární Raynaudův syndrom patří:
- Pohlaví – toto onemocnění postihuje více žen než mužů.
- Věk – ačkoli se toto onemocnění může vyvinout u kohokoli, primární Raynaudův syndrom často začíná mezi 15. a 30. rokem věku.
- Klima – častější u lidí žijících v chladnějším podnebí.
- Rodinná anamnéza.
Mezi rizikové faktory pro sekundární Raynaudův syndrom patří:
- Některá onemocnění- viz. příčiny.
- Určité práce – práce, které způsobují opakovaná traumata, jako je například používání vibrujících nástrojů.
- Některé látky – kouření, léky, chemikálie.
Příznaky
Raynaudův syndrom se projevuje opakovanými záchvaty, při nichž dochází k výraznému zblednutí kůže na konečcích prstů, případně i na dalších okrajových částech těla, jako jsou uši, rty či nos. Tyto epizody bývají doprovázeny ztrátou citlivosti, bolestí a pocitem intenzivního chladu v postižených místech. Omezený průtok krve může následně způsobit cyanózu, při níž kůže získává namodralé až fialové zbarvení.
Příznaky sekundárního Raynaudova syndromu bývají obvykle výraznější než projevy jeho primární formy. U této varianty může docházet k dlouhodobému omezení až úplnému zastavení krevního průtoku, což vede k nedostatečnému okysličení postižených periferních oblastí. U pacientů, kteří takové potíže zaznamenají, pak hrozí vážné poškození tkání až jejich odumírání.
Vlastní záchvat trvá obvykle 10–20 minut, probíhá ve třech fázích – anemická, cyanotická a hyperemická fáze.
Diagnostika
Správnou diagnózu Raynaudova syndromu může lékař stanovit na základě podrobné anamnézy, fyzikálního vyšetření a celkového klinického obrazu. K základním diagnostickým metodám patří prstová pletyzmografie, zatímco k vyloučení sekundární formy Raynaudova syndromu se používá kapilaroskopie. Při záchvatu Raynaudova syndromu je vhodné udělat fotografie postižených míst, abyste lékaři později mohli ukázat změny barevnosti a vzhled postižené oblasti.
Léčba Raynaudova syndromu
Léčebný postup u Raynaudova syndromu závisí především na tom, zda jde o jeho primární, nebo sekundární formu.
Farmakologická léčba obvykle začíná podáváním blokátorů kalciových kanálů, například nifedipinu či diltiazemu. Tyto léky působí proti spasmu hladké svaloviny cév, a tím zmírňují intenzitu i četnost jednotlivých atak. Pokud léčba antagonisty vápníku není možná nebo nemá dostatečný účinek, lze použít i jiná léčiva. U některých pacientů mívá pozitivní účinek aplikace nitroglycerinové masti s vazodilatačními (cévy rozšiřujícími) účinky. Mezi terapeutické možnosti u Raynaudova syndromu patří také pulzní terapie.
Jak předcházet záchvatům
Základem nemedikamentózní terapie je prevence. Důležité je chránit se před škodlivými vlivy, které mohou záchvat vyvolat. Do preventivních opatření patří:
- ochrana před chladem (teplé oblečení, které chrání celé tělo),
- při sahání do lednice nebo mrazničky používejte kuchyňské rukavice, nechoďte naboso,
- ochrana před prochladnutím při koupání v letních měsících,
- ochrana před škodlivými vibracemi a dalšími mechanickými vlivy,
- vyhýbání se příliš těsné obuvi a rukavicím,
- eliminace stresových faktorů,
- zanechání kouření,
- dodržování pitného režimu.
Pomoci mohou také koupele rukou a nohou střídavě v chladné a teplé vodě, jemné masáže nebo speciální cviky na protažení prstů. Pro podporu funkce krevního oběhu můžete vyzkoušet ženšen nebo výtažky z jinanu dvoulaločného (ginkgo biloba).
Kdy vyhledat lékaře
Lékaře je vhodné navštívit v následujících situacích:
- Časté nebo závažné záchvaty – pokud se prsty nebo jiné části těla pravidelně mění na bledé, modré nebo červené a provázejí je bolest či necitlivost.
- Poruchy hojení nebo vřídky na prstech – vznik ran, vředů či infekcí může naznačovat vážnější cévní poškození.
- Náhlá změna v průběhu onemocnění – pokud primární forma Raynaudova syndromu začne být závažnější nebo se zhoršují příznaky.
- Podezření na sekundární formu – pokud se objeví spolu s jiným onemocněním, například autoimunitní chorobou (systémový lupus, sklerodermie) nebo při užívání některých léků.
- Symptomy mimo ruce a nohy – pokud se záchvaty objevují na nose, uších nebo jazyku, což může signalizovat širší cévní postižení.
