Jak vybrat monitor dechu?
Ať už jste příznivci moderních technologií, nebo ne, jednu věc nelze popřít: mohou nám pomoci ohlídat zdraví a bezpečnost našich nejmenších dětí. Jedním z užitečných pomocníků je monitor dechu, který sleduje pravidelnost dýchání dítěte – vaše miminko bude hlídat jako ostříž, i když vy budete právě spát nebo odejdete do vedlejší místnosti. Pokud o monitoru dechu také uvažujete, ale nevíte jistě, jaký vybrat, poradíme vám v tomto článku.

Obsah článku
Obsah článku
Proč koupit monitor dechu?
Monitory dechu bohužel nejsou oficiální ani neoficiální „prevencí“ obávaného syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS). To ovšem nic nemění na tom, že jsou účinným hlídačem toho, že vaše miminko dýchá, takže kdyby se snad s děťátkem mělo něco dít – a nebojte, pravděpodobnost je naštěstí velmi nízká –, dozvíte se to okamžitě a můžete miminku hned poskytnout pomoc.
Je monitor dechu nutný?
Nejmenší děti si neřeknou, když je něco bolí. Dlouho se nedokážou překulit, obzvlášť z bříška na záda. Jejich tělíčka jsou citlivá – i proto se u nich tak důsledně řeší každý kašlík či teplota, nad kterými dospělý mávne rukou. A proto se ve velmi vzácných případech může z různých důvodů stát, že miminko přestane dýchat nebo se špatně otočí a začne se dusit… a na rozdíl od nás dospělých si s tím neporadí.
- 5(3)Aktuální cena 3 529 Kč
Původní cena3 529 KčSkladem na e-shopuZdravotnické prostředky
- Aktuální cena 3 813 Kč
Původní cena3 813 KčSkladem na e-shopuZdravotnické prostředky
Původní cena3 529 Kč
Zdravotnické prostředky
Původní cena3 813 Kč
Zdravotnické prostředky
Monitor dechu není „nutný“, spousta domácností ho nemá a děti jsou naprosto v pořádku. Argument pro jeho pořízení je ovšem jednoduchý: Existuje určité (byť malé) riziko tragédie a monitor dechu je způsob, jak proti němu neinvazivně a snadno bojovat. Z toho důvodu ho například u obou dcer využíval autor článku.
Jak funguje monitor dechu?
Klasický monitor dechu (alternativy si představíme níže) je vlastně snímač drobných pohybů. Díky tomu přístroj „považuje miminko za dýchající“, protože kdo dýchá, ten se jemně pohybuje. A to je žádoucí stav. Jediný, velmi důležitý úkol monitoru dechu je upozornit hlasitým alarmem rodiče, pokud přestane detekovat jakékoli pohyby dítěte v postýlce.
Monitor tedy nemá a nemůže pomoct například v situaci, kdy by se miminko zakuckalo a házelo sebou v posteli ve snaze se nadechnout nebo kdyby se praštilo do hlavičky o postýlku a brečelo. Těchto problémů byste si snad všimli, pokud jste ve stejné místnosti, a pokud jste jinde, pomohou například dětské chůvičky.
Druhy monitorů dechu
Toto je hlavní typ, který si většina lidí představí pod označení „monitor dechu“, i bez onoho přídavného jména. Jde o tenkou desku, kterou umístíte pod dětskou matraci a jež snímá i ty nejjemnější pohyby spojené s dýcháním. Vede z ní kabel (pokud není bezdrátová) do jednotky s alarmem, na které je často ještě také blikající dioda. Ta se rozsvěcuje, když deska zaznamená pohyb, abyste se mohli vždy pouhým pohledem přesvědčit, že miminko dýchá (resp. že se hýbe). Pokud by deska přestala detekovat pohyby, rozezní se alarm, který by vás měl spolehlivě probudit, případně přivolat z jiné místnosti.
Dětská chůvička a tradiční monitor dechu s deskou jsou dva odlišné přístroje a nedává moc smysl je kombinovat. Existují nicméně chůvičky s velmi speciální, výjimečnou výbavou, které mohou monitor dechu nahradit. Díky záznamu ve vysokém rozlišení rozpoznají pohyby miminka ne pomocí senzorů, nýbrž vizuálně.
Jde ale o netradiční výbavu, opravdu takového řešení není běžné. Pokud takovou chůvičku najdete a zaujme vás, nejsme vůbec proti – s nejvyšší pravděpodobností bude kvalitní. Tradičně ovšem většina rodičů pořizuje dva samostatné přístroje.
Existují monitory dechu – respektive dechu a jiných životních funkcí –, jež vypadají například jako pásek či „ponožka“ a připevňují se na kotník, lýtko či stehno miminka. Některé z nich i v této podobě zůstávají u monitorování dechu, tedy pohybů, jiné snímají kupříkladu srdeční tep nebo okysličení krve.
Tyto monitory také mohou mít zajímavé dodatečné funkce.

Chytřejší výrobci nabízejí více než jen upozornění na stavy dýchá vs. nedýchá. Senzory jsou velmi citlivé, takže některé monitory umějí varovat i před příliš mělkým dýcháním. Hodit se může také informace o nízkém počtu nádechů za minutu. V obou případech děťátko sice dýchá, ale neoptimálně.
Podobně jako chytré hodinky, i monitor může na základě naměřených dat statisticky vyhodnotit spánek miminka.
Náš vlastní domácí monitor tuto funkci nemá, ale rozhodně bychom ji ocenili. Senzory poznají, když miminko položíte na matraci, a mohou vás varovat, pokud nezapnete monitor. Související funkce je varování v případě, že děťátko odnesete a monitor nevypnete… vřískající alarm na sebe nenechá dlouho čekat a může vám např. klimbající miminko probudit.
Upřímně bychom raději vždy doporučili klasickou jednotku s hlasitým alarmem, která je v principu spolehlivější než telefon (ten se může vybít, může blokovat upozornění, být ztišený apod.). Určitě je ale příjemné, když jednotka nabízí propojení s mobilem jako funkci navíc. Je to také žádoucí v případě, že monitor nabízí dodatečné statistiky, jako je výše uvedené sledování spánku.
Některé děti prostě chtějí spát na bříšku a nic moc s tím nenaděláte. Protože jde ale o rizikovější polohu, je dobré o každém takovém přetočení vědět – obzvlášť pokud pro vaše miminko není typická. Varování umějí zobrazit některé z monitorů, jež se připevňují na tělo miminka (podložka pod matrací polohu logicky nerozpozná.)
Často kladené otázky
Rizikové období (v uvozovkách) trvá přibližně do jednoho roku věku, reálněji pak do cca 7 měsíců věku, přičemž nejrizikovější období pro děti je v prvním půlroce jejich života. Obecně bychom poradili používat monitor klidně až do chvíle, kdy je miminko už opravdu velké, skáče a běhá v postýlce nebo přechází z dětské postýlky do větší.
Na rozdíl od dětské chůvičky, pro kterou najdete využití i několik let, je ale monitor opravdu přístroj určený v uvozovkách „maximálně“ na rok.
Podložka má určitou životnost a po velkém vytížení a při určitém stáří může začít selhávat. Může se to stávat u podložek „ze třetí ruky“ z bazaru – ty jsou tím pověstné.
Nové nebo „neextrémně využité“ podložky by měly být v pořádku. Autor článku využívá stejný monitor a stejné podložky u druhé dcerky (u první cca rok, u druhé zatím půl roku) a vše nám funguje dokonale spolehlivě. Jediný „falešný“ poplach se rozezní, když miminko rodič zvedne z postýlky a zapomene monitor vypnout. Chyba monitoru není ani to, když máte pohyblivé miminko, jež z podložky prostě a jednoduše fyzicky sleze.
Jsou tři hlavní důvody, proč zvolit monitory s více podložkami nebo proč dodatečnou přikoupit samostatně.
Zaprvé jde o výše uvedená hodně pohyblivá miminka, která ve spánku cestují po celé postýlce a monitor pouštějí zbytečně. Druhá podložka v tom případě pokryje zbývající část postýlky.
Hlavně menší děti také možná přenášíte mezi dvěma postýlkami (hlavní v ložnici, skládací v obývacím pokoji, případně při cestování po rodině). V tom případě je pohodlné mít pod každou matrací jednu podložku a přesouvat jen jednotku s alarmem.
Třetím dobrým důvodem mohou být dvojčata.
Prvním řešením je prostě pořízení dvou kusů monitorů dechu do dvou postýlek. Existují ale také monitory, které dokážou monitorovat dvě podložky zvlášť pomocí jedné jednotky. Výrobce se tím rád pochlubí, takže tuto funkci byste měli najít mezi parametry nebo v popisu produktu.
Monitory dechu vám pomůžou ohlídat, že je děťátko v pořádku, protože rodiče prostě nemohou nonstop sedět vedle miminka a bez ustání ho pozorovat. Nejde o to, abyste se stresovali riziky, jež jsou naštěstí málo pravděpodobná – nechoďte večer usínat se strachem, že vám miminko přestane dýchat. Pokud ale chcete mít jistotu, že je pod dohledem, a rádi minimalizujete jakákoli rizika, u kterých je to možné, je monitor neobtěžující a relativně dostupný způsob, jak miminko ohlídat.







