Anizokorie – příčiny a diagnostika
Anizokorie je stav charakterizovaný rozdílnou velikostí zornic. Vzniká v důsledku poruchy regulace nervových drah, které řídí zúžení a rozšíření zornic. Může mít fyziologický i patologický charakter a její příčiny sahají od neškodných stavů až po závažná, život ohrožující onemocnění.

Obsah článku
Obsah článku
Zornice a její funkce
Zornice představuje otvor uprostřed duhovky, jehož hlavní funkcí je regulace množství světla vstupujícího do oka a dopadajícího na sítnici. Kromě toho se podílí také na správném zaostřování obrazu a vnímání detailů. V určitých situacích může docházet k oboustrannému zúžení zornic, označovanému jako mióza. Tento stav se objevuje například při intenzivním osvětlení nebo při intoxikaci opioidy. Naopak rozšíření zornic, tedy mydriáza, nastává při snížené intenzitě světla, během stresových reakcí, po užití některých léčiv či drog nebo v souvislosti s určitými onemocněními. Tyto změny probíhají automaticky a člověk je nedokáže vědomě ovládat.
Co je anizokorie?
Anizokorie je označení pro nestejnou šíři zornic, kdy se velikost levé a pravé zornice od sebe liší. Jedna ze zornic může být patologicky zúžená (miotická) nebo naopak rozšířená (mydriatická). Navenek se tento stav projevuje tím, že jedna zornice je viditelně větší než druhá, přičemž rozdíl v jejich velikosti přesahuje 0,3 mm.
Fyziologická anizokorie
Přibližně u 20 % populace se může vyskytovat fyziologická anizokorie do 1 mm, která nepředstavuje zdravotní problém. Rozdíl bývá obvykle natolik malý, že si jej člověk běžně neuvědomuje a bývá odhalen náhodně při očním vyšetření. Pokud je však rozdíl výraznější nebo vznikne náhle, může se jednat o patologickou anizokorii související s onemocněním oka či poruchou nervového systému.
Získaná anizokorie jako varovný signál vážného onemocnění
Kromě neškodné fyziologické anizokorie existují i další typy:
- Patologická anizokorie – vzniká náhle v důsledku různých onemocnění nebo jiných zdravotních komplikací a může signalizovat poruchu oka či nervového systému.
- Mechanická anizokorie – je způsobena poškozením duhovky nebo jejích podpůrných struktur. K jejímu vzniku může dojít například po úrazu oka, v důsledku vrozených vývojových vad, po očních operacích nebo při některých infekčních onemocněních.
- Farmakologická anizokorie – se objevuje jako reakce na určité léky nebo návykové látky, které ovlivňují mechanismy řízení šíře zornic.
Hlavní příčiny
Přestože může být anizokorie v některých případech vrozená a neškodná, častěji se objevuje až v průběhu života. Náhle vzniklá anizokorie může představovat závažný zdravotní problém a neměla by být podceňována. Zde jsou některé z příčin získané anizokorie:
Hornerův syndrom je soubor příznaků vznikajících při poruše sympatického nervového systému, nejčastěji na jedné straně krku. Typickým projevem je takzvaná Hornerova trias, kterou tvoří mióza (zúžení zornice), ptóza (pokles horního víčka) a zdánlivé zapadnutí oční bulvy do očnice.
Adieho syndrom, označovaný také jako tonická zornice, je porucha charakterizovaná abnormální reakcí zornice na světlo, známou jako pupilotonie. Postižená zornice reaguje na světelné podněty zpomaleně a nedostatečně, takže zůstává rozšířená i při silném osvětlení. Pokud dojde k jejímu zúžení, následné opětovné rozšíření bývá rovněž výrazně zpomalené.
Třetí hlavový nerv, označovaný jako okohybný nerv (nervus oculomotorius), zajišťuje inervaci většiny okohybných svalů a svalu zdvihajícího horní víčko. Zároveň probíhá v blízkosti parasympatických vláken, která se podílejí na regulaci zornice. Při jeho poškození dochází k omezení pohyblivosti oka a narušení reakce zornice na světlo. Postižená zornice proto zůstává rozšířená, což vede ke vzniku anizokorie.
U některých typů migrény se může během záchvatu kromě intenzivní bolesti hlavy objevit také náhle vzniklá anizokorie. Tento jev bývá spojován s dočasnou poruchou rovnováhy autonomního nervového systému, která může migrénu doprovázet.
Anizokorie může vzniknout také v důsledku jednostranného poškození oka, které bývá způsobeno úrazem nebo jiným mechanickým poraněním. Rozdílná velikost zornic se může objevit rovněž jako komplikace po očních operacích, například po chirurgické léčbě šedého zákalu. Mezi další možné příčiny patří jednostranné zvýšení nitroočního tlaku při glaukomu nebo nitrooční nádory.
K jednostranné změně velikosti zornice často dochází tehdy, pokud se do jednoho oka dostane látka ovlivňující mechanismus regulace její šíře. Typickým příkladem je oční vyšetření s takzvaným „rozkapáním“ oka. Aplikované látky způsobují rozšíření zornice, aby bylo možné lépe vyšetřit nitrooční struktury.

Příznaky
V závislosti na vyvolávající příčině mohou být anizokorie doprovázeny i dalšími klinickými projevy, které se liší svou intenzitou i délkou trvání. Mezi nejčastější doprovodné příznaky patří:
- rozmazané vidění,
- dvojité vidění,
- povislé víčko,
- bolesti hlavy, očí
- horečky, nevolnost a zvracení,
- omezené pocení,
- ztuhlý krk (strnutí šíje),
- celková ztráta zraku.
Jak probíhá neurologické a oftalmologické vyšetření?
Pacient s nově vzniklou asymetrií zornic by měl podstoupit odborné vyšetření u neurologa a oftalmologa. Základem diagnostiky je důkladné fyzikální vyšetření. Lékař při něm hodnotí stav očí, sleduje reakce zornic na světlo, kontroluje pohyby očí a může pacienta požádat o fixaci pohledu na vzdálené předměty. Součástí vyšetření je také pátrání po případných nepravidelnostech či dalších neurologických projevech. Důležitá je rovněž anamnéza, při níž se lékař zajímá o užívané léky, prodělané úrazy, operace nebo další obtíže, které pacient pociťuje.
Na základě získaných informací mohou být indikována doplňující vyšetření sloužící k určení přesné příčiny anizokorie. Nejčastěji se provádí oftalmologické vyšetření, laboratorní odběry včetně krevního obrazu, rentgenové vyšetření, CT nebo magnetická rezonance. V některých případech je nutné také provedení lumbální punkce a vyšetření mozkomíšního moku.
Často kladené otázky
Ano, užívání léků nebo očních kapek je jednou z nejčastějších příčin anizokorie. Stav se nazývá farmakologická anizokorie.
Určení, která zornice je patologická, závisí především na tom, jak reagují obě oči za různých světelných podmínek. Lékař obvykle porovnává velikost zornic při běžném osvětlení, ve tmě i při přímém osvícení oka.
Anizokorie u dětí nemusí vždy znamenat závažný problém, ale obecně vyžaduje pečlivější posouzení než u dospělých. Zvýšenou pozornost je však nutné věnovat případům, kdy se anizokorie objeví náhle, postupně se zhoršuje nebo je spojena s dalšími příznaky. Varovné jsou zejména pokles víčka, poruchy hybnosti oka, bolest hlavy, zvracení, poruchy vědomí, změny chování, horečka nebo prodělaný úraz. U novorozenců a malých dětí může být příčinou také vrozené neurologické či oční onemocnění.
