Anorexie – příznaky a léčba
Anorexie je jednou z poruch příjmu potravy. Bývá strašákem nejen dospívajících, ale často především jejich rodičů. Je běžné, že postižení svůj problém popírají a nepřipouští si jej. Důležité je odhalit onemocnění včas a nevyčkávat se zahájením léčby. Z anorexie je možné se uzdravit – klíčem je včasná pomoc a podpora blízkého okolí.

Obsah článku
Co je anorexie?
Anorexie (anorexia nervosa) je závažné duševní onemocnění charakterizované narušeným vnímáním svého těla a patologickým postojem k jídlu. Onemocnění je typické tím, že nemocný jedinec usiluje o nezdravou štíhlost. Řada lidí se domnívá, že anorexie je výhradně problémem dnešní doby. Navzdory tomu, že kult štíhlosti je jedním z typických rysů vnímání ženské krásy současného světa, anorexie se vyskytovala už v dávné historii.
Anorexie je charakteristická významným a přetrvávajícím snížením množství přijaté potravy, což vede k nízké tělesné hmotnosti. Postižené mají extrémní strach z přibrání na váze, rovněž jsou narušeny stravovací návyky. Mnoho postižených dívek a žen je přesvědčeno, že mají kilogramy navíc, a to i navzdory velmi omezenému jídelníčku, kdy již často bojují s výraznou podvýživou.
Příznaky anorexie
Mezi nejčastější příznaky se řadí výrazné snížení konzumovaného množství potravin, s čímž souvisí následné výrazné snížení tělesné váhy. Celkově je zastoupen negativní postoj k vlastnímu tělu.
Nemocné často vnímají své tělo jako mohutné a objemné, i když jejich váha je v normě. Typický je obraz dívky či ženy s podváhou stojící před zrcadlem, jež však nevidí své reálné proporce, ale vnímá se jako obézní. Ve slovníku těchto dívek se vyskytuje věta: „Jsem velká.“ Právě toto vyjádření může být známkou toho, že se dívka snaží skrýt svůj problém, přeci jen to zní společensky přijatelněji. Zároveň se tak pacientky snaží snižovat míru své úzkosti z váhy a nepřipouštět si, že jsou nemocné. Mezi další časté projevy patří psychická nepohoda, která může vyústit v depresivní či úzkostné stavy, sebepoškozování a bohužel i sebevražedné myšlenky.
Změněným přístupem k výživě a odpíráním si určitých druhů potravin nebo konzumací nedostatečného množství různých druhů se poměrně rychle mohou objevit i tělesné příznaky. Mezi časté fyzické potíže žen trpících anorexií patří chudokrevnost, bledost, rychlá unavitelnost, malátnost, snížení kvality vlasů a jejich vypadávání, zácpa, nadýmání, nevolnost. U žen může anorexie vést ke ztrátě menstruace.

Příčiny anorexie
Nelze přesně říci, co anorexii způsobuje, neboť se jedná obvykle o souhru více faktorů. Jsou ale určité rysy, které mohou zvyšovat její riziko. Mezi ty patří:
- Výskyt nějaké formy poruch příjmů potravy u člena rodiny.
- Nevhodné poznámky vrstevníků a rodinných příslušníků.
- Různé poznámky ke stravování nebo nevhodné komentování váhy v rodině.
- Velký důraz na výkon. S poruchami příjmu potravy se nezřídka pojí perfekcionismus, zaměřenost na detail a potřeba dosáhnout vysokých cílů.
- Některé zájmové aktivity, které podněcují důraz na vzhled, preciznost a výkon – typicky taneční či baletní kroužky, modeling – dochází tím ke zvyšování tlaku na štíhlost a preferovaný typ postavy.
- Vyšší riziko rozvoje anorexie je rovněž u úzkostněji zaměřených jedinců. Riziko rozvoje anorexie je rovněž vyšší u osob, které mají za sebou emocionální, fyzické či sexuální zneužívání.
Vývoj anorexie
První projevy jsou často nenápadné, mohou se jevit jako tendence k tomu mít štíhlou postavu, perfekcionismus, případně nízké sebevědomí. Následovat může hubnutí a restrikce v jídle ve smyslu vynechávání určitých jídel či konzumace jejich menšího množství. Projevit se může rovněž přehnané cvičení, problémy se spánkem, někdy podrážděnost. Dále u dívek bývá signálem vynechání menstruace, padání vlasů, trávicí potíže (nejčastěji tendence k zácpě). V této fázi je body mass index zpravidla již pod hranicí normální váhy a signalizuje podvýživu.
Léčba anorexie
Důležité je včasné zahájení léčby. Pomoci může rodina a nejbližší okolí osoby trpící anorexií. Právě rodina bývá tím, kdo dotyčnou nebo dotyčného přiměje vyhledat odbornou pomoc.
Jak již bylo zmíněno, anorexie má svůj základ v duševním onemocnění, projevuje se však často tělesnými příznaky. Důležitý je tedy komplexní přístup k léčbě, což zahrnuje spolupráci několika odborníků. Podstatným bodem v léčbě anorexie je psychoterapie. Osobě trpící anorexií chybí zdravý náhled na sebe a své tělo, což se v rámci psychoterapie může začít postupně proměňovat pozitivním směrem. Důležitá je však vlastní motivace ke změně.
Potřebná je též konzultace s nutričním terapeutem. I zde je však důležitým bodem ke změně vnitřní motivace změnu učinit. Pokud osoba trpící anorexií nemá zájem o změnu a na konzultace či terapie dochází pouze pod tlakem blízkého okolí, možnosti pomoci jsou omezené.
Důležitou součástí léčby jsou též pravidelné kontroly u lékaře psychiatra, který v případě výskytu určitých potíží předepíše vhodnou léčbu.
V neposlední řadě je třeba zmínit důležitost rodinné terapie. Ukazuje se, že právě rodinná terapie je jedním z nejúčinnějších přístupů v léčbě poruch příjmů potravy.
Zcela zásadní je uvedomění si závažnosti problému s jídlem. Vlastní mostivace a odhodlání pro změnu je prvním krokem dlouhé cesty za uzdravením
Psychoterapie při léčbě anorexie
Jako jeden z nejefektivnějších přístupů v terapii anorexie je uváděna kognitivně – behaviorální terapie, známá jako KBT.
Podstatou psychoterapie je poznání sebe samotného - porozumění vlastnímu myšlení, emocím, motivacím a vzorcům chování hraje klíčovou roli v procesu změny a uzdravení. Rozpoznání vzorců chování, tedy toho, co nemocného vede k nezdravým nárokům na své tělo, je klíčové. Porozumění nemocného tomu, proč reaguje určitým způsobem, je odrazovým můstkem pro další úspěch v léčbě. Jakmile nemocný získá náhled na svůj stav, jsou dobře vytvořeny podmínky pro další posun v léčbě. Ve výsledku porozumění sobě samotnému obvykle vede i k lepšímu porozumění druhým lidem. Z toho důvodu má návazná či současně probíhající rodinná terapie velký smysl.

Diagnóza anorexie
Diagnózu anorexia nervosa stanovuje lékař. Řídí se při tom kritérii, která hodnotí váhu, nezdravý vztah k jídlu, strach z přibírání na váze a popírání závažnosti zjištěné podváhy.
Jak rozpoznat anorexii u mladých lidí?
Anorexie u mladých lidí vzniká často ze snahy vyrovnat se štíhlým vrstevníkům, nebo modelkám z obálek časopisů či sociálních sítí. Tyto dívky (ale někdy i chlapci) se mohou inspirovat konkrétní osobou, které se chtějí podobat. Začátek onemocnění bývá nenápadný a skrývaný, nemocní jej popírají. Typická je zaměřenost na jednotlivé potraviny a vyčlenění určitých druhů z jídelníčku. Někdy se také může anorexie maskovat jako zdravý životní styl.
Mezi typickými projevy lze pozorovat:
Nemocní chtějí jíst o samotě, jídlo si odnáší doma do svého pokoje, nebo se vyhýbají návštěvám školní jídelny. Mohou být extrémně zaměřeni na sledování přijatých kalorií. Konzumují malé kousky jídla a často jim trvá dlouho, než i malé sousto vloží do úst. Často navyšují příjem neslazených tekutin či kolových/kofeinových nápojů.
U dívek výrazné zhubnutí, které má tendenci se prohlubovat. Snaha o co nejštíhlejší pas. Obava z opětovného nabrání váhy. I přes svou štíhlou postavu se vnímají jako silné (slovy nemocných: „velké“). Tendence k nošení volného ošacení, aby byl skryt prudký váhový úbytek.
Tendence k nadměrnému pohybu. Intenzivní domácí cvičení – i několik hodin denně, nebo před/po každém jídle.
Zvracení má velmi negativní vliv na sliznici trávicích cest, zejména pak jícnu. Jícen není uzpůsoben k tomu, aby opakovaně odolával kyselému žaludečnímu obsahu. Pokud je zvracení často vystavován, může dojít k jeho poškození. Rovněž zubní sklovina se může narušit vlivem kyselých žaludečních šťáv a zároveň oslabit nedostatečnou výživou, ve které chybí důležité minerální látky.
Prevence anorexie
Za důležitý je pokládán pozitivní vztah ke svému vlastnímu tělu. Dívka, která je zdravě podporována v tom, že je krásná sama o sobě, aniž by potřebovala svůj zevnějšek radikálním způsobem upravovat, získává kladný postoj k sobě samé. To neznamená, že o sebe nemá pečovat – vyvážený jídelníček, dostatek pohybu, trávení volného času v přírodě a dobré rodinné i kamarádské vztahy jsou základem pro zdravý životní styl v jakémkoliv věku.
V kritických obdobích života, kdy si jedinec prochází určitými mezníky, například dospíváním, je ze strany nebližšího okolí důležité vyhnout se nevyžádaným komentářům směrem k postavě (a to i přes to, že jsou myšleny dobře). Pokud již k takovému přešlapu došlo, i tak ho lze částečně napravit omluvou s vysvětlením, jak to bylo myšleno. Například 13letá dívka nechce od své matky slyšet: „Máš hezky baculaté tvářičky.“ Těmto poznámkám by se rodiče a prarodiče měli vyhnout.
Zdroje
https://www.nimh.nih.gov/health/statistics/eating-disorders
https://www.nhs.uk/mental-health/conditions/anorexia/overview/
https://www.mayoclinic.org/diseases-conditions/anorexia-nervosa/symptoms-causes/syc-20353591
PAPEŽOVÁ, Hana. Začarovaný kruh anorexie, bulimie a psychogenního přejídání a cesty ven?!. Praha: Psychiatrické centrum, 2012. ISBN 978-80-87142-18-9.
