Bipolární porucha - příznaky, diagnostika a léčba

25. 5. 2022 · 8 minut čtení

Bipolární afektivní porucha (BAP, PB) je celoživotní rekurentní onemocnění, které se řadí mezi poruchy nálady. Určité výkyvy nálad jsou zcela normální; každý jsme „jednou dole, jednou nahoře“, pokud jsou však střídavé stavy euforie a deprese tak intenzivní, že ovlivňují běžné denní činnosti i spánek, je třeba se zamyslet nad tím, zda se nejedná o psychické onemocnění. Jak rozlišit běžné změny nálady od bipolární afektivní poruchy a jak se toto závažné duševní onemocnění léčí? Dozvíte se v našem článku.


Bipolární porucha je známá také pod dřívějším označením maniodeprese či maniodepresivní psychóza.
Bipolární porucha negativně ovlivňuje rodinné a sociální vztahy i celkovou kvalitu života postiženého.

Co je to bipolární porucha?

Bipolární porucha (bipolární afektivní porucha, dříve maniodepresivita nebo maniodepresivní porucha) je onemocněním, které se vyznačuje střídáním období mánie nebo deprese s obdobím stability. Bipolární porucha postihuje kolem jednoho procenta populace, tedy asi 30 milionů lidí v Evropě. V České republice se týká více než sta tisíc lidí. Manické epizody jsou charakterizovány zvýšenou aktivitou, zlepšenou až euforickou náladou a nadbytkem energie. Pro depresivní epizody jsou typické pocity nedostatku energie a únavy, snižuje se aktivita a zhoršuje se nálada. Oba tyto stavy mohou výrazně zasahovat do pracovního i sociálního života. Zejména v případech, kdy není bipolární porucha léčena, hrozí riziko sebevraždy.

Souběžná onemocnění bipolární poruchy

Bipolární porucha osobnosti může být provázena zhoršením kognitivních funkcí i dalšími psychickými problémy, pacienti často trpí například úzkostmi. Lidé s PB mají nezřídka sklony řešit své pocity užíváním drog (v našich podmínkách se jedná nejčastěji o alkohol nebo kanabis). Výjimkou nejsou ani poruchy příjmu potravy. Je zajímavé, že mezi pacienty s bipolární poruchou se až 3x častěji než v běžné populaci vyskytuje diabetes, mají také vyšší výskyt kardiovaskulárních chorob nebo migrény.


Diagnostika bipolární poruchy

Diagnostika bipolární poruchy zpravidla zahrnuje několik kroků. Nejdříve je třeba provést celkové tělesné vyšetření včetně některých základních laboratorních testů pro vyloučení jiné příčiny obtíží, např. poruchy funkce štítné žlázy. Tuto část diagnostického postupu může provést praktický lékař, který poté odešle pacienta k odbornému psychiatrickému vyšetření. Ten diagnózu určí na základě příznaků a zkušeností pacienta, se souhlasem pacienta mohou být přizváni i jeho blízcí, jejichž pohled na situaci je pro stanovení diagnózy velmi přínosný. Psychiatr má k dispozici různé testy či stupnice (např. Altman Self-Rating Mania Scale nebo Bech-Rafaelsen Mania Rating Scale). Při vyšetření je třeba vyloučit také jiná duševní onemocnění, zejména schizofrenii nebo depresivní poruchu. Poté lékař doporučí léčebný plán, jehož základem je užívání léků a psychoterapie.  Bipolární poruchy se v České republice klasifikují podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10). Pro stanovení této diagnózy se v pacientově anamnéze musí objevit alespoň dvě jednoznačné, zřetelně vymezené epizody. Při léčbě musí lékaři zohlednit i všechna souběžná onemocnění a zdravotní obtíže. 

Mnoho pacientů bohužel žije s příznaky bipolární poruchy celá léta, než je stanovena diagnóza. Často si neuvědomují vlastní problém anebo jej považují za běžnou součást života a svůj „úděl“.  Tak tomu ale rozhodně není – v případě, že se s psychickými problémy potýkáte vy nebo někdo z vašich blízkých, bez obav se vydejte pro pomoc k lékaři. Duševní zdraví je totiž stejně důležité jako to fyzické.


Bipolární porucha – příznaky (mánie, hypománie, deprese)

Jak už jsme uvedli, bipolární porucha spočívá ve výrazném střídání nálad, konkrétně epizod mánie a deprese. Pro pochopení onemocnění je třeba se seznámit se základními pojmy. Jsou to mánie, hypománie a deprese.

  • Mánie se vyznačuje těmito projevy: nepřiměřená, nápadně dobrá nálada, rozrušení až agresivita, zvýšené psychomotorické tempo, rychlé a nepřetržité mluvení, náhlé, časté a ne vždy srozumitelné změny tématu v rozhovoru tzv. „páté přes deváté“, značná roztržitost, snížené sociální zábrany, nespavost, riskantní chování (finanční investice, extrémní utrácení, promiskuitní chování), nadměrná sebedůvěra, poruchy myšlení, zvýšené libido, bludy (fantazie o všemocnosti), halucinace. Stav je někdy tak závažný, že vyžaduje hospitalizaci.
  • Hypománie má podobné příznaky jako mánie, ale méně intenzivní. Převážně se jedná problémy se soustředěním, přeskakování z jedné myšlenky na druhou, přívaly nejrůznějších nápadů apod.
  • Deprese je charakterizována těmito příznaky: smutek, sklíčená nálada, apatie, ztráta zájmů, sociální izolace, pocity beznaděje nebo provinění, poruchy spánku, nechutenství, nezájem o sex, sebevražedné myšlenky, myšlenky na smrt. V těžkých případech mohou být přítomny halucinace a bludy (např. že dotyčný spáchal zločin, je někým sledován apod.). I v depresivní fázi je třeba počítat s možností hospitalizace, zejména pokud má nemocný sebevražedné sklony.

Bipolární porucha 1.typu postihuje ženy i muže stejně.
V rámci bipolární poruchy prochází člověk obdobím nadměrně zlepšené nálady i obdobím hluboké deprese.

Bipolární porucha typu 1 a bipolární porucha typu 2 – jaký je rozdíl

Podle průběhu onemocnění, převažujících příznaků a jejich trvání lze bipolární poruchu rozdělit na dva základní typy – bipolární poruchu typu 1 a bipolární poruchu typu 2.

  • Bipolární porucha typu 1 – se vyznačuje manickými fázemi, které trvají nejméně týden, nebo jsou tak závažné, že vyžadují hospitalizaci. Depresivní epizody při BP1 trvají nejméně 2 týdny.

  • Bipolární porucha typu 2 – u osob s tímto typem bipolární afektivní poruchy převažují období deprese, která jsou střídána hypomanickými fázemi, které jsou méně intenzivní než mánie, a trvají zpravidla méně než týden. Navenek se nemocný může zdát v pořádku, rodina a blízcí přátelé však změny v chování většinou rozpoznávají.  Bipolární porucha II.typu je náročnější na diagnózu, jelikož nemocný nezažívá plně rozvinuté manické fáze, ale lehčí formy mánie, které mu zpravidla nezpůsobují vážné problémy. 

Bipolární porucha I. typu má stejnou prevalenci u mužů i žen, zatímco mnoho studií ukázalo, že bipolární poruchou II. typu trpí více žen než mužů.


Příčiny vzniku bipolární poruchy - jakou roli hraje dědičnost a další faktory

Příčiny vzniku bipolární poruchy se bohužel vědcům zatím nepodařilo zcela objasnit. Patrně se jedná o souhru několika faktorů – u lidí s BP jsou zjistitelné určité strukturální i funkční změny v mozku, nicméně jejich vliv na vznik onemocnění je zatím stále předmětem výzkumu. Významným rizikovým faktorem pro rozvoj bipolární poruchy je dědičnost, lidé s BP mají často jednoho rodiče nebo sourozence, který trpí stejným onemocněním. I v této oblasti stále pokračuje vědecké bádání. Spouštěčem BP se může stát také období intenzivního stresu, např. úmrtí blízké osoby nebo jiná traumatická zkušenost. Užívání drog nebo nadměrná konzumace alkoholu rovněž zvyšují riziko BP.


Léčba bipolární poruchy

Moderní léčba dokáže pomoci i v nejzávažnějších případech bipolární poruchy. Akutní léčba se zaměřuje na zmírnění depresivních, manických, popř. hypomanických příznaků. Dlouhodobým cílem léčby je stabilizace stavu nemocného, tj. úplné odstranění příznaků a jeho normální fungování.  

  • Léky k léčbě bipolární poruchy osobnosti – k léčbě bipolární poruchy se předepisuje několik typů léčiv. Jako stabilizátory nálady se používá lithium, atypická antipsychotika (např. olanzapin, risperidon a jiné) a některá antikonvulziva (např. valproát, lamotrigin) a Užívání antidepresiv užívaných k léčbě depresivní poruchy (SSRI) lékaři musejí vždy pečlivě zvážit, neboť v některých případech mohou vyvolat manickou fázi onemocnění. Součástí léčby jsou i léky, které pomáhají nemocným s dalšími přidruženými potížemi, jako jsou poruchy spánku nebo úzkostné stavy. Při medikamentózní léčbě BP je třeba počítat s možností, že najít vhodnou kombinaci léků může trvat déle a že bude nutné vyzkoušet několik kombinací léčiv.
  • Psychoterapie – nedílnou součástí léčby bipolární poruchy je psychoterapie, resp. metody jako např. KBT (kognitivně-behaviorální terapie), interpersonální psychoterapie, terapie sociálních rytmů, psychoedukace, relaxační techniky a další. Psychoterapie pomáhá nemocným a jejich blízkým v  pochopení bipolární afektivní poruchy a nabízí různé strategie k řešení problémů, které tato nemoc obnáší (partnerské vztahy, láska, rozchod, vhodné zaměstnání). Kombinace psychoterapie s medikací je obecně nejefektivnějším prostředkem k léčbě duševních onemocnění. V případě, že je nemocný závislý na návykových látkách, je nedílnou součástí terapie odvykací léčba, při níž psychoterapie hraje rovněž velmi důležitou úlohu.
  • Z dalších metod lze zmínit elektrokonvulzivní terapii (ECT), která se využívá v případě velmi závažných příznaků nebo pokud pacient na jiný typ léčby nereaguje. Jedná se stimulaci mozku elektrickými šoky, která probíhá v celkové anestezii. Novější metodou je stimulace mozku pomocí magnetického pole (TMS).

Kromě léků a psychoterapie má pozitivní vliv  při léčbš bipolární poruchy i fyzická aktivita, vhodná je například jóga.
Jóga může mít pro duševní zdraví pacentů s bipolární poruchou velmi pozitivní vliv.

Další opatření při léčbě bipolární poruchy osobnosti

Kromě léků a psychoterapie doporučují odborníci i některá další opatření, která jsou pro pacienty s bipolární poruchou prospěšná:

  • Sport – pravidelné aerobní cvičení (běh, rychlá chůze, plavání, jízda na kole apod.) pomáhají lépe zvládat deprese a úzkosti a zlepšují spánek. U některých pacientů dobře fungují i silové sporty nebo jóga.
  • Pravidelný režim – pro nemocné s BP je velmi důležité dodržovat pravidelný denní režim – stejná doba uléhání a vstávání, stejné doby jídel v průběhu dne apod.
  • Denní záznamy – pro rozpoznání blížící se depresivní nebo manické epizody je velmi přínosné vést si pravidelně denní záznamy. K tomu lze využít i speciální aplikaci pro tzv. digitální terapii s názvem Mindpax (více na https://bipo.nudz.cz).
  • Přesné dodržování stanoveného léčebného plánu – léčba bipolární poruchy je dlouhodobá záležitost a je třeba přesně dodržovat instrukce lékaře, užívat předepsané léky a docházet na terapie. I když se právě cítíte dobře, bez porady s lékařem nepřestávejte žádné léky užívat, ani neměňte jejich dávkování.
  • Vyhněte se konzumaci alkoholu a užívání drog.
  • V případě akutního stavu (sebevražedné úmysly, manické chování) volejte rychlou záchrannou službu.

Bipolární porucha a jak se s ní žije?

Bipolární afektivní porucha je celoživotní onemocnění. Není-li správně léčena, může být život s ní náročný jak pro nemocného, tak pro jeho rodinu, přátelé nebo kolegy v zaměstnání. Naopak, pokud je včas stanovena diagnóza a dlouhodobě dodržován léčebný plán, lze příznaky zcela dostat pod kontrolu a žít plnohodnotný soukromý i pracovní život.  



Články k tématu Bipolární porucha - příznaky, diagnostika a léčba

  • „Máte diabetes,“ zazní z úst lékaře. Následuje edukace, učení aplikace inzulinu, případně nasazení léků, vysvětlení základních pojmů a požadavků na režim. Po stanovení diagnózy vyvstává mnoho otázek, mimo jiné také ta, jaká bude reakce okolí.

  • Cukrovka a psychické zdraví

    Cukrovka a psychické zdraví

    · 6 minut čtení
    • DIA

    Diagnóza cukrovky s sebou přináší často psychické problémy. V případě diabetu mají pacienti v průběhu života až dvakrát vyšší riziko, že onemocní depresí. Jak si zachovat při cukrovce dobré psychické zdraví vám poradíme v našem článku.